Stargate The Dark times

Jj vypada to fajn.
Jen tak dal.

Ještě než začnete číst, tak rovnou říkám, že minulé díly, tedy hlavně ten druhý ještě předělám, tady zatím je další díl.

Kapitola 4. - Nepřátelé za dvěřmi
Můstek, U.S.S. ZELENKA
Loď je vybavena vylepšenými senzory, které dokáží odhalit i lodě skryté na druhé straně planety.

Marks: Podle senzorů se k tomuto systému blíží tři velké lodě.
Sheppard: Jak velké?
Marks: Každá asi tak polovina naší velikosti.
Carterová: Můžeme zjistit, komu ty lodě patří?
Marks: Nemůžeme přesně určit čí, ale na Orijské lodě letí příliš rychle.
Teal´c: Orijské lodě patří velmi vyspělým lodím vzhledem k hyperpohonu těžko uvěřit, že nějaká další rasa dokáže cestovat rychleji než oni.
Carterová: Ukažte mi záznam těch senzorů.
Marks: Tady.
Carterová: To není možné.
Johnson: Co je?
Carterová: Ta signatura je přesně stejná jako u těch lodí, které nás napadly.
Johnson: Ale říkala jste, že byly dvě.
Carterová: To ano a taky byly výrazně menší. Jedna taková loď by dokázala zničit několik našich lodí třídy Daedalus.
Sheppard: Za jak dlouho tady budou?
Marks: Do patnácti minut pane.
Johnson: Spojte mě s McKayem.
…
Johnson: Mckayi?
McKay: Ano?
Johnson: Letí k nám tři velké lodě, za jak dlouho spravíte tu loď?
McKay: Ještě chvíli a bude moct na orbitu, ale nedoporučuji moc divoké večírky, protože to všechno drží po hromadě jenom lepenka.
Johnson: Nemůžeme riskovat prozrazení a nález této lodi.
Carterová: A co se zamaskovat?
Johnson: Takový systém zde nemáme.
Carterová: Ale my ho máme v asgardském počítačovém jádru.
McKay: Nemáme čas to vyrábět, než by jsme to dokázali, tak tu budou už třikrát.
Sheppard: A co ten asteroidový pás.
Johnson: Co máte na mysli?
Sheppard: Proletíme kolem slunce na druhou stranu pásu, snad nás tam nezachytí.
Marks: Taková vzdálenost by mohla být i optimální pro bojový skok hyperpohonem.
Johnson: Dobrá, tak se Carterová vraťte na Hammonda a vyčkejte. Pokud dojde na nejhorší, skočíme se, transportujeme vás a vypadneme odsud.
Carterová: Rozumím.
Sheppard: McKayi, hned jak tu ty lodě budou chci o nich vědět všechno.
Johnson: Posádko, hovoří kapitán, všechen dostupný vojenský personál na stanoviště strojních pušek, railgunů a plasmových děl.
… Chci být připraven.
Marks: Pane lodě jsou tady.
Johnson: Vědí o nás?
Marks: Podle senzorů míří k Hammondovi, nic neukazuje, že by věděli i o nás…. Pane poblíž nás se otevřelo hyperprostorové okno.
Johnson: Cože? Jak nás sakra našli.
Marks: Pane to nejsou oni.
Sheppard: Kdo to je?
Marks: Go´auldská loď, nejspíš třidy Al´kesh. Volají nás.
Johnson: Na hlavní obrazovku.
Mittchell: Plukovníku Johnsone, tady plukovník Mittchell.
Johnson: Plukovníku, díky bohu, jakto že jste se neozvali.
Mittchell: Chvíli jsme měli loď mimo provoz měli jsme menší šarvátku s emzákama. Myslím, že víte o čem mluvím.
Marks: Pane, vypadá to, že dvě z těch lodí skočily do hyperprostoru.
Johnson: A kam letí?
Marks: Nejsem si jistý.
Johnson: A ta třetí loď?
Marks: Podle senzorů tam stále je, ale už nesměřuje k Hammondovi. Vypadá to, že zachytili hyperprostorový skok, letí přímo k naší pozici.
Johnson: Sakra, musíme odsud okamžitě zmizet. Plukovníku Mittchelle zadokujte v hangáru odlétáme a co nejdříve.
Mittchell: Rozumím, pane.
Johnson: Spojte mě s Hammondem.
Carterová: Jak jste na tom, vědí o vás? Bez senzorů jsme úplně slepí.
[b]Johnson: Vypadá to že ano, chci se zeptat jak jsou na tom podsvětelné motory a štíty na Hammondu.
Carterová:[/b] Podsvětelné motory budou do pěti minut opravené, ale štíty jsou stále téměř vybité, nemáme energii na jejich dobití.
Johnson: Dobrá, hned jak budete mít motory vystoupejte do optimální výšky a skočte do hyperprostoru a leťte k superbráně. Možná budeme potřebovat posily. Ta loď teď letí k nám, takže na vás nebudou moci zaútočit.
Carterová: Rozumím, budeme se snažit odletět co nejdříve.
Johnson: Marksi, za jak dlouho tu bude ta loď.
Marks: No, na to jak má rychlý hyperpohon, tak nemá moc rychlé podsvětelné motory. Budou tady do patnácti minut.
Johnson: Výborně, to už tu nebudeme.
Marks: Pane, Hammond vstupuje do hyperprostoru.
Johnson: Rozumím.
Marks: Nepřátelská loď se blíží na dosah průzkumných senzorů.
Johnson: Vstupte do hyperprostoru kurz k nejbližšímu systému. Ještě nemůžeme odletět.

