SG: Stargate Atlantis : Delenda Est - 20. díl - KONEC

Tak na závěrečný díl (díly) to vypadá moc dobře. Rozpracovaný to je perfektně a pokud jde o konec a o Dragona, tak alespoň víme na koho pak nadávat

[Dragon]

nn to nemůžete, to by pak nebylo fér
a navíc jsem přesvědčen že se to líbit nebude, ale ve Finále s velkým F doufám že změníte názory na kladné....(prostě že mě neukamenujete.)

Hmm tak já sem docela zklamán...disruprot. To nešlo vymyslet opravdu něco originálnějšího? Věco co už tu jednou byla a krom toho, nerozčiloval se tu někdo, že ta věc se zázračnou atickou hračkou co vyřeší všechny naše problémy( Ať už bude užita nebo ne) ohraná? Zrovna tady bych takovou věc vůbec nečekal.Krom toho situace prakticky kopíruje stav na konci druhého dílu Reckoning. Linie s Fordem je zajimavá, doufám že se dočkáme nějakého dobrého dotažení...

Pokud sem příliš kritický, je to proto že mi bylo řečeno, že serie by klidně šla zfilmovat a tak to i hodnotím...

[Dragon]

Balial:
Výběr finále je na mě a nikdo kromě (pokud vím) dvou osob neví jak jsem se rozhodl.

a k minulému příspěvku dodám to že to "líbit nebude" jsem myslel s nadsázkou. Samozřejmě by se vám to líbit mělo. taky to píše Vlad Dracul

No pointa děje s disruptorem je, že tady je morální dilema; to v Reckoning nebylo a tady je ztěžejní. Nejsem apriori proti použití Svatého granátu v ději, stejně jako nejsem proti přítomnosti nějakých artefaktů. Můj problém s SG je, že tak řešilo vždy všechny děje, jen s minimálním přikreslením nebo změnou.

Mimoto, DE je předeším naše pokračování Atlantis.

Jakto že nejsi pro řešení takto situci? A co bys dělal, kdyby se Dragon rozhodl diruptor použít,he?

Já myslím, že u mě není problém vytušit, jakou bych jako čtenář zvolil možnost Ale o to tu nejde, máme konec a navazující pokračování pro obě možnosti, stejně jako jsme měli obě možnosti pro morální dilema konce 1. řady SGO, jinak by jsme nedávali čtenářům na výběr.

Ony by se konce příliš nelišily co do počtu hlavních postav (nikdo důležitý by (kromě jedné postavy) nezemřel), kdyby jeden konec, jako spíše ve vývoji hlavních událostí v pokračování DE & 2. řadě SGO. Oboje má svoje pro a proti. Jenom nevíte jaké.

Ve skutečnosti měla DE být o něco více nelineární, ale to se nepovedlo realizovat.

Asis nepochopil to, na co sem narážel. A to že sklouzáváš ke streotypu Stargate, který všichni tak proklínají, ale když to tu napíšeš ty, je to super. Představ si, jak by lidi reagovali na výskyt disruptoru ve SGA a na takovouhle situaci, která vyloženě do písmene kopíruje Reckoning. Promiň ale morální dilema jako nějakej extra rozdíl nevidím, krom toho že je to jediný a dosti chabý.

Za pár dní tu máte zakončení. Nějak jsem si říkal, že delší pauza před posledním dílem nezaškodí.

Nebojte nezapomněl jsem

Koukám že tu někdo vstal z mrtvých. Už jsem chtěl psát parte a posílat kondolenci vdově a utěšovat ji

Tož než se dočkám takového povznesení, tak napíšu takovych ság tisíc

Balial píše:

Asis nepochopil to, na co sem narážel. A to že sklouzáváš ke streotypu Stargate, který všichni tak proklínají, ale když to tu napíšeš ty, je to super. Představ si, jak by lidi reagovali na výskyt disruptoru ve SGA a na takovouhle situaci, která vyloženě do písmene kopíruje Reckoning. Promiň ale morální dilema jako nějakej extra rozdíl nevidím, krom toho že je to jediný a dosti chabý.

Huh, nevšiml jsem si reakce.
Budíš, sklouzávám ke stereotypu, je to možné. Nicméně geek ve mě chtěl vidět Pegasuský disruptor, story kolem něj a jiné vedení příběhu kolem něj - je signifikantní rozdíl mezi Reckoningovým settingem a settingem DE. Určitě je tu nějaká podobné Reckoningu, ale IMO je to v lecčems odlišné. Stejně tak, jako ve finále byl odlišný děj s Replikátory v SG-1 a v SGA (a víš, že BAMSR mám rád), je to jiné vedení podobného settingu.
Morální dilema, k tomu je možná nutné znát budoucí dopady aktivace/neaktivace a bez nich to tolik nevyzní. Dilema je i zda zabít Hitlera bylo lepší nebo horší, ale bez dopadů toho nebo toho to taky zní jednoznačně.

