Stargate Vendetta III Epilog.

[Patas25]

Korekci prováděl kdo jiný než ten všem známý Jakop a já opět musím psát díky.

Díl 3: Oprava jako sešívačkou

„To je nepřijatelné, to vám nemůžu dovolit.“ Řval jeden Jaffa na Pospíšila.
„Vy to nechápete, vaše lodě již nejsou letu schopné a tak potřebujeme součástky.“ Hájil své názory pozemský inženýr.
„Ty lodě jsou jediné, co nám zbylo po naší civilizaci. Jsou to symboly minulosti!“ Opět rozčileně křičel Jaffa.
„Cestovatelé obětovali své lodě, protože ví, co je v sázce.“ Řekl Pospíšil.

K hádající dvojici přišla postava v typické Jaffské róbě a po chvíli poslouchání se rozhodl zasáhnout.

„Mýlíš se bratře, zůstaly nám holé životy a naši přátelé se nás ujali a nabídli nám místo ve svém městě. Všude jinde by náš národ čekala jistá smrt.“ Řekla osoba a sundala si kápi. Nebyl to nikdo jiný než mistr Bra´tac.

„Dobrý den Bra´tacu, je mi potěšením se s vámi opět setkat.“ Uvítal jej Pospíšil.
„Těší mě, ale osvěžte starému bojovníkovi paměť, nevzpomínám si na vás.“ Omluvil se Bra´tac.
„My jsme se často nevídali. Mé jméno je Pavel Pospíšil a jsem hlavním inženýrem a spadala pode mne veškerá výroba lodí.“ Představil se.
„Aha, již si vzpomínám, pocházíte z Čech a Teal´c si velmi oblíbil vaše tradiční recepty.“ Řekl Bra´tac.
„Ano, je to sice tvrďák, ale v poslední době si celkem často oblíbil smažení bramboráčků.“ Zavtipkoval Pavel.
„To ano, ale teďka konec vtipkování. Co potřebujete?“ Zeptal se Bra´tac.
„Město je poškozené a musíme to co nejrychleji opravit. A k tomu potřebujeme součástky. Když vám pošlu vybavení a plány, co konkrétně potřebuji, dokázal byste se svými muži rozebrat Ha´taky?“ Vysvětlil požadavky inženýr.
„Ano, to je maličkost, jsme vám vděčný za pomoc a alespoň vám to tak oplatíme.“ Řekl Jaffský mistr a poté si nasadil kapuci a odešel od inženýra.

Odběhlo dvanáct hodin od probuzení a Zelenkovi se konečně podařilo vypnout sekundární systémy na konci mola a dokonale zacelit trhlinu v rozvodu. Plukovník Carterová a její tým úspěšně vytvořil transportní systém a nyní se soustředili na její modifikaci.
Sheppard a Ronon se snažili uklidnit vznikající paniku a případné nepokoje. Na Daniele padl vůbec ten nejtěžší úkol, se kterým mu pomáhal Chuck a další desítka lidí.
Jeho úkolem bylo každému člověku přidělit pokoj, případně rodinám přidělit pokoj s více lůžky.

Příští dva týdny se lidé soustředili na opravu města. Puklina se za tu dobu ještě trochu víc zvětšila a praskliny byly vidět i z oken. Ovšem přes praskliny byly vidět také velké kovové skoby a další se právě stavěly. Tyto skoby byly jednoduché na výrobu a instalaci a bylo to nejrychlejší řešení.

Většina zraněných osob byla propuštěna z ošetřoven a odpočívali na svých pokojích. Tím pádem se uvolnily velké haly a sklady a pro to místo se našlo jiné uplatnění. Plukovník Carterová během té doby dostatečně rychle zprovoznila asgardský tvořič hmoty a ty prázdné prostory brzo zaplnily bedny sušených potravin, barely pitné vody, ale i stavební materiál na budoucí základny.

„Sam, tak jak jsme na tom se zásobami?“ Zeptal se Sheppard, který dostal dočasné velení nad městem, než se generál O´Neill úplně zotaví.
„Máme dva asgardské tvořiče hmoty. V jednom vytváříme vodu a jídlo a v druhém připravujeme stavební materiál.“ Odpověděla Sam.
„A na jak dlouho nám to vystačí?“ Zeptal se konkrétně John.
„Jídlo a voda pro celou populaci vydrží asi na dva měsíce. Samozřejmě, pokud budou zavedeny příděly. A stavební materiál nám umožní ubytovat přibližně 60% populace.“ Vysvětlila Sam.
„Dobrá tedy. Mám, ale pro tebe úkol. Kdybychom museli opustit město ještě na orbitě planety chci, abys vyrobila nějaké větší moduly, které pošlou veškeré suroviny na planetu.“ Zadal jí úkol John.
„Já vím, také mě to napadlo a Pospíšil už pracuje na nějakých návrzích.“ Vysvětlila Sam.
„Dobře, jste rychlejší než já a to se mi líbí.“ Řekl John.

John po skončení rozhovoru zamířil rovnou do řídící místnosti, kdežto Sam do další haly, kde měla zprovoznit třetí tvořič hmoty.

