doufám, že touhle části vše odčiním, co se vám nelíbilo na té předchozím. Takže prosím o nějaký pěkný komentář.
Další díl ale neočekávejte tuto neděli, ale až další týden, takže až 29.9.
Epizoda 11 : Archa Pravdy, part 4
Celestis, Ortus Mallum, les, jeskyně
Daniel odfoukl prach, který se všude rozechvěl. V rukou držel štěteček, kterým zbytek prachu odstranil.
„Danieli, proboha nebuď tím tak fascinovaný, a prostě to otevři“, řekla Vala a nedočkavě otevřela Archu.
„Počkej!“ zařval Daniel, ale už bylo pozdě. Jenže podle Danielova očekávání se nic nestalo. Teal’c ji tedy otevřel úplně. Všichni se podívali dovnitř, kde byly malé krystalky.
„Co se mělo stát?“ zeptal se Tomin.
„Nic. Nemyslím, že je to zapnuté“, odpověděl Daniel.
„Možná je to rozbité“, řekla Vala.
„Možná, že je zdroj energie vyčerpán“, přemýšlela i Johnsová.
„No, je to milión let staré, takže bych se nedivila“, řekla Vala.
„Není to zapnuté“, zopakoval Daniel svoje předchozí slova.
„No, tak to zapněte“, řekl Mitchell. Daniel zavřel Archu a podíval se na panel, na kterém byly symboly písmem Antiků.
„Myslím, že to bude mít co dočinění s těmito symboly. Vypadají jako tlačítka“, řekl Daniel. Zrovna se chystal dotknout se jedno z tlačítek, jenže ze stropu začalo padat kamení.
„Navrhuji, abychom to vzali s sebou a prozkoumali to nahoře. Je někdo zásadně proti?“ zeptal se Mitchell.
„Dobrý nápad“, odpověděla Vala a rychle všichni vstali a vzali Archu. Pak si to rovnou zamířili k východu.
Celestis, Ortus Mallum, les
Po několika vteřinách se všichni bezpečně dostali z jeskyně. Major Johnsová okamžitě namířila zbraň před sebe, protože zahlédla Orijské bojovníky.
„K zemi! Jsme obklíčení“, řekla Johnsová. Všichni rychle dřepli a nastavili své zbraně před sebe.
„Jsou všude“, řekl Mitchell.
„Boj nebo vzdát se?“ zeptala se Johnsová.
„Bez boje se nikdy nevzdávám“, odpověděl Teal’c a začal se střelbou. Zbytek ho následoval.
Hyperprostor, Odyssey
Marks s Carterovou mají dost napilno. Replikátoři se začínají množit ve velkém a je jen otázkou času, než přijdou na to, jak vypnout silová pole, která obklopují důležité místnosti. Jejich hlavní prioritou je převzít loď, a jestli to chtějí udělat, tak se musí dostat do místnosti s jádrem a do Marksovy tajné místnosti, kde je Jane se Sharon. Aby se do těchto místností nedostali, byla udělána opatření, která tomu mají zabránit. K tomu jsou obě místnosti zaceleny. Takže se nikdo ze vnitř nedostane ven.
Mike sedí u konzole, která není závislá na chodu systémů, takže může sledovat Replikátory podle upravených systémů. Mezitím Marrick sedí na pryčně a sleduje ho. Najednou nad nimi ve větrací šachtě proběhnul Replikátor.
„A už je tu máme“, řekl Mike a pro jistotu vzal do rukou P-90ku. Pak zapnul vysílačky a řekl: „Pane, jdou směrem k vám.“ Větrací šachtou se prohání skupina Replikátorů, která se snaží dostat do místnosti s jádrem.
Podplukovníci Marks a Carterová stojí u Asgardského panelu, na kterém hledají sebedestrukční kód.
„Rozumím“, odpověděl Marks.
„Musí se množit ve velkém. Budou u energetického rozvodu, to je jisté“, řekla Sam.
„Souhlasím. Chce to najít královnu“, řekl Kevin.
„Chtělo by to nějaký plán. Chce je to dostat na jedno místo a nějak je zničit“, přemýšlela hlasitě Sam. Kevin se usmál, když ho zrovna něco ve své šikovné hlavince něco napadlo.
