SG: Phoenix 56.díl ...Jsme položili své živo

St0rm : tak to sem čtvrtý, dřív sem se sem nedostal ale musim říct, že si mě nejen nezklamal, ale obrovsky potěšil doufám že těch "pár" jaffů a supervojáků rozsekáme a Anubis se z toho nervově zhroutí

Ale nic není zadarmo, že? Tudíž ani toto vítězství být nemůže.

St0rm píše:

A mám jenom tři slušné čtenáře, co mě podporujou komentama...

Máš jich víc, jen někteří nemají čas hned odepisovat, víš? A nebo si někteří celou noc lámali hlavu, jak ti oplatit to dloubnutí ohledně ničení lodí jenže stejně na nic nepřišli
Díl opět pěkný, ale astronomům a podobným kosmickým vědátorům se určitě líbit nebude. Jak si to sakra představuješ, takhle zaneřádit orbitu troskami a pak ještě poslat satelit, který Zemi obíhal po miliardy let, po nekontrolovatelné dráze někam do pryč?

Snaile poradím ti....udělej si svou vlastní povídku, dej tam oď Storm a udělej ji co nejnechutnější věco co můžeš...jako odplata to stačí.. ikdyž asi není co oplácet.. nic není zadarmo??? tojakože ten paprsek co dopadl na Zemi něco významného zničil a lidská rasa je téměř na vymření...nepředpokládám že klidé přežili tu drsnou práci

jen 3? ... já čtu každý díl hned jak to jde .. to že nekomentuju jen znamená, že se mi to tak líbí, že nemám co napsat!

tak jsem se rozhodl sem zaregistrovat abych ti zde napsal jak se mi tvá povídka libí a jinak typuju že přežijou jen 3 miliardy lidí

On vymlátí čínů tim ulechčí zemi polovinu populace

Máme tady další díl a naposledy se podíváme, jak se osvobozuje Země
Rigixi nezapoměl jsem an tebe, jenom nestíhám x)

