Stargate Vendetta III Epilog.

ééé. Lidi přeprali Krogany? Většinou to bývá naopak. Přeprat Krogana umí jenom Shepard/ová , jinak když si zde nakousl MassEffect, uvidíme sheparda/ovou a Normandy?

[Patas25]

Sheppa z Mass Effectu nemám v plánu a Normandy zatím taky ne.

vsadim boty mas v planu pouzit normandii v povidce a pak ji upgradovat na nor. cerberus po nejake bitve kde dojde k poskozeni nebo k zniceni. Tak pravi ma vestecka koule.

[Patas25]

Tak já ti pošlu adresu, abys mi mohl poslat ty boty.

Noo tak kdy bude dalsi díl? Už to zase začíná být dlouho.

Jinak dost dobrá práce .

[Patas25]

Díl 12 – Administrativní záležitosti

Poškozený jumper byl zaparkovaný před starou hvězdnou bránou a jeho posádka už podávala hlášení v komunikační místnosti. Inženýr Pospíšil na chvíli přerušil práci na orbitálním doku a věnoval se novému způsobu stavění. Na co stavět lodě z velkých bloků, které musí montovat lidé, jeho novým nápadem byla stavba na molekulární úrovni. Jediný kdo takhle mohl stavět, byly nanoboty.

O měsíc později

Vesmírný dok byl téměř dokončen a pozemní dok byl plný stíhaček, které měly posloužit v atmosférické obraně, ale také měly být na palubě nových křižníků.
Antická loď na nehostinné planetě byla plně opravena a její napájecí kondenzátory byly dobity na 100%. Doktor Zelenka také zapracoval na antické lince výroby bran. Použil databázi Antiků, několikrát se poradil s Danielem a vymyslel zcela nové brány o nové konstrukci. Tato konstrukce byla taktéž plně kompatibilní s pozemskou technikou a tak manipulace s jednotlivými bránami byla poté jednoduší. Jakmile se model brány vložil do linky, loď se pak uvedla do automatického stavu, v němž měla skenovat planety, vyhledávat suroviny, ty poté pomocí sond vytěžit a z nich postavit brány. Jakmile byly skladiště plné nastávala druhá fáze a to rozmisťovat brány na obyvatelné planety a poté i do soustav neobyvatelných vypustit nějaké brány na orbitě či v asteroidových pásmech.

Jediný problém byl ohledně osídlených planet. Jejich pozice loď znala už z databáze a tak na jejich orbitu poslala komunikační sondou vybavenou subprostorovým vysílačem a snadným manuálem téměř ve všech jazycích. Tyto “dárkové balíčky“ byly vypuštěné do vesmíru tak, aby na orbity planet dorazily ve stanovený čas.
Ovšem další prvek, co brány měli, byl malý subprostorová vysílač, který každou hodinu odesílal data o aktivaci červích děr a dokonce taky to, co skrz horizont událostí prošlo. Sít hvězdných bran byla důležitá jak v Mléčné dráze, tak v Pegasu a všichni počítali, že brzy bude důležitá i zde. A tak by to mohli využít ke sledování vesmírných civilizací.

Jediné, co nebylo rozdáváno zároveň s bránami, byly mini-dálkové DHD tablety. Ty se vyráběly v nezávislé výrobně a byly rozdávány jen průzkumným týmům.

Úterní ráno 8:00

Toto ráno se měla konat porada na nejvyšší úrovni. Jelikož se lidé s domorodci dokonale sžili, a díky implantátoru vzpomínek a vědomostí si jim lidé mohli dovolit plně důvěřovat a také je zapojit do modernějšího dění života. Konečná smlouva mezi nimi zaručovala, že lidé jim poskytnou znalosti a domorodci se zcela přizpůsobí a oddají lidským cílům a ideálům.