ZELENKA vstoupil do hyperprostoru, Johnson chtěl být v hyperprostoru co nejdéle, aby se vyhnul dalšímu konfliktu. ZELENKA tedy letěl minimální rychlostí k systému Vis 6468.

Mittchell: Zdravím vás, pane.
Johnson: Mittchelle, co jste zjistili.
Mittchell: Nic moc, potkali jsme ty lodě u planety Celestis. Orijské mateřské lodě měly trosky všude kolem planety. Celest byl bez známek života a nemohli jsme najít žádnou stopu jak dál a najednou. Zaútočily na nás čtyři menší lodě, asi velikosti Al´keshe a …
Carterová: Ale lodě, které nás napadly byly větší než Alkeshe a menší, než ty lodě, které nás potom našly.
Mittchell: I přesto nás poškodili a napadly.
Jackson: Ahoj Mittchelle.
Mittchell: Jacksone, co tu děláte.
Jackson: Momentálně jsem přiletěl pomoct s vaší záchranou. A kde je vůbec Vala?
Mittchell: Když nás napadly ty lodě, vyřadily nám štíty a motory. Okamžitě se dostali na naši loď a unesli ji spolu s několika dalšími lidmi.
Johnson: Koho všechno unesli?
Mittchell: Polovinu SG-3 a 5.
Sheppard: Viděl někdo útočníky?
Mittchell: Všichni, kteří je viděli jsou nyní mrtví nebo v jejich rukou. Takže už jsou možná taky mrtví.
Johnson: To ale bohužel nevíme, nemá smysl odhadovat, co se s nimi stalo. Musíme je najít a zachránit.
Jackson: Ale jak, nemáme možnost zjistit, kde jsou.
Sheppard: Mám nápad.
Mittchell: Jaký nápad?
Sheppard: Zatím pokaždé, ať se kdokoli z našich spojenců objevil v této galaxii, se hned objevili i oni.
Johnson: Ale když jsme byli u superbrány, tak se neobjevily.
Sheppard: Tak musíme letět někam, kde se objevili. Říkal jste, že na vás zaútočily čtyři lodě, poškodili jste nějakou?
Mittchell: Vím, kam míříte, ale jak bychom se tam dostali?
Sheppard: Máme tady přece skafandry.
Johnson: Chcete se na tu vyřazenou loď dostat a zjistit, kde mají základnu? To je sebevražda, Celestis určitě bude více monitorována než naše základna. Hned jak se tam objevíme, objeví nás a pošlou na nás lodě.
Sheppard: S našimi senzory o nich budeme vědět dříve, než se přiblíží, a když najdeme způsob, kterým vyřadit jejich monitorování, tak o nás nebudou ani vědět.
Johnson: Fajn, ale musíte vědět, že tu není nikdo, kdo by tomu dokázal porozumět.
Mittchell: Náhodou, já vím o dvou našich lidech, kteří to dokáží.
Johnson: Ale no tak, znáte je. Ti dva se spíš začnou hádat, teda McKay se začne hádat kdo je chytřejší.
Sheppard: Citrón.
Johnson: Cože?
Sheppard: Dáme Carterové citrón, a když ji bude štvát tak…
Mittchell: To zní jako dobrý plán.
Johnson: Dobře a teď vážně.
Mittchell: Bude stačit, když McKayovi řekneme, že mu jde o život.
Johnson: Tak tedy dobrá, Marksi, obraťte nás, letíme k superbráně.
Marks: Rozumím, kurz nastaven, rychlost pane?
Johnson: Maximální dostupná rychlost.
Marks: Rozumím, měním kurz.

Tak jsem tedy ten druhý díl předělal, pokusil jsem se tam nějak upravit ty nejasnosti ohledně lodí, konkrétně názvů lodí a předky Johnsna. Snažil jsem se, aby to bylo co nejvěrohodnější, pokud by měl někdo lepší návrhy, tak sem s nimi. Dík a zítra sem dám další díl.

Velmi zajímavá povídka jen tak dál jsem zvědav co bude dál.

Tak tady je další díl, jak jsem včera slíbil. Je trochu kratší, ale snad to nevadí.

Kapitola 5. - Kam ten spěch?
ZELENKA změnil kurz a letí plnou rychlostí k superbráně. Plnou rychlostí tam budou do půl hodiny.
Plán byl takový – vyzvednout McKaye a Carterovou, dostat je na cizí loď. Získat info a letět pro naše lidi. Zelenka dorazí k superbráně chvilku před Hammondem, protože Hammond měl poškozené motory na to, aby letěl maximálním výkonem.
Marks: Pane, blížíme se k superbráně.
Johnson: Rozumím, opusťte hyperprostor.

Orijská galaxie, sektor se superbránou

Johnson: Jak daleko je Hammond?
Marks: Pane, na dálkových senzorech nevidím žádnou loď.
Mittchell: Cože, měli být přímo za námi.
Johnson: Proveďte korekci jejich kurzu. Třeba se jim jenom porouchaly motory.
Sheppard: McKay a porucha? To se mi nezdá.
Marks: Pane, vypočítali jsme několik souřadnic, kde by mohl být Hammond, pokud by se něco porouchalo.
Johnson: Nastavit kurz k nejbližší a leťte.
Jackson: Kolik máme těch souřadnic?
Marks: Pět.
Jackson: Pět? To je nějaké malé číslo.
Marks: Ano vypočítali jsme to na základě zjištěných údajů o poškození lodi a použili jsme různé poruchy, které by se mohly na Hammondu stát a díky naším senzorům není potřeba dělat častější zastávky.
Mittchell: Je jedna z těch poruch i únos nebo sabotáž?
Marks: Pane, kdyby se jednolo o sabotáž, nebylo by lepší zařídit, aby se do hyperprostoru nedostala, než aby se potom někde ztratila? A únos taky není součástí možností. Nepředpokládali jsme, že by na ně někdo mohl zaútočit v hyperprostoru.
Johnson: Pokračujeme tedy k prvním souřadnicím.

