jakop: tak to je věc, kterou dělám strašně nerad
Ice: neboj nebudu
All:
Tak tady je ten slibovaný díl ode mě

, sice původní plány...tedy předpoklady byly dát to sem mnohem později, ale včera večer chvíli po poslední úpravě na ICQ sestoupil Dark Angel a provedl za cca (necelou) jednu hodinu, alespoň nějakou korekci, což se rovná tisícinásobku opravených chyb než bych nalezl a správně opravil já

, takže tímto mě zachránil a já mu velmi děkuji za jeho obětavost a snahu mi pomoci, za což mu patří mé vřelé díky

(pokud naleznete nějakou chybu není to vina Korektora, ale moje...psal jsem to na poslední chvíli a včera jsem ještě něco přepisoval, takže na korekci zbylo minimum času)
no nebudu zdržovat....tady máte ten očekávaný díl

Případ Borealis : 14 - Bez času
Do Velké síně Rady vtrhla dvacítka elitních Alterianských vojáků, tito vojáci byli nejlepší z nejlepších a to ve všech ohledech. Jako takoví měli i přednost ve výběru nejlepších zbrojí, které dokázali oproti jiným vojákům díky svým zkušenostem a schopnostem maximálně využít.
Když jednotky vtrhly do místnosti, tak se nikdo neodvážil pohnout, dokonce i sám Nius, který seděl stále na svém místě s hlavou v dlaních, při jejich příchodu zpozorněl.
Vojáci se rozestavili přede dveřmi do jakéhosi zátarasu. Vojáci byli oděni v něčem co velmi připomínalo kovového brnění z velmi odolné slitiny. Jen na hrudi měli zvláštní velký rudý krystal, který nahrazoval klasické osobní štíty a na zádech měli upevněné své zbraně vlastního výběru. Většinou se jednalo o jednohlavňové pušky.
Po chvíli ticha se ve Velké síni objevil hologram admirála Pighta.
„Vše začalo myšlenkou jednoho z vás. Tato myšlenka nakazila ostatní a vyústila v sabotáž, zradu a vraždu! A mějte na paměti, že to myšlenka ukončí.“ Po těchto slovech se Pight otočil na stále přítomného Vanase.
„Kapitáne, jménem naší civilizace vám děkuji. Nyní vás bude zapotřebí u výslechů.“ Poté hologram nadobro zmizel.
Nikdo v Radě si nebyl jist, co se bude dít a dokonce se i obávali věcí budoucích.
Nius pomalu vstal, na což bleskově reagovali vojáci velmi rychlým pohybem, kterým se chopili vlastních zbraní.
Nius si je chvíli prohlížel a přikývl, poté nakázal ostatním, aby se usadili a vyčkali, sám přitom šel příkladem.
Vanas mezitím odešel.
U trhliny se náhle objevila vlajková loď s velkoadmirálem na palubě.
V krátké konverzaci s kapitány lodí oznámil aktuální situaci na Alterianské půdě a poté i s Antickou lodí a s Antikem na své palubě skočil do Superpohonu.
Ayana si s velkým úžasem prohlížela velkolepou loď, ale když narazila na obrazovku, na které byl pohled ven, nemohla uvěřit vlastním očím.
Alteriané zprovoznili to, co oni sami zkoumali a označili jako neuskutečnitelné. Cestování napříč vesmírem ve velmi krátkém okamžiku na nesmírné vzdálenosti. To, co by jejich lodím trvalo mnoho dní, tato loď dokázal uletět za několik málo minut.
Lodě Strážní flotily se mezitím rozestavěly opět do útočných pozic. Jejich nové rozkazy totiž obsahovaly zničit vše, co se v trhlině objeví, i kdyby se to identifikovalo jako Antická výsostná flotila.
Nikdo už nesměl projít
Opravdu netrvalo dlouho a vlajková loď byla opět na orbitě hlavní planety a s ní i Antická loď Tria.
Ayana si prohlížela s úžasem jejich přítomnou flotilu a doufala, že by mohla každým okamžikem jít do akce v její realitě.
