Draculoviny - Hvězdná Pěchota : Vyhubení - Update 20-1-2010

Mackenzie : Mohl jsem začít funny povídkou s Rodneym v hlavní roli, jak začne z nějakého důvodu být 1000x méně oblíbený než obvykle je (víc neprozradím ), ale mám dlouhodobě mizernou náladu, takže zabíjení a stres píšu mnohem líp

sakra aby se tu z toho nestala stránka pro nájemné vrahy, když tu vidim už první přání o zabití

Tak tohle byl nářez, tole se povedlo

Rodney McKay hrdinně prchá napřed.

Vlad Dracul: Chapu...ja zas v takovem obdobi byvam v povidkach az moc ironicka az sarkasticka - nekdy to hranici malicko ale jenom malicko s cynismem, ale zatim si nikdo nestezoval

Ale jinak si na povidku nestezuju ....fakt dobra

Vzhledem k účasti na pár akcích a jejich nezbytných následcích se pokračování malinko zdrželo Snad zítra nebo ve štědrý den....

No víc jak malinko zdržení Ale i tady - do víkendu máte pokračování a pak zas pojedu co týden, jeden kousek.

Tak koukám že se Dracul vzbudil ze zimního spánku a vyhrabal ze své temné hrobky, aby nám opět nadělil další ze svých zvrácených příběhů
Už se těším

Raději bych psal i jinak zvrácené Děti se mohou legálně dívat na vystřelené mozečky a rozbodané játra, všichni jsou ticho, ale jak se ve filmu ukáže prso...

Podobně se směju a nechápu, když neplnoletým vojákům nedovolili (nedovolovali) chlast ani cigarety.

Tak jak to vypadá s dalším dílem??? Kde nic tu nic

Nějak se mi ještě nechce Když si takový noximo dává pár let pauzy...

pro pobavení to není špatné, pokuď má člověk rád tento typ humoru... Jak vidno je tu dost lidí, co nemaj čas či náladu na psaní dalších dílů...

Tohle je stejnak rozměrově malinkatá povídka, tak to není tak katastrofální

Ale abyste neřekli že už začínám být s tím vydáváním oprsklý tak to teda dopíšu no!

Stejně to musím dopsat/přepsat, nějak se to zarazilo na tom, že jsem hodlal nechat Zelenku sežrat, ale na to nemám odvahu

Zelenku nechat sežrat! Tak populárního člověka! Aby potom čtenáři nezačali psát petice že chtějí Zelenku zpátky...

malinkatá nemalinkatá jedou jsi to napsal tak makej a pokračuj v dobré praáci jinak si nás čtenářů nepřej

pokračuju v našem horroru

no co co, povídky se sice maj dokončit, jestli zítra nebo za rok, to není podstatné

ale nebudu vás trápit jeste par stranek (6-8) a máte konec

„Jak se ten tvor může pohybovat skrze zdi, bez použití výtahu?!“ pění John Sheppard. Setkal se s tím jen jednou a odmítá si představovat momentální realitu - nejde to vidět, nejde to zjistit senzory, projde to vším a zabíjí to.
Technik se slovenskou vlaječkou na rameni hlásí situaci – McKay a Kavanagh jsou ve výtahu, ale nemohou nebo nechtějí odpovědět.
Výtah se otevírá, zbraně připravené k palbě na cokoli.
Zevnitř se vypotácí dvě tragické, zhroucené tváře, a s žuchnutím sobě vlastním, se rozplácnou o podlahu. Tíži předchozí události zřejmě nezvládli
„Rodney a Kavanagh už dorazili...bože....pomozte jim, prokrista! “
Bezvládná těla křísili hezky dlouho.
Vyděsili se téměř k smrti.
Elizabeth to nesedělo. Ano, oba nevynikají hrdinstvím, a i Johnovi tečou nervy tak, jak ho nikdy neviděla. Lékařskému týmu potajmu zadala, aby zkusili nabrat vzorky od všech, co se s „tím“ setkali, i tu neviditelnou...hmotu.
Co to je? Oba dva jsou tím pokrytí. To museli být oba velmi blízko tomu…

Každý muž, každá žena z obyvatel města, pozemšťané i Athosiané, jsou ozbrojeni naplno, víc, než kdy jindy. I ten nejzatvrzelejší inženýr s velkým odporem ke zbrani nepustí zbraň z ruky, až mu praskají klouby.
Mnoho z nich nosí tolik nábojů a granátů, až skoro nemůžou chodit.
„Kontaktovali jsme SGC. Do hodiny nám dodají zbraně, použité při obraně před také neviditelnými bytostmi. Zrovna cosi dolaďují.“ snaží se Elizabeth všechny povzbudit, ale nikdo nereaguje. Také doktor McKay, roztřesenými rukami klepající na klávesnici řídícího terminálu.
Tohle není normální. Kde se to v nich bere? To dokáže kromě neviditelnosti šířit i strach?
Kdyby ano, tak proč je vůči tomu imunní?
Nebyla by jediná. I major Lorne se nezdá, že by cítil nějakou přílišnou úzkost nebo zoufalost.