Toto ráno se konala velká porada. Mělo se hlavně projednat, jak se bude postupovat v této galaxii a pak také, jak by se mělo vrátit zpátky do rodné galaxie a zjistit, co se stalo se Zemí.
Generál O´Neill seděl na vyvýšeném křesle. Stylem bylo dosti podobné jako antické křeslo, ale toto bylo méně masivní a bez mentálního napojení. Přesto ale ve křesle byl ovládací panel.
Jeho křeslo, bylo v čele velkého stolu ve tvaru U. Tento stůl byl inteligentního typu, podobný jako v zasedací místnosti ve velitelské budově. Podél toho stolu sedělo přes dva tucty lidí, další tucet Jaffů a tucet domorodců. Vprostřed tohoto stolu byl velký holograf a momentálně promítal obraz galaxie.
Generál pak vstal, obraz galaxie pohasl a osvětlení celé místnosti se ztlumilo a nasvícený zůstal jen generál.

„Je to nějakou dobu, co jsme v této galaxii a rozhodně jsme si tu vybudovali pevné základy. Získali jsme spoustu přátel a to v podobě zdejších domorodců. Získali jsme mnoho vyspělých technologií, o kterých jsme nevěděli, že jednoho dne budou existovat. A jdeme ve stopách naší první evoluce. Jdeme ve stopách Antiků. Budujeme rozsáhlou síť hvězdných bran, abychom umožnili lidem na planetách mírumilovný obchod a další kolonizaci. Také jsme si tu v galaxii našli rovnocenného protivníka. Bohužel to tak bylo hnedka při prvním průchodu branou. Také musíme dodržet slib, který jsme dali a to se vrátit zpět do naší galaxie a vyhnat ty zpropadené Furlingy,“ řekl generál a posadil se.
Poté si převzal řeč inženýr Pospíšil, který si stopl na místo holografu a převzal řeč.

„Pro ty co mě neznají. Jsem inženýr Pavel Pospíšil a momentálně mám pod sebou všechno, co se staví v hangárech. Chtěl bych všechny seznámit s orbitálním dokem pro stavbu a opravu všech lodí. Stanice samotná je válcového tvaru,“ začal vysvětlovat a svou prezentaci podpořil 3D modelem stanice.
„Stanice je dlouhá sedmnáct kilometrů a v průměru má dvanáct kilometrů. Je tak velká, aby se v ní mohlo opravovat několik křižníků typu NK-201 a flotily stíhačů.

Poté se zvedl jeden Jaffa a ihned byl osvětlen jasným kuželem světla.
„Chcete tím říct, že stanice má prostory na údržbu stíhače a několik hangárů na větší NK-201.“

Pospíšil se obrátil na Jaffu a pak začal vyprávět a všechno doplňoval na 3D modelu.
„Představte si jen stanici jako pouhou skořápku, která bezpečně udrží vzduch ve svém nitru. Vnitřek stanice je zcela prázdný. Poté na hlavní skořápce je několik metrů sekundární skořápka a jeden výběžek, ve kterém je řídící centrum. Celá sekundární skořápka se skládá z nanitů. Lidé, co budou v řídícím centru poté spustí program a nanity pak dle libosti vyplní interiér a to buď na stovky malých místnůstek anebo desítky velkých. A jen tak pro jistotu jsou v samotném trupu emitory štítů, které kolem stanice vytváří silové pole, které bude udržovat atmosféru okolo celé stanice,“ vysvětlil Pospíšil.
„Takže se vnitřek přizpůsobí dle libosti,“ ujasnil si generál a Jaffa uznale kývl a posadil se.

„Dále v doku tady v základně stavíme satelity do obranné sítě. Až splníme základní počet tak tam dole započne stavba inteligentních stíhaček. Nejlepší piloti provedou všemožné manévry, poté se provedou další manévry pomocí počítače a vloží se do databáze stíhače. Pak v řídícím centru obsluha zadá cíl a samotná stíhačka si bude určovat cestu a vybírat manévry k cíly dle nepřátel.“
„Už máte nějaký návrh oné stíhačky?“ zeptal se někdo od stolu.
„Bohužel ještě ne. Jakmile dokončím stanici, tak se tomu začnu věnovat,“ řekl Pospíšil.

