Tak tady je další díl. Dávám ho sem zatím bez korekce (později nahradím), popravdě jsem to právě na korekci poslal…
Teď se přibližně dva týdny nedostanu ke psaní tak to snad vydržíte.
Jinak doufám že si tento díl užijete a že nikoho nezklamu.
16 – Kontakt bývalé aliance
V Planetárním systému Noxů se z HP vynořila malá nákladní loď Goal´dského typu a okamžitě se zamaskovala. Jen o pár vteřin později se na druhé straně planetární soustavy vynořila Alterianská loď RDTD.
Na můstku první důstojník hlásil všechny získané informace kapitánovi.
„Oblast čistá, senzory nic nezachytávají, senzory Delta naběhnou během dvou minut, všichni jsou na svých místech a hlásí plnou připravenost.“ Na to mu kapitán hlavou pokynu a sám vydal rozkaz.
„Otevřete komunikační kanál.“ A nečekal na žádnou výzvu a hned spustil.
„Jsem Motok. Kapitán Alterianské lodě. Přiletěli jsme v mírů, není důvod se před námi schovávat.“
Na jeho vysílaní, ale nikdo nereagoval, tak to zkusil ještě jednou.
„Opakuji není důvod se před námi schovávat, přiletěli jsme v míru….“ Ale jeho řeč přerušil vyšší důstojník, který obsluhoval jednu z mnoha konzolí.
„Delta kontakt, vzdálenost dva tisíce kilometrů a blíží se!!!“ na to kapitán zareagoval velmi rychle a rozhodně, přičemž zapomněl na stále otevřený komunikační kanál.
„Plně zvednout štíty, zbraně nechat zajištěný.“ Potom to rozkazu se kapitán vrátil ke svému „proslovu“.
„My jsme Alteriané, bratři Antiků. Přiletěli jsme v míru a s nadějí že se nám podaří obnovit velkou alianci ras, Furlingů; Asgardů; Noxů; a na místo Antiků na jejich vlastní žádost zasedneme my. A pokud bude vysloven souhlas tak se přidají i lidé z planety Země.“
Mezitím vším na palubě maskované lodi.
„Měli bychom to nahlásit“ řekl jeden hlas. A druhý mu odpověděl.
„Pane Daniel má pravdu musíme to nahlásit.“
Po chvilce ticha Daniel opět promluví.
„Jacku musíme to nahlásit, i kdyby nic z toho nebyla pravda tak ta loď znamená velmi pokročilou technologii.“ Následující chvíle ticha přeruší až další hlas.
„O'Neille“ na to mu O'Neill odpoví
„Dobře Teal'cku vezmi nás domů.“ Na to maskovaná loď okamžitě skočí do HP.
Na můstku RDTD.
„Delta kontakt opouští oblast.“ To nebyl nikdo jiný než vyšší důstojník, obsluhující senzory Delta..
Chvíli byl klid, ale opravdu jen chvíli. Planeta konečně odpověděla.
„Váš čin dokázal že mluvíte pravdu. Přišli jste v míru a v míru i odejdete. Prosím opusťte náš prostor.“
Celá posádka najednou zkameněla, jen Motok si ponechával aspoň špetku naděje.
„Jsme tu na výslovnou žádost. Na žádost těch, kterých si všichni nejvíce vážily a to není nikdo jiný než Antici.“
Na můstku zavládlo hrobové ticho na několik vteřin. Po tu dobu nikdo nepromluvil. Ticho protrhl až hlas z reproduktorů
„Antici odešli již dávno.“
Kapitán se podíval na svého prvního důstojníka a ve tváři se mu objevil výraz bezmoci, výraz, který zmizel stejně náhle jako přišel.
Na můstku se rozlehl opět hlas.
„A vůbec proč jste přišli, proč teď?“
Na to měl kapitán jasnou odpověď.