Ale fajn, děj DE nemusel být nejlepší, možná jsem se při konsturkci synopse příliš soustředil na to udělat to jako "naše Atlantis za dva roky." Jakkoliv si nechci fandit, u Continuua taky nešlo o děj. Nicméně, Vlad například přispěl k tomu, že pokračování DE bude artifact-free, právě jsem mu poslal třetí verzi synopse.

Stargate Atlantis: Delenda Est, part 2.8

Kód: Vybrat vše

Intro - http://www.youtube.com/watch?v=qHmuJhQu67s

"Jen děti, blázni a velmi staří lidé si mohou dovolit mluvit vždy pravdu. "
- Winston Churchill

Křižník, unikající klouzavým manévrem za malý blízký měsíc planety, na níž se milióny lidí ukryly v podzemních bunkrech, je už při zběžném pohledu těžce poničen.
Jděte do hajzlu, pomyslel si Ford, nakonec všichni skončíte pod kytkama, zrůdy sviňácký.
„Pane, hyperpohon by měl fungovat, ale můžu zaručit jen třetinový výkon. Větší přepětí usmaží rozvody.“
Hlásí člověk v šedé uniformě se stříbrnou páskou na rukávech.
„To bohatě vystačí. Prozatím.“ zkonstatuje Ford, a zapne komunikaci „Epolmene! Kruci, co se tam děje?“ otázka je namístě, neboť i přes nedokonalost Wraithského monitoru je vidět zmatek, a slyšet zvuky střelby.
„Potřebujeme okamžitou evakuaci! Lidé jsou tu stále rozvzteklenější na jedné, a mrtví strachy na druhé straně, Wraithové jsou všude!“ hlásí muž na monitoru, patrně Sateďan.
„Nemějte obavy, pár Dartů nám zbylo. Prozatím se skryjte na domluveném místě blízko krytů v místě G223!“
Na potvrzení jeho slov, se skutečně pětice Dartů připraví k odletu, a protupujíce atmosférou, jejich mateřská loď je obklíčena ze dvou stran přesilou dvou Hive, kterým loď s napolo zničenými motory nemůže soupeřit.
Ford s lodí vzlétne přímo k Hive, a v poslední chvíli jejím trupem těsně prolétne.
Tlaková vlna vybuchující hnízdní lodi katapultuje loď Legie k planetě, přičemž loď využije odporu atmosféry, a zatímco ve vysoké rychlosti přijme své téměř ztracené Darty, setrvačností se odrazí ze stratosféry a gravitačního tahu planety, dokud nezmizí v hyperprostorovém okně.
Jeden z mnoha bunkrů, do něhož se Wraithům podařilo proniknout, se otřese výbuchem. Lidmi přilákaní Wraithové neprozřetelně riskovali, a byli zasypáni či roztržení výbuchem náloží v podzemí.
Pošramocená, pěchoty a pilotů zbavená flotila opouští planetu. Sice by se naskýtaly možnosti bombardování povrchu, ale jistota ve vlastní sílu byla momentálně ta tam.
Strach z nepřítele je základem postupného zničení silnějšího protivníka. A pokud nepřítel své síly rozptýli, musíš ty své soustředit. Věděl to už Sun Cu, a věděl to velmi dobře i Aiden Ford. Jeho oči odhlédnou od hyperprostoru, a pohlédnou na neumělý kovový prsten na jeho levé ruce. Dostal ho od dávno mrtvých vesničanů za záchranu vesnice. Podruhé je zachránit nedokázal.