„Dříve než se posadíte, mohl byste nám říct něco o těch obranných satelitech?“ zeptal se generál.
„Samozřejmě,“ řekl Pospíšil a přes tablet si nechal najet model satelity.
„Obranný satelit je hodně podobný antickému. Má stejný zbraňový systém, jako měly antické satelity u Atlantidy. Ovšem je napájen asgardským zdrojem energie a také tam má asgardské stabilizační trysky. Štíty jsou napájeny přímo ze zdroje, a tak se nemusí dobíjet. Abych to shrnul, satelit střílí proud energie. Jeho dosah je 2AU, ale problém je s tím, že na takovou dálku se cíl blbě zaměřuje a paprsek bude oslabený asi na 30%. Pokud tam bude nepřátelská flotila a nebude se hýbat, můžeme ji odstřelovat na dálku,“ řekl Pospíšil.

Poté Pospíšil ustoupil a sedl si na své místo. Zatímco uprostřed stolu probíhal hologram satelitu, který zaměřil a střílel na cvičný cíl. Jakmile hologram skončil, tak se znovu postavil generál O´Neill.

„Trochu jsme vám představili naše plány a nyní bychom měli vyřešit trochu administrativní věci.“

„Jako první bychom měli hlasovat o názvu planety,“ řekl generál.
„Proč tomu prostě neříkat Země?“ ozvala se nějaká žena ze tmy.
„Jednu Zemi máme. Nebo jsme měli. V naší databázi planeta s názvem Země už je. Chce to něco nového,“ odvětil generál.
„Tato planeta bude určitě hodně zabezpečená,“ řekl mladý Jaffa.
„Zabezpečení bude velmi silné,“ odvětil generál.
„Tak proč to nepojmenujeme Pevnost?“ řekl Jaffa.
„Dobrý nápad. Ale já bych spíše využil toto slovo v latině. Co byste říkali názvu Robur,“ řekl Daniel a celé osazenstvo nad jeho nápadem zauvažovalo.

„Zkusíme hlasovat,“ řekl generál a něco stiskl na svém křesle.

Pak se před každým na stole objevilo zelené ano a červené ne. Každý hlasoval a nakonec se objevil holograf, který ukázal výsledek. 93% hlasovalo pro a zbytek byl proti.

„Takže máme rozhodnuto. Planeta se jmenuje Robur,“ řekl generál a přikročil k další části.
„Nyní bychom si měli ujasnit, jaká tady bude struktura velení. Nemá cenu se teďka rozlišovat na Jaffy, pozemšťany či domorodce. Nejsme sice jedna rasa, ale nyní budeme jeden národ. Poštvaly jsme proti nám nějaké nepřátele a jediná možnost jak přežít je držet pohromadě,“ řekl generál.
„Velet byste neměl už jenom vy. Nebo měl byste velet veškerým vojenským operacím, ale jaké to operace budou, by už nemělo záležet pouze na vás,“ řekl Woolsey.
„Mám stejný dojem. Proto bychom tady měli založit jistou radu, která by to tu vše řídila,“ řekl generál.
„Rada by se měla skládat ze zástupců domorodců, Jaffů a lidí,“ navrhl mistr Bra´tac.
„Takže dva až tři členové od každé rasy?“ zeptal se Woolsey.
„Radši od každé rasy jednoho zástupce. Takže hlavní rada bude mít tři zástupce. Každý zástupce bude mít jeden hlas. O tom, kdo bude zástupcem se strany dohodnou později,“ rozhodl generál.

Poté ještě provizorní rada řešila další záležitosti, jako například kde na planetě začít stavět další základny.

O pár hodin později
V řídící místnosti jako vždy panovalo šero a jediný zdroj světla pocházel z mnoha obrazovek a holografů. Najednou jeden z panelů dvakrát zapípnul a obsluha mu začala věnovat pozornost. Na obrazovce se objevila část galaxie a ve středu byl Robur. Dálkové senzory zachytili blížící se lodě, které mají kurz přímo k planetě. Obsluha senzorů šla ihned informovat generála.
Nepřátelská flotila se skládala ze sedmnácti lodí, které se nedali na dálku rozpoznat. Podle současného kurzu dorazí k planetě za pět týdnů.

