dneska tu máme sobotu a tak jsem se rozhodla, že druhou část rozdělím na dvě části, které vydám po sobě (v sobotu a neděli). Kdybych nechala původní plán, tak by to bylo stejně veliký jako ten předchozí díl.
Takže Vám dneska přináším druhou část prvního dílu a přeji krásné čtení a přijímám kritiku i pochvaly.
Epizoda 1 : Spolek zlodějů, part 2
Prostor, Odyssey, kontrolní místnost dvě
Podplukovník Carterová sedí u hlavní stanice, na které zmáčkla na pár tlačítek. Než to však udělala, pohlédla na stráže, jestli ji nesledují. Když viděla, že se věnují něčemu jinému, rychle zmáčkla na několik tlačítek. Světla na chvilku zablikala a oba muži automaticky zareagovali a podívali se na Carterovou.
„Promiňte, chvilkově jsem přetížila vedení.“ Tomu oni vůbec nerozuměli a tak Carterová byla v klidu, jelikož plán začal.
Prostor, Odyssey, nákladová místnost
Marks s Valou a Jacksonem stojí poblíž dveří, na kterých svítila červená barva, ale po chvilce se změnila na zelenou. Dveře se odemkly a trochu pootevřely. Vala pohlédla na Markse, který kývnul hlavou a tím dal signál ostatním, aby se pomalu začali přibližovat ke dveřím. Vala pomalu otevřela dveře a s Danielem opustili místnost.
Prostor, Odyssey, kontrolní místnost dvě
Carterová pohlédla na oba muže a zdá se, že nezachytili žádný pohyb Valy nebo Daniela.
„Tak dobrá,“ řekla tiše.
Prostor, Hat‘tak, zadržovací cela
Vashin udeřil Teal’ca do břicha a obličeje. Netan sleduje celou událost s Mitchellem, který nijak nezasahoval.
„Kde je zbytek tvého týmu?“ zařval Vashin. Když Teal’c neodpovídal, udeřil ho znova do lícně. Popošel bokem a vzal do rukou goa’uldskou hůl bolesti. Mitchell tomu tentokrát chtěl zabránit a tak vytrhnul z Vashinovy ruky hůl a použil ji proti němu. Když spadl na břicho, použil ji na jeho záda. Pak Mitchell pohlédl na hůl a dal si ji pod paži.
„Ten muž neví, co je to mučení. Zjistím to, co potřebujeme vědět.“
„Zajímalo mě, jak dlouho odoláš tomu pokušení,“ řekl s úsměvem Netan.
„Jestli ti to nevadí, potřeboval bych s ním být chvíli o samotě,“ řekl Mitchell, kterého Netan viděl jako Kefflina. Netan kývnul hlavou na stráž a ta vynesla Vashina ven z místnosti. Mitchell alias Kefflin popošel blíže k Teal‘covi a pak se přiblížil zpátky k Netanovi. Hned, jak se dveře zavřely, šel rychle k Teal’covi.
„Takže teď musíme najít způsob, jak nás dostat ven.“ Mitchell položil hůl a začal hledat kolem zadní stěny panel.
„Zjistil jsi pozici Odyssey?“ zeptal se Teal’c.
„Ještě ne. A nemyslím si, že by to Netan věděl. Má zrovna teď krušné chvíle a problémy s jeho druhými.“
„Rozhodně musíš ty informace získat.“ Mitchell nemohl nic najít a tak stoupl zpátky před Teal’ca.
„Ne za tvoji cenu.“
„V sázce jsou i jiné životy, Mitchelle!“ Mitchell zvedl svou pěst v zoufalství a téměř reaguje.
„Dobře,“ souhlasil tedy Mitchell a popadl hůl.
„Ale pamatuj, že jsem expert v mučení.“ Mitchell se holý dotkl zdi a Teal’c začal řvát, jako kdyby měl bolet a byl mučen.
Prostor, Hat‘tak, chodba
Dva muži hlídali dveře a slyšeli, jak Teal’c křičí. Oba se vzájemně na sebe podívali.
Prostor, Odyssey, můstek
Jeden z důstojníků luciánské aliance, Teresh, sedí u taktické konzole, na které měl zobrazenou posádku Odyssey, která byla neobvykle shromážděna. Za Tereshem stál další muž, který sledoval to samé přes jeho rameno.