Admirál se i s Ayanou nechal přenést do temné místnosti na planetě. V místnosti se nacházel už i Vanas a byl připraven na vše.
Chvíli po jeho příchodu se místnost rozjasnila a naprosto se změnila. V celé místnosti se objevil jeden velký hologram jiné místnosti.
Zároveň s tím do velké síně rady vtrhla padesátka dalších elitních vojáků a pětice Alterianských důstojníků s hodností T-mok, řadovými vojáky označovaní za čtenáře myšlenek.
Nius věděl moc dobře, co se bude dít a rozhodl se jít jako první, proto tedy vstal a šel jim vstříc. Jeden z důstojníků přikývl a pětice důstojníků a již jen dvacítka elitních vojáků ho odvedla do temné místnosti, kde setrvali.
Jejich příchod se projevil na hologramu oné místnosti. Jednalo se o výslechovou místnost a „posluchárnu“.
Nius se usadil za stůl a až po něm pětice důstojníků. Dvacítka vojáků kolem nich utvořila jakýsi kruh a sklopila hlavy. Dokonce i Ayana v „posluchárně“ přes hologram vycítila jejich strašlivou sílu, kterou byli odhodláni jakkoliv použít.
„Ukáži vám, proč vám nemůžeme pomoci, poté budete moci kdykoliv před obnovením Enetosu odejít zpět do vašeho vesmíru.“ Vysvětlil Pight směrem k Ayaně, která se zatvářila zklamaně a svěsila hlavu, ale po chvíli se opět plně soustředila.
Důstojníci začali s nekompromisním výslechem, a zatímco se ptali, tak vojáci kontrolovali pravdomluvnost a případné útočné úmysly. Vždy, když vyslýchaný byť nevědomky zalhal, tak na to vojáci odpověděli a důstojníci si poté ve spolupráci s vojáky doslova přečetli jeho myšlenky.
Na orbitě hlavní planety se objevila další loď s jasnými rozkazy, pod kterými byl podepsán sám velkoadmirál Pight.
„Tady velitel lodě Milékonium, Pilius Maximus, žádáme o povolení pro naší akci.“
Pilius očekával v tak vážné situaci váhání a snad i odpověď od samotného velkoadmirála, ale víc se už mýlit nemohl. Odpovědi se mu dostalo okamžitě a to od kapitána jiné lodi, než očekával.
„Jsem kapitán Jiun z velitelské lodi Noxim. Tímto vám dávám rozkaz provést nálet na určené cíle.“ Hned poté se konverzace ukončila.
Pilius se podíval na můstku doprava, kde byl jeho bratr.
Chvíli si koukali do očí a poté Papelus pronesl.
„Neboj, nejsou tak střelení, aby to nevyklidili“ A poté aktivoval své křeslo a začal se mohutně soustředit.
Z trupu jejich lodě se odpoutala dvacítka předmětů, která si to okamžitě zamířila k planetě. Ještě za letu, než začaly vstupovat do atmosféry, tak se přetransformovaly a z neforemných tvarů na sebe převzaly rysy Alterianských bezpilotních stíhačů. Stíhače měly velkou výzbroj s masivním generátorem štítů.
Stíhače si to zamířily k povrchu planety a začaly určené. Jednalo se o pět míst, míst, odkud mohla i zdevastovaná vláda vládnout za podpory obyvatel.
Netrvalo dlouho a všech pět míst lehlo popelem.
Ale stalo se něco, co neočekával nikdo, tedy nikdo, kdo nebyl zasvěcený do temného plánu.
Na povrchu planety poblíž bombardovaných míst propukl chaos, místa totiž vůbec nebyla evakuovaná. Z povrchu planety se okamžitě ozvala zpočátku automatická a prudká střelba planetární obrany a spolu s tím se na planetě ozval poplach, který upozorňoval veškeré obyvatelstvo na probíhající nepřátelský útok.