Prázdný vesmír, Galaxie Oriů, sektor Ninumian
Johnson: Opusťte hyperprostor a proveďte senzorový průzkum okolí.

Mezitím na Zemi, Mléčná dráha, velitelství SGC
Landry: Seržante, ozval se někdo z druhé strany superbrány?
Hariman: Bohužel ne pane, ale plukovník Caldwell a Elis jsou ochotni za nimi letět.
Landry: Jestli se neozvou do dvou dnů, do daného času, tak už tam nikoho nepošleme. Nemůžeme tam poslat další lodě, když nevíme, co se stalo s těmi předchozími. Tohle si pan Rivers užije.
Dr. Lee: Ah, Generále právě vás hledám, chtěl jsem s vámi mluvit ohledně jednoho vraku, který našel tým SG-23 na planetě P3W-256.
Landry: To nechte být doktore, mám pro vás jiný úkol.
Dr. Lee: A jaký?
Landry: Chci abyste přišel na to, jak rozebrat bránu v Orijské galaxii a dostat ji sem.
Dr. Lee: Vy si chcete vzít tamní superbránu a poslat lodě k Destiny?
Landry: Pokud se někdo z našich lidí neozve, tak musím zajistit, aby se sem nikdo z té galaxie nedostal. A když to můžeme využít pro naše účely je to jistá příležitost.
Dr. Lee: Ano pane.

Prázdný vesmír, Orijská galaxie, sektor Ninumian
Marksi: Pane, žádné trosky nebo lodě jsme neobjevili.
Johnson: Tak pokračujte k dalším souřadnicím. Maximální rychlost.
Marks: Rozumím.
(O tři hyperprostorové skoky déle)
Marks: Pane na senzorech nemám žádné lodě, energii a ani trosky.
Johnson: Nastavte kurz k dalším souřadnicím a připravte se ke startu. Zbývá poslední zastávka a jestli tam nebudou tak máme po plánu.
Mittchell: Jestli je unesla nějaká z těch lodí, tak jsme zpátky na začátku – Slepí.
Sheppard: Bez McKaye i hluší.
Marks: Pane jsme připraveni.
Johnson: Dobrá, tak leťte. A vy zatím můžete přemýšlet na novém plánu. Máme na to už jen necelé dva dny.
Mittchell: Co myslí těmi „dva dny“?
Sheppard: Za necelé dva dny zničí velitelství superbránu a my tu uvízneme.

Kapitola 6. - Neplánované plány
Neznámá lokace

Uprostřed místnosti stojí vystrašený vědec z pozemské lodi Hammond a neví, co se bude dít, může si pouze přehrávat v hlavě, co se na Hammondu stalo. Tím doktorem je Rodney McKay.
Najednou se před ním otevřou obrovské dveře a do místnosti vejde generál O´neill.

McKay: Generále, co tady děláte?
O´neill: Já, spíš co tu děláte vy?
McKay: Přiletěl jsem na Zelenkovi, přiletěli jsme vás zachránit.
O´neill: Oh vážně, vy jste si vzpomněli, příště by stačilo přiletět s celým Hammondem než být z něj unesen.
McKay: To je jedno, teď mě rozvažte a…. Počkat,
O´neill: Co?
McKay: Neřekl jsem vám, že jsem byl na Hammondovi.
O´neill: Ne? Neříkejte.
McKay: A jak to teda víte?
O´neill: Dělejte, rozvážu vás a vypadneme, pak vám to vysvětlím.
Generál Rodneyho osvobodil a společně unikli z budovy, kde je drželi.
O´neill: Jak jste jistě pochopil tak momentálně jsme na jejich planetě. Tedy jedné z planet, které momentálně obývají.
McKay: No ano, to jsem pochopil, ale co teď.
O´neill: No, ne všichni z jejich rasy jsou zlí.
McKay: Počkat, vy víte, kdo oni jsou.
O´neill: No ano, vy snad ne?
McKay: Ne, jak bych mohl?
O´neill: No viděl jste jejich loď ne?
McKay: Ne neviděl.
O´neill: Zvláštní, ten koho jsme našli tvrdil, že byste je určitě poznal kdyby jste je viděl.
McKay: Koho jste našel?
…
Otevřou se dveře uprostřed stojí….. (To se dozvíte později)
McKay: No, tak to leccos vysvětluje.

Poslední souřadnice, Orijská galaxie
Johnson: Marksi máte je?
Marks: Počkejte chvíli, ano mám loď, je to Hammond.
Johnson: Navažte spojení.
Mittchell: No sláva.
Marks: Pane na palubě nejsou známky života.
Johnson: Cože? V jakém je stavu?
Marks: Podle senzoru je neobyvatelná a je mnohem poškozenější než předtím. Počkat, mám známky života … Identifikace... Je to Jumper.
Johnson: Kurz na setkání, otevřete kanál.
Rádio: Tady plukovník Samantha Carterová, museli jsme opustit loď, žádám o povolení se nalodit.
Johnson: Povoleno a hned jak se nalodíte vy a Dr. Mckay se hlaste v konferenční místnosti.
Carterová: Mám špatnou zprávu, Rodney byl unesen.
Sheppard: Cože? Jakto, tady snad každého unesou kdy se jim zlíbí?
Carterová: Zachytili jsme signál, který byl McKayovi povědomý, říkal že ho viděl už několikrát, ale že má příliš málo údajů na to, aby to potvrdil.
Johnson: Měli jste letět zpět a nikde nezastavovat.
Carterová: Já vím, ale přemluvil mě.
Johnson: Dobrá, sejdeme se tedy v konferenční místnosti a promyslíme naše další kroky.
Carterová: Rozumím.

