SG: Případ Borealis/Stargate Pegasus : Anomalies

podla mna je to na výbornú super uvod a tsim sa na vasu spolupracu len tak dalej

[Dragon]

tak jsem tu a se mnou i info o dalším díle
díl 02 - Záblesk úsvitu II. bude vydán tento čtvrtek (tj. 9.10.2008)
po tomto díle po dalších 12-14 dnech vydá svoje dvě části Vlad Dracul
a jak již Vlad Dracul napsal, tak jeho části se budou odehrávat v jeho vesmíru (z dílů 01 a 02)

[Dragon]

Tak a je to tady

Stargate Borealis : 02 - Záblesk úsvitu II.

Loď Cestovatelů nějakou dobu levitovala nad podlahou hangáru, jako by si rozmýšleli jestli vůbec přistát, ale
nakonec přece přistála.
V hangáru již na ně čekal první důstojník, který se již vrátil z péče léčitelů a byl seznámen s jejich situací.
V lodi byla tma a šli, ze začátku byli tedy schopni rozeznat jen siluety postav. První důstojník se postavil zpříma, a před otevřené dveře.
Z lodi vystoupila jedna ženská postava. Žena šla přímo k důstojníkovi.
„Mé jméno je Larrin.“ Představila se ona postava. Důstojníkovi to jméno bylo zvláštně povědomé, ale nikdy se s Larrin nesetkal.
Na diplomatická setkání a projednávání spolupráce s jinými rasami byli vhodnější Alteriané s vyššími hodnostmi a diplomatickou kvalifikací.
„Těší mě, mé jméno je Polok a jsem prvním důstojníkem na této lodi.“ jakmile se i první důstojník představil, tak si Larrin začala s velkým zájmem prohlížet prostory hangáru.
V hangáru bylo několik strojů, ale všechno v něm bylo různě převrženo a rozházeno.
Larrin neskrývala svůj zájem o to, co se stalo a přimo se tedy zeptala.
„S kým jste bojovali, že vám takhle dali zabrat?“ Ještě uprostřed věty se odtrhla od prvního důstojníka a šla si prohlédnout jeden ze strojů. Důstojník šel za pohotově za ní, a neodpověděl jí.
Larrin se zastavila u stíhačky, která byla rozměry dokonale přizpůsobena pro lety hvězdnou bránou. Stíhačka byla už na první pohled značně poničená, ale zároveň působila na Larrin zvláštním pocitem. Její povrchové úpravy a vůbec vzhled onoho stroje jí byl povědomý.
„Jak tomu říkáte?“ zeptala opatrně důstojníka, když si všimla, že má jen jedno místo a přitom neviděla žádné zbraně.
První důstojník váhal jestli jí má vůbec odpovídat, a tak se rozhodl jí provést po lodi a pro změnu získat nějaké informace od ní.
Natáhl k ní tedy ruku a vybídl jí k pohybu.
Když Larrin celá zmatená a plná otázek odcházela od onoho stroje, tak jí důstojník krátce odpověděl.
„Je to rychlík…posel.“ Larrin se na něj podívala a Polok na ní okamžitě vypozoroval, že chce klást další otázky, a tak se rozhodl jednat.
„Jak jste nás vůbec našli?“ zeptal se dřív než ona.
Larrin se zastavila v chůzi a zatvářila se ještě zmateněji.
„Vždyť jste vyslali nouzový signál, nebo ne?“ odpověděla mu nejistě Larrin.
První důstojník, který celou situaci strávil v bezvědomí, nebo na ošetřovně, na to úplně zapomněl.
Snažil se tedy pokusil celou situaci zachránit, přestože mu nešlo na mysl, jak mohli snadno poznat, oč jde za signál. Znají snad Antiky? Jejich způsob kódování byl tomu našemu podobný.
„Pravda, ten jsme vyslali,…ale po chvíli jsme jej pro větší bezpečnost deaktivovali.“
Dvojice nyní šla dlouhou a prostornou hlavní chodbou.
Na chodbě místy blikalo porouchané světlo, nebo dokonce vůbec nesvítilo a z některých panelů dokonce vypadaly i Alterianské krystalové vodiče.
Po celé chodbě byla rozeseta dvacítka Alterianů snažících se zprovoznit co nejvíce primárních systémů, kterými tudy vedly energetické uzly.
Larrin si to vše prohlížela s naprostým údivem a pokračovala v rozhovoru.
„Měli jsme tudy cestu...“
Kolem Larrin proběhl jiný člen posádky směřující k hangáru a neomaleně do ní vrazil.
„Omlouvám se, ale to byl jeden z našich léčitelů.“ omlouval se Polok za něj