„Něco se děje v zadržovací místnosti. Jdi je spočítat.“ Muž právě odcházel z můstku, když byl zasažen Zatem. Teresh hned zareagoval, ale než stihl vzít do rukou zbraň, Daniel ho zasáhnul. Vala s Danielem šli rovnou k pilotní konzole.
Prostor, Hat‘tak, jídelna
Netan a jeho druzí mají velkou hostinu. Když Mitchell vstoupil do místnosti, Netan si ho okamžitě všimnul.
„Vhasine, udělej místo.“ Vashin mrzutě opustil své místo u stolu a odešel bokem ke zdi. Mitchell usedl na jeho místo a hned si vzal nějaké jídlo, které leželo na tácu před ním.
„To je Kefflin,“ představil ho ostatním Netan, aby věděli, s kým mají tu čest.
„Myslel jsem, že nerad ukazuješ svou tvář,“ ozval se Gavos. Mitchell zvedl nůž a propíchnul nějaký kus jídla.
„Chodím na terapii,“ reagoval takto na to Mitchell.
„Tohle je Gavos, Slaviash, Karug, Millic a Rameris.“
„Co ses dozvěděl od toho Jaffy?“ zajímalo Gavose.
„Zdá se, že zvěsti jsou pravdivé. Odyssea je stále tam venku v rukou Anatea. Tau’ri vlastní zvukovou nahrávku, která dokazuje, že ji ovládá.“ Gavos, Netan a Slaviash si dávají vzájemné podezřelé pohledy. Mitchell pohlédl na Netana a pak se v klidu napil vody ze dřevěného hrnku.
„Nařídil jsem útok na Odysseu,“ šel Netan s pravdou ven a Gavos vykoulil očima. Netan, i přes nespokojené pohledy ostatních nadále, pokračuje nadále v mluvení: „Je čas poslat Tau’riům zprávu.“
„Kde je ta loď teď?“ zeptal se Gavos.
„Nevím. Anateo nás zradil.“
„Chceš říct, že se mu podařilo zajmout tu loď?“ zeptal se Slaviash a Netan vzal do rukou hrnek.
„Ještě se nehlásil,“ odpověděl Netan a napil se.
„Loď Tou’riů je velice silná. Nemohl jsi očekávat, že to přežije!“ řekl Gavos. Mitchell nadále jedl a zároveň sledoval i posuzoval v duchu situaci.
„Řekl jsem mu takovou strategii, která výrazně zvýšila jeho šance,“ řekl Netan a Gavos na to nepříjemně pohnul hlavou.
„Přišel ke mně před několika měsíci a požadoval více území. Počet jeho planet rychle ubývalo při útoků Oriů. Navrhl, že odstraní tebe, Karugo, a převezme kontrolu nad tvými planetami.“ Karug vypadal rozrušeně, když tohle slyšel, ale zato Gavos se Slaviashem se začali srdečně smát.
„Anateo nejenom dostal Odysseu, používá ji jako návnadu, aby chytil SG-1,“ dopověděl Mitchell a Gavos se Slaviashem okamžitě zestřízlivěli.
„On se zbláznil. Takhle nám Tau’ri vyhlásí všem válku!“ hlasitě řekl Slaviash.
„Měl jsi to s námi probrat, Netane!“ řekl Gavos. Netan bez váhání stoupnul a vytáhl svojí zbraň, ze které vystřelil na Gavose do hrudi. Gavos okamžitě padl s židlí dozadu na zem.
„Nemusím se s nikým o ničem radit! Ještě někdo se mi chce postavit?“ zařval Netan při mávání se zbraní v ruce.
„Anateo zradil nás všechny. A za to zaplatí stejně jako Tau’ri. Ti už s námi ve válce jsou, tak jako my s nimi. Já se jich bát nebudu, tohle rozšiř. Pošlete všechny dostupné lodě. Chci najít Odysseu. Hned!“ zakřičel Netan až se otřásl celý stůl, do kterého silně praštil rukama. Všichni vstali od stolu a odešli z místnosti. Mitchell také vstal a pomalými kroky směřoval ke dveřím.
„Keffline.“ Mitchell se otočil a šel zpátky k Netanovi. Mezitím se dveře zavřely a oba se podívali na mrtvého Gavose.