Konferenční místnost, U.S.S. ZELENKA
Johnson: Tak co se tedy stalo?
Carterová: Opustili jsme hyperpohon a jen co jsme vyletěli, začali na nás střílet. Naše štíty byly téměř vybité a po pár minutách selhaly úplně. Chvíli na selhání začal trup lodi kolabovat a já vydala rozkaz k evakuaci. Rodneyho transportovali nějakým paprskem během evakuace.
Sheppard: Máme nějaké údaje z té bitvy?
Carterová: Máme mnoho údajů, ale až teď je může zanalyzovat díky počítačům na lodi.
Johnson: Dejte se do toho. Jestli se chceme odsud ještě všichni dostat musíte zjistit jejich polohu maximálně do jednoho dne, poté velení zničí bránu a my tu uvízneme.
Carterová: Rozumím.
Mittchell: Sam, až skončíte s tou analýzou přeneseme vás ve skafandru do trosek jedné z nepřátelských lodí a zjistíte, kde jsou.
Carterová: Budu dělat, jak jen to jde.
Johnson: Jo a ještě, Sam?
Carterová: Ano?
Johnson: Jak je to asi dlouho, co opustili ty lodě sektor.
Carterová: Asi tak dvacet minut, víc ne.

Planeta obývaná neznámou rasou
McKay: Dobrá tedy, pomůžu vám, ale chci vědět co je to za lidi.
O´neill: To nevíme.
McKay: Neříkal jste, že to víte.
O´neill: No, je pravda, že nám něco naznačil, ale nemohu vám to říct. Vše se dozvíte až bude čas, věřte mi.
McKay: Kolik nám zbylo lidí?
O´neill: V jejích zajetí stovky, na svobodě zde u nás asi dvacet.
McKay: Dvacet? Proč neosvobodíte ostatní.
Zatím tajná osoba: Protože tam se momentálně mají líp, když je osvobodíme, riskujeme jejich životy, takhle máme jistotu, že jim neublíží.
McKay: Jakou jistotu?
Tajná osoba: Víme, že nás nechtějí zabít, alespoň ne teď, přijdeme na řadu, ale dokud tu jsou Orijští vojáci, tak jsou oni i my v bezpečí.
O´neill: Tedy aspoň dokud neukážeme, že jsme hrozba.
McKay: A proč vlastně potřebujete naši pomoc, vždyť vše co známe, známe převážně jenom od vaší rasy.
Neznámá osoba: Moje vzpomínky ohledně naší technologie a jiné byly zcela vymazány. Moje vědomi obsahuje jenom zlomek vědomí mého originálu
Tajná osoba odešla a McKay s několika vědci se snaží uskutečnit jejich plán.

Super díl těšim se na další

Kapitola 7. - Nečekaný útok

Poslední souřadnice, U.S.S. ZELENKA
Marks: Pane, volá nás Carterová.
Johnson: Dejte to nahlas.
Carterová: Tady Carterová, zjistila jsem jejich přesnou polohu.
Johnson: Kde jsou?
Carterová: Jejich hlavní základna v této galaxii se nachází na O3H-372.
Johnson: Marks vypočítává kurz a čas letu, připravte se na transport. Kdo jsou, nám řeknete až tady.
Carterová: Dobře, vracíme se… (Z tabletu připojeného kabely k lodi se ozve: píp píp)… Počkat
Mitchell: Carterová, co se děje?
Carterová: Vypadá to, že spadl diagnostický program…. Pracoval zrovna na senzorech… a sakra
Johnson: Sam, našla jste něco? … … Sam?
Marks: Pane, něco ruší signál v okolí naší lodí.
Johnson: Transportujte ji.
Marks: Nemohu, senzory ji nedokáží zaměřit.
Johnson: Převeďte energii do senzorů, chci ji dostat sem.

Mezitím v poli trosek

Carterová: Stevne? Slyšíš mě? … Musíte okamžitě zmizet.
U.S.S. ZELENKA
Johnson: Marksi, tak co? Máte spojení?
Marks: Pracujeme na tom pane, zdá se, že naše komunikace je něčím ovlivněna, ale ten rušící signál vychází z vnějšku lodi.
Sheppard: Že by tu někdo byl s námi?
Johnson: Zjistěte mi odkud ten signál vychází, ale nejdříve zprovozněte tu komunikaci.
Marks: Pane, mám to, komunikace opět funguje. Přijímám vysílání.
Johnson: Pusťte to nahlas.

Reproduktory:/ Oka…itě..zap..ete…š……y, ..so. .u s n….i/

Johnson: Sam, nerozuměli jsme vám, zopakujte to.
Carterová: Zapněte štíty, hned. Celou dobu jsou….

Sam to ani nedořekne a na loď dopadají první výstřely nepřátelských lodí.

