Stargate Vendetta III Epilog.

to Neil: jo takhle sem to myslel akorát sem to špatně napsal

skvelý dil

Ahoj patasi doufám že se neurazíš za mé výtky ale:

Atlantis ma vlastní bránu s řídícím inteligentnim PC (V jednom díle ho rodney popisoval) V momentě kdy se atlantis ustálí na stabilní oběžní dráze nebo přístane na planatě, ihned si odkáže pro svou bránu vypočítat novou adresu (7 místnou)¨a dokáže detekovat hvězdé brány v dosahu. Tahle hvězdná brána s pegasu je kompatibilní i se starýma verzema jen má v případě kolize nadřazený příkaz viz 5x20. Chybu si udělal v momentě že si brány odhlalil až nyní, protože atlantis by jim přítomnost beta verze brány oznámila hned po vystoupení z hyperprostoru. Krom toho brána na atlantis ma vlastní zdroj a ta beta brána která má krátky dosah, nelimituje tu z atlantis, protože pegas brána použije tu starou bránu puze jako supra vodič a tudíž může brána z atlantidy vytáčet brány po celé galaxii protože ma vlastní lepší zdroj napájení, samozřejmě problém je když jí chceš vytočit zpátky, osobně bych spíš vymyslel osobní příadvný zdroj na cesty ale tvoje věc makro taky nejni tak hrozný.

Další věc co se mi nelíbí používáš neduch z SGU tj relé. Proboha každej kdo aspon čuche k eletrice ví co je relé a rozhodně ví že se hodně špatně spálí, relé je jednoduše řečeno magnetickej spínač. Mnohem lepší by si měl kdyby si používal výrazi spálených integrovaných obvodů ,nebo výkoných supra vodičů, nebo klopné obvody a podobný věci co se opravdu spalit lechce daj.

Pak jedna otázka, pokud si dobře pamatuju na atlantis bylo i pár asgardů kam zmizeli ?

Jina komentář pod čarou. Nejde mi do hlavy proč by měli zájem opravovat tak zastarlou lod jako je gateseeder. Je to jen továrna se štíty na úrovni starého hataku. Tušim že dokonce byl ošizen i o to velké dělo co mela destiny. V každém směru ta technologie je zastarala a k ničemu, neustojí ani výstřel z asgard beamu. Snad jedině že by jí chtěl patas upgradovat, protože přece jen je to lod velké konstrukce a kdyby se vyházeli linky na brány a nahradili reaktory, zbranovími systémy a hangáry, tak by to určitě byla zajímava vlajkova lod.

[Patas25]

rigixi: bohužel odpovídám až teď, ale tak k věci

1) No brána na Atlantis je nejmodernější verze (nám známá), ale na to tady existuje jedno logické a jednoduché řešení. Je poškozená a tudíž nepoužitelná.

2)Tady je fakt poznat, že mám jen jednoduché základy elektroniky a moc mě nebaví. Časem se to snad změní, ale tuto výtku beru na vědomí a pro příště se polepším.

3) Asgardy nemám v plánu do mé povídky momentálně zařadit.

4) Stará herdka? já bych spíše řekl pokladnice vědomostí. A navíc nemůžeš srovnávat s hatakem. Pokud by proběhl jedna bitka s nějakou známou lodí, pak už by si mohl podloženě tvrdit, kolik loď vydrží. Ale třeba v sgu tak štíty rychle selhávaly kvůli účinným energetickým zbraním.

Patas25 píše:

rigixi: bohužel odpovídám až teď, ale tak k věci

1) No brána na Atlantis je nejmodernější verze (nám známá), ale na to tady existuje jedno logické a jednoduché řešení. Je poškozená a tudíž nepoužitelná.


4) Stará herdka? já bych spíše řekl pokladnice vědomostí. A navíc nemůžeš srovnávat s hatakem. Pokud by proběhl jedna bitka s nějakou známou lodí, pak už by si mohl podloženě tvrdit, kolik loď vydrží. Ale třeba v sgu tak štíty rychle selhávaly kvůli účinným energetickým zbraním.

1) No poškodit bránu ? Nezničil ji ani asteroid co ji zarazil několik metru pod zem ale budiž

4) Styl zbraní a štítu se vizuálně schoduje s hatakem a úroveň zbraní odvozuju od toho že lod pochází z dob kdy měli jen FTL, tudíž nemůžuou být efektyvnější než hatak který ma hyperpohon.

