Týden se s týdnem sešel, je tu středa a opět čas na další teaser. Tento patří k epizodě 1-16, jejíž scénář budu psát. Přeji příjemné čtení.
EXT. VESMÍR
Záběr na temné pozadí vesmíru poseté nespočtem drobných hvězd. Náhle se uprostřed aktivuje hyperprostorové okno, ze kterého v záblesku vyletí loď třídy BC-304, velmi podobná Odyssey ještě než prošla úpravami. Jedná se o EJF Columbia a ačkoli kolem kamery prolétá ve velké rychlosti, můžeme se všimnout mohutných hlavní příďových coilgunů. Bitevní loď války. Záběr ji nepřestává sledovat, jakmile kolem kamery proletí, prudce se za ní otočí. Pohled na druhou stranu odhalí zpola osvětlenou planetu zahalenou pod nahnědlým příkrovem těžkých mraků. Střih na…
INT. EJF COLUMBIA, MŮSTEK
Celkový pohled na typický můstek pozemských lodí; skleněná mapa galaxie, několik stanovišť v horní části, křeslo velitele uprostřed a nejníže pozice pilota a navigačního důstojníka. Kamera se pomalu přibližuje k velitelskému křeslu – vidíme v něm pohlednou ženu s blond vlasy pevně staženými do culíku, může jí být mezi pětatřiceti až čtyřiceti lety. Z jejího výrazu vyzařuje zvláštní odhodlání smíšené s nervozitou. Upřeně sleduje výhled ven a trochu nepravidelně se nadechuje. Podle štítku na uniformě se jedná o majora Gantovou, která začínala jako pilot na Prometheovi.
NAVIGAČNÍ DŮSTOJNÍK (mimo záběr): Zaujali jsme pozici na oběžné dráze P7X-377, zahajuji skenování povrchu.
GANTOVÁ (trochu se uvolňuje): Nedivím se, že ji nazvali Planetou obrů.
NAVIGAČNÍ DŮSTOJNÍK: Je to planeta třídy 3E, tedy třikrát větší než Země.
GANTOVÁ: Zaměřte se na oblast kolem brány. Bůh ví, proč se nám po ztrátě spojení s SG-15 už nepodařilo bránu otevřít.
Záběr na pozici důstojníka. Je jím dosud neznámý poručík Ryan.
RYAN: Senzory nic nehlásí, madam. Žádné známky života ani signál z jejich čipů.
GANTOVÁ: Možná je tam rušení z té pyramidy, už při první misi byl zjištěn nějaký typ radiace…
RYAN: Promiňte, majore, ale senzory na souřadnicích pyramidy nezaznamenaly vůbec nic. To místo podle našich údajů pokrývá jen stejná rovina jako zbytek planety.
GANTOVÁ (zvýší hlas): Chcete mi říct, že se nám jen tak ztratila kilometr vysoká hromada kamení i dvacet tun naqudahu v bráně? Rozšiřte skenovanou oblast.
RYAN: Ano, madam, rozšiřuji oblast na tisíc kilometrů v průměru.
GANTOVÁ (tak trochu pro sebe): Nesnáším ty snadné úkoly SGC. Obyčejná záchranná mise a nakonec je poletíme hledat do jiný galaxie…
Poručík Ryan bez okolků přeruší její monolog.
RYAN: Skenování negativní.
Pohled na rozhořčenou tvář Gantové. Očividně komplikace jsou tím posledním, na co má náladu.
GANTOVÁ: Cože? Jste si opravdu jistí, že senzory pracují správně?
RYAN: Jistá pravděpodobnost nepřesnosti tu je, ale je velmi malá…
GANTOVÁ (rozčileně): To jsem si mohla myslet. Připravte tým na výsadek v scorpionu.
RYAN: Promiňte, ale nebylo by snazší použít transportní paprsek?
GANTOVÁ (vyčítavě): Nechci svoje lidi nechat zhmotnit uprostřed kamenného bloku, víte, poručíku?!
RYAN (tiše): Promiňte, madam. (pauza, stiskne tlačítko na headsetu) Týmům dva a tři, připravte se na výsadek na určené souřadnice, opakuji, týmům dva a tři…
EXT. P7X-377, PLANETA OBRŮ
Pohled na oranžovohnědě zbarvený, mírně zvlněný, povrch planety, hustými tmavými mraky prochází jen málo světla. Kolem lodi proudí závoje tmavého prachu, vypadá to na písečnou bouři. Sledujeme přistávat scorpion, s typickým elektrickým vrčením se v oblouku snáší k zemi. Dosedne na téměř dokonale rovnou plochu a zvedne se další, ještě hustší mrak tmavého prachu, který je větrem okamžitě unášen pryč.
