Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
Death to all world
Washington
„Zbláznil jste se?!!“ Vykřiknul O’Neill, když Jacob přednesl svůj návrh a pokračoval „A popravdě nechápu, co vám budeme platní, nemáme momentálně žádné lodě. Můžeme být rádi, že Ori a Anubis mají dost práce jinde a nechávají nás v klidu. Phoenix a Asgardé je nemohou odrazit pokaždé...“
Jacob přikývnul, že to chápe „Od vás by jsme potřebovali posádku pro lodě, povedlo se nám ukořistit několik ha’taků a máme pro ně málo lidí... A hlavně jde o Phoenix, pro náš plán je nezbytný.“
O’Neill následně Jacobovi vysvětlil, že Phoenix je samostatná jednotka a pokud po něm chce takovou šílenost, ať si to vyřídí osobně s kapitánem. „A pokud jde o posádky pro lodě, tak ty vám poskytneme...“ zavolal O’Neill za odcházející Selmak.
Švýcarsko
Adria seděla na zahradě u bazénu, zpracovávala nějakou tiskovou zprávu na svém tabletu a z reproduktorů zrovna hrála Beethovenova Fur Elise. Na obloze zářilo slunce a kolem voněla zelená tráva. Přes otevřené dveře slyšela uvnitř domu zabzučení a chvíli na to „Zlato, jsem doma!“
Davis se rozhlédl po hale a hledal Adriu, ta na něj zavolala přes otevřené dveře a tak Davis vykulhal po schodech do mezipatra a vyšel na zahradu. Adria se na něj usmívala z lehátka, měla na sobě čistě bíle dvoudílné plavky bez jakékoliv ozdoby.
Jack se s zalíbením díval na její tělo a pomyslel si „To nemá v šatníku nic jiného než bílou? Teda ne že by mi to vadilo, ale...“
Adria se na něj podívala a lehce naklonila hlavu „Samozřejmě, že mám v šatníku i jiné věci... ale bílou mám ráda“ řekla s úsměvem.
Zato Davisovi úsměv upadl. „Ty můžeš číst moje...“ začal Davis a Adria ho doplnila „... myšlenky? Samozřejmě, že můžu. To jsi si myslel, že umím jenom volat o pomoc do jiné galaxie? To by byla velice neužitečná schopnost...“
Davis si vybavil, co všechno se mu honilo hlavou, když byl s Adriou a začal se červenat.
Adria se na něj mile usmála „Nemusíš se za nic stydět. Popravdě mi přišlo rozmilé to tvoje „tak tomu říkám nožky“ hned jak jsi mě uviděl...“
Davis by se nejraději na místě propadl a Adria pokračovala „O soukromí se bát nemusíš. Kdybych chtěla k tvým vzpomínkám tak to poznáš...“ uklidňovala ho. „Krom toho nepoužívám telepatii často, připravuje mě o potěšení z konverzace“ poznamenala vesele.
Až teď si všimnula hůlky, o kterou se opírá a hned se začala vyptávat, co se mu stalo. Davis jenom zamumlal cosi neurčitého o bitvě. Adria k němu došla a natáhla ruku směrem k jeho boku.
„Ať tě to ani nenapadne!“ zvolal Davis, když mu došlo, že ho chce vyléčit. Adria k němu zvedla své krásné oči s nechápavým výrazem. „Ještě bych si na to zvykl... člověk musí nést následky a když jsem byl zraněn tak si to pěkně přetrpím... Kdyby si mě tahala ze smrtelné postele, tak neřeknu, ale tohle ne!“ zakončil rázně.
Adria jen pokrčila rameny a se slovy „Co takhle trošku zábavy před večeří?“ skočila ladnou šipku do bazénu. Davis nečekal ani vteřinu... pustil hůlku, sundal ze sebe kalhoty a tričko a skočil za ní.
Oběžná dráha Země
„V galaxii se objevila třetí strana, napadají državy Goa’uldů i Ori a vždy vyhladí celou planetu...“ vysvětloval zrovna Jacob Westwoodovi u něj v pracovně.