Planetární obrana si to prvořadě namířila na bezpilotní letouny, ale již pod manuálním ovládáním se rychle stočila na lodě, které se nacházely na orbitě. Po zničení letounů palba ale značně prořídla. Jednotky, které obsadily tyto stanoviště, byly jen z části loajální Alteriané.
Palba z povrchu planety si na orbitě vyžádala daň v podobě kolísání štítů. Kapitáni jednotlivých lodí se připravili na odvetný úder, ale žádný kapitán nechtěl bombardovat vlastní planetu, ne bez rozkazu.
„Vojáci, Pight nás zradil, poslal naše stíhače s úkolem zničit pětimístní rady a teď nás jeho jednotky bombardují. Tímto se já, Jiun, právem nejvyšším jmenuji velkoadmirálem a dočasným vůdcem naší říše….Zničte místa odporu.! To je rozkaz!.“
Po tomto rozkazu nového velkoadmirála se kapitáni, kteří neměli mnoho informací, okamžitě pustili do plnění nových rozkazů.
Během okamžiku bylo po aktivní planetární obraně, ale na orbitě planety již byly trosky ze tří lodí Alterianské flotily.
Samojmenovaný velkoadmirál Jiun okamžitě vydal rozkazy k plnému obsazení planety.
Ve výslechové místnosti byl tou dobou stále vyslýchán Nius, když se do jejich místnosti přenesla desítka vojáků, důstojníci byli nanejvýš zmatení a očekávali ochranu od svých jednotek, ale ty jen pozvedly zbraně proti svým velitelům.
„To je vzpoura!“ zařval Pight v „posluchárně“ a chystal se k nouzovému přesunu na svou loď, ale veškeré systémy byly odpojené a dveřmi se začaly dobývat neznámé jednotky.
Ve Velké síni
Několik jednotek též obrátilo své zbraně proti svým kolegům ve zbrani, ale ti se nehodlali vzdát a bez váhání šli do boje.
Loajální vojáci pohotově pozvedli své zbraně a zahájili palbu, ale štíty obou stran palbu neškodně pohlcovaly či dokonce pod jistým úhlem dopadu i odrážely.
Celou síní začaly létat smrtící výstřely, spolu s těly Alteriánů, které kdosi odhodil. Loajálních jednotek bylo o mnoho méně, navíc praví zrádci měli podporu militaristických radních, kteří se spolu s ostatními schovávali kde mohli, ale i přesto pomáhali po mentální stránce a svými schopnostmi.
Po několika dlouhých okamžicích střelba ustlala, bylo to těsné vítězství, ale přeci jen zrádci vyhráli.
Před dveřmi do posluchárny, kde se nacházel pravý velkoadmirál, Pight, a další osazenstvo v podobě kapitána Vanase a Antičky Ayany, se ozvala prudká a nečekaná palba. Skrze dveře pronikaly tlumené zvuky, ale i velmi hustá atmosféra, plná strachu a krve.
U dveří zaznělo několik úderů padajících těl na zem. Po chvíli klidu a hrobového ticha se opět neznámí vojáci začali dobývat do „posluchárny“
Po chvíli se tyto dveře otevřely a skrze ně do místnosti vtrhla dvacítka vojáků. Vojáci se okamžitě rozmístili do obranných pozic a zavřeli za sebou dveře.
„Tady jsme v bezpečí, pane.“ To si nahlas ulevil jeden z vojáků směrem k Pightovi.
„Co se to u všech Noků děje?!“ zeptal se velmi nahlas a naštvaně Pight.
Jeden z vojáků, zřejmě jejich velitel, k němu přistoupil a stoupnul si do jakéhosi pozoru.
„Pane, kapitán Jiun z lodě Noxim vás prohlásil za zrádce a převzal podle práva velení a následně rozkázal hromadný útok.“
Vanas se na vojáka zaraženě podíval, ale to nebylo nic proti tomu, jak reagoval Pight.
„Vojáku, okamžitě mi dejte vaší zbraň a následujte mě!“ zaburácel naštvaně svůj rozkaz.
Voják neměl jinou možnost než mu dát zbraň a s jeho jednotkou ho následovat.