„Bylo opravdu nutné mě takhle ztrapnit?“
„Byly tady hlasy, které zpochybňovaly sílu tvého vedení. Předpokládám, že to teď skončí.“
„Prozatím.“
„Budeš potřebovat někoho, kdo bude dohlížet na Gavosovo území,“ doplnil Mitchell a Netan se tomu mírně usmál.
„Tvůj podíl bude dvacet procent.“ Netan skoval svou zbraň zpět do pouzdra a Mitchell po kývnutí hlavou odešel z místnosti jako ostatní.
Prostor, Odyssey, můstek
Daniel stál za Valou, která seděla u pilotní konzole a hraje si s ovládacími prvky tak, jak nejlépe uměla.
„No tak!“
„Pš! Pracuji tak rychle, jak jen to jde!“
„Promethea jsi ukradla hned,“ zdůraznil Daniel.
„Já vím. Tyto systémy jsou všechny nové.“
„Říkala jsi, že potřebuješ pár minut! Nemáme zrovna hodně času!“
„Ne, Sam nás varovala, že i s lokátory je přenos na lodi z jedné místnosti do druhé velmi nebezpečné. Chceš, aby se někdo zhmotnil mezi palubami?“ zeptala se Vala.
„Tereshi, tady Anateo. Propásl jsi hlášení, ozvi se.“ ozval se z vysílačky Anateo. Vala s Danielem se obrátili tím směrem, odkud vycházel hlas z vysílačky.
Prostor, Odyssey, nákladová místnost
Do nákladové místnosti přišel Solek, který odstrčil ženskou důstojnici při chůzi k Marksovi, kterému už náladu více zkazit nemůže.
„Uhni!“ řekl Solek a odstrčil další dva důstojníky. Stoupl si před Markse, který stojí před dveřmi, kterými Vala s Danielem utekli.
„Kde jsou? Doktor Jackson a Vala!?“ Marks tam stál a byl ochoten nic mu neříct. Podíval se na něj a tím mu dal najevo, že odmítá odpovědět. Solek ho naštvaně odstrčil bokem a pak i dalšího důstojníka, aby se dostal k otevřeným dveřím, které hlídali. Solek se zamračil, když otevřel dveře, a pak vytáhl z kapsy rádio, které aktivoval.
„Anateo, máme problém.“ Solek vypnul svou vysílačku a obrátil se směrem k Marksovi.
„Jo, máte problém,“ obrátil jeho slova Marks a vší silou ho praštil pěstí do obličeje. Hned po ráně padá k zemi. Marks rychle popadl jeho zbraň, ze které několikrát vystřelil na stráž. Hned na poprvé se trefil do obou mužů.
„Teď už toho mám vážně dost,“ řekl a šel ke dveřím. Evansová šla hned za ním a celá posádka mezitím sledovala Markse, který vyšel ven z místnosti. Oběma mrtvým vzal zbraně a jednu z nich pak podal Evansové.
„Zůstaňte všichni tady, než to skončí!“ rozkázal a vzal ještě do rukou ze země vysílačku, kterou dal do kapsy.
„Marksi!?“ Marks nechtěl riskovat životy zbylé posádky, proto chtěl, aby posádka zůstala v místnosti.
„Zůstaňte tady! To je rozkaz!“ jekl Marks a zavřel za sebou dveře. Nabil obě zbraně, které měl v rukou, a běžel vpřed.
Prostor, Odyssey, kontrolní místnost dvě
Podplukovník Carterová seděla na židli a Anateo se k ní přiblížil a aktivoval na panelu komunikační zařízení.
„Doktore Jacksone? Valo?“
Prostor, Odyssey, můstek
Daniel a Vala vypadají rozrušeně, když slyšeli Anateův hlas přes reproduktory.
„Jenom jsem chtěl říct, že vaše snaha právě stála život podplukovníka Carterovou.“
Prostor, Odyssey, chodba
„Pokud se okamžitě nevzdáte, zbytek posádky bude následovat hned po ní.“
Když major Marks slyšel po chodbě, jak vyhrožujícím způsobem mluví Anateo, namířil si to hned ke kontrolní místnosti dvě. Při cestě několikrát vystřelil po mužích, kteří mu bránili v cestě za Carterovou.
Prostor, Odyssey, kontrolní místnost dvě
Carterová se naštvaně dívá na Anateo, který na ni míří zbraní.
Prostor, Odyssey, můstek
Vala váhala s použitím transportní technologie, když měla vše přichystané.
