Díl 19: Druhá základna Jakmile tým plukovníka Shepparda prošel bránou, ocitli se všichni na velké travnaté louce. Až o několik kilometrů dále byly vidět špičky stromů. Skupina lidí se vydala opatrně vpřed a všichni byli na pozoru. Ušli sotva dvě stě metrů a před Johnem vyjel ze země panel.
„Co to sakra?“ Vyjekl John a reflexivně uskočil.
„Antický ovládací panel, podobný je na Atlantidě poblíž brány.“ Vysvětlil Rodney.
John jen přikývl a přistoupil k panelu. Opatrně na něj dal ruku a v tom se stalo, co nikdo nečekal. Kolem nich ze všech stran se zhmotnili zdi budov. Najednou nestáli na velké louce, ale spíše na zeleném náměstí. Deset metrů od panelu byly typické antické dveře a na pravé straně vedle nich ovládací panel. Rodney bez váhání zamířil k němu a začal si jej prohlížet.
„Je to zakódovaný panel, dlouho by mi trvalo jej prolomit, ale dříve by se nám hodilo číselné heslo.“ Vysvětlil Rodney po chvíli bádání.
„Tři, sedmnáct, šest, dvacet jedna, jedenáct, devět.“ Řekla Teyla, která si vzpomněla na Janusovu kombinaci. Rodney neváhal a zkusil zadat šest čísel a k překvapení všech se dveře otevřeli. Na druhé straně dveří byla malá chodba, která se dělila dvěma směry.
„Ronon, Rodney vlevo, Teyla a já vpravo.“ Rozkázal John. Čtveřice lidí se rozdělila a dvojice se dělila vpřed. Obě skupiny po pár minutách pomalé chůze dorazili ke svému cíli téměř okamžitě. Rodney a Ronon objevili další dveře, za kterými byl transportér, a když vešli dovnitř, na panelu se objevila dvě místa k transportu. Rodney nahodile stiskl jeden z bodů a celou transportní místnost ozářilo bílé světlo.
Teyla s Johnem měli před sebou taktéž dveře, ale na druhé straně bylo něco jako řídící místnost. John udělal dva kroky vpřed k prvnímu panelu a na klávesnici stiskl velký červený knoflík. Po stisknutí se uprostřed místnosti zjevil Janus a začal vyprávět příběh.
Rodney a Ronon ihned vystoupili z transportéru, objevili se v chodbě podobné té, kterou právě přišli.
„Něco se pokazilo?“ Zeptal se Ronon.
„Nemyslím si.“ Odpověděl mu Rodney a vydal se chodbou. Po několika sekundách nalezl dveře, které byly podobné těm, jaké nalezli u vchodu do budovy. Jakmile je otevřel, ocitli se ve velkém hangáru, v němž kotvila loď třídy Aurora.
Janusův hologram začal vykládat příběh, který si John a Teyla velice pozorně poslechli.
„Dva roky poté, co jsme opustili Atlantidu, se mi podařilo zprovoznit stroj času. Cestoval jsem do minulosti i budoucnosti a na mnoha planetách jsem postavil pomníky s událostmi, co se ještě nestali. Ale jednou v budoucnu jsem mluvil s mužem, který mi pověděl, co mám ještě udělat pro záchranu lidstva. Od té doby jsem začal pátrat po rozpadlých docích hluboko v roklinách planety, kterou později začnou Jaffové nazývat Dakara. Když jsem tyto časem zapomenuté stavby nalezl, našel jsem i rozestavěnou loď, kterou jsem hodlal dokončit. Tři roky mi trvalo zprovoznit hyperprostor a podporu života. Ale moje vůle byla silná a já stále věřil, že tento úkol splním. Křižník jménem Inositol, mě dovezl do mé rodné galaxie nazývané Pegas. Tam jsem našel neobydlenou planetu a dalších dvacet let jsem stavěl toto místo a vyráběl druhý model zbraně. Jakmile bylo vše hotovo, rozhodl jsem se zbytek života prožít v meditaci v naději na povznesení. Podle vás, plukovníku Shepparde se mi to podařilo a toto dílo vám pomohlo k ochromení Wraithů. Křižník naleznete v hangáru této základny a samotná zbraň je ukrytá pět pater pod zemí. Jen vy plukovníku Shepparde se díky unikátnímu genovému klíči dostanete ke zbrani a umožníte přístup svým přátelům. Ale varuji vás, pokud zbraň použijete ihned, mnoho životů bude ztraceno. Nejdříve musíte zapojit Mstitele. Přeji vám hodně štěstí.“ Dokončil svůj příběh Janus a jeho hologram se rozplynul. Teyla s Johnem byly naprosto šokováni, až je z transu vyrušila vysílačka.