Plukovník ovšem pořád nevěděl, co je na tom špatně „Mě se zdá, že to je dobře... oslabí naše nepřátele a budeme mít šanci na výhru.“
Jacob to vyvrátil jednoduchým argumentem „Vyhlazují jakoukoliv planetu, je jim jedno jestli je svobodná, nebo ne. Zabíjejí civilní obyvatelstvo.“
V tomhle bodě neměl Westwood moc na výběr. Na jedné straně se mu nechtělo strkat Phoenix mezi kladivo a kovadlinu, ale na straně druhé mu smlouvy Aliance nařizovaly jednat. Jasně v nich stálo, že jsou zodpovědní za všechny rasy v Mléčné dráze, za všechny planety, na kterých Aliance založila život. „Dobrá tedy, co potřebujete od Phoenixe?“ zeptal se Westwood, Jacob spokojeně přikývnul a začal mu vysvětlovat plán.
Kdesi v Mléčné Dráze
Na oběžné dráze planety poletovaly trosky hat’aků a poslední právě explodoval. Mezi troskami se pohybovalo několik neznámých lodí a opodál stála více jak stočlenná flotila plavidel různé velikosti. „Veliteli, poslední loď nižších zničena!“ ohlásil na můstku jedné z lodí muž, který obsluhoval zbraně. „Vyhlaďte ty krysy...“ pronesl se znechucením a odporem velitel. Pár vteřin na to z flotily vyletělo dvacet raket, které vstoupily do atmosféry a explodovaly. Obrovská síla jejich exploze zažehnula atmosféru a během minut zůstal z planety jenom holý kus kamene. „Vezměte nás k další“ rozkázal velitel.
Flotila se stočila od planety, ale ještě než skočila, tak jedna z lodí naprosto nesmyslně vypálila rudý paprsek do prázdna vesmíru. Ten chvíli letěl vakuem a z ničeho nic se objevila exploze zamaskovaného al’keshe. Flotila teď již nesledována skočila do hyperprostoru.
Anubisova domovská planeta
„Můj pane, do soustavy se blíží křižník Ori, vysílají na všech frekvencích... prý si chtějí promluvit.“ Anubis se na svém trůnu pohrdavě zasmál a máchl rukou ať otevřou kanál. Na obrazovce se objevila tvář mladého muže a Anubis okamžitě spustil svým zkresleným hlasem a s arogancí sobě vlastní „Naši noví neznámí vám musejí dávat pořádně na frak, když se plazíte ke mně!“
Muž na obrazovce nejevil známky znepokojení „Mám pro tebe prostý návrh... dokud budou v galaxii Oni, tak budeme ztrácet oba dva. Dočasný mír by měl uvolnit dostatek prostředků pro boj s naším novým nepřítelem.“ Anubisova černá maska se vlnila v nastalém tichu, které přerušilo až jeho „Budiž! Teď vypadni, než si to rozmyslím!“ a okamžitým ukončením přenosu.
„Rozešlete nové rozkazy flotile a zavolejte Ba’ala... mám pro něj práci“ rozkázal Anubis a jeho první muž okamžitě vyrazil plnit úkoly.
Zničená planeta
Na oběžné dráze se vznášel Phoenix a po povrchu se pohybovalo několik skupin ve skafandrech, aby zjistili co se stalo. „Vypadá to, že nějakým fúzním zařízením zapálili kyslík a vodík v atmosféře...“ hlásil jeden z vědců přes vysílačku na můstek.
„Jediná výhoda je, že to na nás nemůžou použít ve vesmíru.“ Zkonstatoval Westwood „Přeneste je na palubu. Kormidlo nastavte vypočtený kurz a vpřed“. Pár chvil poté se Phoenix otočil a zmizel v hyperprostoru.
Kdesi v Mléčné dráze
U planety zrovna probíhal souboj flotily a šesti Ori křižníků, které nehodlaly jenom tak přenechat planetu nepříteli. Dvěma z nich už kolabovaly štíty, ale dalo by se považovat za úspěch, že zničili tři lodě nepřítele. Lodě obou stran byly promíchány v chumlu, do kterého se chystal vpadnout nezvaný host. Světelnou vteřinu od boje se otevřelo hyperprostorové okno, ze kterého vyletěl Phoenix a okamžitě zahájil palbu na neznámé lodě. Jejich štíty vydržely neuvěřitelné množství zásahů, ale Phoenixova palebná síla to kompenzovala. Část neznámé flotily v čele s obrovskou letadlovou lodí se stočila proti nově příchozímu, zahájila palbu a vypustila stíhače.
Phoenix nečekal až ho někdo trefí a prudce manévroval mezi přilétajícími rudými střelami, přičemž se stále přibližoval k flotile. V ten samý okamžik explodovaly dva křižníky Ori.
Tři lodě nepřítele a Phoenix dostal několikanásobný zásah z hlavních zbraní. Celou lodí projel mohutný otřes a štíty spadly o dvacet procent.