U.S.S. ZELENKA
Johnson: Marksi, jaké jsou cíle?
Marks: Mám tu osm lodí, šest lodí neznámé konstrukce a dvě Orijské mateřské lodě.
Mittchell: Co tu sakra dělají převoři?
Johnson: Momentálně to nemůžeme zjišťovat… Marksi nabijte hlavní zbraně a zahajte palbu po všech nepřátelských lodích. Vyšlete dva Jumpery pro Carterovou.
Marks: Ano pane, hlavní zbraně zameřeny na první orijskou loď.
Johnson: Palte!
Marks: Nepřátelská loď utrpěla značné škody, není provozuschopná.
Johnson: Stav štítů?
Marks: Štíty jsou na 70% a rychle klesají.
Johnson: Pokračujte v palbě a evakuujte personál z rizikových oblastí na bezpečná místa.
Marks: Pane, nepřátelské lodě vyslaly nějaké menší lodě a jdou po našich Jumperech.
Sheppard: Vezmeme si F-302ky, pomůžeme jim tam trochu.
Johnson: Běžte.
Marks: Pane, štíty na 50%.
Johnson: Tak fajn mám to do hajzlu dost, začněte pálit na jednu z těch lodí.
Marks: bHlavní zbraně mění zaměření na první cíl, ostatní zbraně se přizpůsobují ostatním cílům, pane menší lodě jsou již v dostřelu.
Johnson: Aktivujte protiletecké zbraně, nezaměřujte hlavní zbraně jenom na tu jednu loď, ať každá zbraň střílí na náhodný cíl, udržujte ty zbraně v pohybu.
Marks: Pane, máme poškození v příďové sekci poblíž vyhlídky.
Johnson: Nouzová silová pole, připravte se aktivovat sekundární štíty na podporu evakuovaných oblastí.
Marks: Pane jedna neznámá loď zničena.
Johnson: Výborně, střílejte dál.
Marks: Pane, přišli jsme o hyperpohon, nemáme jak utéct.
Johnson: Jak jsou na tom Jumpery?
Marks: Májí Carterovou a letí zpět.
Johnson: Fajn, nařiďte všem letkám, aby se stáhly zpět.
Marks: Ano pane, ale…
Johnson: Zároveň připravte přídavný generátor pohonu.
Marks: Pane, ale ten pohon ještě není vyzkoušený.
Johnson: Já vím, ale zatím nemáme jinou možnost, jak jsou na tom štíty?
Marks: Méně, než 20%, pane další loď jsme jim zničili, ale dvě další vstoupily do soustavy.
Johnson: Sekundární generátor štítů a hned, jak se všichni vrátí odlétáme.
Marks: Ano pane.
Johnson: Tady Steven Johnson posádce, všechen nepotřebný personál se dostaví na bezpečná místa a zajistí sebe a ostatní. Bude to trochu házet. Všechen vojenský personál zůstane na svých místech, opakuji nepřestávejte střílet, dokud nebudeme pryč.
Marks: Pane, jaký je kurz?
Johnson: Vydržte, Carterová, kde je jejich hlavní planeta?
Marks: Pane, s vybitými štíty tam nemůžeme.
Johnson: Jenže Využijeme moment překvapení, pokusíme se jim schovat zpoza planety, nebo zprovozníme maskování.
Carterová: Nahrávám informace do počítače.
Marks: Plukovníku, kurz je zadaný, ale štíty jsou pod 10%.
Johnson: Letíme.

Loď zmizela a nepřátelské lodě zůstaly stát, nevěděli, kam se pozemská loď ztratila. Podle jejich senzorů ZELENKA neměl hyperpohon. Podle zbožných přání se také stalo, hlavní planeta byla téměř bez obrany, protože většina nepřátelské flotily se nacházela u jiných světů. ZELENKOVI se úspěšně podařilo schovat na opačné straně místního měsíce.

Super díl

Díky Moiki

Kapitola 8. - Záchranné lano

Sektor 22378, O3H-372, Orijská galaxie, U.S.S. ZELENKA

Johnson: Najděte naše lidi, pokud tu jsou a přeneste je.
Marks: Pane, zachytáváme většinu našich lokátorů, vypadá to, že je stále všichni mají.
Johnson: Dobrá, transportujte je do hangáru na levou rampu.
Marks: Pane, senzory rozlišily životní formu poblíž Dr. MacKaye.
Johnson: Kdo je tam s ním?

Hlavní planeta nepřátel

O´neill: McKayi, vypadá to, že tu jsou naši.
McKay: Tak brzy?
O´neill: Dělejte musíte to zařízení vypnout, nebo si tam transportují ty bomby.
McKay: Já vím, já vím, ještě chvilku a bude to.
O´neill: Tak dělejte.
McKay: Myslíte, že ho vezmou taky?
O´neill: -_-
McKay: No, je mi přeci jen divné, že tu před námi jen tak stojí.
O´neill: Nakonec nebudeme mít na výběr.

U.S.S. ZELENKA

Marks: Pane, náš signál lokátorů kolísá.
Johnson: Jak to myslíte „kolísá“?
Marks: Vypadá to, že ho někdo ruší.
Johnson: Posilte signál.
Marks: Počkat, vypadá to, že ty první signály nejsou pravé.
Johnson: To to někdo jako zfalšoval?
Marks: Vypadá to tak, ten, kdo signál ruší, nám vysílá polohu našich původních lokátorů.
Sheppard: To bude McKay.
Johnson: Okamžitě transportujte lidi z těch nových souřadnic.
Marks: Provedu.

Transport se povedl a všichni zachránění lidé jsou na palubě.

Jackson: Jacku, vítej zpět, jste všichni v pořádku?
O´neill: No všichni tak úplně ne.
Jackson: Jak to myslíš, kde je Vala?
O´neill: Já, … je mi to líto Danieli.
Jackson: To ne.
O´neill: Zabili ji krátce po tom, co ji přivedli. Zabili ji jako odstrašení.

--Můstek--

Johnson: Pane, jak jste na tom?
O´neill: Máme několik ztrát.
Johnson: Rozumím, musíme odsud okamžitě zmizet, takže se všichni připravte.
O´neill: Počkat, počkat kam ten zpěch.
Johnson: Pane, každou chvíli sem mohou dorazit nepřátelské síly a za několik hodin přijdeme o superbránu, takže musíme okamžitě odletět.
O´neill: Dobrá, tak leťte.

