Rigix ty jsi toho asi vypil krapet víc, co?:D Jinak další díl je tady, tak si to užíjte

Klid před bouří
„Vše připraveno.“ Hlásil Zelenka vysílačkou ze strojovny. McKay kývnul na Davise, že jsou připraveni. Jack zavelel:
„Zapněte to...“ a sledoval obrazovku.
Šest křižníků seřazených ve formaci kolem letadlové lodi vysunulo modifikované věže, které namířily na Excalibur a vypálily proudy čiré energie. Všechny byly zachyceny pohyblivými přijímači na trupu letadlové lodi a její generátor s hlasitým zahučením vytvořil štít. Bublina, o průměru více jak padesát kilometrů, obklopila s jasným zábleskem celou flotilu.
Zelenka projel všechna měření u generátorů Excalibru a vysílačkou dal povolení k druhé fázi. Davis opět zavelel a osm lodí Victory zahájilo útok na štít. Začaly zlehka a stále přidávaly na palebné síle. Další a další věže pálily na flotilní štít, který na palbu odpovídal zviditelněním bílých žilek, které se rozplývaly a ztenčovaly, čím dále od zásahu byly.
U Zelenky i McKaye byla všechna měření v normě, Davis tedy zastavil útok a zahájil třetí fázi. Lodě Victory se zařadily do formace a přidaly se k nim i čtyři BC-304. Všechny lodě v bublině vypnuly své motory, načež letadlová loď zažehnula své a s hlukem šířícím se po její palubě otevřela gigantické hyperprostorové okno, do kterého vtáhla všechny lodě v silovém poli.
Po deseti minutách letu vystoupila celá flotila z hyperprostoru přímo u Babylonu. Všechny testy proběhly tak, jak měly a ostré akci už nebránilo vůbec nic. Do operace zbývaly tři dny a napětí v Babylonu i na palubách lodí by se dalo krájet, všichni věděli, že je to buď a nebo. Stačí jediná chyba a Země skončí v plamenech. Jack nechal vědátory pod dozorem Petrova a přesunul se na Babylon, kde na něj už čekala Adria, která spustila hned, jak se zhmotnil.
„Letím s tebou!“
„No tak na to zapomeň.“
„Stejně se v té bitvě ocitnu tak jako tak i kdybych zůstala na Babylonu... Chci být s tebou na Diovi.“
„Na Babylonu budeš v bezpečí. Je to pevnost... Na Diovi riskuješ život.“
„To ty taky...“
„Ale já jsem voják, je to má povinnost. A nemůžu nechat mou flotilu letět bez admirála.“
„Však já ti neříkám, ať zůstaneš tady, ale ať mě vezmeš sebou!“
Jack kapituloval.
„Dobrá, ale pokud se dostaneme do problémů, tak tě nacpu do záchranného modulu, i kdybych tě měl vzít po hlavě hasícím přístrojem...“
„Já věděla, že tě dostanu...“ řekla už s úsměvem a pohladila ho po tváři.
„O mě se bát nemusíš. Bez tebe by mě to tady už stejně nebavilo...“
„Whou... A tím chceš říct co?“
Adrii došlo, že to asi nepochopil tak, jak chtěla.
„Nemyslela jsem tím smrt... Mám i jiné alternativy.“
„To mi chceš říct, že se můžeš povznést? Jenom tak?“
„Můžu, ale nemám k tomu důvod. Mezi lidmi je větší legrace... Antici jsou moc upjatí.“
Jack ji pobaveně pozoroval a přemýšlel nad tím, proč tady zůstává, když může být na vyšší úrovni. Chytil ji za ruku a vyrazili spolu na procházku po městě, potřeboval rozptýlení. Měl na sobě brnění poslední dobou tak často, že už ho ani nevnímal. Musel si jen zvyknout na to, že ho brnění posiluje a mimo boj to bylo při nejmenším nepraktické.
V řídící místnosti si zařídil přenos na planetu a dal jim i přesné souřadnice, vzal do ruky krosnu s věcmi na piknik a zmizeli v bílém záblesku.
Objevili se v šeru lesa a nad zasněženými horami právě zapadalo slunce. Chtěl Adrii připomenout Švýcarsko. Sáhl do kapsy a vytáhl náhrdelník. Řetízek vypadal jako stříbro a byl na něm připevněn nádherný modrý safír v obalu ze stejného materiálu jako řetízek.