INT. PŘEDNÍ ČÁST SCORPIONU
Kamera zabírá pilota a muže sedícího na vedlejší pozici zpředu. Slyšíme nárazy písečných zrnek trupu lodi a kvílení meluzíny.
VÝSADKÁŘ (křičí): Columbie, tady kapitán Morawski, podařilo se nám přistát na zadaných souřadnicích…Zvedla se písečná bouře…výstup ven nepřichází v úvahu…
INT. MŮSTEK, ELF COLUMBIA
Střih na můstek Columbie, záběr zboku na majora stojící před čelním průhledem do vesmíru.
GANTOVÁ: Nějaký vizuální kontakt s umělými objekty?
MORAWSKI: Negativní, madam. Ta bouře se –oršu – e. – ádám o p-vlní – ávratu.
GANTOVÁ: Povolení se uděluje, vraťte se domů.
Major Gantová se otočí zpět a zamíří ke svému kapitánskému křeslu. Cestou se tázavě podívá na navigačního.
RYAN: Proskenovali jsme už celou polokouli…
GANTOVÁ (odevzdaně): Dobrá, pošlete SGC subprostorovou zprávu o výsledku mise. Snad budeme doma platnější…
Poručík se otočí na majora Gantovou a trochu se usměje.
RYAN (povzbudivě): Třeba na zpáteční cestě sestřelíme nějakou toaletku.
GANTOVÁ (s úsměvem): Třeba. (pauza, otočí se k pilotovi po svojí pravici) Kapitáne, nastavte kurz na Zemi.
Na chvíli nastane na můstku uvolněná atmosféra, kterou však přeruší hlasité zapípání na navigačním pultu.
GANTOVÁ: Co se děje, poručíku?
Rysy obličeje majora rázem ztuhnou a opět můžeme vidět ten trochu nejistý výraz.
RYAN: Senzory zachytily neznámé plavidlo sto tisíc kilometrů od nás. Míří přímo k nám.
GANTOVÁ: Oriové?
RYAN: Negativní.
GANTOVÁ: Sakra, kde se vzali?
RYAN: Nevím, madam, nevidím žádné signatury po vyskočení z hyperprostoru.
GANTOVÁ: Máme vizuální kontakt?
RYAN: Ano, madam.
Spolu s majorem Gantovu sledujeme obrazovku umístěnou u stropu můstku. Uprostřed displeje vidíme velkou hladkou loď se dvěma vějířovitě se vysouvacími „křídly“ zakončenými hrozivými hlavněmi zbraňových systémů. Není pochyb, že se jedná o tutéž loď, která před několika lety unesla posádku Promethea a nakonec spolu s ním zůstala uvězněna v mlhovině.
Záběr na zděšený obličej majora Gantové. Očividně má silný pocit deja vu, na tváři jí vystoupily vrásky a najednou vypadá starší.
RYAN: Nepřijímám žádný signál…přibližují se k nám rychlostí tisíc kilometrů za vteřinu. (pauza) Přejete si otevřít kanál?
Major ale jen kmitá pohledem z jednoho důstojníka na druhého.
RYAN: Madam, pokud něco neuděláme…(pauza, zazní další varovný signál) Nabíjejí zbraně!
GANTOVÁ: Sakra vím, že když nic neuděláme… Nejvyšší stupeň pohotovosti, štíty na maximum.
RYAN: Plavidlo bude na dostřel zbraní za 9 sekund.
Kamera rychle těká po mezi stanovištěm navigačního, kapitána a pilota.
PILOT: Ještě máme čas skočit do hyperprostoru.
Major ale jako by jej neslyšela. Svůj zrak zoufale upírá k obrazovce u stropu. Záběr se oddálí, vidíme, jak se na sebe zmateně podívají pilot s navigačním.
RYAN: Loď bude na dostřel za 3, 2,…
GANTOVÁ (zoufale): Palte vším co máme! Kapitáne, nastavte kolizní kurz. Energii do příďových štítů!
Zmatení důstojníci na stanovištích jen neochotně a s váhavým výrazem vykonávají majorův rozkaz.
EXT. VESMÍR
Na hvězdnaté pozadí sledujeme EJF Columbia, jak se stáčí doleva, z příďových railgunů vylétávají stovky svítících projektilů, ze sil na horní platformě je odpálena pětice raket.
Záběr se oddálí, nyní vidíme i obrovskou nepřátelskou loď. Veškerá palba z Columbie je pohlcována jejím štítem, drží pevně. Z levého konce vějířovitého křídla vyrazí dva krátké pulzy…