Týjo, tady se nám ale rozproudila diskuze...a velmi zajímavá. A jak to vidím já...
Když jsem po dlouhé pause po šesté řadě SG-1 sehnala nové díly, byla jsem nadšená a oproti šesté řadě potěšená (mno, ano, je fakt, že veliký vliv na to mělo znovuobjevení se Daniela). Ne, že by šestá řada byla špatná, tam se konečně začaly rozjíždět "velké věci". Tím nechci ale říci, že by to bylo lepší, zase si myslím, že v sedmé řadě ubylo vtipu a lehkosti. Taky se mi zdálo, že je dost epizod zaměřeno příliš na jednu postavu. Nicméně dvouepizody byly většinou parádní a Lost City - to je kapitola sama o sobě. Osmička začala ztrácet, co se Jack dal do generálování. Na jednu stranu se věci vyvíjely dál, ale ta určitá krása starých epizod se vytratila (někde více, někde méně). Opět dvoudíly supr. I když od jistého dílu sedmé série a celou osmou mě dost štval Pete, protože tím se věci mezi Sam a Jackem zase oddálili a to byl jedinný vztah v SG, který jsem si přála. Dotkla se mě i Janetina smrt, i když naštěstí ne tolik. Přesto tu ale po ní zůstalo prázdné místo. A ještě Jacobova (ale s tím jsem se poměrně smířila, hodně tomu dalo, co sám říkal, když umíral a jak se cítila Sam - prožil dobrý život, poznal to, co nikdo jiný - to mi moc pomohlo, i přesto, že jsem tuto postavu měla velice ráda (a mám)).
Když jsem pak shlédla první díly deváté série, měla jsem takový zvláštní pocit a pamatuju se, že jsem přátelům říkala: "Není to špatné, je to jiné, mám z toho jiný pocit, než z dosavadní SG1." Byla jsem ráda, že se jedna (dvě, ještě replíci) kapitola uzavřela a tahle nová mi nevadila (i když jsem zpočátku byla proti). Bylo to takové velkolepé. Až na přítomnost Mitchella, samozřejmě. Ten mi to osobně hrozivě srazil dolů (jak všichni dobře víte
). Tyto dvě sezóny se mi, pak trochu s odstupem, kdy se mi to rozleželo v hlavě, zdály přeci jen horší, než ty před, ale přesto skvělé. Nicméně, velký pilíř v podobě vztahu Daniela s Jackem zmizel a bylo to hodně znát. Sice je pravda, že občas Daniel s Mitchellem nebyli vůbec špatní (to s tim priorem...tomu se směju doteď), ale byl to jiný vztah a ne tak hluboký. Ostatně jako jako i další ve vztahu k Mitchellovi. U Sam tedy tak moc ne, protože ta ho zjevně dobře znala. Ale je to pochopitelné, byl to nový člen. Ale i celkově se mi postavy zdály nějak odtažití od sebe. Když se kouknu na staré epky, připadá mi, že jsou k sobě takoví...volnější, přátelštější. Taky to dělá to, že je tam víc takových "pro hlavní děj nedůležitých vztahových vsuvek", tedy dle mého názoru.
k poslednímu dílu se nebudu vyjadřovat, nechci tu něco rozflákat...
Co se týče mytologie, to mi nevadí. Nějak moc ani jedna. Jsou využity zajímavě. Co mi vadí, je "pokles kvality" Antiků. Dříve jsem je obdivovala, milovala, ale vlastně jsem znala jen ty "vzbouřence" (k něm se můj vztah nezměnil). Ovšem když se začalo poodhalovat, kdo že vlastně ti Antikové jsou, i kdo byli (jak v SG-1, tak v SGA), tak se láska začala měnit v opovržení, neboť se změnili v naprosté blbce, kteří mě udivují jen tím, že dokázali tak dlouho přežít.
SGA: Mno, jak už asi tak polovina z vás ví (co četli a pamatují si pár mých příspěvků, kdy jsem o tom mluvila), nejprve jsem Atlantis hrubě odmítala, protože jsem si nedokázala představit SG bez SG-1. To pro mě bylo, jak člověk bez hlavy. Pilota jsem shlédla na jenom Avalconu a, přestože jsem ocenila vtip, nelíbilo se mi to. Ke shlédnutí mě donutil až fakt, kdy jsem si uvědomila, že pokud se chci pohybovat v SG nadále tak dobře, musim se informovat i o "té tamté galaxii". A taky mě k tomu přinutil fakt, že do Čech mířil David Nykl, tak když už tu bude, že... Mno, první sérii jsem zhltla + ještě první polovinu té druhé. Byla jsem unešena, i zde mě provázel "jiný" pocit, ale pěkný. Bylo to nové a zajímavé. Celkově k sga - zdá se mi, že zde jsou ale postavy více odtažité od sebe, není to takové přátelství, jako u SG-1. Jsou sice team, ale každý jede na své triko (i když se o to druhé opírá). Právě to mi u sga docela vadí. Ono je to třeba jeden díl jiné, ale pak to skočí zase zpět. A nejvíce přívětivý a přátelský člověk tam už není.
Taky jsem si neoblíbila celý team. Sice tam nebyl vyloženě někdo, koho bych nenáviděla, ale skutečně oblíbených - jak hlavních, tak vedlejších, bylo pomálu. A stále je. Když odešel Aiden a nahradil ho Rononátor, byl to takový pokles (pro mě).
Ani mi nevadili nový nepřátelé - Asuřany jsem třeba vítala...jen kdyby nebyli tak blbí. Tak dobře, ne úplně, ale dost (fakt na to "hele, něco nám sem hodil nepřítel a zmizel, je to malý a tiká, pojďme se podívat, co to bude" nezapomenu).
Obrovský pokles je pro mě zabití Carsona. To byla ona přátelská postava (viz výše). Stále na to myslím a stále mě to hrozně mrzí a štve. Další pokles je Elizabeth. Díky těmto dvoum tím víc obracím svou mysl k Sam a vkládám do ní naděje.
Protože seriály u mě stojí na příběhu/ději a na postavách. I když je fakt, že za šílené logické chyby v příběhu a nevyužití šílené spousty věcí/pojmů/apod. mě hrozně štve. Se vztahy na tom taky nejsou moc skvěle. Nemyslím jen milostnými (haha), ale i těmi přátelskými (i když nejlépe mi vychází "stará" SG-1). Na jednu stranu je tu pokles vtipu (nemyslím legračnosti, ale spíš dobře padnoucími hláškami "jen tak mimochodem řečenými"), přátelskosti, celkového napětí, ale v opozici stojí nové objevy, rozvíjení "vyšších věcí" a samozřejmě nové příběhy s novými (nebo obšlehnutými
) tématy.
Sakra, to je dlouhý...na tohle bych mohla napsat rovnou seminárku
. Taky mám kapku neuspořádané myšlenky. Mno, ale...
Jo a PS: Pokud jde o "slavnou SG-1"....JE TO "TA" SLAVNÁ SG-1! To je prostě fact
Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
Neřekla bych to líp 
Ale viděla jsem důležité díly SG1 na RTL2, tak jsem nebyla tolik tlačená tím, sehnat si další díly. Až pak mi to kamarádka vypálila (jinak bych to asi neměla dodnes 
) Takže jsem série 7-9 viděla někdy loni v dubnu, před premiérou 10. řady.
.