Kdo si počká ten se dočká!
Díl 3: Jeskyně
Bylo 9:00 a obsluhující DHD na Atlantis zadával nový mezigalaktický most, aby odeslal týdenní hlášení, dopisy od členů expedice a aby obdržel pokyny IOA. Jakmile odeslal hlášení, přijal nové rozkazy a ihned zavolal velitele:
„Doktor Woolsey do řídící místnosti“
Jakmile vešel Woolsey do místnosti a přečetl si pokyny, tak se s tabletem v ruce vydal do své kanceláře, když v tom se ve dveřích otočil.
„Oznamte plukovníku Carterové, plukovníku Sheppardovi a doktoru McKayovi, že odpoledne dorazí generál O’Neill.“
Operátor na znamení souhlasu kývl.
Mezitím během volného dopoledne Ronon trénuje s Johnem, Teyla učí svého syna athosianské historii, Sam pomáhá doktoru Zelenkovi se studií asgardských dat a Rodney s Jennifer mají svoje čtvrté rande.
14:00 v řídící místnosti
Když Sam vešla do řídící místnosti, na schodech už postával John s Rodneym. Jakmile je uviděla, pomalým krokem došla až k nim.
„Ahoj“
„Čau,“ řekne John s Rodneym téměř zároveň..
„Ehm… Rodney, máš na límci rtěnku,“ ukáže místo, kde se leskne červený flek.
„Je, aha, dík,“ řekne a schová flek pod uniformu.
„Nevíte, proč má dorazit generál?“ změní téma John.
„Týká se to Asgardů. Dneska jsem na tom pracovala se Zelenkou,“ odpoví Sam.
„A na co jste přišli?“ zeptá se Rodney.
„Dokážeme trvale odstranit jejich genetický problém.“
Mezitím, co trojice probírá novinky na schodech, tak na druhé straně soustavy vyletí z hyperprostoru loď. Obsluha senzorů ji zaznamená a přijme od ní audio zprávu.
„Tady gen. Jack O’Neill. Aktuální autorizační kód B75X4G2.“
Obsluha ověří kód a vzápětí kývne na Woolseyho. Ten pochopí a odpoví:
„Generále, tady Woolsey, vítejte.“
„Děkuji doktore, za chvíli jsme u vás.“
Mezitím, co generálova loď zamíří na oběžnou dráhu, aktivuje se hvězdná brána. Energetický štít obklopí bránu, dokud jej obsluha nevypne. Vrací se totiž major Lorne a jeho tým, zároveň projede bránou M.A.L.P. Major a jeho tým předají své zbraně obsluze a vydají se do šaten. Generálova loď právě dorazila na nízkou oběžnou dráhu.
„Pane Woolsey, žádáme o povolení k transportu.“
„Povolení uděleno, generále“
Doktor se opře o blízkou konzoli a dívá se na vnitřní balkon, ze kterého je vidět na bránu. Očekává každou chvíli bílý paprsek, jenže to se nestane. V místnosti s bránou, od vrat do hangáru, se snese pět pozlacených kruhů. Naneštěstí ty přepůlí M.A.L.P. přímo v půli. Na místo zadní části sondy se objeví generál po boku černovlasé ženy. Není to nikdo jiný než Vala Mal Doran.
„Hups,“ zašklebí se generál jakmile uvidí sondu. „Valo, vždyť jste říkala, že se toto nemůže stát!“ Ta ho ale ignoruje, právě si všimla Sam a rozeběhla se k ní.
„Ahoj“
„Ahoj Valo, co ty tu děláš, neodešla jsi od SGC?“ zeptá se překvapená Sam.
„Pozemské lodě jsou na misi, nebo v opravě. Generál mě požádal o svezení, ale chvíli trvalo vylepšit hyperpohon.“
„Aha, tak to jo. A jak to vypadá s tím odhalením na Zemi? Nevíš o tom něco nového?“
„Má to být do tří týdnů. To je jediné, co mi Teal‘c za letu řekl.“
„Jsem zvědavá jak to dopadne. Ale jinak, dovezli jste to?“ zeptá se nedočkavě Sam.
„To víš, že ano.“
„Co měli přivést?“ zeptá se Rodney.
Sam začne vysvětlovat: „V oblasti 51 vyrobili přesnou kopii asgardského jádra, se všemi daty a vědomostmi.“
„Cože? Jak to, že o tom nevím?“ vyprskne Rodney.