---Konferenční místnost--
Carterová: Jsou v pořádku?
Johnson: Přišli jsme o Valu a několik dalších lidí.
Carterová: A jak to snáší Daniel?
Johnson: Běžte zatím, teď vás zatím nepotřebujeme.
Carterová: Ano pane.
Marks: Pane pět kontaktů se vynořilo z hp.
Johnson: Za jak dlouho můžeme vyrazit?
Marks: Několik minut.
Johnson: Dobrá, štíty. Všechen vojenský personál na svá místa. Generál O´neill na můstek.
Marks: Nepřátelé jsou právě na dostřel.
Johnson: Rozumím, palte.
Marks: Štíty jsou pod zátěží.
Sheppard: Vydrží, než skočíme?
Marks: Bude to těsné.
O´neill: Co potřebujete?
Johnson: Byl jste tam pane, nevíte, kam máme střílet?
O´neill: Já ne, ale mám někoho, kdo vám pomůže.
Johnson: Myslíte toho, kdo tam byl s vámi? Ještě jsme ho ale netransportovali.
O´neill: Je na místě, kde ještě rušička funguje, transportujte ho a pomůže nám.
Johnson: A kde jste ho našli, pokud vím, tak Asgardi dávno vymřeli a ti z Pegasa nejsou prý moc ochotní.
McKay: Jenže tohle není tak úplný asgard.
Sheppard: Rodney, jsi v pohodě.
McKay: Jo v pohodě, ale teď k věci. Ten asgard byl nalezen tou nepřátelskou rasou a oni ho oživili. Ze strachu z něho mu však vymazali vzpomínky na všechny informace o technologii Asgardů.
Sheppard: To je praštěný, vymazali mu pro ně důležité informace.
McKay: Samozřejmě, že si je zkopírovali.
Johnson: To vysvětluje ty zbraně a štíty.
McKay: Ano, věděli přesně, s kým mají tu čest.
Mittchell: A kdo jsou oni?
McKay: Na to se musíme zeptat Thora.
Mittchell: Takže ten asgard je Thor?
McKay: Jeho kopie, jinými slovy ano.

/Do místnosti dorazí Thor/

Thor: Zdravím vás.
O´neill: Thore, tohle je plukovník Johnson, Sheppard a Dr. McKay, kterého už samozřejmě znáš.
Thor: Myslím, že by jste rádi věděli, o co tu jde.
Johnson: Ano, prosím… děkuji.
Thor: Tato rasa mě objevila v jedné asgardské laboratoři, kterou následně sami zničili. Asgardská rada si myslela, že ze základny nic nepřežilo, ale spletli se, trvalo to roky, ale nakonec se jim podařilo mně oživit a pochopit mé myšlení a technologii.
Mittchell: A co po nás tedy chtějí?
Thor: Jediné co chtějí je zničení všech ras, které by mohly být pro ně samotné hrozbou.
Marks: Pane, nepřátelské lodě se přibližují.
Johnson: Rozumím, ještě chvíli.
Mittchell: Počkat a proč jdou teda po nás, naše lodě ihned vyřadili, nepředstavujeme pro ně hrozbu.
Thor: To možná ano, ale vzhledem k tomu, že jste zde se svou vlajkovou lodí, která má technologie, o níž mají oni zájem, tak najdou Mléčnou dráhu, Zemi a následně vás všechny vyhladí.
Mittchell: A jak by mohli vědět, odkud jsme.
Thor: Nijak, tedy dokud jste mě sem nepřivedli.
Sheppard: Cože?
Thor: Díky vašemu neurálnímu rozhraní jsem se byl schopen napojit na hlavní počítač a odeslat informaci o poloze Země. Nyní je naše hlavní flotila na druhé straně superbrány a míří k Zemi.
Johnson: Ostraha!
Thor: Je pozdě, zničíme všechna vaše města a základny. Vyhladíme vaši galaxii do posledního živého tvora.
Sheppard: McKayi, zastav to vysílání.
McKay: Je pozdě, vysílání se dostalo až k bráně..... Vědí o Zemi.

Pěkný díl

Je to trochu kratší kapitola, tak sem třeba ještě dnes přidám další

Kapitola 9. - Nová technologie

Johnson: Marksi kurz k superbráně.
Marks: Ale pane, náš pohon ještě není připraven.
Johnson: Musíme to risknout, zapojte přídavný pohon a honem k bráně. Musíme je dohnat.
Marks: Ano pane.
Mittchell: Co je to vlastně za pohon, myslím ten přídavný pohon?
McKay: Je to pohon, který jsme postavili po letech výzkumů atlantského pohonu, který je zatím z těch známých typů pohonů, které zatím známe. Pracuje na unikátním způsobu využití červích děr.
Mittchell: Takže stejně, jako pohon červí díry na Atlantidě.
McKay: Ne tak úplně. Tento pohon je odlišný v tom, že je v něm částečně zapracována i antická technologie FTL na Destiny.
Mittchell: Jasně, se specifikacemi, které jsme získali od posádky, než jsme s nimi ztratili spojení.
McKay: Ano. Jde o to, že pro cestování tímto typem pohonu potřebujete štíty, protože během letu, který je podstatně delší můžete loď ovládat, tedy aspoň částečně. Navíc pracuje tak, že jeho systém náhodně otvírá nanosekundové červí díry a podle údajů zjistí blízkost k danému cíli a poté vybere tu nejpřesnější variantu a použije ji.
Mittchell: Takže je tu možnost, že se vynoříme tam, kde nechceme být?
McKay: Můžeme se vynořit pár kilometrů dál nebo pár světelných let, ale jinak to pracuje bezpečně. A pracuje tak hlavně proto, že ještě neznáme způsob, jak vytvořit červí díru bez jakéhokoli energetického ohraničení, aniž by jej neprodukovala nějaká fyzická bariéra.
Mittchell: Jinými slovy neotevřete bránu bez brány.
McKay: Ne, my tu bránu otevřeme, ale jen nemá úplně jasný vstup.
Sheppard: To je teď jedno, ale řekni mi, nemůže se stát, že se vynoříme uvnitř planety?
McKay: A v tom spočívá krása mnou navržených bezpečnostních protokolů, které zabraňují vynořit se uvnitř jakéhokoli objektu.
Sheppard: Jako kdyby bylo něco co jsi vytvořil bez chyby.
McKay: No momentálně to je nevyzkoušený pohon, který musíme vyzkoušet.
Sheppard: No nebo je to jenom zátěž, která váží polovinu téhle lodi.
Marks: Pane, za chvíli vystoupíme z hyperprostoru.
Johnson: Až tam budeme, tak...
McKay: Hele, to není hyperpohon.
Johnson: No jinak tomu zatím říkat nebudeme ano?
McKay: Jasně.