„Johne, nevěřili byste, co jsme našli v hangáru.“ Promluvil Rodney skrz vysílačku.
„Antickou loď třídy Aurora?“ Odpověděl mu John.
„Ano, a jak to víš?“ Zeptal se jej.
„My jsme v řídící místnosti, kde jsem zpustil hologram Januse. Myslím, že bys to měl vidět.“ Řekl John.
„Rozumím, jsme už na cestě.“ Odpověděl mu Rodney a poté se s Rononem vydali na cestu.
O deset minut později, řídící místnost„Zajímavé, tak on byl ten Antik, co cestoval časem. SG-1 navštívila jeden z jeho chrámů a tamní věštba se skutečně vyplnila.“ Řekl Rodney.
„Zajímalo by mě, co je to za zbraň.“ Změnil téma Ronon.
„Teylo, Ronone běžte k bráně a zavolejte sem vědecký tým. Já s Rodneym zkusíme najít tu zbraň.“ Rozkázal John, a jak řekl, tak se i stalo.
O dalších pět minut později Teyla zadávala adresu, zatímco Rodney s Johnem nastupovali do transportéru.
„Hangár je tady, a tak zbývá toto místo k transportování.“ Řekl Rodney a stiskl druhou tečku. Dveře od transportéru se ale nezavřeli a po celé místnosti bliklo červené světlo. Ovšem po pravé straně od panelu vyjela nástavec, akorát aby se na něj vešla ruka.
„Jen já se dostanu ke zbrani.“ Řekl John a přiložil ruku na nový panel. Dveře od transportéru se následně zavřeli a celou místnost ozářilo bílé světlo. Na druhé straně se octili v laboratoři a Rodney doslova zůstal stát s otevřenou pusou.
„Co je, co se ti stalo?“ Zeptal se John.
„Je mi to tu povědomé, už asi vím, co je ta zbraň. Je to zařízení Atero, které slouží k vyřazení wraithského hyperpohonu.“ Odpověděl mu Rodney.
O tři hodiny později„Měli bychom to znovu zničit.“ Navrhl Zelenka, který přišel na základnu.
„Ne, měli bychom se nad tím zamyslet, jelikož Janus obětoval svůj život k postavení tohoto místa a druhého prototypu.“ Navrhl Rodney.
„To zařízení ničí zároveň brány. A Janus v hologramu mluvil o zapojení Mstitele.“ Doplnil úvahy vědců John.
„Už si vzpomínám. Na SGC vytvořili program, který vyřadí určitou bránu z provozu. Jenže naneštěstí se tento program rozšířil automatickou aktualizací a vyřadil systém bran v Mléčné dráze.“ Vysvětlil Rodney.
„To je ono, vyřadíme brány z provozu na několik dní a zapneme tento přístroj. Naše kontakty nám zjistí polohu lodí a budeme je ničit bez obav, že by jim přiletěli posily.“ Navrhl John.
„To by možná šlo.“ Podpořil jeho nápad Rodney.
„Tak dobrá, Radku běžte, prohlédnou Antickou loď a ty Rodney zapracuj na této zbrani.“ Rozkázal John vědcům a odešel za Teylou a Rononem.
O sedm hodin později„Radku volal jste mě?“ Zeptal se John, který přišel na můstek antické lodi.
„No ano volal, chtěl jsem mluvit o stavu Inositolu.“ Začal Radek a vzal si do ruky svůj tablet.
„Tak za prvé, jde poznat, že loď stavěl z trosek. Muselo mu dlouho trvat zprovoznit hyper motory a podporu života v nějakých sekcích. A co se týče zbraní, štítů, vysílačky a dálkových senzorů, no ty ještě nejsou dostavěny.“ Podal hlášení Zelenka.