„Petrove pošlete jim drony! Vystřelte všechny horizonty, cíle dle uvážení!“ zařval Westwood. Z Phoenixova trupu vylétával stovky metrů dlouhý pruh dronů doprovozen šesti horizonty, to vše podporovaly jak asgardské paprsky, které střílely na nejbližší cíle, tak i obranné věže, které pálily jako zběsilé po stovkách stíhačů, jenž právě doletěly.
Drony začaly narážet do nepřátelských křižníků, ale jejich štít je nepustil skrz, Phoenix všemi hlavněmi podpořil drony na dvou nejbližších lodích, čímž jim přetížil štíty a horizonty dokonaly dílo zkázy. Dva křižníky, každý při nejmenším šestkrát větší než Phoenix se rozlomily a jejich mohutná exploze smetla okolní stíhačky. Phoenix dostal několik dalších zásahů a vlna po explozi křižníků mu na síle štítů taky nepřidala.
„Pane, štíty na třiceti procentech!“
Westwood se chystal vydat rozkaz, ale byl přerušen mohutným otřesem lodi a následně pilotem. „Štíty na patnácti! A ztratili jsme hypermotor!“
Aby toho nebylo málo, tak se nedaleko bitvy otevřelo hyperprostorové okno a vylétla gigantická loď, proti níž byl Phoenix jen malé tečka. „Převeďte veškerou energii ze zbraní do motorů, super-cruise mód!“ rozkázal Westwood a pilot uposlechl.
Phoenix střílel už jen projektily, jeho motory se rozzářily ostře modrým světlem a vyrazil pryč z boje, nechávajíce za sebou poslední křižník Ori padnout. Phoenix zrychloval až na svou maximální hranici, hnal se normálním prostorem rychlostí téměř sto padesát tisíc kilometrů za vteřinu. Nepřítel jej zkoušel sledovat, ale jejich motory si mohly o takovém výkonu nechat jenom zdát.
Na palubě vlajkové lodi velitel na obrazovce ze záznamu sledoval taktický postup a manévry Phoenixe „Konečně rovnocenný protivník!“ zvolal.
Jeho pilot mu oznámil počet ztrát a také, že konečně dorazil Babylon. Velitel si urovnal lehké brnění a rozkázal ať mu nachystají transportní loď „Musím mluvit s radou.“
Phoenix již byl na druhé straně solárního systému a vznášel se ve stínu planetky, aby mohl opravit své systémy, hlavně pak hyperpohon. Celková bilance bitvy nebyla nic příjemného. Phoenix vyplýtval zásobu dronů i horizontů, polovina věží již nemá náboje, štíty téměř zkolabovaly a asgardské paprsky neměly kýžený efekt. Zničili jen pět velkých lodí nepřítele, stíhačky se nedají brát jako úspěch. Loď konečně nahodila motory a okamžitě zmizela v modravé záři hyperprostoru.
Oběžná dráha Země
„Zdálo se mi to, nebo to bylo antické město?!“ptal se Pavlov, když si prohlíželi záznam bitvy.
Westwood přikývnul „Sice není stejné jako Atlantis, ale rozhodně jsou si podobné... Co se to tu do hajzlu děje?“ Oba na můstku chvíli pozorovali obrazovku a Westwood po pár vteřinách ticha rozkázal „Spojte mě s Thorem...“
Sehnat vrchního velitele flotily bylo jednodušší než se zdá, během minuty se na obrazovce objevila jeho šedivá hlava. „Zdravím Thore, máme tady menší problém a přece jenom jste tady poněkud déle než my a mohli by jste nám pomoct s identifikací... V galaxii se, doslova od nikud, objevila nová agresivní rasa a jejich technologie se téměř rovná té naší... Jejich lodě neodpovídají žádné v naší databázi a... měli antické město, jiné než Atlantis, ale definitivně antické.“
Thor poslouchal a když Westwood domluvil, tak lehce zatřepal hlavou „To je nemožné plukovníku.“ Westwood pokynul rukou důstojníkovi u zadní konzole a ten přenesl Thorovi záznam bitvy. Vrchní velitel Asgardské flotily doslova vyprskl něco v jejich jazyce a v hlase bylo slyšet nenávist. Westwood opatrně zkusil „Předpokládám, že je znáte...?“ Thor už zase přešel do angličtiny „Ano znám, jsou to naši první a nejhorší nepřátelé, jsou to...“
Washington
„Zbláznil jste se?!!“ Vykřiknul O’Neill, když Jacob přednesl svůj návrh a pokračoval „A popravdě nechápu, co vám budeme platní, nemáme momentálně žádné lodě. Můžeme být rádi, že Ori a Anubis mají dost práce jinde a nechávají nás v klidu. Phoenix a Asgardé je nemohou odrazit pokaždé...“
Jacob přikývnul, že to chápe „Od vás by jsme potřebovali posádku pro lodě, povedlo se nám ukořistit několik ha’taků a máme pro ně málo lidí... A hlavně jde o Phoenix, pro náš plán je nezbytný.“
O’Neill následně Jacobovi vysvětlil, že Phoenix je samostatná jednotka a pokud po něm chce takovou šílenost, ať si to vyřídí osobně s kapitánem. „A pokud jde o posádky pro lodě, tak ty vám poskytneme...“ zavolal O’Neill za odcházející Selmak.