Další díl,supr ale kdy dojde k dalšímu přidání?a to jméno...co jim takhle dát název Enoliané doufám že se to ujme

[Patas25]

V dalším díle jsem se trochu zadrhl, tak do středy snad bude.

Jinak díky za návrhy názvů, pár dobrých jich tu padlo a tak za pomoci jakopa nějaké vyberu.

Keď povieš v čom možno pomôžeme

Patas25 jsi živej?jestli ano, kdy sem dáš novej díl?

[Patas25]

Sice trochu se spožděním, ale díl je tu.

Díl 10: Skrz modrou louži

Sheppard seděl ve své kajutě na palubě Athosu a prohlížel si složky vojáků, kteří by měli projít. Ihned se rozhodl pro desátníka Pospíšila, který byl obdobou Carterové v SG-1. Se vším si poradil, měl odborné znalosti, ale byl také velmi přínosný v boji.
Jako dalším, koho vybral bez váhání, byl neotesaný Ronon Dex. Elitní voják zastával spíše silnou část týmu, a jakmile si jej Sheppard vycvičil, začal více dbát rozkazům, než před několika lety.
Zbylí dva členové byli horší oříšek. Nyní to chtělo najít někoho, kdo by měl hodně strategických znalostí a byl by schopný vést tento tým. Nakonec mu nezbylo a musel na tuto pozici vybrat jedinou kandidátku. Jednalo se o jeho podřízenou podplukovník Sarah Walkerovou. Byla to skvělá první důstojnice, a ač se jí nerad vzdával, věděl, že ona je ta pravá na toto místo.
Poslední členem týmu se nakonec stala Teyla Emmagan. Její charisma bylo téměř dokonalé na vyjednávání a ještě, když je tu přístroj na vkládání vzpomínek a vědomostí, tak byla jednou z nejlepších diplomatů.
Jakmile byl tým sestavený, odeslal jej subprostorovou zprávou generálovi. Ten proti týmu neměl námitky a tak ihned zařídil potřebné vybavení. Vzhledem k tomu, že se na planetě teprve budovala základna pro bránu, podobná jako SGC, tak musel tým na antickou loď a odtud teprve bránou na průzkum.

Sheppard stál před čtyřčlenným týmem.
„Tady jsou vaše zpáteční lístky. Jedná se o identifikátory, které vyšlou heslo. Kdybyste se pokusili projít bez hesla, tak tu narazíte na tuhý odpor střílejíc bez varování. Iris ani štít tu nemáme, tak použijeme olověnou obranu,“ řekl plukovník.
„Na jakou planetu vlastně půjdeme?“ zeptal se Ronon.
„Jedná se o blízkou planetu, na které by se měli nacházet nerostné zdroje. Vaším úkolem je tichý průzkum, který odhalí jakoukoliv aktivitu. Pokud to bude moc riskantní, vrátíte se a zítra to zkusíme o dům dál. Velení má podplukovník Walkerová,“ odpověděl Sheppard, a když už nikdo neměl další otázky, tak vydal nový pokyn.

Bartowski vytočil danou adresu a ihned poté vyslal standardní průzkumnou sondu. Chvíli pak hleděl do počítače a poté řekl.
„Atmosféra netoxická s velkým obsahem kyslíku. Teplota sedmnáct stupňů a pomalu klesá. Viditelnost okolo brány nulová, až noční vidění odhalilo, že je brána na louce. Nepřátelská aktivita v okolí brány je nulová,“ oznámil Bartowski.

Sheppard se pak podíval do zadu na tým, který mezitím nasedl do jumperu. Ten se na loď dostal tak, že z domovské základny prošel bránou, dokud ji generál nenechal zastavět do základny.
Kývl na Jana, který seděl na místě pilota a pak řekl.
„Jumper jedna, máte zelenou,“ řekl Sheppard a jumper na to proletěl skrz bránu.
„Dobrá, trochu jsem se bál, jestli ta brána není na jumper malý,“ řekl Bartowski a Sheppard se na něj zvláštně podíval.

Mezitím byl doktor Zelenka přidělen na výrobní linku bran a snažil se přijít na to, jak ji zprovoznit a případně upravit jisté parametry bran. Rodney se na lodi zdržel jen krátkou chvíli, protože měl na planetě v podzemí velmi důležitý projekt s velkým potenciálem. Ona anomálie v podzemí byla velmi hustá a ojedinělá ruda. Rodney už přišel na její vlastnosti a snažil se ji zařadit do výrobních cyklů.