V ulicích celé planety již pochodovali vojáci, kteří měli pouze velmi omezený přehled nad situací a znali jen jednu pravdu, pravdu, kterou jim řekl velkoadmirál Jiun. Pravdu, podle které všichni byli zrádci, a zrada se trestá jedině smrtí.
Tito vojáci neváhali s použitím hrubé síly. Civilisté byli silou donuceni zůstávat doma.
Pight se svou družinou vrazil do síně Rady, ale scéna, která se mu naskytla, mu vyrazila dech.
Všude byla krev a většina radních byla spoutána u zdi. Na druhé straně síně byla hromada mrtvých Alterianů a jejich kousků.
Bezmála třetina Rady ale v klidu seděla na svých místech a radila se, co a jak dál.
Když vojáci spatřili Pighta, tak na něj okamžitě namířili zbraně, ale nikdo nevystřelil.
Všichni měli stále pochyby. Nikdo si netroufl vystřelit na největšího vojevůdce a myslitele, jakého kdy Alterianské dějiny poznaly. Za jeho zády stál Vanas, veliký hrdina Pegaských válek a po jeho boku jakási žena. Žena, která se tvářila velmi vážně a zaskočeně. A co víc, měla na sobě Antickou uniformu.
Vojáci, kteří přišli s Pightem, kolem něj okamžitě utvořili kruh a byli připraveni padnout za svého velitele.
Byla to patová situace.
Na orbitě planety mezi všemi válečnými loděmi panovala rušná konverzace. Nikdo nedokázal odhadnout, jak to všechno skončí.
Do velké síně vtrhli další vojáci a spolu s nimi se v síni objevil hologram.
„Opravdu bych od vás nikdy nečekal nic tak hloupého a pošetilého jako útok na Velkou síň s hrstkou vystrašených vojáků.“ Pronesl hologram. Pight prošel mezi vojáky, kteří ho doposud chránili a plivl hologramu k nohám.
„A já bych od tebe nikdy nečekal zradu, Jiune, synu Dekoltovů.“ Poté se Pight ujal své zbraně a začal střílet do radních, kteří volně seděli na svých místech. Jeho věrní vojáci se ujali jeho příkladu a připojili se s palbou k němu. Nikdo z těchto radních neměl šanci na přežití a to ani s vojáky, které tu měli na svou ochranu. Nikdo totiž takovýto čin neočekával.
Když bylo vykonáno, tak Pight odhodil svou zbraň na zem a gestem poručil ostatním totéž a poté se vzdal. Rebelští vojáci byli tímto činem natolik šokovaní, že ani nepozvedli své zbraně, ale i přesto Pighta a ostatní zajali a připravili na transport na vlajkovou loď Noxim.
Když byli Pight, Vanas a Ayana transportováni na vlajkovou loď, tak je okamžitě uzavřeli do cely, kde se již nacházel Nius, který byl v bezvědomí.
Díky izolaci planety nikdo mimo dění nevěděl, co právě probíhá. Všechny Alteriany ovládané světy byly ze všech nejinformovanější, ale i přesto věděli jen, že jejich vláda padla, ale neznali aktuální průběh, minulost a už vůbec neznali budoucnost.
Ale i přes veškerou snahu militaristů a zrádců vlastní rasy se několik zpráv z planety dostalo, ale bohužel ne dál než na orbitu. Zprávy byly velmi zmatečné a plné strachu a zuřivosti, plné touhy po pomstě. A hlavně byly naprosto protichůdné s oficiálními zprávami.
Ve flotile rostlo napětí. Napětí, které by se dalo přirovnat k sudu střelného prachu, už schází jen nepatrná jiskřička, která rozpoutá totální zkázu.
částečnou a rychlou korekci provedl
Dark Angel, za což mu děkuji

tak doufám že se vám tento díl líbil

a já jako vždy budu očekávat vaše reakce

EDIT:
díly až po tento naleznete v souboru PDF zde
http://uloz.to/1515956/stargate-borealis-part-14-.pdf