SG: Nový začátek

začíná se to rozjíždět, jen tak dál

Mark Jackob: jj, to mi taky došlo, ale připadá mi, že nápad, že by to byl goauld je moc na ráně....

Dark Angel: jak myslíš moc na ráně?

No asi, že by goa´ulda každej předpokládal...

přesně tak - když je to mimozemšťan tak myslim, že každýho jako první napadne goauld...

jo takhle, no to je pravda

To je pravda, ale niko z nás (kromně g.o.d) neví jak to bude pokracovat.

já to taky nevim

menší vsuvka, abyste věděli jak se sjednává spolupráce v méně vyspělých zemích

Aegis Corp., Kuala Lumpur

„Právě jsem mluvil s prezidentem. Začíná se cukat.“oznámil starší muž.
Ředitel stál u okna a pozoroval město, „Co se mu nelíbí, Thomasi?“ zeptal se svého zástupce.
„Říká, že potřebuje víc zbraní pro svoje vojáky, jinak prý začne mluvit.“
„Žačne mluvit?“usmál se ředitel. „To by nám přineslo nemalé komplikace. Máme v té oblasti někoho?“
Thomas rychle vyťukal něco do svého PDA, „dvacetičlenný tým v sousedním státě cvičící státní jednotky.“
„Výborně. Ať se část z nich přesune do oblasti ovládané rebely a naváže s nimi kontakt. A prezidentovi vyřiďte, že mu odpovím v nejbližší možné době. Ať náš kontakt mezitím zjistí prezidentův plán na nejblížší dny. Je na čase se ho zbavit a rebelové se nám budou hodit. Je potřeba si je zavázat pro naší pozdější spolupráci.“
„Vše zařídím.“kývnul Thomas a odešel z kanceláře.

Ředitel odešel od okna a posadil se do křesla. Obrazovka počítače se rozsvítila a na se objevil jakýsi vědec v kaceláři.
„Jak pokračuje výzkum v Nevadě?“ zeptal se ředitel.
Vědec trochu zazmatkoval a sedl si k počítači. „Pane řediteli, nečekal jsem vás. Zrovna dnes přivezli nějaká data z Atlantis. Bohužel jsem zatím neměl možnost je blíže prozkoumat, ale týkají se výzkumu a přeměny lidské DNA. Jsem si jist, že to bude nesmírně zajímavé.“
„To zcela nepochybně“odpověděl ředitel, „ale nás zajímá něco jiného, že?“
„ach, samozřejmě. Archa pravdy. Ale jak jsem vám již říkal, když jí před lety přivezli, tak to byla asi jediná možnost jak se k ní dostat trochu blíže. Tato technologie podléhá speciálnímu režimu a přístup musí povolit několik lidí současně, včetně velícího důstojníka SGC.“
Ředitel sebou nepatrně trhnul a zamračil se při těchto slovech. „dobrá tedy, informujte mě i při sebemenší události, která se bude týkat archy. To je prozatím vše.“ poté vypnul monitor.

O několik dní později kdesi ve střední Africe

„Naučit tyhle vopičáky bojovat bude pořádně těžký.“podíval se byvalý člen britských SAS na skupinu rebelů, která se snažila utvořit něco jako nastoupený útvar. Jeho vedle stojící kolegové se pouze ušklíbli při pohledu na rebely.