„Před nějakou dobou jsme zachránily několik Antiků v galaxii Pegasus. Tito Antici nás informovali o tom co se dělo po dobu co byli odříznutý od komunikace s námi….“ Motok naprázdno polknul a pokračoval. “…Řekli nám že byly vražděni, téměř vyhubení, zrazeni a nebýt lidí ze Země, tak by ani oni nepřežily. Určitě víte kdo jsme. Kdo to jsou Alteriané. My jsme jejich rodina, jejich bratři. A jako takový jsme se rozhodli je pomstít!!!“ Kapitán se na chvíli odmlčel a přitom se podíval kolem sebe na svojí posádku. To mu dodalo sílu mluvit dál.
„V jedné bitvě, která skončila před chvílí. Jednoho našeho kapitána kontaktovali povznesené bytosti. Dali mu informace o vaší bývalé alianci a taky o připravovaném útoku na město Atlantis. V té souvislosti na něj apelovali, abychom opět sjednotily alianci…“
než stačil kapitán domluvit tak ho přerušil hlas z reproduktorů na můstku.
„To stačí, věříme vám. A máte naší plnou podporu běžte a kontaktujte ostatní.“
Kapitán se zaraženě podíval na všechny na můstku a spíš sám sebe se zeptal.
„Co tak najednou?“
K jeho velkému překvapení slyšel odpověď.
„Protože se nám na okamžik objevila jedna povznesena bytost…“ Po této odpovědi slyšel už jen šum. A hlas svého prvního důstojníka.
„Spojení přerušeno a…“ první důstojník se nevěřícně podíval na obrazovku. Kapitán se na něj podíval a okamžitě se ho zeptal.
„Co se děje?“ První důstojník se tvářil zmateně, ale i tak odpověděl s pevným hlasem.
„Pane na Měsíci se objevilo několik miliónů známek života s podivnou a rozsáhlou infrastrukturou velmi pokročilé technologie, nikterak…“ dřív než stačil domluvit tak mu kapitán skočil do řeči.
„Cože? Jak, a vůbec toto je planeta a ne měsíc.“ První důstojník se na něj podíval a s výrazem člověka, kterého již nic nepřekvapí odpověděl.
„Pane jedná se o měsíc, pravděpodobně obíhal okolo planety i po dobu co byla zamaskovaná. Podle těchto údajů jsme ní dokonce proletěli. Pane“
Kapitánovi se zamotala hlava a okamžitě si sednul se slovy.
„Tohle je už moc. Vezměte nás na souřadnice Asgardů.“
Mezitím na lodích, které byly schované za sluncem u Atlantis se zvyšovalo napjetí.
Posádka byla pod obrovským tlakem a stresem. Všichni věděli že pokud přijdou Wraithové, tak je nedokáží zadržet, ne na dlouho. A od doby svého příletu byly neustále na nejvyšším stupni bojové pohotovosti.
RDTD vzdálenost mezi planetou Noxů a Asgardů, překonala téměř okamžitě.
„Pane jsme na souřadnicích…“ oznamoval pilot, ale než stačil domluvit, tak mu do řeči skočila obsluha senzorů.
„mnohočetné kontakty. Obkličuje nás přes třicet lodí, nabíjejí zbraně…“ Ale ani ten nestačil domluvit, jeho přerušil samotný kapitán.
„Okamžitě zvedněte štíty Jedna a dva, trojku připravit, zbraně ultra a lan dva; čtyři odjistit a zamířit, ale nestřílejte a spojte mě s nimi.“
Na kapitánův rozkaz se na lodi otevřelo mnoho otvorů a to tak že pevná stěna zmizela, stejně jako u transportních lodí T8. Ale s rozdílem že z těchto otvorů se vysunuly zbraňové baterie. Baterie se skládaly z hlavy a dvou nebo i ze čtyř kanónů, tyto kanóny střílely modrý laser, který se pohyboval rychlostí světla, ale nebyl to nepřetržitý paprsek, byl dlouhý jen pár centimetrů, ale zato s velkou kadencí. Čtyř hlavňových, bylo podstatně méně a střílely projektilovými zbraněmi. Projektily byly přibližně deset centimetrů dlouhé a při kontaktu s cílem explodovali.