Dobrý díl, konečně vypakuješ ty zpropadené Furlingy i s úroky z naší Země.

super... jsem zvědav kdo to bude, ale chvilema se musím smát, prtože si všímám, že máme podobný resp. skoro stejný nápady , teď to bude vypadat že Tě kopíruju

Líbí se mi to. Planuješ komunikaci s mléčenou dráhou pomocí superbrány napájenou černou dírou ? Nebo se už do domoviny naši hrdinové nepodívaji ?

[Patas25]

Nebudu spojlerovat. Snad jen to, že s příštím dílem přijdou aji obrázky.

------------------------------------------------------------------------------------
EDIT I

Hej lidi, dalsi dil se mozna trochu spozdi... pac sem odpalil pc (zrejme zdroj) a veskere dily jsem mel tam. Tak zalezi kdy mi ho vrati, ci ma jakop nekde ulozeny dil... kazdopadne se obrazky trochu spozdi.

------------------------------------------------------------------------------------

EDIT II

Člověk si tak po celodenní práci usíná v posteli za krásného metalu, když ještě než usne bloudí světem stargate. Prostě takový normální fanatik, když tu zrázu otevře oči s nápadem na novou a troufám si říct i revoluční povídku. Jsou jen dvě věci které překáží povídce. Dokončení této povídky, a také nedostatek údajů. Ten kdo chce s druhým bodem pomoci nechť mi napíše na skype, icq či tady pm. Opravdu každý kdo chce a nikoho neodmítnu.

Patas25 píše:

Nebudu spojlerovat. Snad jen to, že s příštím dílem přijdou aji obrázky.

------------------------------------------------------------------------------------
EDIT I

Hej lidi, dalsi dil se mozna trochu spozdi... pac sem odpalil pc (zrejme zdroj) a veskere dily jsem mel tam. Tak zalezi kdy mi ho vrati, ci ma jakop nekde ulozeny dil... kazdopadne se obrazky trochu spozdi.

------------------------------------------------------------------------------------

EDIT II

Člověk si tak po celodenní práci usíná v posteli za krásného metalu, když ještě než usne bloudí světem stargate. Prostě takový normální fanatik, když tu zrázu otevře oči s nápadem na novou a troufám si říct i revoluční povídku. Jsou jen dvě věci které překáží povídce. Dokončení této povídky, a také nedostatek údajů. Ten kdo chce s druhým bodem pomoci nechť mi napíše na skype, icq či tady pm. Opravdu každý kdo chce a nikoho neodmítnu.

Každý dostane svou roli ? Mohl bych být lamač srcí nadržených mimoňů, takovej pervezní sg rambo co ty na to ?

[Patas25]

Jak jsem už říkal napiš pm a tady to už nebudeme řešit.

[Patas25]

Omlouvám se, člověk teďka dosti nestíhá jak začala škola. Ještě k tomu když je zvyklej být vzhůru do tří-čtyř.... a tedka aby v pět vstával.

Díl je ale tu a jen co ho sem dám, jdu psát další.

Díl 13: Ofenzíva


Tři týdny do útoku nepřátel

Někde přes dva kilometry hluboko v jeskyním systému byly už vybudované podzemní nouzové ubytovny. Těsně před příletem nepřátel budou všichni civilisté evakuováni sem a vchod do podzemní bude dobře zamaskován. Ještě lepší než maskování vchodu bude obrana v samotném tunelu. Právě nyní tam jumpery vozily zásoby jídla, munice a jiných potřeb.
Mezitím obrana základny také velmi posílila. Toto dostal jako úkol desátník Pospíšil, který ihned zaúkoloval skoro veškerý personál. Několik vědců a inženýrů poslal sestrojit rakety země vzduch s dalekým doletem a pak každého, kdo uměl trochu se svářečkou, poslal sestavit odpalovací sila podél hradeb a pak další různě umístěné po základně. Jaffové také vypomáhali tím, že kopali jámy pro sila. Tady byla na místě manuální práce, protože chobotnice byly nasazené na těžbu surovin.

Dále také spousta lidí pracovala na dokončení druhého geotermálního generátoru. První už napájel veškeré spotřeby základny a také senzory. Aby se lidé vyvarovali velkého tlaku v magmatické komoře, tak druhý generátor měl napájet pouze štíty základny. Další geotermální generátor měl napájet podzemní kliniku doktorky Kellerové, ale ta prozatím byla napájena třemi naquadahovými generátory.