Kapitán ve strojovně zpovídal veškeré techniky a zadával jim priority oprav, ale technici ho nikterak nepotěšili.
„Je mi líto, ale bez řádné opravy, na kterou nemáme prostředky, to zkrátka a jednoduše nejde.“ vysvětloval znovu jeden z důstojníků, který měl na starosti právě strojovnu.
„Takže jsme bez HP, SP a štítů….jsme tedy snadný a navíc velký terč pro případný útok!“ kapitán měl jen krůček k neartikulovanému řevu, ale prozatím se spokojil s důrazným tónem.
„Možná se nám podaří obnovit štíty, ale bude to tak maximálně patnáct procent.“ snažil se ho uklidnit inženýr.
Ke kapitánovi přiběhl jiný lodník s označením technologa strojovny.
„Vyskytl se problém, obvody jsou poškozeny na více místech než jsme předpokládali a nemáme dostatek náhradních, takže i inerciální tlumiče…“
To bylo moc i na kapitána a začal řvát.
„Klidně je vyrvěte odjinud, ale ty motory musíte zprovoznit za každou cenu!“ rozhlédl se po celé strojovně a pokračoval. „Jinak tady ztvrdneme hodně dlouho!“ pak se kapitán otočil a doslova vyrazil pryč. Když se za ním zavřely dveře, tak si pro sebe ještě řekl.
„Mortis ins lucis.“

Kapitánovo řvaní rozkazů ale bylo slyšet i na chodbě vedoucí ke strojovně, na které se nacházela nedaleko strojovny i Larrin s Polokem..
Larrin sice tak docela nerozuměla jejich jazyku, ale už si začala spojovat jednotlivé střípky podezření.
A co víc, jaktože oni rozumí jí a naopak? Snad překládače, telepati nebo obojím disponují?
Chvíli potom, co kapitán vyšel ze strojovny, narazil právě na ně. Polok se dal ihned do představovaní.
„Pane, toto je Larrin. Zástupce jejich lodí. Madam, toto je náš kapitán…“ kapitán ho přerušil a sám se ujal slova.
„Jmenuji se Ronep“ představil se kapitán a přitom se uklonil hlavou.
Kapitán s prvním důstojníkem jí odvedli na téměř zdemolovaný můstek, na kterém probíhaly četné opravy, , víc se snad pracovalo už jen na motorech.
Larrin i přes rosáhlá poškození obdivovala jejich technologii.
„Jak vidíte, vaší pomoc nutně nepotřebujem.“ začal kapitán, když si Larrin prohlížela můstek.
„Ale my vaši možná ano.“ odpověděla Larrin „Klidně nás můžete zničit, jistě na to s takovou lodí máte dostačující prostředky…“
Kapitánovi zkameněl obličej a s plnou vážností se zeptal.
„A proč bychom něco takového měli dělat??“
Larrin se na něj ani nepodívala a zatím co si prohlížela můstek mu odpovídal.
„Neznáme vás. Můžete být Antikové, ale protože o nich něco víme, neděláme si velké iluze. Můžete být klidně i spojenci Goa'uldů a tohle celé je past.“ Larrin se podívala na obrazovku, na které byly dvě jejich lodě. „Víte tohle jsou naše poslední lodě, takže by se nám pomoc hodila.“ Larrin tedy nikterak neskrývala svůj zájem o jejich technologii a už vůbec ne potřebu pomoci. Jednala s kapitánem na rovinu, i když se mu nedívala do očí.
„Je nám líto, ale…“ začal se omlouvat kapitán, ale Larrin ho přerušila.
„A kdo vůbec jste, vaše technologie a design lodi jsou mi nějak zvláštně povědomé.“
Kapitán se podíval na svého prvního důstojníka a telepaticky se s ním spojil.
„Mě se to nezdá!“ řekl kapitán
„Ale v naší realitě jsou to dobří spojenci lidí ze Země a nebýt jejich přístupu, tak i našimi!“ bránil je první důstojník
„No právě ten jejich přístup.“ ohradil se kapitán
„Ale když jsme se potkali tak byla jiná doba, byla válka. Já tam byl a ani my jsme dobrým vztahům zrovna dvakrát nepomohli!“ pokračoval dál první důstojník.
„Asi máš pravdu“ přiznal kapitán, ale ještě dodal „Ale žádné zbytečné detaily!“