Trvalo asi deset minut, než došel do místnosti a tam neseděl nikdo jiný než Rodney divoce bušící do klávesnice.

„Na co jsi přišel?“ Zeptal se.
„Že ten hologram Atlantidy je kočka.“ Řekl Rodney.
„Kroť se taťko, a jak vlastně o ní víš, ukázala se ti?“ Položil další otázku John.
„No ano, ale nezjevuje se moc často, kvůli nárokům na energii. Ale teďka k tomu, na co se chceš zeptat. Podle nových propočtů proletíme okolo planety a zůstane nám trochu energie. Právě propočítávám, zda se nám podaří přistát na povrchu, nebo budeme nuceni město opustit.“ Odpověděl Rodney.
„Aha, tak to tě nebudu rušit. Jinak by s tebou chtěla mluvit Jennifer, říkala něco o jménech.“ Předal vzkaz John.
„Aha, musíme pojmenovat holky, ještě jsme nevybrali, jak se budou jmenovat.“ Vysvětlil Rodney.
„No tak zkuste Johnastázie.“ Plácl jméno John.
„Vtipné.“ Poznamenal vědec a věnoval se dál svojí práci.

opět velmi kvlitní díl doufm že brzy přibide další díl jelikož ej moc moc těším

johnastázie mě dostala.. velice hezké jméno pro holku...stejně jak oRonon je holčičí jméno...xD.. díl jako vždy super.

Snad jen je ten poslední díl až řekl bych extrémně krátký.

[Patas25]

Je to možné, ale můžu ujistit, že se to brzy změní více akce = delší díly.

Nechcem byť "rejpal", ale vytvor výrobnú linku hlavne na ZPM, Alebo modifikuj Atlantis na získanie energie z hviezd, ako má Destiny. Na Atlantis musí byť riešenie, ktoré sa používalo v minulosti Antikov a dá sa použiť na získavanie energie aj teraz.

Velice povedený díl, hlavně mě dostal rozhovor mezi Bra'tacem a Pospíšilem.

„Ano, je to sice tvrďák, ale v poslední době si celkem často oblíbil smažení bramboráčků.“ Zavtipkoval Pavel.

Ja . Nenapísal som, že aj táto časť bola veľmi pekne podaná.

[Patas25]

Díky Jakopovi za korekci.

Díl 4: Nový domov na dohled
Poslední týden na Atlantidě byl celkem rutinní. John měl stále velení a po poradě s vědci se rozhodl, že veškeré zásoby budou pečlivě zabaleny a připraveny k přesunu na planetu. Podle veškerých výpočtů, vycházelo, že město nebude mít dostatek energie, aby mohlo vstoupit do atmosféry planety.

„Co nějak posílit štít?“ Zeptal se jeden z mladých vědců, který byl členem Zelenkova týmu.
„Nemáme dostatečný zdroj energie, který by mohl napájet štít při vstupu do takhle husté atmosféry.“ Vysvětlil Zelenka.
„Máme, ale ten asgardský tvořič hmot, proč si sním, nevyrobíme ZPM?“ Navrhl znovu mladík.
„Vy si říkáte vědec? Kdybyste trochu zapojil mozek, tak víte, že bychom vytvořili pouze prázdnou schránku.“ Vysvětlil Zelenka.

Zatímco vědci se snažili dodat městu trochu energie, tak inženýři stavěli provizorní transportní lodě, které by přenesly náklad a posádku města na povrch planety. Podle prvotních náčrtů by loď měla být 400 metrů dlouhá a 250 metrů široká. Dost na transport tisíců lidí a převezení několika tun zásob.



Ovšem během týdne stihly vyrobit pouze tři lodě a předem je naložili zásobami.

Nakonec zbývala pouze půl hodina do opuštění hyperprostoru.

„Rodney říká, že budeme mít asi sedm hodin, kdy město proletí okolo planety.“ Řekl John.
„Vyložení potrvá asi půl hodiny, stejně tak i naložení. Něco málo odvezeme i v jumperech a Jaffové budou pomocí kluzáků taky něco přesouvat.“ Řekla Sam.
„Takže transportéry to stihnou přibližně šestkrát, když počítám i cestu. A kolik vůbec máme těch kluzáků?“ Zeptal se John.
„No, 128, ale do nich se moct nevejde.“ Oznámila Sam.
„Bereme tam kromě zásob také nějaké vymoženosti?“ Položil chytrou otázku John.
„ZPM budou téměř vybité, tak je necháme ve městu. V prvních zásilkách je také rozmontované asgardské jádro. Zabralo sice hodně místa, ale v poslední chvíli jsme to rozdělali a naložili. Také bereme sedm naquadahových generátorů.“ Řekla Sam.
„Dobrá zpráva, alespoň budeme mít to moderní jádro. Také jsem mluvil s umělou inteligencí. Podle vlastní úvahy zkomprimovala asi 11% databáze, která nám pomůže při začátcích.“ Řekl John.
„Zdá se, že jsme připraveni. Lidé chápou, že se musíme zorganizovat a dbají všech pokynů.“ Řekla Sam.
„Dobrá tedy. Zůstanu ve městě, co nejdéle a odejdu poslední. Takže ahoj na planetě a přejme si hodně štěstí.“ Řekl John, otočil se a vydal se za svými povinnostmi.