„V poslední době nemáš na nic čas.“
„A proč to neposlali bránou, proč to museli převést na lodi?“ zeptá se John.
„Základní části jdou poslat bránou, ale krystaly s daty by po průchodu červí dírou ztratily svůj obsah.“ začne arogantně vysvětlovat Rodney.
Sotva dopoví, seběhne po schodech major a zamíří ke generálovi.
„Pane, Teal’c přistál na východním molu.“
„Děkuji, majore,“ odpoví Jack.
„Sam, Rodney, běžte vybalit ty krystaly a Zelenka ať počká na dodávku ze Země. A jinak jak dlouho bude trvat zprovoznění jádra?“
„Přibližně dva týdny, pane.“ odpoví Sam a vydá se na cestu k molu.
„Dobře, na další misi se obejdeme bez vědců,“ doplní jen tak John.
O pár hodin později
John, Ronon, Teyla a Daniel prošli bránou na rutinní průzkum planety. Místní brána se nacházela na útesu z výhledem na moře. Daniel se pomalým krokem vydal k oblouku na kraji útesu. Celý tým ho následoval, protože to byla jediná známka civilizace v okolí. Jakmile stáli u oblouku, poznali, že je posetý antickým textem. Daniel odložil batoh a stoupl si k oblouku a dal se do čtení.
„Tohle bude na dlouho,“ poznamenal John. „Jdu prohlídnout okolí, vy ho ohlídejte. Následně se otočil k moři zády a vydal se do nedalekého lesa. Ronon a Teyla se posadili na kraj útesu a pozorovali vlny narážející na útesy.
John mezitím procházel lesem podél potoka. Pozoroval lesní zvířata a zamyslel se nad tím, jak krásně by se tu vyjímala chatka s chlazeným pivem.
„Zajímavé,“ poznamenal Daniel, když dočetl jednu stranu sloupu.
„Našel jste něco, doktore?“ zeptala se Teyla.
„No, ten oblouk je mapa.“
„Mapa k čemu?“
„Nejspíše k antické základně, nebo laboratoři. Stojí tu : Chodíce s očima upřenýma k obloze, nikdy pravdu nezříš, skočíce do vody pouze kruhy rozčeříš, však pouze oheň svíčky ukáže pravou cestu tmou.“
„Co to má znamenat?“ zeptá se nechápavě Ronon.
„To nemám tušení,“ odpoví Daniel dívající se na oblouk.
Teyla sáhne do kapsy a vytáhne antický skener. Chvíli si prohlíží obraz a pak odpoví na hádanku.
„Chodíce s očima upřenýma k obloze, nikdy pravdu nezříš. To znamená není to nahoře. Skočíce do vody pouze kruhy rozčeříš. Není to dole pod vodou.“ Ukáže na moře.
„Však pouze oheň svíčky ukáže pravou cestu tmou.“
A na poslední část odpoví Daniel. „Je to místo kam nedopadá světlo. Například jeskyně, která je nad vodou, ale není na útesu.“
Teyla otočí skener a ukáže to ostatním. „A co třeba tohle?“Na malé obrazovce je spuštěn energetický sken okolí, který hlásí v útesu drobnou anomálii.
Plukovník zamyšleně prochází lesem, když ho z vysílačky vyruší Teyla.
„Johne, možná jsme našli antickou laboratoř.“
„Dobře, vracím se k vám.“ Následně se otočí a vydá se zpátky.
Ještě než se John vrátí, Ronon vybalí z jednoho batohu lano, uváže ho kolem pevného oblouku a hodí jej z útesu dolů.
„Půjdu první.“
Ronon se zajistí pomocí několika karabin a začne se spouštět dolů. Přibližně po dvaceti metrech se dostane až k anomálii. Po chvíli stojí na skalní římse a dává znamení, že může šplhat další. V té chvíli dorazil k ostatním John. Teyla mu mezitím, co se dolů spouštěl Daniel, vše vysvětlila.
„Ty zůstaň tady a budeš hlídat. Já jdu dolů.“
Během mžiku se spustil i John a ve stěně se následkem přítomnosti jeho ATA genu objeví obrys ruky, fyziologicky přesně odpovídající rukám Antiků i lidem. John přiloží svou ruku a vzápětí místo vedle stěny stojí vedle vchodu do jeskyně.
A děkuji
Dark Angelovi za vynikající korekci.