Tato klinika byla druhou nejníže položenou základnou v jeskyním systému. I když na klinice bylo hodně ubytoven, tak veškeré byly už plné pro stálý personál anebo pro bezpečnostní týmy v jednotlivých oblastech.
Nejníže položenou stanicí byla Rodneyho laboratoř. Rodney objevil 27 kilometrů pod zemským povrchem ojedinělý prvek, který vykazoval velký potenciál. Jediný problém byl s velkým tlakem vzduchu, ale laboratoř byla hermeticky uzavřená a na pohyb venku se používaly speciální obleky. Ve své pracovní době s perlivostí dělal na tom prvku a ve svém volnu prolétával jumperem tunely a hledal cokoliv, co by mu pomohlo objasnit osud jeho dcerek. Někdy s ním létala i Jennifer, ale ta měla ještě více práce. Na kliniku denně docházeli tucty domorodců a Jennifer se snažila vyléčit všechny jejich choroby, které je trápili už po generace.

O tyto dvě podzemní stanice bylo postaráno a tam se žádné přípravy na útok nekonali. V případě izolace by klinika začala sloužit jako centrální zásobiště. Okolo tekla podzemní řeka vysokou rychlostí a tak poskytovala hojné zásoby vody a její proud se využíval pro hydrogenerátor, který dobíjel potřebné kondenzátory.

Obranu základny v atmosféře ještě podpořily zbývající Goa´uldské letouny. Jumpery se boje neměli účastnit, protože byly třeba pro transport lidí a zásob.

Situace na orbitě planety se zcela změnila. Athos z podzemních doků vyzvedl dvacet tři satelitů, které již byly hotové a připravené. Poté je rozmístil ve vzorci okolo planety, tak aby byla obrana ze všech směrů.
Dále veškeré těžební stanice, které měly hojnost obranných platforem, už zahájily zážeh a všech sedm stanic mělo být na orbitě planety za osm dní.

Inženýr Pospíšil vylepšil trochu nedostavěný vesmírný dok a to tak, že jej vybavil maskovacím systémem, jako to měla Atlantis. Emitory, které byly okolo stanice a zadržovaly vzduch i okolo trupu nyní dokázaly zamaskovat celý dok. Jelikož dok neměl žádný typ pohonu tak jej Portos a Aramis odtáhly na orbitu jednoho vzdáleného měsíce, kde se dok zamaskoval. Dok zůstal stranou budoucí bitvy proto, že neměl žádný obranný mechanismus a jediné, co by na orbitě planety mohl dělat, by byl cvičný cíl pro emzáky.

Dva týdny do příletu

„Ta jáma musí být o metr hlubší. Tato sila jsou v základně a ne u hradeb a během normálního stavu by se přes ně mělo dát chodit,“ řekl desátník Pospíšil.
„Ale podle mě by ty sila měli jít vidět. Co když přes ně někdo půjde a raketa zrovna vystřelí?“ zeptal se Jaffa.
„Všechna tato sila mají červené výpusti. Takže každý ví kde je. Poté jsou v každém sile Tokerské jednosměrní štíty, to znamená, že nikdo nespadne dovnitř do sila. Také je v programu odpalování pojistka, že pokud je blízko známka života, raketa se nevystřelí, ale program pak odpálí jinou raketu z jiného sila,“ řekl Pospíšil.
„Když myslíte,“ odvětil Jaffa a dál se věnoval kopání.

Desátník pak dál procházel základnu a sledoval budování tuctů odpalovacích sil.