Mezitím na průzkumné misi

Desátník Pospíšil držel jumper jen pár desítek metrů nad zemí a prolétával celou okolní oblast. Walkerová seděla vedle a pomocí palubního počítače spouštěla skener.

„Vystoupej na orbitu planety. Uděláme oblet a budeme hledat známky inteligentního života, pokud to bude bezpečné, tak provedeme podrobný průzkum nerostů,“ poručila podplukovník.

Nikdo nic nenamítal a tak Pospíšil dle rozkazu navedl jumper. Jakmile vystoupili na orbitu, přes celou obrazovku se rozsvítilo červené světlo.

„Co to je?“ zeptal se Ronon.
„Nějaké varování. Senzory se nás snaží na něco upozornit,“ řekl Pospíšil.

Walkerová zrušila zaměření skenerů na planetu a zobrazila okolí jumperu. Směrem k planetě mířila velká vlna něčeho.

„Co to sakra je?“ zeptala se Teyla a Pospíšil ihned natočil jumper směrem k anomálii.
„A do prdele. To bude sluneční erupce a velká,“ vyděsil se Pospíšil, otočil jumper a přímo vnikl do atmosféry.

„Co s námi bude, když nás to zasáhne?“ zeptal se Ronon.
„No my už nebudeme,“ řekl Pospíšil a trochu zmenšil vstupní úhel atmosféry, protože trup jumperu okolo okna začal červenat. Pospíšil co nejrychleji mířil k bráně a na lodním panelu viděl odpočet. Zbývala slabá minuta a k bráně to bylo stále několik kilometrů.

„Zkusím zadat adresu,“ řekla Walkerová a zmáčkla symboly na DHD, ale to nereagovalo.
„Sakra, nefunguje,“ podotkla Walkerová, ale Teyla jí podávala malý počítač se slovy.
„Zkuste toto. Bylo to u brány na té antické lodi. Dali mi to pro případ, že by naše DHD nefungovalo.“
„U brány budeme za pětadvacet vteřin,“ střelil číslovku Jan.

Walkerová najela do seznamu adres a vytočila první v seznamu.

Pospíšil zatím nalétal přímo do brány, a dokonce to bylo tak těsně, že vracející se nestabilní vír, poškodil přední část jumperu. Vlna ještě nedolehla na hladinu brány a Pospíšil do ní vletěl, a proto se malá část jumperu rozložila, ale loď proletěla skrz.

Na druhé straně jumper vyletěl do volného vesmíru. Brána se pro jejich průletu trochu zablikala a poté se vypnula.

„To bylo o fous,“ řekla Walkerová.
„To ano, ale kde to teďka jsme?“ zeptal se Pospíšil.
„Bude to nějaké pásmo asteroidů. Brána byla zřejmě první na planetě, a nějakým způsobem přežila zničení planety,“ řekl Pospíšil a vyhýbal se obřím, ale i menším kamenům.

Pospíšil pak zobrazil varování počítače ohledně poškození trupu.
„Ten vír nám trochu ztenčil plátování, ale nepronikl skrz.“
„Je to nutné, abychom se vraceli?“ zeptala se Walkerová.
„Nemyslím si to. Naštěstí nás to zasáhl na samotné přídi, kde je silnější trup.“

„Dobrá, vyleť ven z toho asteroidového pásma. Nebo najdi jiné bezpečné místo,“ řekla Walkerová.
„No já mám lepší nápad,“ řekl Pospíšil a více již nevysvětloval. Pouze obrátil jumper o 180° a letěl zpátky k bráně. Proletěl těsně kolem ní na blízký a velký kus šutru. Asteroidové pásmo spolu s bránou obíhalo pomalu okolo jiné planety a tak Pospíšil šikovně zaparkoval v jedné trhlině.

„Tady budeme mít trochu klidu, abychom oznámili, že budeme zkoumat tuto soustavu. A ať prvotní cíl mise radši na nějakou dobu škrknou ze seznamu,“ oznámil Jan a Walkerová souhlasně kývla a začala vytáčet adresu.
Asi za deset minut bylo hlášení odeslané a poté se tým vydal na další průzkum. Pospíšil jako první vyletěl z asteroidového pásma a pak udělal přibližný sken solární soustavy. Pak na virtuální mapě soustavy označil umístění brány.