„Rodney, jak to vypadá se senzory? Rodney! “ zeptá se docela klidně, dokud nevidí dosud protivnému doktorovi do tváře. Jak takovou hrůzu může způsobit něco, co není vidět? Kavanagh strachy oněměl, než se dostali výtahem k nim, a než k němu Carson přiběhl, omdlel, a neprobral se. To není samo sebou.
Na smrt bílý strachem, s několika míty se šedivými vlasy zuřivě mlátí do konzole. Studený pot se z něho lije po litrech.
„Vzpamatujte se! Co to s vámi je! “ chytne Rodneyho pevně za ramena a zatřese s ním. Bylo to nutné, protože nevypadalo, že by s ním cokoli jiného hnulo. Toho probere z klávesnicové agonie a začne překotně blekotat, že mu nic není.

„Má to signaturu malé vesmírné lodi. Počkejte, jde o tel'tak!“ nahlásí technik, sedící nalevo od Chucka
„Co by dělala goa'uldska nákladní loď v Pegasu? Nemá přeci ani mezigalaktický hyperpohon!“ zvolá rozhořčeně John. Uvědomuje si, že by takový neměl být, ale nemůže si od toho pomoct.
„Je to možné. Generál O'Neill s antickými vědomostmi už takto jeden tel'tak vylepšil.“ řekne potichu Rodney
„Ten byl ale zničen! Jak by tedy...“
„Zachycuji nekontrolovaný pád do atmosféry!“ hlásí znovu technik
Nákladní loď padla na planetu, připomínající kometu, narážející na severní točnu.
„Žádný pokus o zmírnění dopadu jsem nezaznamenal. plavidlo se pravděpodobně roztříštilo o hladinu.“ dokončí Chuck, a Elizabeth se nakloní dolů k týmům u brány.
„Seržante Collinsi, dejte dohromady dva týmy do jumperů, musíme zjistit, co se stalo!“ nařídí Elizabeth

John vypadá, že potřebuje také už prášky na uklidnění. Vidět ho opásaného kulometným pásem, s nervozitou kmitající každičkým nervem pod jeho kůží, náladě nepřidává.
„Pořád jsme nevyřešili, co s tím tvorem. Doporučuji pokusit se přenastavit vnitřní senzory města, pokud to jde, a stáhnout posádku do centrální věže, kde se můžeme lépe ubránit útoku. A kontaktovat SGC, s něčím takovým se už setkali.“
„Souhlasím. Jiné řešení neexistuje.“ přitaká Elizabeth, chápající, že si John vší silou udržuje normální rozumové pochody. Neví proč, ale musí tomu přijít na kloub, než se všichni zblázní.
„Co Zelenka?“ zeptá se tiše McKay, pomalu se probírající z deliria děsu „Nemůžeme ho nechat tomu...tomu...“
„Ne doktore, nenecháme! Podplukovníku Shepparde, musíme se pokusit nalézt doktora Zelenku, hned jak zabezpečíme věž!“
„Víte dobře, že bych rád věřil, že doktor Zelenka je naživu, ale...“
„Pokud je naděje, že ho ten tvor považuje za něco jiného než potravu, máme možnost ho vysvobodit.“
„Senzory ho nemohou lokalizovat, už jsem to zkoušel,“ zapojí se do diskuse Chuck „Ať to dělá cokoli, tak skrývá i Zelenku.“

Elizabeth Weirová komunikuje skrze otevřenou červí díru. Z důvodu vážného narušení bezpečnosti se spojila přímo s pozemskou bránou, a nikoli se stanicí Midway.
„Nařídila jsem karanténu města. Úplný záznam celé události, včetně stručného hlášení podplukovníka Shepparda je vám v tuto chvíli odesílán. Obsahuje také obvinění proti těm, kdo nařídili nepovolenou misi.“
„Vyčkejte. Vyhodnocujeme váš problém, pan Woolsey tu bude co nevidět.“ odpověděl Landry
Pohotovostí jim to tam řinčí, i kdybych neslyšela, pomyslí si. Běhající stíny, Landry štěkající rozkazy…
„Poskytneme vám osm TER zbraní, použitých proti Reetou teroristům. Mechanismus zářiče odhalující fázově posunuté biologické struktury teď umožňuje .“, řekne plukovník Carterová, naklánějící se přímo nad obrazovku. Bylo docela štěstí, že tam byla. Co Elizabeth viděla z hlášení, tak poslední dobou se nezastaví mezi oblastí 51 a "zvláštními úkoly" vedenými Odysseyí.
Plukovník Carterová je zdvořile odstrčena panem Woolseyem, žádající striktně soukromý dialog s civilním vedoucím expedice na Atlantis.