Kromě těchto zbraní se také vysunulo dohromady deset velkých kanónů. Tyto kanóny byly rozmístěni po lodi tak aby měli absolutní pokrytí a to už od vzdálenosti čtyřiceti metrů od trupu. A nestříleli nic jiného než nepřetržitý souvislý paprsek Zeleného laseru, který byl minimálně desetkrát silnější než laser modrý. Zelený laser měl též větší dostřel a stejnou rychlost.
„spojení navázáno pane.“ Informoval první důstojník. Kapitán se ihned ujal slova.
„Tady kapitán Altarianské lodě RDTD Motok prosím nestřílejte. Opakuji přišli jsme v míru.“
Na můstku, ale i po celé lodi bylo hrobové ticho. Dokud.
„Tady Thor, vrchní velitel Asgardské flotily. Okamžitě deaktivujte veškeré zbraňové systémy nebo budete zničeni.“
Motok si v duchu říkal že by tuhle bitvu vyhráli, ale i přesto při otevřeném komunikačním kanálu vydal rozkaz.
„Jak jsem řekl přiletěli jsme v míru. Všechny zbraně zajistit!“
Na to se všechny zbraňové baterie a platformy začali zatahovat do trupu, oproti bleskovému vysunutí, bylo zatahování pomalý.
„všechny zbraně zajištěni pane.“ Oznámil první důstojník kapitánovi. Jako odpověď se celé posádce dostala „odpověď“ od Thora.
„Kdo jste a co tu chcete.“
Na to mu kapitán odpověděl.
„Jsme Altariané, a přišli jsme kvůli obnovení aliance čtyř ras, popravdě budeme potřebovat vaší pomoc při obraně Atlantis.“
Thor s odpovědí dlouho neváhal.
„Atlantis? Tam jsou lidé ze Země na jejich plavidlech se nachází Asgardi.“ Kapitán se nechápavě podíval na svojí posádku a už se chtěl Thora ptát, ale on byl rychlejší.
„Bude nám potěšením bojovat po boku Alterianů. Bok po boku s pravou rodinou Antiků.“
Na to se kapitán zatvářil ještě víc zmateně a zeptal se Thora.
„Vy víte kdo jsme?“ na to mu Thor odpověděl
„Jistěže Antikové o vás často mluvily, jen v dobrém.“ Motok se pousmál, a sdělil Thorovi.
„již jsme kontaktovali Noxi a nyní nám zbývají ještě Furlingové. Víte jak nás kontaktovat?“
Thor mu odpověděl
„Jistě víme to. Zkontaktujeme Noxi a doplníme si informace, hodně štěstí u Furlingů. A doufám že vám nebude vadit když kontaktujeme lidi ze Země, jsou to totiž naši přátelé.“
Motok se pousmál a odpověděl.
„Děkujeme, a budeme rádi, když lidi kontaktujete vy jako přátelé.“ Jak mile domluvil tak se otočil k pilotovi a vydal rozkaz.
„Vezměte nás k Furlingům a tentokrát ne tak blízko k planetě, radši tam doletíme podsvětelnými motory.“
RDTD okamžitě skočilo do HP a díky tomu Asgardská flotila vypadala jako že mířila sama na sebe, ale ne na dlouho, krátce poté se i ona rozletěla.
Zatímco Altariané úspěšně kontaktovali Noxi a Asgardy, tak se nákladní loď s O'Neillem na palubě vrátila na Zem.
Hned jakmile vyskočily z HP, tak začali vysílat.
„Tady generál Jack O'Neill. Hlásím ukončení naší mise.“
„Co se stalo, proč jste se ukončily misi?“ se jich okamžitě zeptal hlas patřící Hammondovi.
„Ještě před kontaktem Noxů se objevila neznámá loď a kontaktovala je, kapitán lodě se představil jako Motok. Jednalo se údajně o loď Alterianů, Chtějí opět sjednotit alianci čtyř ras a nás přizvat.“ Odpověděl mu O'Neill.
„Rozumím bližší informace podáte po přistání.“ Ukončil Hammond.
Jak mile loď přistála, tak se celá posádka, přesunula do SGC, aby předložila kompletní zprávu Hammondovy aby jí mohl předat prezidentovi a IOA.
Když usedli všichni u stolu tak se jich zeptal.