Kapitán se zkoumavě podíval na Larrin.
„My jsme Alteriané, přišli jsme sem z jiné reality.“ oznámil krátce a výstižně Larrin, ale ta si pomyslela :
Taková zoufalost, proč rovnou neřeknou že nás chytili do pasti, nebo že nám nepomůžou, což by řekl s hlubokou lítostí… ale co když je to pravda?“ Larrin sama nevěděla co si má myslet, a tak byla zticha.
Kapitán očekával nějakou reakci, ale Larrin si dál raději prohlížela můstek.
„A znáte lidi ze Země? Jste s nimi v kontaktu?“
Nato Larrin měla jasno. Okamžitě vytáhla svojí zbraň, která byla identická se zbraní, kterou požíval v jejich realitě jistý Sateďánský voják, který si jí velmi oblíbil.
Prachsprostí žoldáci! To sotva! Jestli je tedy znají…
Larrin svou zbraň zprvu namířila na prvního důstojníka, ale ihned se opravila a namířila jí na kapitána.
„Já věděla že to bude past! Ale vy nás nedostanete. Nepovedlo se vám to předtím a nepovede se vám to ani teď!“ Larrin byla jak smyslu zbavená.
Kapitánovy se vývoj situace vůbec nelíbil a tak se jí pokoušel s prvním důstojníkem přesvětšit.
„Buďte rozumná, madam.“ přesvědčoval jí kapitán, ale první důstojník zašel ještě dál.
Zbraň, kterou držela v ruce, se přepla na omráčení a vyletěla jí z ruky přímo k důstojníkovi.
Larrin jen něvěřícně koukala co se to děje. Slýchávala že Antikové měli díky technologiím nepředstavitelnou moc, ale tohle nečekala. Jenže Antiků nebylo mnoho.
Kapitán se k ní otočil zády a promluvil.
„Počítači pusť záznamy PT85; TP85; XPT 95 a TXP95!“ , nato kapitán znovu usedl do pilotního křesla, ale první důstojník nepřestával pistolí mířit na Larrin.

Na obrazovce se objevila loď obřích rozměrů, jak nalétává mezi dvě nepřátelské lodě a zahajuje na ně palbu, celá ukázka trvala jednu minutu, potom obraz blikl a objevil se záznam pořízený lidskou lodí. Byla na něm početná flotila různých typů, byly tam i Ha'taky. Všechny lodě stály před obřím kruhem připomínající hvězdnou bránu. Když se brána aktivovala tak z ní vyletělo několik lodí Ori, přičemž všechny lodě spolupracovaly proti společnému nepříteli.
Pak obraz znovu blikl na záznam, tentokrát byla z jedna z oněch lodí. Byl to Deadalus, nebo aspoň tak vypadal, ale Larrin loď pochopitelně neznala. Loď spolupracovala s jinými při bitvě proti Wraithům.
Na dalším a zároveň na posledním byl zaznamenán ústup Wraithské flotily. A navíc mezi bojujícími byly i jejich vlastní lodě, které Larrin moc dobře zná.
„Kdo ksakru jste?“ zeptala se Larrin, když poslední záznam skončil.
Na to jí kapitán odpověděl :
„Jak jsem řekl, jsme z jiné reality. Tam u nás byli Goa'uldi a Wraithové poraženi.“
Na opěrce ruky u kapitánského křesla zablikalo jakási kontrolka. Kapitán se na ní podíval a cosi zmáčkl, okamžitě se mu objevila deska, na které byla správa ze strojovny.
„Podsvětelné motory by měly fungovat. Maximální zatížení jen patnáct procent.“
Na to se kapitán usmál a v duchu děkoval.
Ale radosti si dlouho neužil, bez jakéhokoliv alarmu se na dohled objevilo dvanáct Alkeshů a pětice Ha'taků. Lodě okamžitě začaly s palbou na lodě Cestovatelů, které nemělé proti takové přesile vůbec žádnou šanci.
Borealias zažehnul motory.

doufám že jste si díl patřičně užily
další díl tu bude do 14 dní a uveřejní ho Vlad Dracul
btw: příspěvky potěší

Larrin, zajímavé... Zdá se že lidi ze Země nejsou v týhle realitě moc oblíbený. Budu se těšit na další díl...

Úžasné ( proč já se pořád jen opakuji? ) a velmi se těším na pokračování.

Jo, určitě se těším na další díl..

je to furt dokola....
výborný, jen tak dál

No tak já další kladné ohlasy psát nebudu ( nejsou třeba ), ještě byste byli namyšlení. Takže se už těším na další pokračování.

To nemůže být nikdo z vás trochu rýpavější a hledat chyby?

je to super len sa mi to nekedy zda trochu neprehladne tak ne vzdy som vedel co si mysli a kedy to aj hovori ale inak super

dufam ze tu coskoro bude dalsi diel

Já klidně hledat chyby budu, ale pak si nestěžuj, že kritizuju všechno možný

Moc dobrý...kdy bude další??

[Dragon]

no díly by měli být s rozestupem 12 - 14 dní, ale pokud dobře počítám tak zbívá max dva dny

ok to som rád
velmi sa totiž teším čo bude v ďalšom dieli

Hodím to sem zítra, zároveň s posledním SG Pegasus