Battle for Earth, part III

V příšeří pod větvemi jehličnanů čekal při nejmenším stočlenný zástup lidí. Všichni byli odhodláni k boji, všichni byli připraveni položit svůj život. Bylo na nich vidět, kam až může člověk zajít, jak daleko může být zatlačen.
Půl roku okupace goa’uldy udělaly z těchto lidí bojovníky. Dříve právníci, kuchaři, instalatéři a farmáři byli teď vojáky. Jakékoliv rasové, náboženské nebo vrstevní rozdíly šly naprosto stranou, tady šlo o přežití lidské rasy. Jaffy nezajímalo jestli je někdo bílý, nebo černý... jestli je někdo křesťan, nebo žid...
Přesný počet ztrát neznali, ale s historkami, které se šířily po kontinentech, se daly počítat v miliardách, přičemž samotný útok měl na svědomí maximálně třetinu ztrát. Zbytek byly popravy, kterých jaffové využívali k zastrašení zotročené populace. Lidé během šesti měsíců dokázali to, co se jim nepovedlo za celou svou existenci... Sjednotili se, bojovali jako lidstvo a ne jako národ, bojovali za planetu a ne za svůj stát. Bojovali, protože chtěli a ne proto, že to byla jejich povinnost. Sjednotili se proti společnému nepříteli a teď nadešel čas zúčtování.
Okolní ticho a šero bylo z nenadání přerušeno jasným zábleskem doprovázeným bzučením a na označeném místě se objevily bedny se zbraněmi. P90, pistole, neprůstřelné vesty a kouřové granáty. Přítomní si výzbroj rozebrali a nezbývalo než doufat, že na ostatních místech probíhalo také vše podle plánu, neměli si to však jak ověřit.
Dav se rozdělil na deseti členné skupinky, které vyrazily lesem k blízkému pracovnímu táboru nedaleko pobřeží. Došli k okraji lesa a zahájili palbu. Na neprofesionální vojáky se slušnou přesností a načasováním. Jaffové již obdrželi varování, že na oběžné dráze se bojuje a byli ve střehu. Bitva o tábor neprobíhala podle plánu, jaffů bylo příliš mnoho a odboj byl přišpendlen za stromy a kameny nepřetržitou palbou.
Z tábora se začal zvedat al’kesh a podvěšený kanón hledal svůj cíl mezi členy odboje. Stihl však vystřelit jen jednou. Z prostoru někde nad lesy přiletěly dvě rakety a s chirurgickou přesností trefily motory a kabinu, načež al’kesh ztratil kontrolu a zřítil se do nedaleké zátoky. Hned poté se nad bitvou naprosto tiše prohnaly čtyři F-303 a až tři vteřiny na to udeřila tlaková vlna, kterou vytvářely.
Odboj nabral druhý dech, stačilo aby věděli, že nejsou sami a opět bojovali naplno. Jaffů pomalu ubývalo, ale po cestě přibíhala formace více než stovky dalších nepřátelských pěšáků. Z míst někde nad mraky přiletěla salva stovek kulek a dopadla přímo na jaffskou jednotku na cestě. Do ruda rozžhavené kusy kovu dopadaly přímo do čtyřstupu nepřítele a trhaly jaffy na kusy. Během vteřiny se cesta zahalila prachem a když se rozptýlil, tak nebylo po jaffech, až na pár kusů těl, ani stopy. Chvíli poté z téměř stejného bodu přiletěl dělostřelecký granát a pokácel věž vedle brány do tábora, čímž připravil jaffy o poslední výhodu a členové odboje si začali razit cestu dovnitř. Osvobození lidé se přidávali k bojujícím a když na ně nevyšla žádná zbraň, tak se pokoušeli střílet z tyčových zbraní, když nebyly ani ty tak bojovali holýma rukama.
Tři kilometry nad bojištěm kroužila F-303 (čmelák( a ostřelovala všechna jaffská ležení na která dohlédla. Z mraků za nimi se vyřítilo pět kluzáků a tři F-303, které dělaly čmelákovi doprovod se jim vrhly naproti. Hned první salva raketami zničila dva z kluzáků a bitva se na počet srovnala. Tři dvojice letadel se navzájem naháněly po obloze a střílely po sobě. Jedna z třistatrojek se dostala na záda kluzáku a na její přídi odskočil kryt hlavní, automatické systémy dokončily zaměření během zlomku vteřiny a zabudovaný gatling začal pálit kulky. Obrovská kadence a velká ráže způsobily, že i když se kluzák snažil uhnout, dostal čtyři zásahy, které mu utrhnuly křídlo a šel k zemi. Druhý kluzák dopadl prakticky stejně jako první, ale třetí bojující dvojice se ztratila někde pod mraky.
Jaffa byl očividně zkušený pilot a i přes to, že proti němu stál bezpilotní stroj, který si mohl dovolit daleko šílenější manévry, stále žil a bojoval. Jaffský kluzák pronásledoval F-303 těsně nad nejnižší vrstvou mraků, střílel po ní ze svých kanónů a stále ji doháněl. V okamžiku, kdy je dělilo asi jen dvě stě metrů, se třistatrojka zvedla o devadesát stupňů a mohutný tlak proti ploše jejích křídel ji téměř zastavil na místě.
Kluzák ji těsně minul, F-303 se mu stočila do zad a zažehnula proudový motor, aby nahnala ztracenou rychlost. Jaffa otočil svůj stroj hlavou dolů a vrhnul se skrz hustá mračna dolů stále pronásledován třistatrojkou. Při průletu mračny se pilot na palubě Excalibru spoléhal pouze na záznamy senzorů, ze kterých mu však kluzák z ničeho nic zmizel necelých třicet metrů nad zemí. Pilot stlačil svůj stroj pod mraky, jejich spodní hranice byla velice nízko nad zemí. Když začal srovnávat klesání tak nečekaně do něčeho narazil. K hladině to bylo více jak pětadvacet metrů a senzory nic nezaznamenaly, jeho stroj byl však zničen.
S druhým strojem, který pilotoval, se opatrně snesl pět set metrů nad zem a v prostoru, kde byla rozplynutá poslední vrstva mraků uviděl do čeho narazil. Nebo spíš, co narazilo do něj. Napříč oceánem kam až mohl vidět se hrnula obrovská vlna, za kterou byla hladina minimálně o pětadvacet metrů výš než normálně. Než však stihl kontaktovat velení, aby BC-304 přenesly odboj bylo již pozdě. Mohutná vlna smetla severní pobřeží Evropy, stejně jako v Americe a šířila se dále.