„A vy věříte, že loď zprovozníte?“ Zeptal se John.
„Už jsem poslal data Pospíšilovi. Oba jsme se shodli, že do měsíce bude loď plně schopna boje.“ Vysvětlil Radek.
„No dobrá, není na škodu mít antickou loď na své straně.“ Řekl John a poté se otočil a odešel.
O dva dny později, Atlantis- zasedací místnost„Pánové, máme problém. Avatáři již začali s útokem na základnu Genii. Nevíme, jak je objevili, ale považují je za hrozbu a preventivně zaútočili na jejich základny a vyvraždili tamní obyvatele do posledního.“ Vysvětlil Woolsey.
„Jak se vůbec o nich dozvěděli?“ Zeptal se Ellis.
„To nevíme, ale právě jsme zjistili, že plánují útok na jejich domovskou planetu.“ Řekl Woolsey.
„A měli bychom jim pomáhat? Podle všech hlášení je to nedůvěryhodná rasa.“ Odpověděl mu Ellis.
„No buď můžeme nechat pozabíjet několik tisíc lidí, nebo můžeme pomoct a zničit několik lodí Avatárů.“ Navrhl John.
„Avatárské lodě jsou silné a jednou s nimi budeme muset udělat. Nejsem sice voják, ale podle mě by bylo lepší zničit je po jedné, než útočit proti celým skupinkám.“ Podpořil Johna Woolsey.
„Souhlasím, informujeme Dia, ať se k nám připojí na orbitu planety Geniu.“ Rozkázal Ellis.
„To poletí jenom Zeus a Apollo?“ Zeptal se John.
„Snad se k nám připojí i Dallas a nějaké lodě Asgardů.“ Vysvětlil Ellis.
„Dallas?“ Zeptal se nechápavě John.
„Nová loď třídy BC-304.“ Odpověděl Ellis.
„Proč už nestavíme rovnou 305?“ Zeptal se John.
„Tyto lodě jsou drahé a navíc tato loď byla již rozestavěná, když vyšly plány na novou loď.“ Řekl Ellis.
„Aha.“ Odpověděl John a odešel z místnosti.
O pár hodin později, Orbita planety Geniů. Nad planetou se otevřela dvě hyperprostorová okna, z nichž vyletěly dvě lodi stejného typu. Byly to pozemské lodě třídy BC-304, které zde měli pomoci s obranou proti Avatárům. Bohužel lidské lodě neletěli dost rychle a na orbitu dorazily jako druzí. Na nízké orbitě se již nacházel křižník Avatárů a svými zelenými střelami bombardoval povrch planety. Pozemské lodě ihned zamířili ke křižníku a začali pálit svými modrými energetickými střelami.



Na povrchu křižníku se objevili exploze, které ovšem nezpůsobily velkou škodu. Ale Avatáři to nenechali jen tak. Jejich křižník se otočil od planety a zamířil si to proti pozemským lodím. Jakmile byla jejich loď otočena, začala střílet z hlavních zbraní. První čtyři střely zasáhly Apolla a vyřadili jeho paprskové zbraně z provozu. To už, ale mezitím Dallas střílel do Avatárských platforem a stačilo pár dobře mířených ran a jejich zbraně byli mimo provoz. Dalších pár minut střelby do téhož samého místa způsobil explozi nepřátelského křižníku. Avatáři, ale před svým zničením vyslali stíhačky. Bohužel pro ně to byl krátký boj, jelikož se do boje zapojili i Railguny a nalétající stíhače bez váhání zničili.
„Plukovníku, jak jste na tom?“ Zeptal se Ellis do vysílačky.
„Dallas je na tom dobře, jelikož jste hlavní nápor schytali vy.“ Odpověděl mu plukovník.
„Souhlasím, naše štíty jsou na třiceti procentech a hlavní zbraně máme mimo provoz. Ale zvládli jsme to i bez Dia, už se těším, jak se Caldwell dozví o našem vítězství.“ Řekl Ellis, ale přerušil ho major Marks, který byl na jeho lodi navigátorem.
„Pane, zaznamenáváme přílet lodí.“ Oznámil.
„Zeus?“ Zeptal se.
„Ne, podle údajů to je mateřská loď Avatárů.