„Co to bylo za loď, můžete nějak potvrdit že patřila Alterianům?“
„Byla takhle veliká“ řekl O'Neill a přitom pomocí rukou naznačil velikost. Hammond se pousmál a podíval se na Carterovou.
„Loď měla tvar kvádru. Příď se dala rozpoznat podle zaoblení. Na jejím trupu nebyly vidět žádné zbraně, ani jiné antény, povrch byl téměř rovný, ale na trupu byly mnohočetné “zářezy“, z toho vyvozuji že veškeré zbraně i jiné systémy má schované pod trupem.“ Carterová domluvila a s úsměvem se podívala na Jacka a ten jí úsměv vrátil.
„Dobře podrobné hlášení mi dáte později, ale teď potřebuji vědět jak je veliká?“ to se neptal nikdo jiný než Hammond.
„Podle senzorů byla dlouhá přes dvacet kilometrů, ale senzory jí nezabrali celou, takže bude mnohem větší.“ Odpověděl mu Teal'c
„Pravdou je že by nás mohli pravděpodobně zničit jak nic, kdyby chtěli.“ Doplnil ho Daniel
„Vždyť jsem říkal že je veliká.“ Odsekl jim O'Neill
„Indeed(nechávám v originálu schválně)“ řekl Teal'c a přitom mírně pohnul hlavou dopředu.
Hammond se zvednul a odešel do své bývalé kanceláře, která nyní patřila O'Neillovi. O'Neill ho následoval a zavřel za sebou dveře.
Na palubě RDTD se rozléhal hlas.
„Kapitán na můstek. Právě jsme vletěli do galaxie Furlingů. Opakuji, právě jsme vletěli do galaxie Furlingů.“
Kapitán okamžitě uposlechl výzvu a vydal se ze své kajuty, která byla jen kousek od můstku, směrem k němu. Když dorazil na můstek tak loď právě vystupovala z HP.
„Podsvětelné motory na třicet procent, směr Furlingská planeta.“ Začal vydávat rozkazy kapitán, ještě než usedl do svého křesla.
„Pane ještě nejsme na souřadnicích.“ Oznámil mu první důstojník. V jeho hlasu byla znát hrůza.
„Hlášení.“ Vydal rozkaz kapitán.
„Hypermotory, stejně jako všechny ostatní systémy jsou v pořádku, žádné poškození.“ Informoval kapitána první důstojník.
„Tak proč nepokračujeme, v čem je háček?“ Zeptal se ho okamžitě kapitán a spolu se všemi na můstku na něj upřel svůj zrak.
„Furlingové nejspíš našli způsob jak rušit hypermotory. Bohužel nejen že nemůžeme pokračovat, ale ani se vrátit.“ První důstojník na prázdno polknul. Na jeho tváři bylo vidět že má strach. Kapitán si ale zachoval chladnou hlavu a položil jednoduchou a stručnou odpověď.
„Dá se to nějak obletět?“ Tentokrát mu odpověděl pilot.
„Negativní. Rušení je všude.“ Na to kapitán zareagoval jako by bez života.
„Rozumím. Otevřete komunikační kanál na všech frekvencí.“
„Kanál otevřen pane.“ Informoval ho první důstojník.
Kapitán se zhluboka nadechl a začal vysílat.
„Tady Kapitán Alterianské lodě RDTD. Přišli jsme v míru. Jsme tady abychom navázali s vámi kontakt a obnovili alianci. Prosím odpovězte.“
Na můstku panovalo několik vteřin ticha, které přerušil krátký alarm.
„Pane na naší pozici se blíží přes sto lodí“ Informoval vystrašený navigátor.
Kapitán nevydal žádné rozkazy, ale naopak začal znovu vysílat.
„Opakuji, přiletěli jsme v míru, ale jestli nás napadnete, tak se budeme bránit.“ Kapitán se otočil k Prvnímu důstojníkovi a vydal rozkaz.
„Plná bojová pohotovost. Všechny štíty zvednout, zbraně odjistit a čekat na další rozkazy.“
Na kapitánův rozkaz RDTD aktivovalo všechny štíty a trup lodě začal připomínat ježka. RDTD vysunulo a aktivovalo všechny zbraně.
