Se skluzem, ale je tady pokračování
Teal'c
Bolest. Pořád dokola ta nesnesitelná bolest. Jediné, co ho drželo od zlomení byla jeho čest, jeho hrdost a to, jak by jeho umučení využili falešní bohové. „AAARHG“ dostal další šok. Celé mučení vnímal spíše jako divák. Těžce dezorientovaný se rozhlédl, kde je jeho mučitel... Ten si právě vybíral nový nástroj, očividně ho už trojzubec nudil.
Teal’c koutkem oka zahlédl, jak ze stropu spadlo cosi černého a vrhlo se to na goa´ulda, slyšel jenom údery zakončené hlasitým křupnutím. Po chvilce se před ním objevila černá postava, která měla zelené oči a něco mu říkala. Ale Teal’c otupený bolestí nerozuměl ani slovu. Postava zase na chvíli zmizela za ním a uvolnila jeho pouta. Teal’c se s vypětím všech sil postavil a zmatený se vrhnul na černou postavu, s tím, že ho chce určitě taky zabít. Pokusil se o pár úderů, ale záhadný cizinec byl rychlý a Teal’c během několika vteřin ležel na podlaze. Co ho zaráželo bylo, že stále žil.
Po jeho pravici ležela mrtvola goa´ulda s překroucenou páteří a trojzubcem zaraženým zezadu v krku. „Teal’cu, co to sakra děláš?!“ řval na něj Davis, který na něm ležel a vši silou držel jaffu na podlaze. Ten s Davisovým loktem na hrtanu vyprsknul „Kdo jsi?“ Davis chvíli přemýšlel na čí straně Teal’c vlastně v téhle realitě je... Goa´uldi byli sjednocení, nebylo pravděpodobné, že by si navzájem mučili prvního muže. Davis se rozhodl to risknout. „Major Jack Davis, jednotky SEAL, Spojená Země.“ Když Teal’c uslyšel „Země“ tak se přestal vzpírat a Davis ho mohl konečně pustit. Teal’c se začal zvedat z podlahy a Davis položil otázku, která ho pálela na jazyku „Co tu děláte? Velení neříkalo nic o záchraně vězňů...“
‘T‘ už nabral dech a opřený o zeď odpočíval. „Byl jsem zajat při misi na Chulak. SG tým, který mě doprovázel je mrtvý... mě odtáhli sem, abych jim řekl, co vím o obraně Země a nějakém Phoenixu, i když nemám tušení, co tím mysleli...“ Davisovi došlo, že Teal’c je pryč ze Země minimálně týden, ale vysvětlování si nechal na později. „Tak vstávejte a mizíme“ Davis pomohl Teal’covi na nohy a vyrazili chodbami na místo, kde se rozešel s Gomézem. Zamknuté dveře nebyly s klíčem od goa´ulda překážkou a nemuseli tudíž prolézat šachty. Na křižovatce nebylo po Gomézovi ani stopy a času nebylo nazbyt. Davis se rozhodl porušit rádiové ticho „Gomézi! Gomézi ozvěte se!“ ale nikdo nereagoval. Nezbývalo než předpokládat nejhorší a zmizet, než si někdo všimne mrtvých vědců a chybějícího vězně.
Goméz cítil, jak jeho srdce zpomaluje i když by nemělo a pořád ztrácel vědomí. Kolem se začalo rozednívat a široko daleko nikdo.
Když Davis s Teal’cem vycházeli z tunelů začala nejtěžší část operace... dostat se ven. Davis vytáhl detonátor a zmáčknul čudlík. Stěnu pevnosti roztrhnul obrovský výbuch a zlikvidoval laboratoř. „Williamsi střílejte, mám sebou Teal’ca tak pozor!“ zařval Davis do vysílačky. Vyběhli ven a okamžitě zamířili do tmy lesa. Teal’c po cestě zvedl ze země tyčovou zbraň a Davis měl v každé ruce jednu pistoli.
Utíkali do lesa a Williams střílel do pronásledujících jaffů. Když jaffové vběhli do lesa, tak se za dvojicí uprchlíků po cele délce linie stromů ozvaly mohutné výbuchy. Během několika vteřin se všude váleli zranění jaffové a přes oblaka kouře nebylo ani při měsíčním svitu nic vidět. Martinéz odvedl svou práci dokonale a dal se také na ústup. Williams začal zbíhat z kopce dolů hned po odpálení náloží a počkal u úpatí.
Během několika minut u něj byli všichni přeživší a Teal’c se svalil k zemi „můj symbiont je po mučení zesláblý, nejsem si jistý, že to přežije...“ Davis vyvalil oči „vy máte pořád ještě Juniora? Myslím, že po záchraně na vás čeká pár příjemných překvapení.“ Po pěti minutách už bylo slyšet blížící se posily a tak raději vyrazili dále. Davis zkontroloval hodinky, měli necelé dvě hodiny než přiletí Phoenix na pravidelnou kontrolu. Celou dobu šli lesem mlčky. Když dorazili na louku, kde měli sraz s lodí, tak se posadili a čekali, ještě měli pár minut k dobru.
Gomézův dech byl plytký a začal vydechovat krvavé bublinky, své srdce už téměř necítil... Až se zastavilo úplně.
Na louce se vynořil černý stín a namířil si to přímo ke skupince. Byl od nich asi deset metrů, když na něj Davis skočil. Chvíli se prali až příchozí zařval „To jsem já, Goméz!“ Davis ho pustil a pomohl mu vstát. Došli ke zbytku skupinky a Goméz s až přehnaným překvapením vypustil „Co tady dělá Teal’c?!“ Davis mu vysvětlil, jak a kde ho zachránil. Goméz znejistěl, ale hned se to snažil zakrýt a vytáhl záznamy mučení a nějaké další datové krystaly. Davis je přidal do batohu a z vysílačky se ozvalo „... majore máme tady na hoře trochu více práce, do minuty jsme u vás, aktivujte váš majáček.“ Všichni se navzájem dotkli a Davis spustil maják. Teal’c se nebezpečně podíval na Goméze. Ten začal okamžitě utíkat.
Nikdo nechápal, co se děje, ani co to Goméz dělá. „Deset vteřin!“ ozvalo se z vysílačky. Teal’c strhnul z Williamsových zad odstřelovací pušku, zamířil a trefil Goméze prchajícího mezi stromy. Vteřinu na to skupinku pohltilo jasné světlo a zmizela.
„Tak tohle mohlo dopadnout určitě lépe“ pomyslel si Goméz...