Woolsey si vyslechl všechno do posledního písmene, a co slyšel, jej nikterak nepotěšilo. Co nepotěšilo – rozčílilo, jak jen tohoto člověka jde a to se povede málokdy, i v jeho stávající funkci.
„To jsou vážná obvinění, doktorko Weirová. Můžete je něčím podpořit?“ zeptal se Woolsey odměřeně. Generál Landry musel slyšet všechno, ale zachoval svou obvyklou rozvážnou tvář velitele.
Vrchní představitel IOA ve styku s Atlantis a SGC, Richard Woolsey, se prodral personálem SGC až úplně k přenosovému zařízení, a požádal o diskrétní prostor.
„Už jsem si to promyslela, a můj předpoklad zní, že došlo k nepovolené akci. Nevím, jestli za tím snad stojí sama IOA, ale předpokládejme, že ano.“, pokračovala Elizabeth
„Mohu vás ujistit, že pokud by IOA měla zájem na určité misi, tak bych vydal oficiální nařízení. Spíše jsme narazili na šanci odhalit vážnou infiltraci. Možná pokračovatel Trustu, nebo odpadlíci z NID. Byli jsme si jistí jejich eliminací, ale je to možné. Bylo zachráněno něco z té nákladní lodi?“
„Máme dost důkazu jak z té planety, tak i z havarovaného tel'taku. Poznámky, dokonce i jeden flashdisk., jehož obsah nyní dekódujeme. Je mi líto, ale jistě pochopíte, že nejdříve se s těmi důkazy seznámím sama. Jak jste řekl, je to narušení bezpečnosti a nemohu vyloučit, že někdo takový je i na Atlantis.“
„Souhlasím. O všem mě informujte, jak budete moci.“

Radek Zelenka se s pocitem vlčí mlhy probere, cítící silnou bouli na hlavě a pár podlitin. Záda má bolavé tak, že by přísahal, že se postavil proti pochodující anarchistické demonstraci. Všude cítí cosi…lepkavého kluzkého. Není si jistý, kde je, ale určitě stále ve městě.
„C-co to po n-nás ch-ch-chce. “ šeptá Zelenka Lornovi
„Nedošlo ti to, vědče? Přece... “ zakašle a vyplivne krev "Přece je to docela jasný, proč tě to nezabilo. Je to zvíře."
„A-a co?? Snad mi nechceš tvrdit... “
„Jo, doktore. “ odpoví Lorne a tiskne si vší zbývající silou vykouslou ránu na hýždi. Nevypadá to tak vážně, jak mohlo být.
„Jsem jídlo, a ty seš ten, kdo mě má sníst. Je to nad námi, to víš. Musí vidět... “
„Ne, t-to nikdy, majore. “ zasyčí Čech, až si uvědomí, kde je a co se děje, takže znovu upadne do předešlého stvu totálního strachu.
„Ty na sobě nemáš ani škrábanec, je to jasný. Neví to, že seš taky jen člověk, ale když se nenakrmíš tím samým, kdoví co to udělá... “
„Ne, já nemůžu! “
„Musíte, Zelenko! “ trvá Lorne na svém. Většinu ran obvázali, a major se snaží nehýbat. Nezraněnou levačkou vytahuje třaslavě devítku Berretu, a podává jí Zelenkovi. Přesněji mu ji z posledních sil hází k nohám.
„Jen kdyby se to chtělo pak nažrat na vás, víte co dělat. “
Wraithové nebo tohle - stejná volba pro člověka, vydaného na milost a nemilost hladovému dravci.

Otevření kovové bedny rázným trhnutím. Podplukovník Sheppard bere do ruky první TER zbraň, a potěžkává jí v ruce s jistou nedůvěrou a pochybnostmi. Antické mašinky selhaly, tak proč tohle by nemělo?
„Jste si jistí, že to bude fungovat?“
„Je to jediná šance. Tohle je jediná prakticky ozkoušená věc.“