Jakmile město opustilo hyperprostor, tak ze dvou mol odstartovaly tři transportéry.





Uploaded with ImageShack.us

Ze zbylých mol postupně vzlétly jaffské kluzáky a zamířili si to k planetě. Jakmile se tyto lodě vzdálily, tak se otevřel hangár na centrální věži a také spodní hangár a město opustilo dvacet sedm jumperů, které také byly plně naloženy.

„Skenuji část planety, ke které míříme, a snažím se najít vhodné místo k přistání.“ Řekl Pospíšil a divoce mlátil do klávesnice. Byl na palubě z jednoho transportérů a seděl v křesle navigátora. Vedle něj pilotovala plukovník Carterová a snažila se udržet loď ve správném přistávacím úhlu.

„Dobrá, najděte nějakou rovnou louku na, které budu moct přistát s touto kocábkou.“ Řekla Sam a usilovně svírala knipl. Transportér byl postaven provizorně v rekordním čase. Inerciální tlumiče nebyly správně nastavené a loď neměla ideální aerodynamický tvar. Také nebyla určená k trvalejšímu používání. Lodě budou po přistání rozmontovány a její součástky použity na stavbu základny, nebo modernějších a dokonalejších lodí.

„Tady něco mám. Je to dokonalé místo. Velká louka, na kterou se vejde vybavení a veškerý personál. Severně je obklopen pohořím. Z jihu se táhne obrovské jezero a zbytek ohraničení je pokrytý hustým pásem lesa.
„To je štěstí v neštěstí. Míříme tam!“ Rozhodla Sam.
„Dobrá, odesílám souřadnice všem lodím a dokonce na Atlantis.“ Řekl Pospíšil a během okamžiku přeposlal data.

Mezitím John v řídící místnosti sledoval evakuaci na obrazovce. Rodney seděl u počítače a právě zadával data, aby zjistil, kam město bude letět setrvační rychlostí.

„Atlantis, máš trochu energie pro manipulování s podsvětelnými motory?“ Zeptal se Rodney umělé inteligence.
„Motory dokážou nepatrně změnit kurz. Ale nedovedou navést město na stabilní orbitu nebo zastavit v prázdném vesmíru. Na to nemám energii.“ Řekla umělá inteligence.
„No právě podle podrobnějších propočtů má město namířeno do místní hvězdy.“ Řekl novinku Rodney.
„Cože? A to si nevěděl předtím?“ Zeptal se John, který náhle odtrhl oči od obrazovky.
„Věděli jsme, že tu je hvězda, obyvatelná planeta, další tři neobyvatelné a gigantický pás asteroidů. Jenže jsme nevěděli, kde přesně budou.“ Řekl Rodney.
„To je smůla, co budeme dělat? Nechci nechat jen tak zničit město, které nám zachránilo život.“ Řekl John.
„Tak teoreticky by mě něco napadlo, prakticky si nejsem jistý, jestli to bude fungovat.“ Řekl Rodney a poté se podělil se svým nápadem.

Jakmile transportéry přistály na povrchu planety, tak zadní dveře se s obrovským rachotem otevřely. Velký ocelový jeřáb v zadní části začal vykládat bedny a z přední části začaly vysedat cestující. Vypadalo to tam jako v letadle se třetí třídou. Hlavní nebylo pohodlí, ale bezpečnost a kapacita. Pospíšil sešplhal z můstku po ocelovém žebříku a jako první vstoupil na novou planetu následován civilisty i vojskem.

„Čerství vánek dokáže potěšit, ale na piknik není čas.“ Řekl si pro sebe. Poté se otočil k davu za sebou a vykřikl.
„Nemáme dost času. Všichni pomůžou vyklidit transportéry a včera bylo pozdě.“

Do hovoru se dále zapojila Sam.
„Zbraně jsou v této první bedně. Pětadvacet vojáků se rozdělí po pěti, zajistí přilehlou oblast a zbytek se neloudá a začne vykládat.“

Táto časť sa mi páčila, ale som celkom napätý ako to sfixsluješ s Mestom.
Ak sa z neho stane "obežnica" okolo hviezdy, budú sa môcť k nemu vrátiť.
Tak

Další bezvadnej díl
Docela se bojím toho Rodneyho plánu, aby nakonec nevybuchlo jak město, tak místní slunce , ne bezva díl a už se těším na další.

Města by byla škoda tak jsem zvědavá co vymyslíš
šup sem další díl

bindina: vYmYslíš...a teď k povídce...dobrý to je.. teoreticky by se dalo pomocí generátorů ustálit město ale asi by je to všechny vybilo.. takže obrovská zvědavst co s tím uděláš

[Patas25]

No jediné co o osudu města prozradím je, že to spojím s mojím a Jakopovým nápadem.

Domove, sladký domove