„Pane většina kontaktů zmizela, zbyl jen jeden, ostatní byli nejspíš hologrami.“
„Zatáhnou zbraně“ rozkázal okamžitě kapitán. Krátce po jeho rozkazu se na můstku ozval hlas z oné lodi.
„Máte štěstí že jste nás dokázali o tom míru přemluvit, jinak by jsme vás rozcupovali.“
Kapitánovi se nesmírně ulevilo a odpověděl.
„Děkujeme že jste nás poslouchali jak jsem řekl jsme Altariané…“ ale než stačil domluvit tak ho přerušil opět hlas Furlinga navazující na něj.
„Bratři Antiků, kteří přicházejí v naději že se jim podaří obnovit velkou alianci a získat spojence. Spojence, které potřebují aby dokončily to co začaly.“ Furling si dal menší pauzu, které využil Motok.
„Jak to víte?“ Na to mu Furling odpověděl.
„Nikdy nepodceňujte své nepřátelé a ani spojence. Je toho mnoho co o Furlinzích nevíte. A ano jsme s vámi, ještě vás kontaktujeme a teď leťte, dokud můžete.“
„Komunikační kanál byl přerušen.“ Informoval ho První důstojník.
„To bylo divné…. Vezměte nás k Atlantis.“ Vydal rozkaz kapitán.
Na jeho rozkaz loď skočila do HP.
Tou dobou z HP vyskočila nad Zemí Asgardská loď s Thorem na palubě, který se okamžitě přenesl do SGC.
Celým komplexem se nesl hlas.
„Generál O'Neill do místnosti s bránou, opakuji generál O'Neill do místnosti s bránou.“
Jack se za svým stolem v kanceláři zatvářil znechuceně a zařval.
„Waltře. Mě to stačí říc jen jednou!!!“ k jeho velkému překvapení se v rozhlase ozvalo.
„Omlouvám se pane.“ O'Neill si cestou do prostoru s bránou v duchu říkal.
„Jestli tam bude Thor, nebo někdo jinej s tím že si chce za rybařit tak mě už nic nepřekvapí.“
O'Neill otevřel těžké dveře do místnosti s bránou a nespatřil nikoho jiného než Thora.
„O'Neille rád tě vidím.“ Pozdravil Thor a O'Neill mu odpověděl
„Thore jak se vede dlouho jme se neviděli, tak co nechceš si za rybařit?“ zeptal se ho rovnou O'Neill s úsměvem na tváři a s nadějí v hlase.
„Obávám se že na to není čas, Asgardé se připravují na válku. A vy byste měli taky.“
O'Neill se zatvářil nechápavě a nespokojeně zároveň.
„Thore, kamaráde co se děje?“ Zeptal se ho.
„Celá aliance se bude obnovovat.“ Řekl Thor a přitom zamrkal
„Jo slyšel jsem.“ Odpověděl mu O'Neill.
„Opravdu?“ Thor znovu mrknul a pokračoval. „Na tom, ale teď nezáleží. Blíží se velká a neodvratná bitva.“ Oznámil mu Thor.
„Snad ne mezi vámi.?“ Zeptal se ho vyděšeně O'Neill.
„Ne. O Atlantis.“ Odpověděl Thor.
O'Neillovi se podlomili kolena a vyzval ho.
„Pověz mi víc“ Thor mrknul a začal
„Wraithové a rasa, která se nazývá Sciani se chystají na útok v plné síle. Jsem tu abych vás informoval a…“ Thor natáhl ruku a objevilo se mu na ní jedno ZPM. „tento Antický zdroj jsme zkoumali několik let, podle našich vědců je plně funkční a nevyčerpaný. Vezměte si ho, vy ho potřebujete víc. Nyní musím jít.“
O'Neill si vzal ZPM a ještě než Thor zmizel se ho zeptal.
„Opravdu si nechceš za rybařit?“ Thor mrknul a zmizel.
„Asi ne“ řekl O'Neill a začal si prohlížet darované ZPM.
Doufám že se vám díl líbil.