„Jak pokračuje práce?“ zeptal se generál, který se náhle vynořil zpoza budovy.
„Dobře pane, do doby než sem přiletí, bude plně funkční přes tři sta sil,“ řekl Pospíšil.
„To zní dobře. Pokud sem přiletí a budou posílat výsadky, tak by jim to měli tyto rakety vymluvit,“ řekl generál a pokračoval dál v procházce.
„Generále, mohl bych vás o něco požádat?“ zeptal se Pospíšil.
„Co máte na srdci?“
„Pane, chtěl bych vás požádat, zda byste o mně neuvažoval, jako o veliteli dalšího křižníku,“ řekl Jan.
„Nejste na to trochu mladý?“
„Možná trochu mladý, ale jsem schopný a o velení na lodi jsem už snil od mlada.“
„Máte kuráž, a v akci jste se už předvedl. Když budete takhle pokračovat, tak vám možná vyhovím,“ odvětil generál s úsměvem a dál si šel svojí cestou.

Týden do útoku

Doktor Mckay byl ve své laboratoři a právě zahajoval další test na prvek. Kousek onoho prvku bylo v hermeticky uzavřené komoře. Prvek přendával pomocí robotických ramen a nyní vzorek o velikosti dětské pěsti položil do skleněné vany. Poté druhým ramenem nalil do vany vřící olej a sledoval, co se bude dít. Olej během pár vteřin ztratil svou teplotu, dokud se nevyrovnala s teplotou samotného vzorku. Mckay vyvalil oči a zapsal výsledek. Poté odebral vzorek, a odstranil skleněnou vanu.
Druhý test byl nachystán během chvíle. Připojil plně nabitý kondenzátor, a jakmile uzavřel obvod, kondenzátor byl do dvou vteřin vybitý.

„Sakra to byl kondenzátor o stejné kapacitě, jako ty v jumperu,“ řekl si pro sebe Rodney a zapsal další výsledek.

Poté uskutečnil další desítku testů a všechno mělo stejný výsledek. Vzorek pohlcoval všechny druhy energie. Prvek dokonce pohlcoval všechny druhy záření, které Rodney vyzkoušel.
Jedinou změnou u prvku bylo, že postupně měnil barvu ze zelené na červenou.

Pro takové příznivé výsledky se Rodney rozhodl požádat generála o závěrečný test. Proto po dlouhých týdnech vyletěl jumperem na povrch a jasné světlo jej trochu oslepilo. Rodney přistál s jumperem na vyznačeném místě a zamířil si to do velitelské budovy.

Generál měl kancelář přímo za zasedací místností. Rodney tam vletěl bez zaklepání a vyrušil Jacka a Sam v choulostivé chvíli.

„Panebože omlouvám se,“ řekl Rodney.
„Nikdo vás nenaučil klepat?“ vyvalil na něj generál.
„Ještě jednou se omlouvám, a Sam, zapni si košilku, koukají na mě tvoje dvojčátka,“ řekl Rodney celý rudý a Carterová se ihned zapnula.
„Trošku trapas,“ řekl generál
„No to je,“ odvětil Rodney.
„Já ale myslel váš nový knírek,“ rýpl si generál.
„No původně jsem měl plnovous, ale Jennifer mě přesvědčila k oholení. Tohle je kompromis,“ hájil se vědec.
„Rodney, ohol to,“ řekla rázně Sam.
„Doktore, souhlasím se Sam. Ale nyní, proč jste tady tak vpadl?“
„Dobrá, potřebuju povolení a nějaké dělníky na stavbu další části laboratoře,“ řekl Rodney.
„Co chcete do té laboratoře? Už tak ji máte velkou a dobře vybavenou,“ promluvila Sam, která si sedla na Jackův stůl.
„Potřebuji postavit udržovací komoru. K dalšímu testu prvku potřebuju exotické částice,“ vysvětlil Rodney.
„To je špatný vtip,“ řekla Sam a ihned se postavila.
„Ne není. Podívej na ty výsledky,“ řekl Rodney a podal jí tablet.

Carterová si projížděla veškeré záznamy a její vzteklý škleb se pomalu měnil v zaujatý výraz.

„Jestli ten test vyjde, víte, co by to mohlo znamenat?“ zeptala se Sam.
„Větší a silnější zbraně?“ řekl generál.
„Pokud to vyjde, tak možná ano,“ odvětil Rodney.
„Ale ten test by neměl probíhat na této planetě. Najdeme neobydlenou soustavu a postavíme tam provizorní laboratoř s tou komorou,“ rozhodla Sam.
„Stalo se to jen jednou a s člověkem se to potáhne celý život,“ řekl Rodney a odešel pryč.