„Pamatuješ si na to hlášení z Atlantidy, které jsme četli?“
„O kterém mluvíš?“
„Mluvím o tom, jak Replikátoři napadli Atlantidu. McKaye tehdy napadlo, že když vytáhnou z A.R.G. krystal a vloží ho do emitorů štítu, při jeho aktivaci se vytvoří masivní vlna, která dokáže zničit Replikátory najednou“, odpověděl.
„Skvělý nápad. Ale nevíme, jestli na ně bude účinkovat. Mohli je naprogramovat tak, aby proti tomu byli imunní“, řekla Sam, která o Replikátorech věděla trochu více, než on.
„Proto tu máme geniální vynález Asgardů. Takže se jde čarovat“, řekl Kevin.
„Ale i přesto, kdyby se nám to podařilo, nedostaneme se ke generátorům. Mezi námi a generátory probíhají Replikátoři, kterých se tak snadno nezbavíme“, řekla Sam.
„Sakra“, řekl Kevin a sedl na židli u hlavní stanice. Hlavu opřel o ruku a přemýšlel. Během několika vteřin se na obrazovce před ním objevily instrukce i s pozdravem. Když si toho všimnul, usmál se. Ale Sam o tom neřekl. Ty instrukce byly totiž od Emersona, který mu slíbil, že mu kdykoliv se vším pomůže. A to je první známka pomoci. Kevin si v duchu pomyslel: „Děkuji, plukovníku.“
Celestis, Celestové pláně
Několik Orijských stíhaček letí k hlavnímu městu Oriů.
Dva vojáci zrovna táhnou v bezvědomí Daniela do samotné cely, tak jako měli ostatní. Struktura chodeb a cel byla primitivní oproti ostatním rasám. Když do ní přišli, položili Daniela na zem. On se pak sám otočil na záda. Chodbou, která vede k Danielově cele, prochází Doci. Když se Daniel otočil na bok, viděl Dociho stojícího před celou.
„Oh, bože“, řekl bolestně Daniel se zavřenýma očima.
„Vaši bohové vás nyní nemohou zachránit, Danieli Jacksone“, řekl Doci.
„Tohle je jen konstatování obecné nespokojenosti“, řekl Daniel a otočil se k němu zády.
U všech ostatních stojí jeden převor, kterému svítí hůl. Všichni slyší nesmyslná a nesouvislá slova spolu s pronikavým bzučením. Je hned zřejmé, že jsou tím všichni mučeni a svírají se ve velkých bolestech.
„Prosím, mějte slitování!“ řekl Tomin, který se snažil zvednout z podlahy, ale to pro něj bylo vysilující. Sténal a přitom křičel bolestí.
Vala se u mříží, kterých se držela. Z dálky slyšela Tomina, který stále křičel bolestí. Převor stál jen pár kroků od Valy, která se přes mříže v úzkosti dívá.
Major Hetty Johnsová nebyla na tom o moc lépe. Klečela naproti zdi, o kterou se rukama opírala. Její oči byly zrudlý a z ramene jí tekla krev. Rána na jejím rameni vznikla při bránění jejich pozice. Od té doby, co je chytili, se na to nikdo nepodíval a nemohl dát první pomoc.
Podplukovník Mitchell jako obvykle se snažil něco dělat, jenže v tomhle případě nedokázal nic. Válel se na podlaze a svíral se v bolestech.
Asi tak na tom stejně byl i Teal’c. Nemohl se pohnout a zároveň si musel držet uši, protože ten pronikavý zvuk nelze za normálních i nenormálních podmínek poslouchat.
Doci stál u Daniela a říkal: „Enim lupin purnum pravus intus.“
Hyperprostor, Odyssey
Krom toho, že Replikátoři se množí ve velkém, jsou všichni ve velkém průšvihu. Velká skupina Replikátorů se blíží přímo k motorům, které jsou určeny pro hyperprostor. Ze vnitř ho vypnout nemohou a tak šli přímo ke zdroji.
Marks rychle mačká na hlavní stanici několik tlačítek za sebou, aby mohl zabránit Replikátorům se dostat k hypermotorům.
„Sakra. Jsou moc rychlí“, řekl zcela zpocený Kevin.
„Použij štít!“ řekla Sam, která stále hledala sebedestrukční kód.
„Nejde to! Veškerá energie byla převedena do systémů, které jsou pro nás nezbytně nutné. A taky do silových polí, aby se nedostali do místností. Nemáme šanci jim v tom zabránit. Krucinál“, řekl Kevin a naštvaně bouchnul rukama o stanici.
