Stargate Vendetta III Epilog.

[Patas25]

Toto je spoiler!!!:

No díly 1-5 jsou spíše takové obkecávací. Ale pak 6-8 jsou boje..

více neprozradím

No, nemyslel som akurát boj, ale skôr rozvinutie deja s postavami, okolo ktorých sa bude príbeh točiť.
Samozrejme, každý, dobre prepracovaný boj poteší.

no koukám konečně někdo, kdo zakomponuje Destiny do svých povídek. Dočkáme se teda i například setkání Atlantis a Destiny a přesunu její posádky?

Super díl
No Atlantis dostala pěkně zabrat, ale to je pochopitelné a su rád, že do příběhu snad zakomponuješ i Destiny.

To bude muset být zajímavý díl:

Toto je spoiler!!!:

Eli: Plukovníku Youngu, okolo prolétá nějaké město. Young: To je Atlantida, vystup a stopni je .

Napsané to není špatně, jen ty technické chyby... (proberem raději na icq )

Tak tuhle povídku budu sledovat, doufám že tam dáš nějaké záporňáky.
Co třeba :

Toto je spoiler!!!:

šmoulové z SGU?

Toto je spoiler!!!:

no beztak to tak bude...

jinak díl super.. nemám žádnou výtku..

Povídky tu moc nečtu, ale tohle bylo krátké, takže jsem se k tomu dokopal. Docela pěkné, až na ty dialogy (ty intelektuální řeči u Shepparda mi moc nesedí). Ale jinak si myslím, že to má budoucnost.

Tak rozhodně to neni špatný nápad, Atlantida v podstatě neprozkoumané části vesmíru. Rozhodně jsem zvědavý jak to bude pokračovat, a pokud vychytaš ty nesrovnalosti na které upozorňoval Bouřka tak to bude výborné.

[Patas25]

Dříve než zapomenu, tak děkuji Jakopovi za korekci.

Díl 2: Povinnosti

Městem se ozýval křik a nářek, ale také pokyny zdravotníků a záchranářů. Všechny neupevněné věci se při vstupu do hyperprostoru rozletěli po místnostech a naneštěstí zranily mnoho lidí.

Na ošetřovně bylo přecpáno a do toho zmatku se připletl Rodney, který hledal svoji přítelkyni.

„Jennifer!“ Řval a razil si cestu skrz skupiny lidí. Po chvíli pátrání ji konečně našel, jak leží na lůžku v rohu místnosti.

„Ahoj lásko, jak je ti?“ Zeptal se ihned.
„Ujde to, naštěstí se nám nic nestalo při tom otřesu. Chtěla bych ti někoho představit.“ Řekla Jennifer a natáhla se pro vozík, který byl asi metr od jejího lůžka.
„To jsou naše dvojčátka.“ Řekla Jennifer a sledovala reakci novopečeného tatínka.
„No páni, já myslel, že má být pouze jeden, ale rozhodně jsou krásní.“ Řekl překvapivě klidně.
„Spíše jsou krásné. Jsou to děvčátka, tak doufám, že jméno Bob jim dávat nebudeme.“ Zavtipkovala Jennifer.
„To teda ne. Chtěl jsem vědět, že jsi pořádku, ale musím obhlédnout škody a zjistit, co se vlastně stalo.“ Řekl Rodney.
„Jasně, musíš jít a vyřešit to.“ Odpověděla Jennifer. Rodney se ještě jednou podíval na své dcerky, prohmatal si kapsy a našel malou kameru. Rychle si je natočil, ale poté políbil Jennifer a odešel.

Rodney proběhl chodbou směrem k transportéru. Jakmile tam došel, nechal se přenést do centrální věže a na patro s řídící místností.

„Běž do mého pokoje!“ Řval na mladíka Pospíšil.
„Ne, je tu spousta raněných lidí a já chci pomoct.“ Odpověděl mladík, otočil se a pokyny ignoroval.
„Tak, ale dávej na sebe pozor. Snadno se tady ztratíš a každá věc, na kterou sáhneš, může způsobit katastrofu.“ Svolil Pospíšil.

Jakmile rozhovor skončil, připojil se inženýr k Rodneymu a oba si to namířili do kontrolní místnosti.

„Co to bylo za kluka?“ Zeptal se Rodney.
„To byl můj syn. Nějak se vytrhl své matce a chtěl by pomoct.“ Odpověděl Pospíšil.
„Jen ať se snaží. Dívej, taky jsem otec, mám dvě holky.“ Řekl Rodney a ukázal mu obrázky dvojčat.
„Jsou nádherné a mají nos po Jennifer.“ Odpověděl Pospíšil.