Radek vytahuje krystal z vedení energie disruptoru, ze kterých začnou doslova šlehat učiněné blesky, až doktor leknutím odskočí. Odpočítávání se zpomalilo, ale energie se stále hromadí.
„Kde nepomůže rozum, pomůže hrubá síla!“ zařve česky, rázně a vztekle
Tentokrát neponechá nic náhodě, a vší silou začne těžkou ráčnou s dlouhou rukojetí mlátit do rozvodů, dokud se nezačnou kondenzátory disruptoru hroutit i se zdmi. Stavba se rozpadá, hroutí se sama do sebe, provázejíc svůj konec unikající energií. Z vnitřku, od Wraithů téměř propáleného pancíře, vyšlehne nestabilní, klikatý sloup výboje, až zásahem prostřelí jeden Křižník, který byl natolik bláhový, že se přiblížil bitvu rázně ukončit. Neexploduje, jen se v pomalém pádu zarazí do ledovce kdesi na severní polokouli.
Deadalus a Themistokles klesly k povrchu a snaží se zaměřit přeživší vojáky. Všichni sice mají podkožní lokátory, ale v palbě a za použití vylepšených rušiček signálu, nemají na výběr, přiblížení k nim je zkrátka nutné. Pokud má aspoň někdo přežít.Pro raněné, kteří v rámci svého přežití museli předstírat smrt, a nebylo jich málo, to mělo cenu největší.
Lodím TFP nastávají skutečně krušné chvíle. Posily Wraithů dorazily v podobě dvou pretoriánských Hive a pár Křižníků, takže měli brzy znovu poznat, co to znamená, když se roje stovek Dartů setkají s loděmi téměř bez zbraní a štítů.
Pozemskou flotilu z prekérní situace zachránilo objevení šesti lodí Cestovatelů, které ze tří stran napadly Wraithy. Postup pretoriánských Hive však nemohly ani zdržet, ale zato se zaměřily na zbylé lodě Wraithů. I na pozemských lodích očekávali, že se Pretoriáni zachovají více logicky, a pomohou svým lodím, když muselo být zřejmé, jak skončil pokus se spuštěním disruptoru.
Obě 304-ky prolétávají za neustálé palby trosky Aspolis až k disruptoru. Sněhová bouře, která se rozpoutala, kryla přeživší vojáky a specialisty, ktěří vycházeli z úkrytů, i ze zbořené věže antické superzbraně, aby je v otevřeném prostoru lodě snadno zaměřily.
Jeden z nich je i Zelenka, který unikl i s primárním krystalem, patřícím na Atlantis.
Lodě Pretoriánů se k nim přibližují, a zbylé lodě TFP netečně ustupují před salvami modrých střel, odehnávající je dále a dále. Nevydržely by přímou salvu do zoufale slabých štítů, a Pretoriáni to očividně dobře věděli.
Již poslední voják byl přenesen do jednoho z trupů obou lodí, a dostávají se z mraků. Nejprve Themistokles, za ním Deadalus. Wraithové se připravují k palbě…
Jedna z lodí, blíže k unikajícím pozemšťanům, vybuchuje, druhá loď schytá část vlny po výbuchu, selhaly jí její i tak slabé štíty, a zřejmě i přední zbraně, neboť změní směr, a vrací se k ostatním Wraithským plavidlům. Cestovatelé ztratili jednu z lodí, načež se docela rozumně rozhodli změnit povětří.
A i lidé ze Země taktéž neměli v úmyslu boj i svou přítomnost u Aspolis nadále protahovat.

Malá, tedy nepříliš prostorná briefingová místnost na Deadalu, přeplněná snad všemi přeživšími vyššími důstojníky. V popředí se pokoušejí o pozornost tři hlavní důstojníci – Curran, Caldwell a Sheppard.
Generál Curran nezačal debatu o strategii právě nejlépe, vzhledem k rozčilenému překřikování. Caldwell neříká nic, jen se pohledem neobyčejně důsledně zaobírá protější stěnou.
„Spíše položím klasickou otázku – co se ještě dá udělat?“ zeptá se Curran přítomných, tak nahlas jak dokáže. Téměř už chraptí, nad čímž se ušklíbne Laura Cadmanová, sedící více stranou uprostřed.
„Něco určitě. Jen je třeba si stanovit…priority.“ řekne John nahlas, až to přehluší dosavadní, úlu podobný, hukot okolo něj. Všechny pohledy se zaměří na něj.
„Žádný návrat k věcem minulým nemůžeme čekat. Co se stalo, stalo se. Teď se s tím zkrátka musíme vypořádat, jak jen umíme, souhlas?“ zeptá se John. V odpověď vidí uznalé pokyvování, i pochybovačné tváře.

O týdny poté, v domovské galaxii, přišel do jednoho z domů v okrajové čtvrti Atlanty tento dopis.

Paní Anně Marii Harrisové,

U.S.Army, Kongres a Prezident Spojených států
Vám projevují upřímnou soustrast,
nad ztrátou Vašeho syna,
George S. Harrise

Váš syn hrdinně položil svůj život při obraně své vlasti. Není nic, čím bychom mohli umírnit bolest z jeho ztráty, ale věřtě, že jeho smrt nebyla zbytečná, a zemřel při obraně své vlasti, naší svobody a všech lidí bojujících za svobodu.

Plukovník John Sheppard (podpis)

Tento dopis musel jen John nakonec podepsat několiksetkrát. Přál si splnit alespoň jeden slib – že on i ostatní nezemřeli zbytečně. Nestalo se to samozřejmě hned. Než se rozhodl ta slova podepsat svým jménem, a pokusit se v ně věřit, bylo vystřeleno z mnoha zbraní. A zemřelo mnohem více lidí i Wraithů.

< Pokračování, se zatím blíže neurčeným názvem bude následovat v září>

[Dragon]

Super
nejvíc mě dostalo to

O týdny poté

A to ještě nevíš, co všechno se stalo/stane během těch týdnů