Omlouvám se předem, pokud část o pohonu červích děr nebude dávat smysl.... Jde jenom o příběh

Kapitola 10. - Šílenství

/U.S.S. ZELENKA vystoupil z hyperprostoru po pár minutách, ale navigace a několik dalších kontrolních systémů se zbláznily. Vypadalo to na přetížení nevyzkoušeného pohonu./

Johnson: Marksi, kde jsme?
Marks: Nevím pane.
McKay: Hm, nejsme uvnitř planety.
Sheppard: Říkal jsi, že se to nemůže stát.
McKay: Jasně, ale stejně jsem překvapen.
Johnson: Jaký je náš stav?
McKay: Vypadá to, že ten let nám narušil trup a některé systémy nejdou pomalu ani načíst, veškerá komunikace je zničena a hyperpohon nevydrží moc dalekou cestu.
Johnson: Dostaneme se nějak na Zem?
McKay: Nejdříve musíme zjistit, kde jsme. Dejte mi pár minut a oznámím vám to, ale prozatím nemám čas neustále něco vysvětlovat.
Johnson: Generále O´neille, vzal jste na naši palubu nepřátelského špeha.
O´neill: Plukovníku nevěděl jsem to.
Johnson: Já vám rozumím, ale prozatím mi promiňte, že vás musím nechat doprovodit do vaší kajuty. Alespoň, dokud si nebudeme jisti, co s vámi dělali. Ano?
O´neill: Ano, jistě, chápu.
Johnson: Toho asgarda pošlete do cely a chci, aby Carterová přišla na to, jak zařídit, aby se nedostal do počítače z cely.
Marks: Předám rozkazy, pane.
Johnson: Posádko, mluví kapitán. Jak už asi víte, momentálně nevíme, kde jsme, ale slibuji vám, že cestu domů najdeme. Je mi líto, že jsme v této situaci, ale doufám, že ji společně zvládneme a ochráníme svůj domov. Johnson konec.
McKay: Plukovníku Johnsone. Přišel jsem na to, kde jsme a vlastně i na to kdy jsme.
Sheppard: Jak to myslíš, kdy jsme?
McKay: Pamatuješ si na tvoji návštěvu budoucnosti?
Sheppard: Neříkej, že se nám stalo to samé.
McKay: No, přesně to se stalo. Podívejte, pohon červí díry pracuje podobně jako hvězdná brána a když myslím podobně, tak myslím vzdáleně podobně. Vytvoříme umělou červí díru v podobě hyperprostorového okna a letíme červí dírou, tedy vytvoříme několik červích děr a proletíme některou z nich. Problém je, že během letu jsme vlastně částečně omezeni, co se týče prostoru kolem nás, jak například průlet skrz solární erupci, která nás dostala do budoucnosti.
Johnson: Takže tedy kdy jsme, kde jsme a co s tím uděláme?
McKay: Momentálně se nacházíme u místa superbrány, ale jak se zdá, tak byla navigace trochu zmatená kvůli tomu časovému posuvu.
Sheppard: Fajn a kolik let teda uběhlo?
McKay: Žádný rok…. Naštěstí uběhlo pouze pár měsíců. Sedm, abych byl přesný, a vypadá to, že v naší blízkosti není žádná obyvatelná planeta.
Johnson: Počkat v Orijské galaxii bylo jenom kolem superbrány pět obydlených světů.
McKay: Já vím a právě proto jsem provedl průzkum těch světů a zdá se, že tam jsou, jen jsou neobyvatelné.
Sheppard: Vypadá to, že jsme asi skočili moc dopředu.
Johnson: A jak se dostaneme k zemi?
McKay: No to zatím nevím.
Carterová: Ale já ano.
Mittchell: Přišla jste na něco?
Carterová: Ano, vzpomněla jsem si, jak jsme se tenkrát dostali do jiné galaxie na Go´auldském Ha´taku, stejně poté i Apophis.
McKay: Ne, ne, ne, ne, ne to je ale špatný nápad.
Carterová: Máte nějaký, který by to trumfl?
McKay: No vlastně ne.
Carterová: Fajn.
Johnson: Dobrá, kam tedy míříte.
Carterová: Odpálíme slunce, podobně jako tenkrát.
Johnson: Cože?
Carterová: Pokud si vzpomínáte, tak před několika lety jsme se dostali do neznámo vzdálené galaxie, kde byli replikátoři pomocí umělého výbuchu slunce. A co je nejdůležitější?
Teal´c: Přežili jsme to.
Johnson: No nevím, jestli je zrovna tohle tím nejdůležitějším.
Carterová: Musíme se přece nějak dostat k Zemi a tohle je jediný způsob, který nás tam dostane co nejdříve.
McKay: Dobrá, dobrá, promysleme třeba i ten fakt, že nebudeme moci nijak ovlivnit kde se vynoříme a také jako v našem příadě kdy se vynoříme.
Sheppard: To chceš říct, že se klidně můžeme zase posunout v čase?
McKay: No teoreticky, no možná jsem to trochu přehnal, ale i tak nebudeme moci loď navigovat, abychom se vynořili ve vesmíru.
Johnson: A kde jinde než ve vesmíru by jsme se mohli vynořit?
Carterová: Víte, je tu velice vzdálená možnost, že se můžeme vynořit i uprostřed nějaké planety, černé díry, slunce nebo v čemkoli jiném.
McKay: Nebo čemukoliv poblíž. Chci jenom upozornit, že pokud by jsme se vynořili třeba u černé díry, nebudeme mít dostatek času na tak velké zrychlení, aby ty slapové síly tato loď vydržela. Navíc je klidně možné, že s našimi už tak zesláblými štíty se nám ani nepodaří doletět tam v celku.
Johnson: A jak velké jsou možnosti, že se to nepovede.
Carterová: Přikláním se k tomu, že se to povede, ale nemůžu říct, že riziko je nepravděpodobné.
Sheppard: Jinými slovy, buď poletíme normálním pohonem a přiletíme možná pozdě, nebo použijeme tento způsob a pokusíme se Zemi zachránit.
Carterová: John má pravdu, jestli se tam takto chceme dostat co nejdříve, budeme muset začít hned. Přípravy a provedení plánu výbuchu slunce budou trvat několik dní.
Johnson: Dní, předtím jste slunce odpálila lehce.
McKay: Jenže to použili bránu, kterou my momentálně nemůže obětovat. Takže jak už říkala tady Sam, tak musíme začít hned, nebo se nám vyplatí letět tam normálním způsobem.
Sheppad: To to může trvat déle než let hyperprostorem?
McKay: Beru v potaz čas na chyby.
Johnson: Chyby?
McKay: No je možné, že se nám párkrát nepodaří skočit do hyperprostoru a budeme muset k jiné hvězdě.
Mittchell: A tahle loď to jako vydrží.
McKay: Co myslíte?
Mittchell: No ten výbuch slunce, však víte.
McKay: Jistě, že budeme muset letět co nejdál, když zjistíme, že to nefunguje.
Carterová: Samozřejmě se ale budeme snažit, aby se nic nepokazilo.
Johnson: Běžte.