„Kdo má nos po Jennifer?“ Zeptal se Zelenka, který už pracoval v řídící místnosti.
„Moje dcerky, dívej se.“ Řekl Rodney a podal mu kameru.
„Povedli se, gratuluji ti.“ Řekl Radek, rychle pohlédl na kameru a poté se opět věnoval své práci.
„Díky, tak jaké jsou škody?“ Změnil téma Rodney.
„To kdybychom věděli. John mi říkal o té umělé inteligenci, ale od té doby, co jsme se probrali, se s námi nespojila.“ Podal hlášení Radek.

Rodney se pouze zhluboka nadechl a začal vydávat všeobecné pokyny, které by od něj málokdo čekal. Zdá se, že od té doby, co je otcem, tak dostal nával zodpovědnosti.

„V prvé řadě. Pospíšil sestaví týmy a zkontroluje integritu města. Radek si vezme několik vědců a zkontroluje městské vedení. Máme málo energie, a pokud někde uniká, musíme to zacelit. Chuck a major Lorne se postarají o koordinaci záchranářů a sečtou všechny zraněné lidi a Jaffy. Já se podívám na systémy města, zkusím zjistit, kam letíme, jak dlouho letíme a podobné drobnosti.“

„Souhlasím, jděte na to.“ Řekla Sam, která právě přišla do místnosti.
„Jak je na tom generál O´Neill? Slyšel jsem, že si ošklivě zranil nohu.“ Začal rozhovor Rodney.
„To ano. Doktoři jej stabilizovali a za chvíli jej budou operovat.“ Řekla Sam.
„Aha, dívej se na moje holky.“ Řekl a ukázal jí kameru.
„Pěkné, ale teďka nato není čas. Já sestavím týmy a sečteme zdravotnické materiály a zásoby jídla.“ Řekla Sam, ukončila hovor a zamířila si to k východu.
„Pravda. Někdo to musí také udělat.“ Křikl za ní Rodney.

V příštích pěti hodinách byly ošetřeny všechny zraněné osoby. Jaffové si neoficiálně zabrali jedno z mol, na kterém přistály trosky dvou ha´taků.
Cestovatelé se neoddělili od pozemšťanů a při výběru pokojů nerozlišovali, zda budou mít za souseda svého bratra, nebo úplně neznámé lidi.

Když už to byla šestá hodina od probuzení, tak se v řídící místnosti sešli opět vedoucí, aby si podali hlášení a projednali další kroky.

„Na palubě města je jedenáct tisíc lidí a šest tisíc Jaffů.“ Řekl major Lorne.
„Jak pokračují záchranářské operace?“ Zeptal se Sheppard, který se nyní připojil, když mu dobře ošetřili zranění.
„Po celém městě jsme ve větších halách a jídelnách vytvořili provizorní ošetřovny. Jaffové se starají o své zraněné sami, Teal‘c a Bra‘tac nyní pomáhají zraněným a k nám se připojí později.“ Podal hlášení Lorne.
„Dobrá. Pospíšile, jak je na tom naše město?“ Zeptal se inženýra John.
„Struktura věží je z 70% pevná zbývající věže jsou poškozeny, a když bezpečně přistaneme navrhoval bych jejich demolici a poté jejich rekonstrukci.
„A co celková integrita města?“ Zeptal se Rodney.
„To je ta horší stránka. Po celém městě jsme objevili praskliny. Při podrobném skenu jsme odhalili, že se táhnou přes půl města. Bojím se, že tu cestu hyperprostorem nemusíme vydržet.“ Řekl Pospíšil.
„Sakra, to je špatná zpráva. Jakmile tato porada skončí, tak se zaměřte na možnou opravu a vezměte si tolik lidí, kolik bude třeba.“ Vydal pokyn Sheppard.
„Hlavní vedení města je relativně pořádku. Ale na jednom z mol je na konci poškozené. Vezmu si pět lidí a zařídím vypnutí nepotřebných systému a opravím to.“ Podal hlášení Zelenka a všichni na něj mlčky kývli.

Nakonec byla na řadě plukovník Carterová, která se ihned chopila slova.
„Zásoby léků máme dostatečné, ale jídlo nám vydrží pouze na dva týdny. Mám, ale nápad, který nám může pomoci. Jak všichni ví, je ve městě asgardské jádro. Díky jeho databázi jsem schopna vytvořit transportní technologii úplně od nuly, a pak rychlou modifikací můžeme vytvářet jídla dostatek, stejně jako stavebního materiálu a zdravotnických potřeb.“ Řekla Sam.

Wow,a rychle další díl
tento se ti fakt povedl

Zatim musim říct že je to opravdu poutavý příběh jen tak dál

Zatiaľ dobré, ale skáče sa z miesta na miesto. Asi naozaj budú dosť poškodení. Snaž sa ich čo najviac opraviť, aby sa nerozpadli pri prvom výstrele nepriateľov.
Ešte jedno: Nakoľko sú tak ďaleko, asi im budú musieť vystačiť tie ZPM čo majú u seba.

Výbornej díl , už aby byl další