„Nemůžu si být jistá.“
„I tak to udělej,“ popohnával ji Daniel se zavřenýma očima. Vala chtěla zmáčknout na pár tlačítek, ale v tom ji přerušil Marks, který se ozval z vysílačky: „Doktore Jacksone, Valo. Nic nedělejte! Mohli byste zaměřit mě, takže nic nedělejte. Jsem hned poblíž Carterové.“ Vala zakroutila hlavou a pak zapnula na konzoly vysílačku.
„Rozumíme.“
Prostor, Odyssey, kontrolní místnost dvě
„Nikdo jiný vám loď opravit nemůže,“ snažila se Carterová získat trochu času na záchranu.
„Myslím, že je to docela jasné, že jste celou dobu jen zdržovala. A že ji stejně nehodláte opravit. Prostě na to budu muset přijít sám.“ Za Anateem se objevil u dveří Marks. Když viděl, že chce vystřelit ze zbraně na Carterovou, neváhal a vystřelil na něho. Carterová strachy povyskočila, ale pak uviděla Anatea, jak padá na zem. Chvilku potom zdvihla hlavu a uviděla Markse, jak drží v rukou namířenou zbraň na Anatea. Marks ještě několikrát za sebou vystřelil, aby si byl jistý, že je mrtev.
„Marksi?“ Marks byl zadýchaný tím, jak celou dobu musel běžet, až k ní. Jenže netrvalo ani chvilku a někdo za ním vystřelil ze zbraně přímo do jeho pravého ramene. Marks kleknul na kolena a pustil z rukou obě zbraně. Za ním se objevil jeden ze stráží, který v jedné ruce držel pistoli a v té druhé goa’uldskou hůl bolesti, kterou použil na Markse. Dotknul se přímo střelné rány na rameni, kde to bylo pro něj bolestivější. Marks okamžitě začal řvát bolestí. Carterová, i přesto, že na ni muž mířil zbraní, se rozeběhla a vzala ze země do ruky zbraň, ze které vystřelila po muži. Jakmile byl muž mrtví, položila zbraň zpátky na zem a šla k Marksovi, který se válel v bolestech na zemi.
„Au. To je ošklivý. Majore, slyšíte mě?“ Marksovo rameno bylo celé zakrvácené.
„Jo, slyším. Moje rameno. Strašně to bolí.“ Carterová mu pomohla sednout a pak i opatrně vstát z podlahy.
„Tak tady byl ten poslední,“ vyšlo z Markse, když pohlédl za sebe a uviděl mrtvého muže.
„Poslední?“
„Jo,“ odpověděl bolestně Marks. Do místnosti přiběhl Jackson s Valou a hned po nich i Evansová se dvěma členy posádky, kteří nakonec neuposlechli jeho rozkaz a vyšli z nákladové místnosti.
„Jsi v pořádku, Sam?“ zeptal se Jackson.
„Jo. Poručíku, vezměte Markse na ošetřovnu, ať se na to podívají. Ta kulka musí jít ven.“
„Ano, madam,“ uposlechla Evansová rozkaz a s jedním důstojníkem podepřeli Markse a šli na ošetřovnu.
„Kde je zbytek posádky?“ zeptala se Carterová. Druhý člen posádky vzal do rukou vysílačku a aktivoval ji.
„Vzduch je čistý. Můžete ven.“
„Přežil vůbec někdo?“ zeptala se Vala při pohledu na mrtvého muže.
„Solek a ještě další dva. Ochranka je vzala do vazby a je u nich nepřetržitá stráž.“ odpověděl člen posádky. Carterová kývla hlavou a přesunula se zpátky k ovládacímu panelu.
„Musíme co nejrychleji opravit hyperpohon a subprostorový vysílač.“ Po chvilce několik členů začalo přicházet do místnosti a začali pracovat na poškozených zařízeních, které bylo nutné opravit. Největší prioritou byl hyperpohon, který byl ze všech nejvíce poškozený. Bude trvat dlouho, než ho zprovozní do režimu online.
To be continued
03.3.2013 11:09:17
(alespoň mě a určitě nebudu sám)...to jen taková výrazná chyba hned na začátek (5-7 na jeden PART bohate stačí)
Ale jinak v dalších dílech to bude kratší, slibuji =D
posledná veta. 
Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