Replikátoři se téměř dostali k hypermotorům. U všech čtrnácti pohonů byl Replikátor, který se obětoval pro jeho zničení. Stačila jen vteřinka a všichni na ráz vyrazili.
Veškerá posádka pocítila prudké zpomalení a odhoz na zem.
Sam to odhodilo dozadu a Kevin dopadl zády na protější stanici.
Mike se praštil hlavou o konzoly a Marrick spadl z pryčny na zem.
Jane se Sharon spadly z křesel a obě se praštily zároveň o hlavu.
„Promiň. Jsi v pořádku?“ zeptala se Jane po nárazu se Sharon.
„To je dobrý“, odpověděla Sharon a pomalu vstaly z podlahy.
Odyssea se vynořila v prázdném prostoru, kde nebyly poblíž žádné planety.
Sam se motala hlava, když vstávala z podlahy. Rozhlížela se kolem sebe a hledala Kevina. Po chvilce, kdy mohla pořádně zaostřit, ho našla.
„Kevine.“ Kevin ležel rozválený na stanici a se sténáním se jen tak tak pohnul.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se Kevin.
„Já jo, ale ty zřejmě ne“, odpověděla Sam.
„Mě si nevšímej. Vrať se zpátky k práci. Musíme se zbavit těch Replikátorů“, řekl Kevin. Sam ho poslechla a okamžitě se vrátila k Asgardskému panelu, který nadále byl používán v plném provozu, protože jen tak dokážou najít sebedestrukční kód. Kevin po chvilce slezl ze stanice a doplazil se k židli, na kterou sedl. Pak pokračoval ve své dosavadní práci.
Replikátoři teď dostali nový cíl. Dostat se do místnosti s jádrem. A tak šli rovnou na skupinu vojáků, kteří brání dveře do místnosti.
Tým SGO-1 po zvednutí z podlahy se vydal zpátky k hledání královny. Po pár odbočkách narazili na skupinu Replikátorů, která mířila do nákladového doku tři. Z doku vycházelo žluté světlo blikající v intervalech doprovázející modrou září. Celý tým pomalu vešel do místnosti a schoval se za kontejnery.
Když si Marks protahoval záda, z vysílačky se ozval major Jennings: „Pane, našli jsme královnu.“
„Výborně. Zanechte tam C-4ku, ať to můžeme vyhodit do povětří a vypadněte odtamtud“, řekl Marks.
„Rozumím. Nemáme to vyhodit už teď?“ zeptal se Jennings a Marks na to odpověděl: „Já nemám nic proti.“
„Ale já ano. Zničení královny přilákáte všechny Replikátory přímo k vám. Není to dobrý plán, dokud nebudeme mít sebedestrukční kód“, přidala se do rozhovoru i Carterová, která stále hledala sebedestrukční kód, který by měl být někde v Asgardském panelu. Zatímco ona pokračovala v pátrání, Jennings odpověděl: „Rozumím.“ Marks odpochodoval od stanice a šel za Sam k Asgardskému panelu, na kterém zadal pár příkazů. Na stolku se objevilo deset krystalů typu A.R.G.
„Co zamýšlíš?“ zeptala se Sam.
„Nemůžeme se dostat ke generátorům, protože nám v tom brání Replikátoři. No a tak je tam transportuji paprskem, dokud ještě funguje“, odpověděl Kevin.
„Počkej chvilku“, řekla Sam a stoupla zpátky k panelu.
„Nejdříve musíš předělat program, jinak se ti krystaly klidně mohou dostat přímo do hlavních zdrojů generátorů. A ty bys rozhodně nechtěl tuhle loď zničit, že ne?“ zeptala se Sam.
„Ne, to rozhodně ne“, odpověděl Kevin a nechal pracovat Sam.
Celestis, Celestové pláně
Dva poddaní Oriů přivádí Valu do místnosti, kde uprostřed byla umístěna na stole Archa Pravdy. Stoupli před Archu a poklonili se směrem k výřezu podobný oválu ve zdi, v jehož středu byl znak Oriů. Vevnitř planul oheň. Jakmile se oba poddaní vzpřímili, řekla Vala: „Přesně podle pověsti.“ Oba poddaní pak opustili místnost a po chvilce se plameny proměnily v samotnou Adriu, která na sobě měla červené šaty. Plameny nadále zůstávají spojené s ní, když se pohybuje. Když ji Vala vidí před sebou, zavřela oči a povzdychla.