„Jednotka nastoupena!“ zařval jeden z rebelů, zřejmě jejich vůdce.
„Dobře.“ kývnul brit, „takže pánové za těch několik málo dní vás máme připravit na jeden velice delikátní úkol. Bůh mi pomáhej.“ podrbal se na hlavě. O několik desítek metrů právě přistával transportní vrtulník ruské výroby.
„Tákže, vaše zbraně jsou tady. Mí kolegové si vás rozeberou a začneme s výcvikem.“ Při těchto slovech se ostatní vojáci rozešli a s každým z nich odešla čáast rebelů.
Velitel žoldáků si zatím šel promluvit s velitelem rebelů.Ten postával opodál a pozoroval s pýchou své vojáky.
„Náš zdroj nám oznámil, že prezident Mutanga pojede za několik dní na své venkovské sídlo. Kvůli jistým technickým problémům nebude moct použít vrtulník.“ oznámil mu se smíchem brit.
Afričan očividně nechápal jeho smysl pro humor: „moji muži budou připraveni.“
„Vybrali jsme místo pro přepad kolony. Prezident pojede ve svém obrněném voze, bude ho doprovázet několik náklaďáků asi se stovkou vojáků.“ brit si při těchto slovech zapálil cigaretu a pokračoval ve vysvětlování plánu“ budeme must cestovat pěšky na místo útoku, cesta nám zabere několik dní, dorazíme asi 12 hodin před očekávaným průjezdem kolony. Tam se zakopáme, moji muži umístí na určená místa miny. Miny budou odpáleny ve chvíli, kdy nad nimi pojedou nákalďáky. Vaši muži poté udělají zbytek. Použijete RPG na prezidentovo auto. Několik střel ho otevře jako konzervu.“ zasmál se brit.
„A co vaši muži?“ zeptal se ho brit.
„Moji muži budou mít na starosti miny a budou hlídat, aby se nikdo z prezidentových důstojníků nedostal ze smrtící zóny.“vysvětlil mu brit. „Ještě jedna věc,“pokračoval, „pokud se vám někdo z vládních vojáků vzdá, ta ho nechte naživu. Jedna věc je vyhrát válku a druhá věc je získat si poraženého nepřítele.“
Rebel jenom pokýval „oznámím to svým mužům.“
„Dobře, budete potřebovat každého muže, až budete dobývat hlavní město a prezidentský palác.“

Za týden později

Ve vysoké trávě kolem cesty bylo v ůrzných směrech a vzdálenost schováno na 50 rebelů. Miny byly rozmístěny na silnici. Tým cizinců vše pozoroval z několikaset metrové vzdálenosti. Byli spojeni vysílačkama s velitelem rebelů. Pouze mu oznámili ať se jeho muži připraví a jeho muži po výbuchu min vystřelí RPG na poslední vozidlo v koloně.V dálce již byly vidět oblaka prachu, znamení, že kolona se blíží.

„Veliteli, máme problém.“ozvalo se ve vysílačce.
„Co se děje?“ zeptal se brit.
„Vypadá to, že si prezident přibalil do kolony jednu T-72.“ozvalo se znova.
„To nebude problém, rebelové maj tolik RPG, že můžou rozpoutat třetí světou. Oznam veliteli, ať řekne svejm můžům, že pokračujem, ať akorát vyčlení speciální tým s RPG na ten zatracenej tank.“
„Rozumim.

Velitel pozoroval dalekohledem, jak se několik rebelů přesunulo. Předsunutá hlídka právě projela mezi rebely, ti věděli, že jí mají nechat projet. O ní se postarají cizinci.

První náklaďák přjel na minu. Ozval se ohlušující výbuch, jak jej nálož doslova roztrahala a do vzduchu vylétly kusy těl. Celá kolona zastavila a snažila se otočit a ujet. V dálce se ozval se další výbuch, když byla zničena předsunutá hlídka.

Ze všech stran začaly lítat RPG střely na vozidla v koloně. Několik náklaďáků dostalo přímý zásah. Tank prozatím odolával a střílel na všechny strany, velitel tanku očividně nevěděl co má přesně dělat, proto vydával zmatené rozkazy do doby, než několik RPG zasáhlo tank a zničilo ho.

Několika rebelům se podařilo zasáhnout prezidentům vůz, který se otočil na bok. Rebelové se s obrovským řevem rozběhli ke koloně a stříleli na všechno co se pohlo. Podařilo se jim zajmout několik desítek vládních vojáků, ale velitel dodržel slovo a zajistil, aby se jim nic nestalo.

Brit a ostatní cizinci pozorovali dalekohledy co se děje. Několik rebelů vytáhlo prezidenta z auta, osádku zastřelili. Bylo vidět jak se prezident a velitel rebelů o něčem hádají a poté i to, jak velitel rebelů vytahuje mačetu...


Za několik týdnů se mohli lidé v zahraničí dočíst, že v jedné středoafrické zemi bohaté na zemní plyn a minerály, došlo ke státnímu převratu.

Ředitel vyťukal číslo na svém mobilu, "Thomasi, je čas, aby někdo kontaktoval nového prezidenta."usmál se a položil mobil na stůl.

dobrý díl, koukám že Aegis Corp. má širokou oblast zájmů

Opět výborné, až na pár překlepů, ale to se občas stane každému.

já to po sobě moc nekontroluju

nevadí na kvalitě to neubírá.

Další pěkné počtení a další dobrá část. Jen pokračuj

budu v příštím díle už snad bude odhalení