Carterová se za ním dívala a bez myšlenkovitě řekla.
„Musíme ty dveře zamykat.“
„Klíček mám ve stole,“ řekl Jack a šibalsky se usmál.

Tři hodiny do příletu

„Generále, k sedmnácti lodím se přidaly další tři. Se sedmi loděmi jsme se už setkali dříve, zbývající plavidla jsou neznámá,“ řekla důstojnice ve velícím centru.
„Informujte mě o dalších změnách. Jinak za dvě hodiny svolejte všechny vojáky na své obranné pozice,“ řekl Jack.
„Ano pane!“

Generál pak šel přes zasedačku do své kanceláře a tam si nasadil vysílačku.

„Doktore Zelenko, jste na příjmu?“
„Samozřejmě generále.“ odvětil vědec.
„Jak je na tom Atlantis?“ zeptal se.
„Štíty jsou momentálně mimo provoz. Předěláváme hlavní rozvody po celém městě, aby byly efektivnější. Ale dobrá zpráva je, že se nám podařilo propojit křeslo s geotermálním generátorem. Takže byste měl mít dostatek energie pro vystřelení,“ řekl Zelenka.
„Dobrá doktore. To jsem chtěl slyšet,“ řekl generál a ukončil hovor.

Hodina do příletu lodí

Generál nyní šel ke komunikačnímu terminálu a sedl si tak, aby měl výhled na velký holograf, kde byla zobrazena planeta a nejbližší vesmír.

„Jaký je stav?“ zeptal se a vzal si do ruky hrnek kávy.
„Na orbitě je třicet sedm obraných satelitů rozmístěný okolo celé planety. Všechny jsou nastavený na druhý mód. Na orbitě je taky všech sedm těžebních stanic a všechny jsou v oblasti nad základnou. Athos je také na orbitě a Portos s Aramisem se nachází na výchozím bodě jedna. Stačí vyslat signál a lodě tu budou za pár vteřin,“ řekla poručík.
„A jak to bude se základnou?“ položil další otázku, které se ujal desátník Pospíšil.
„Všechny letouny už jsou ve vzduchu a piloti krouží nad základnou ve výšce pět tisíc stop. Všechny jumpery mají pohotovost a odváží poslední zásoby. Poté se všichni shromáždí pět set metrů hluboko a dle potřeby vylétnou na pomoc stíhačům. Obranný systém je schopný vystřelit tři sta dvacet raket. Hradby jsou plné vojáků a jsou připraveni na případný útok. Také po městě jsou hlídkové skupiny, kdyby se někdo dostal do nitra základny. Co se týče štítu, tak je přímo nad základnou a pokrývá co nejmenší oblast okolo. Je napájen jedním geotermálním generátorem. Na druhý generátor je připojeno křeslo a v zásobníku je pár tisíc střel,“ podal hlášení Jan.
„Skvělá práce,“ řekl generál.
„Pane, mám otevřít kanál mezi loděmi?“ zeptal se komunikační důstojník.
„Dobrá tedy,“ řekl generál a natočil se směrem na velkou obrazovku, která se rozdělila na deset částí, na nichž byly můstky třech lodí a jinak řídící centra těžebních stanic.

„Shepparde, běžte dál od kamery. Z takové blízkosti se mi zdá, že se vám tam začíná tvořit pleš,“ řekl generál a John se jemně lekl a začal si prohrabovat vlasy, když si uvědomil, že generál žertuje.
„Vtipné, pane,“ řekl Shepp a lehce se usmál.
„Co si myslíte, o naší obraně?“ zeptal se generál.
„To je snad poprvé, co jsme na útok perfektně připraveni,“ řekl plukovník.

Prípravy na boj sú ukončené, tak ostáva už len slovo "Akcia".
Slušná časť a čakám na pokračovanie.

a

Pekne predpříprava, ale těma dronama si udal jasný výsledek. K vzhledem tomu že prošli bez problému štítem anubisovi lodi která byla mnohem vyspělejší, se nedá pochybovat že jejich štít to také neustojí