Švýcarsko
Adria seděla na zahradě u bazénu, zpracovávala nějakou tiskovou zprávu na svém tabletu a z reproduktorů zrovna hrála Beethovenova Fur Elise. Na obloze zářilo slunce a kolem voněla zelená tráva. Přes otevřené dveře slyšela uvnitř domu zabzučení a chvíli na to „Zlato, jsem doma!“
Davis se rozhlédl po hale a hledal Adriu, ta na něj zavolala přes otevřené dveře a tak Davis vykulhal po schodech do mezipatra a vyšel na zahradu. Adria se na něj usmívala z lehátka, měla na sobě čistě bíle dvoudílné plavky bez jakékoliv ozdoby.
Jack se s zalíbením díval na její tělo a pomyslel si „To nemá v šatníku nic jiného než bílou? Teda ne že by mi to vadilo, ale...“
Adria se na něj podívala a lehce naklonila hlavu „Samozřejmě, že mám v šatníku i jiné věci... ale bílou mám ráda“ řekla s úsměvem.
Zato Davisovi úsměv upadl. „Ty můžeš číst moje...“ začal Davis a Adria ho doplnila „... myšlenky? Samozřejmě, že můžu. To jsi si myslel, že umím jenom volat o pomoc do jiné galaxie? To by byla velice neužitečná schopnost...“
Davis si vybavil, co všechno se mu honilo hlavou, když byl s Adriou a začal se červenat.
Adria se na něj mile usmála „Nemusíš se za nic stydět. Popravdě mi přišlo rozmilé to tvoje „tak tomu říkám nožky“ hned jak jsi mě uviděl...“
Davis by se nejraději na místě propadl a Adria pokračovala „O soukromí se bát nemusíš. Kdybych chtěla k tvým vzpomínkám tak to poznáš...“ uklidňovala ho. „Krom toho nepoužívám telepatii často, připravuje mě o potěšení z konverzace“ poznamenala vesele.
Až teď si všimnula hůlky, o kterou se opírá a hned se začala vyptávat, co se mu stalo. Davis jenom zamumlal cosi neurčitého o bitvě. Adria k němu došla a natáhla ruku směrem k jeho boku.
„Ať tě to ani nenapadne!“ zvolal Davis, když mu došlo, že ho chce vyléčit. Adria k němu zvedla své krásné oči s nechápavým výrazem. „Ještě bych si na to zvykl... člověk musí nést následky a když jsem byl zraněn tak si to pěkně přetrpím... Kdyby si mě tahala ze smrtelné postele, tak neřeknu, ale tohle ne!“ zakončil rázně.
Adria jen pokrčila rameny a se slovy „Co takhle trošku zábavy před večeří?“ skočila ladnou šipku do bazénu. Davis nečekal ani vteřinu... pustil hůlku, sundal ze sebe kalhoty a tričko a skočil za ní.
Oběžná dráha Země
„V galaxii se objevila třetí strana, napadají državy Goa’uldů i Ori a vždy vyhladí celou planetu...“ vysvětloval zrovna Jacob Westwoodovi u něj v pracovně.
Plukovník ovšem pořád nevěděl, co je na tom špatně „Mě se zdá, že to je dobře... oslabí naše nepřátele a budeme mít šanci na výhru.“
Jacob to vyvrátil jednoduchým argumentem „Vyhlazují jakoukoliv planetu, je jim jedno jestli je svobodná, nebo ne. Zabíjejí civilní obyvatelstvo.“
V tomhle bodě neměl Westwood moc na výběr. Na jedné straně se mu nechtělo strkat Phoenix mezi kladivo a kovadlinu, ale na straně druhé mu smlouvy Aliance nařizovaly jednat. Jasně v nich stálo, že jsou zodpovědní za všechny rasy v Mléčné dráze, za všechny planety, na kterých Aliance založila život. „Dobrá tedy, co potřebujete od Phoenixe?“ zeptal se Westwood, Jacob spokojeně přikývnul a začal mu vysvětlovat plán.