Prostor, neznámo kde, Odyssey
Krom toho, že se Replikátoři pokouší dostat do místnosti s jádrem, tak k Odyssee se dostavily Orijské lodě, které hned začaly s palbou.
Marksová přesedla k náhradní pilotní konzoly a chtěla s Odysseou odletět, jenže Replikátoři zlikvidovali všechny jejich motory.
„Sakra. Co teď?“ myslela hlasitě Jane.
„Použij trysky. Nejsou dost efektivní jako motory, ale alespoň nezůstaneme na místě“, napadlo Sharon.
„Dobrý nápad“, řekla Jane a aktivovala všechny zadní trysky.
Odyssea pod útokem Oriů, i když pomalu, se dala do pohybu.
Na obrazovce, která je za Asgardským jádrem, se zobrazila nepříznivá zpráva.
„Ale ne“, vyšlo ze Sam.
„Co je?“ zeptal se Kevin.
„Víš, jak jsem zadala jádru, ať analyzuje program a najde příkaz k zastavení? Říká, že neexistuje“, odpověděla Sam.
„Napíšeš ho?“ zeptal se Kevin.
„Právě jsem začala“, odpověděla Sam.
Celestis, Celestové pláně
Adria pochodovala kolem Archy a Valy. Její hlas byl jiný, než který měla před povznesením.
„Ráda tě vidím, matko. Nebo ti mám říkat Valo? Při našem posledním setkání jsi popřela náš pokrevní vztah.“
„Ty už zřejmě žádnou krev nemáš“, řekla na to Vala.
„Ráda uslyšíš, že Merlinova zbraň fungovala. Oriové byli zničeni“, řekla Adria.
„To není žádná novinka“, odpověděla na to Vala a Adria zmizela a pak se objevila na druhé straně místnosti.
„Tobě a tvým prostým lidským přátelům se nějak podařilo zničit dost velkou skupinu mocných povznesených.“
„Jsme totiž velice odhodlaní. Vždycky říkám, že nikdy nevíš, co dokážeš, dokud to nezkusíš“, řekla Vala.
„Souhlasím.“
„Ale moc tě to nevzrušuje“, řekla Vala.
„Ne. Energie přenášená na Orie jejich lidskými následovníky se rozšířila mezi ostatními. Teď, když jsem povznesená, jde všechna ke mně“, řekla Adria a zase se přemístila.
„Jestli nás všechny nejdříve nezabiješ.“
„Škoda, že nemůžu použít tvůj malý objev, abych všechny v galaxii přesvědčila, aby mě následovali. Bylo by to mnohem lidštější“, řekla Adria a začala se hlasitě smát. Po chvilce dopověděla: „Ale ne tak zábavné.“
„Nechci ti radit, ale proč nepoužiješ Archu?“
„To by nebylo ono. Lidé mě musí vidět takovou, jaká doopravdy jsem“, odpověděla Adria.
„Rozmazlený spratek s komplexem bohyně?“ zeptala se Vala.
„No tak, matko“, řekla Adria.
„Archu lze naprogramovat jen tak, aby přiměla lidi věřit tomu, co je pravda“, řekla Vala a Adria jí pak řekla: „Jakmile budou Antikové zničeni, stanu se bytosti nesrovnatelné síly a všichni pode mnou mě budou uctívat. Bohyně v pravém smyslu slova, nemyslíš?“ Adria se usmála, když věděla, že jí nikdo svůj plán nemůže pokazit. Vala akorát zavrtěla hlavou a otočila se k ní zády.
Prostor, neznámo kde, Odyssey
Mariňáci, kteří střílí po Replikátorech, se dostávají do problému. Každému už pomalu začíná docházet munice. Velitel si toho všimnul a zařval do rádia: „Podplukovníku, dochází nám munice!“
Marks okamžitě zapnul vysílačku a řekl: „Majore, odpalte to!“
Major Jennings se svým týmem byli v bezpečné vzdálenosti a tak jim nic nebránilo v odpálení C-4ky, která explodovala v nákladovém prostoru, kde byla královna.
Replikátoři se podle jejich očekávání začali vracet k místu, kde původně byla královna.