/Po třech dnech usilovné práce jsou přípravy na odpálení slunce hotové/

McKay: Sam odpojuji systémy tohoto okruhu, potřebuji, abys je šla zkontrolovat ze záložních energetických panelů.
Carterová: Jsou odpojené. Všechny ostatní systémy se zdají být v pořádku a funkční.
McKay: Dobrá, tak jdeme na to.

Kapitola 11. - Zázraky se dějí

Můstek, U.S.S. ZELENKA
McKay: Jsme připraveni.
Sheppard: Chci se jenom zeptat, jak to slunce teda odpálíme.
McKay: Ze slunce se může stát supernova jenom dvěma nám známými způsoby. Buďto to, že hvězda vyčerpá mnoho paliva ve svém jádře začne dále vytvářet větší prvky jako například železo a poté se začne hroutit vlivem vlastní gravitace díky útlumu termonukleární reakce. Druhý způsob je, že se jedná o bílého trpaslíka, který dosáhl tzv.: Chandrasekharovy meze a prodělal termonukleární explozi.
Sheppard: A co to bude v našem případě?
McKay: No, vzhledem k tomu, že tu nemám bílého trpaslíka, tak použijeme ten první způsob a to tak, že uměle utlumíme termonukleární reakci, aby prvky které spaluje donutili tu hvězdu zhroutit se sama do sebe.
Sheppard: Aha, snadný.
Carterová: Utlumuji termonukleární reakci místního slunce za tři… dva.. jedna.

(…)

Johnson: Měli bychom něco už vidět?
Carterová: Zatím ne, zvyšuji výkon. Rekce utlumena o 10%,…. 20, 30,… 40%
Johnson: Jak moc budeme muset zvýšit útlum?
McKay: Už moc dlouho ne, připravte se.
Carterová: Útlum zvýšen o 80%.
Marks: Pane, zaznamenávám hroucení slunce.
Johnson: Tak už nám to začíná. Co hyperpohon.
McKay: Funkční a připraven, energie se zdá v normě, vypadá to, že poletíme.
Marks: Pane, výbuch se blíží.
Johnson: Tady Johnson posádce, okamžitě si nasaďte ochranné brýle a zaujměte své pozice.

Slunce se chystalo vybuchnout a k provedení tohoto plánu už nic nestálo v cestě. ZELENKA vstoupil do hyperprostoru přesně tak jak bylo plánováno a letěl hyperprostorem několik sekund. Když doletěli dostatečně daleko, tak ZELENKA opustil hyperpohon.

Johnson: Marksi, jaká je naše pozice?
Marks: Pane, podle navigace se nacházíme několik desítek světelných let od Země.
McKay: Vyšlo to. Jsme tady.
Sheppard: Tak doufejme, že jsme se neposunuli hodně dopředu i tady.
Marks: Pane, k Zemi nám to potrvá pár hodin.
Johnson: Rozumím, zapněte rozhlas.
Marks: Zapnut.
Johnson: Všem vyšším důstojníkům – sraz v konferenční místnosti za pět minut.

[Strýček Forďa]

Další kapitola, super.