Kdesi v Mléčné Dráze
Na oběžné dráze planety poletovaly trosky hat’aků a poslední právě explodoval. Mezi troskami se pohybovalo několik neznámých lodí a opodál stála více jak stočlenná flotila plavidel různé velikosti. „Veliteli, poslední loď nižších zničena!“ ohlásil na můstku jedné z lodí muž, který obsluhoval zbraně. „Vyhlaďte ty krysy...“ pronesl se znechucením a odporem velitel. Pár vteřin na to z flotily vyletělo dvacet raket, které vstoupily do atmosféry a explodovaly. Obrovská síla jejich exploze zažehnula atmosféru a během minut zůstal z planety jenom holý kus kamene. „Vezměte nás k další“ rozkázal velitel.
Flotila se stočila od planety, ale ještě než skočila, tak jedna z lodí naprosto nesmyslně vypálila rudý paprsek do prázdna vesmíru. Ten chvíli letěl vakuem a z ničeho nic se objevila exploze zamaskovaného al’keshe. Flotila teď již nesledována skočila do hyperprostoru.
Anubisova domovská planeta
„Můj pane, do soustavy se blíží křižník Ori, vysílají na všech frekvencích... prý si chtějí promluvit.“ Anubis se na svém trůnu pohrdavě zasmál a máchl rukou ať otevřou kanál. Na obrazovce se objevila tvář mladého muže a Anubis okamžitě spustil svým zkresleným hlasem a s arogancí sobě vlastní „Naši noví neznámí vám musejí dávat pořádně na frak, když se plazíte ke mně!“
Muž na obrazovce nejevil známky znepokojení „Mám pro tebe prostý návrh... dokud budou v galaxii Oni, tak budeme ztrácet oba dva. Dočasný mír by měl uvolnit dostatek prostředků pro boj s naším novým nepřítelem.“ Anubisova černá maska se vlnila v nastalém tichu, které přerušilo až jeho „Budiž! Teď vypadni, než si to rozmyslím!“ a okamžitým ukončením přenosu.
„Rozešlete nové rozkazy flotile a zavolejte Ba’ala... mám pro něj práci“ rozkázal Anubis a jeho první muž okamžitě vyrazil plnit úkoly.
Zničená planeta
Na oběžné dráze se vznášel Phoenix a po povrchu se pohybovalo několik skupin ve skafandrech, aby zjistili co se stalo. „Vypadá to, že nějakým fúzním zařízením zapálili kyslík a vodík v atmosféře...“ hlásil jeden z vědců přes vysílačku na můstek.
„Jediná výhoda je, že to na nás nemůžou použít ve vesmíru.“ Zkonstatoval Westwood „Přeneste je na palubu. Kormidlo nastavte vypočtený kurz a vpřed“. Pár chvil poté se Phoenix otočil a zmizel v hyperprostoru.
Kdesi v Mléčné dráze
U planety zrovna probíhal souboj flotily a šesti Ori křižníků, které nehodlaly jenom tak přenechat planetu nepříteli. Dvěma z nich už kolabovaly štíty, ale dalo by se považovat za úspěch, že zničili tři lodě nepřítele. Lodě obou stran byly promíchány v chumlu, do kterého se chystal vpadnout nezvaný host. Světelnou vteřinu od boje se otevřelo hyperprostorové okno, ze kterého vyletěl Phoenix a okamžitě zahájil palbu na neznámé lodě. Jejich štíty vydržely neuvěřitelné množství zásahů, ale Phoenixova palebná síla to kompenzovala. Část neznámé flotily v čele s obrovskou letadlovou lodí se stočila proti nově příchozímu, zahájila palbu a vypustila stíhače.
Phoenix nečekal až ho někdo trefí a prudce manévroval mezi přilétajícími rudými střelami, přičemž se stále přibližoval k flotile. V ten samý okamžik explodovaly dva křižníky Ori.
Tři lodě nepřítele a Phoenix dostal několikanásobný zásah z hlavních zbraní. Celou lodí projel mohutný otřes a štíty spadly o dvacet procent.