„Tento plynný obr, okolo kterého obíhají ty asteroidy, nemá cenu zkoumat. Ale pár desítek minut odtud je planeta, která by stála za průzkum,“ četla údaje senzorů Walkerová a Pospíšil nastavil kurz.

O necelé dvě hodiny později

Jumper konečně doletěl na orbitu planety a rychlým obletem okolo ní prozkoumal životní formy.

„Moc husté rušení v atmosféře. Skenery prostupují skrz ni jen slabě. Budeme muset sestoupit níže. Pro jistotu aktivuj maskování,“ řekla Walkerová a desátník tak učinil.

Maskovaný jumper vletěl do husté atmosféry.

„Celkem prekérní situace. Senzory dosáhnou skrz rušení jen pár desítek metrů dopředu a vizuální kontakt není o moc lepší. Jestli něco proti nám poletí, budu mít téměř nulovou šanci se tomu vyhnout,“ podotkl Jan.
„Tak prosím opatrně, přežil jsem boj se stovkami Wraithů a nerad bych zemřel při leteckém neštěstí,“ řekl Ronon.¨

Najednou obrazovka začala problikávat, stejně jako veškeré interní zařízení jumperu.

„Co to je?“ zeptala se Teyla.
„Nevím,“ odpověděl Jan a zkoušel závadu nějak odstranit. Najednou celé osvětlení zhaslo a vypnuly se dokonce i motory.
„To není dobré,“ oznámila zřejmý fakt Walkerová.

Pospíšil se pokusil pomalu klesat, ale při vypnutých motorech se snížila ovladatelnost a jumper pomalu ale jistě začal mířit k zemi a jeho pilot s tím nemohl nic udělat.
Najednou některé systémy naskočily, ale pouze sekundární. Zbraně, maskování a pohon zůstal neaktivní.

„Naskočil výškoměr. Třináct tisíc metrů. Rychlost klesání pět set metrů za minutu,“ řekla Walkerová.

Jeho klesací rychlost stále rostla a nějakých pět tisíc metrů nad povrchem planety i tyto systémy vypadly. Najednou jumper předletěl neznámý letoun, který aktivoval druh jakéhosi energetického pole. Jumper se najednou jakoby uchytil a zcela se poddal řízení vedoucího letounu.

Ten výrazně změnil směr a zpomalil na poloviční rychlost.

„Ještě že tu jsou, jinak bychom se rozplácli o zem,“ řekl Pospíšil. ¨
„No, pokud to nebyli oni, kdo vyřadili napájení lodi,“ odpověděl Ronon.
„Je to možné?“ zeptala se Walkerová.
„Nějaký druh usměrněného EMP pulsu, nebo od poškození bránou. Nevím, nemám tady na to přístroje, které by to potvrdili,“ spekuloval Pospíšil.
„Dobrá, pokud naskočí motory, převezmi kontrolu, jinak se připravte, že dojde ke střetu,“ oznámila Walkerová.

Let trval ještě pár minut, dokud neznámý letoun nevletěl do dobře skrytého hangáru. Tažné pole se vypnulo v jakési mezi místnosti a samotná loď letěla dál a jen pár vteřin za ní letěla druhá loď.

Ronon vytáhl svou zbraň a připravil se, stejně jako zbytek týmu.

„Nemám rád čekání,“ řekl nabručený satedan.
„Co od nás mohou chtít?“ zeptala se nahlas Teyla.
„To nevím,“ řekl Jan, otočil se a vzal detektor známek života.

Chvíli se díval na detektor a pak zkusil lodní počítač.

„Nevím proč, ale hlavní počítač je mimo provoz. Ale když jsem nyní zapnul detektor, tak funguje,“ řekl Jan.
„Neměla by být antická technologie vůči EMP odolná?“ zeptala se Teyla.
„To by měla, ale je to můj odhad. Kdo ví, čím nás sundali,“ řekl Jan.
„Dobrá, tak teďka jak odtud,“ řekla Walkerová, když tu náhle…

Až na to, že si to sekol v polovici deja tak sa mi to celkom páči.
Napravíš to ďalším pokračovaním.

wau, tak tohle by chtělo další díl, ale honem honem

haló kde jsi? jsi už měsíc nedal novej díl...

Rolliso píše:

haló kde jsi? jsi už měsíc nedal novej díl...

Ma sklon opičit se po stormovi.... trapné

Zdar muzu se zeptat kdy bude dalsi dil?