„Je to trinium... Po dokončení výroby ZPM zůstala troška materiálu akorát na malou baterku. Thor mi nabídnul, že ho zamontuje do brnění, ale... no řekněme, že se cítím dostatečně bezpečně, tudíž pro tebe mám osobní štít.“
Dal jí řetízek kolem krku, nadzvedl její vlasy a zapnul sponku. Safír ji sklouznul po hrudi a zazářil. Otočila se k němu a jako poděkování ho políbila...
Jack spal na dece pod stromy a Adria seděla opřená o velký kámen na louce a pozorovala hvězdy na nebi. Vedle ní se vyklonila její druhá polovička
„Proč se musíš vždycky cpát do takových situací?“
Adria se pobaveně zašklebila a aniž by se přestala dívat na hvězdy odpověděla
„Protože ho miluju, to ty nemůžeš pochopit...“
„Pche, láska... Přemýšlela si někdy nad tím, co všechno láska způsobila? Kolik krve bylo prolito, kolik životů bylo ukončeno ve jménu lásky?“
„Jistěže... Jack zabíjel, riskoval vlastní život a zabíjel všechny, kteří mu zkřížili cestu jen kvůli mě. Bude to znít sobecky, ale větší důkaz toho, že mu na mě záleží mě nenapadá.“
„Máš jediné štěstí, že nemůžu přebrat kontrolu nad tělem. Maximálně, že by si mi ho přenechala?“ Zkusila její dvojnice nenápadně.
„Jistě... nemám ti ho třeba zabalit do originálního balení? Nemáš svědomí, nemáš city a neznáš slitování... Zůstaneš v mojí hlavě zavřená, ať se ti to líbí nebo ne.“
Její druhé já se slovy:
„Jestli se zase dostaneš do problémů, tak se mnou nepočítej. Naše tělo mám sice ráda, ale nehodlám tě pořád tahat ze svrabu.“ zmizela.
Během následujících tří dnů se kolem Babylonu začaly hromadit lodě Asgardů, osmdesát bitevních křižníku. Dostavila se i desítka lodí Serrakinů. Vše bylo připraveno na akci a vědci a technici prováděli finální kontroly systémů. Jack stál na Diově můstku, Adria seděla ve velitelském křesle a pozorovala jeho zamyšlenou tvář. Podíval se na obrazovku v jejímž rohu byl výčet lodí, měl poslední šanci zrušit akci. Zhluboka se nadechl a nechal se spojit s flotilou:
„Tady Admirál Davis, připravte se na odlet za třicet vteřin.“
Na všech lodích se spustil odpočet, jediný Babylon startoval později. Před loděmi Aliance se otevřela bílá hyperprostorová okna, načež v nich celá flotila zmizela.
Po necelé hodině letu hyperprostorem začaly Asgardské lodě mizet ze senzorů. Nikdo nevěděl, co se děje. Davis vyšoupnul Adriu z křesla a otevřel spojení s Thorovou lodí, ten hned věděl proč Davis volá a spustil:
„Admirále, je mi to líto, ale naše lodě se musí stáhnout z boje... Obdrželi jsme volání z Idy. K hranicím galaxie se blíží další replikátoři a naše druhá flotila není dostatečně silná, aby je zastavila, nemůžeme je nechat vstoupit na naše území.“
Davis si projel rukou vlasy.
„Sakra... Chápu, že se musíte stáhnout... Nemůžete nechat padnout obranu galaxie. My musíme pokračovat i bez vás. Anubisova mateřská loď je nachystaná, druhá taková příležitost už nebude.“
„Kdybych vám mohl nechat alespoň jednu loď, tak to udělám. Je mi to líto admirále... hodně štěstí.“
Spojení se ukončilo a Thorova loď zmizela také. Z jasné bitvy se během minuty stala bitva o přežití. I přes technologickou výhodu budou bojovat proti obrovské přesile, teď záleželo jen na štěstí a odvaze. Davisův obličej se zamračil a ztvrdnul. Přešel k projekci a začal přepracovávat plán tak, aby se obešel bez Asgardů.