Na můstku letadlové lodi právě dokončili rozbor a skenování planety. První, zaměřovací výboj, z Anubisovy mateřské lodi byl dost na to, aby roztavil severní ledovou čepičku. BC-304 se snažily dostat z pobřeží, co nejvíce lidí, ale neměly šanci zachránit ani desetinu. Smrtící vodní stěna pokračovala ve své cestě napříč oceány.
V Colorado Springs se právě vedl podobný boj, ale zdejší odboj měl mnohem těžší úkol. Obsadit zdejší letiště a dobýt Cheyenne Mountain. Tři stovky lidí, z nichž někteří byli profesionální vojáci, si právě probíjela cestu městem, ale byli připraveni o vzdušnou podporu, protože kluzáků bylo v této oblasti příliš hodně a F-303 s nimi měly spoustu práce.
Zrovna v tomhle bodě by se jim letecká podpora hodila jako sůl, padli do pasti jaffům a byli v obklíčení na náměstí. Ztratili již několik desítek bojovníků a situace vypadala velice beznadějně, druhá skupina odboje byla více jak dva kilometry vzdálená a od té se pomoci nedočkají.
Na jedné ze střech se objevil jasný záblesk Asgardského transportního paprsku a z něj vyběhla černá postava, která se okamžitě vrhnula na jaffy. Členové odboje přestali střílet a pozorovali tajemnou postavu ,jak dvěmi čepelemi seká jaffské vojáky, shazuje je ze střech a láme vazy, načež skočila na další střechu a v akci pokračovala.
„Je zpátky! Vrátil se! Je zpátky!“ začalo vykřikovat několik lidí a když ostatním došlo, koho myslí, tak se přidali také.
Davis zrovna přeskakoval čtyři metry širokou díru na další střechu a nemohlo mu uniknout skandování lidí, kteří se kryli za betonovými překážkami, lavičkami a kašnou. Připadal si jako gladiátor v aréně.
V celé oblasti nebyl jediný supervoják a Davis likvidoval řadové jaffy jako na běžícím páse. Během půl minuty byl hotový s třetí střechou a když přeskakoval na čtvrtou dostal zásah z velkorážního jaffského děla, které stálo v jedné z ulic vedoucích k náměstí. Energie střely s ním hodila kus bokem a jen třemi prsty se zachytil na okraji střechy, ze které málem spadl. Vyhoupnul se zpátky nahoru a jeden z mečů hodil po jaffovi, který k němu běžel.
Letící ostří mu prorazilo hruď a zasáhlo srdce. Jack mezi tím s jedním mečem v ruce přesekl druhému jaffovi tyčovou zbraň a v té samé ráně i břišní dutinu, z otočky mu zasadil druhou ránu přes záda a dorazil ho. Rozběhl se proti posledním dvěma jaffům a z právě se kácejícího se pěšáka za běhu vytrhnul druhý meč. V nabrané rychlosti vyskočil do vzduchu a otočil se kolem osy s mečí trčícími od těla. Přistál metr za jaffy, kteří se s bolestivým chroptěním svalili k zemi. Teď už zbývalo jen ležení kolem těžkého děla, které stále ostřelovalo odboj a nedovolovalo jim se pohnout.
Jack skočil na balkón protější budovy, který byl o patro níže, odtamtud přeskočil na stříšku nad vchodem domu, ze kterého skákal a přistál na cestě přímo před dělem, jenž zrovna nabíjelo další výstřel. Jaffa, který ho obsluhoval namířil přímo na Davise, ten zastavil na místě a čekal.
Dělo vystřelilo, Jack zvedl jeden ze svých mečů přímo před sebe a ostřím proti plazmovému výboji. Ten k němu doletěl a o ostří meče, které bylo potaženo osobním štítem, se rozpůlil a neškodně narazil do bočních stěn. Jack využil údivu jaffů a vrhnul se proti nim. V úzkém prostoru mezi domy a zátarasy, které jaffové sami postavili, se neměli kam schovat a Jack je zpracoval velice rychle. Otáčel se, poskakoval a oba meče prolétaly těly jaffů jako by byly z papíru.
Když padl poslední jaffa, tak utichlo i skandování a členové odboje k němu běželi. Davis jim šel naproti a když ho obklopili a snažili se si na něj sáhnout, tak si zvedl přední část helmy a lehce zadýchaně promluvil.
„Jsem admirál Davis... máte tady nějakého velitele jednotky?“
Ze skupiny lidí vyšel voják v uniformě námořní pěchoty.
„Poručík Blake, pane!“ zasalutoval a pokračoval:
„Abych pravdu řekl, tak jsem do teď nevěřil, že existujete... působil jste jako povídačka pro děti, aby se jim lépe spalo...“
Davis nechápavě povytáhl obočí.
„Jak to myslíte povídačka?“
„Pokud se nepletu, tak jste již jednou Zemi navštívil... Příběhy o smrti z temnot se šířily po planetě jako oheň... Jedni říkali, že jste byl tady, druzí, že ve Švýcarsku a třetí verze vás vykreslovala jako super hrdinu, který vyřadil v Egyptě tři hat’aky a ležení jaffů... Klasická báchorka, o kousek nafouknutá každým, kdo ji vyprávěl.“
Jack se pousmál, jak to tak vypadá, byl teď slavný.
„Máte pravdu, ta poslední je nafouknutá... ha’taky byly jen dva.“ Chvíli si vychutnával udivený poručíkův pohled. Sklopil zpět hledí helmy a se slovy:
„O SGC se starají naše jednotky, jdeme osvobodit letiště.“ vyrazil po ulici a všichni členové odboje ho následovali.

Kód: Vybrat vše

http://www.edisk.cz/stahni/35781/Phoenix__PART_38_.pdf_1.38MB.html

Tak zase naprosto senzační díl neměl chybu

Úchvatný dej a k boju nemám pripomienky.
Davis znova exceloval.

„Máte pravdu, ta poslední je nafouknutá... ha’taky byly jen dva.“

No jsem rád, že se až tak líbilo Asi vás potěším, že dalších XX dílech nebude o akci nouze (Až na pár přestávrk, nemůžeme pořád střílet)

No, ak budú čítateľne a pútavo napísané strieľať sa nemusí,

Toto je spoiler!!!:

ale môže.

Jako vždy pěkný díly, jen to PDF by si mohl dát

Puk- Nebudou to čisté boje jako doteď, ale bojové pasáže

Teď čtu tvoji povídku po večerech a je to ŽRÁDLO