Jennings rychle dal povel k odchodu a tak se vydali k místnosti, kde byla uzavřena Jane se Sharon.
Sam dokončila poslední úpravy transportéru a tak mohli přenést krystaly na potřebná místa.
„Kevine, můžeme“, řekla Sam. Kevin položil zpátky na stolek všech deset krystalu a kývnul na Sam, že může začít s transportem. Během několika vteřin byly krystaly přeneseny.
Krystaly se objevily na všech potřebných místech.
Kevin se přemístil ke stanici, na kterém spustil připravený program.
Kolem štítu se objevila modra masivní vlna, která po chvilce projela celou lodí.
Replikátoři se začali rozpadat a tak všichni zahulákali vítězstvím: „ANO!“ Ale ještě se nemohli úplně radovat. Venku na ně mává skupina Orijských lodí.
Marks rychle přepnul obrazovku a zjišťoval škody motorů. Když viděl výsledek, hrůza v očích na něm poznamenala, jak zlé to je.
„Jsme v pasti. Bez motorů a hyperpohonu jsme ztraceni. Štíty jsou na sedmdesáti procentech a je jen otázkou času, než selžou“, řekl Kevin a s nápady už byl v koncích.
„Marksi, tady Svitsová. Slyšíš mě?“ ozvalo se najednou z interkomu.
„Helen…?“ řekl překvapený Kevin a rychle zapnul vysílačku.
„Helen, jsi to vážně ty?“
Prostor, neznámo kde, Athena, můstek
Plukovník Svitsová stála v přední části můstku, kde sledovala Orijské lodě, jak se trefují do bezmocné Odyssey.
„Jsem to já, Kevine. Vše vysvětlím později. Pokusíme se vás odsud dostat“, odpověděla Helen.
„Odysseu tu nemůžeme nechat. A o autodestrukci nechci slyšet ani slovo“, řekl Kevin.
„Na tu možnost jsem ani nepomyslela. Obě lodě poletí v hyperprostoru. Spojíme se s vámi kotevními páky, pak vstoupíme do hyperprostoru. Jinou možnost nevidím“, vysvětlila Helen svůj plán. Po téměř minutovém mlčení a rozhodování Kevin odpověděl: „Dobrá. Dejme se do toho.“
„Jsme na cestě“, řekla Helen a kývla na Nyklovou, která nažhavila motory a letěla s Athenou přímo k Odyssee.
Prostor, neznámo kde, Odyssey, místnost s jádrem
Marks zapnul interkom a řekl: „Celé posádce, připravte se na spojení s Athenou.“
„Asgardské jádro bylo přepnuto do částečného používání. Už nás nenajdou“, řekla Sam.
Prostor, neznámo kde
Athena se téměř dostala k Odyssee a byla pod palbou stejně jako ona. Štít Odyssey se rozšířil na obě lodi a Athena ten svůj stáhla. Athena zastavila těsně nad Odysseou a začala se sestupem přímo na ni. Po pár napínavých minutách se obě lodě spojily a připevnily kotevními páky. Lodě nebyly přímo nad sebou, Athena vyčuhovala vepředu, jelikož by se jinak zasekli na vyčouhávajícím můstku, na kterém by způsobili mnohem větší škody. Kotevní páky přesně pasovaly do zámků na Odyssee a tak mohli začít.
Prostor, neznámo kde, Athena, můstek
Plukovník Svitsová s nervy na drátě si oddychla, když to hlavní měli za sebou.
„Hotovo“, řekla s úlevou Nyklová.
„Výborná práce, kapitáne.“
„Děkuji, madam.“
„Odysseo, připravte se na vstup do hyperprostoru“, řekla Svitsová do vysílačky.
„Jsme připraveni. Můžete“, odpověděl Marks. Svitsová pohlédla na Nyklovou a kývla hlavou se slovy: „Můžete.“
„Rozkaz.“ Stejně jak Svitsová byli všichni zpoceni a čekali jen na moment, kdy uniknou paprskům vycházejících z Orijských lodí.
Po několika napínavých vteřinách se dala Athena s táhnoucí Odysseou do pohybu. Bylo to velké zatížení motorů, ale i přesto se jim podařilo aktivovat hypermotory a vstoupit do hyperprostoru, kde obě lodě byly v bezpečí.
To be continued