„Petrove pošlete jim drony! Vystřelte všechny horizonty, cíle dle uvážení!“ zařval Westwood. Z Phoenixova trupu vylétával stovky metrů dlouhý pruh dronů doprovozen šesti horizonty, to vše podporovaly jak asgardské paprsky, které střílely na nejbližší cíle, tak i obranné věže, které pálily jako zběsilé po stovkách stíhačů, jenž právě doletěly.
Drony začaly narážet do nepřátelských křižníků, ale jejich štít je nepustil skrz, Phoenix všemi hlavněmi podpořil drony na dvou nejbližších lodích, čímž jim přetížil štíty a horizonty dokonaly dílo zkázy. Dva křižníky, každý při nejmenším šestkrát větší než Phoenix se rozlomily a jejich mohutná exploze smetla okolní stíhačky. Phoenix dostal několik dalších zásahů a vlna po explozi křižníků mu na síle štítů taky nepřidala.
„Pane, štíty na třiceti procentech!“
Westwood se chystal vydat rozkaz, ale byl přerušen mohutným otřesem lodi a následně pilotem. „Štíty na patnácti! A ztratili jsme hypermotor!“
Aby toho nebylo málo, tak se nedaleko bitvy otevřelo hyperprostorové okno a vylétla gigantická loď, proti níž byl Phoenix jen malé tečka. „Převeďte veškerou energii ze zbraní do motorů, super-cruise mód!“ rozkázal Westwood a pilot uposlechl.
Phoenix střílel už jen projektily, jeho motory se rozzářily ostře modrým světlem a vyrazil pryč z boje, nechávajíce za sebou poslední křižník Ori padnout. Phoenix zrychloval až na svou maximální hranici, hnal se normálním prostorem rychlostí téměř sto padesát tisíc kilometrů za vteřinu. Nepřítel jej zkoušel sledovat, ale jejich motory si mohly o takovém výkonu nechat jenom zdát.
Na palubě vlajkové lodi velitel na obrazovce ze záznamu sledoval taktický postup a manévry Phoenixe „Konečně rovnocenný protivník!“ zvolal.
Jeho pilot mu oznámil počet ztrát a také, že konečně dorazil Babylon. Velitel si urovnal lehké brnění a rozkázal ať mu nachystají transportní loď „Musím mluvit s radou.“
Phoenix již byl na druhé straně solárního systému a vznášel se ve stínu planetky, aby mohl opravit své systémy, hlavně pak hyperpohon. Celková bilance bitvy nebyla nic příjemného. Phoenix vyplýtval zásobu dronů i horizontů, polovina věží již nemá náboje, štíty téměř zkolabovaly a asgardské paprsky neměly kýžený efekt. Zničili jen pět velkých lodí nepřítele, stíhačky se nedají brát jako úspěch. Loď konečně nahodila motory a okamžitě zmizela v modravé záři hyperprostoru.
Oběžná dráha Země
„Zdálo se mi to, nebo to bylo antické město?!“ptal se Pavlov, když si prohlíželi záznam bitvy.
Westwood přikývnul „Sice není stejné jako Atlantis, ale rozhodně jsou si podobné... Co se to tu do hajzlu děje?“ Oba na můstku chvíli pozorovali obrazovku a Westwood po pár vteřinách ticha rozkázal „Spojte mě s Thorem...“
Sehnat vrchního velitele flotily bylo jednodušší než se zdá, během minuty se na obrazovce objevila jeho šedivá hlava. „Zdravím Thore, máme tady menší problém a přece jenom jste tady poněkud déle než my a mohli by jste nám pomoct s identifikací... V galaxii se, doslova od nikud, objevila nová agresivní rasa a jejich technologie se téměř rovná té naší... Jejich lodě neodpovídají žádné v naší databázi a... měli antické město, jiné než Atlantis, ale definitivně antické.“
Thor poslouchal a když Westwood domluvil, tak lehce zatřepal hlavou „To je nemožné plukovníku.“ Westwood pokynul rukou důstojníkovi u zadní konzole a ten přenesl Thorovi záznam bitvy. Vrchní velitel Asgardské flotily doslova vyprskl něco v jejich jazyce a v hlase bylo slyšet nenávist. Westwood opatrně zkusil „Předpokládám, že je znáte...?“ Thor už zase přešel do angličtiny „Ano znám, jsou to naši první a nejhorší nepřátelé, jsou to...“
Snad se bude líbit
a obrázky | Toto je spoiler!!!: |
| Babylonu |
