Klasické chyby ve Sci-Fi

Neboj, princip slunečních plachet znam, ale akcelerace je dost minimální, než by se loď takle roztočila, trvalo by to minimálně několik desítek hodin a to za předpokladu, že by ty plochy měli tak 100× větší plochu.
NASA, pokud bude tuhle technologii používat, míní ty sondy střílet tak, aby prolítávali blízko Slunce, kuli maximální akceleraci.
A na začátku tam Sisko řezal dřevěný prkna listovou pilou s tim, že chce využívat jen ty technologie, který byli v tý době dostupný

Air Force píše:

2 WiX:
No bylo i pár těch, co se poměrně strefili.
Třeba dost věcí z 2001: Vesmírná odysea, který popisuje A. C. Clarke je v technologickejch možnostech lidstva. Mimo bych postavil snad jen hibernaci (přinejmenšim hibernaci na tak dlouhou dobu) a HAL9000. Co se základny na Měsíci týká, věřil bych i tomu, že při dalšim pokračování "studené války" by tam vyrostla. Ale politiku je těžký předvídat.
V moderní sci-fi je spousta nedodělávek a vzájemně se vylučujících věcí asi právě kuli spoustě technologií pracujících na neexistujícím principu. Ale vychytat se dá i to.

Jj souhlasím. Přestože Clarka bych možná jako příklad "průměrné" sci-fi (ne ve vztahu ke kvalitě, ale realističnosti technologií) nedal. Protože si dával hooodně velký pozor, aby nepsal hovadiny. Měl kamarády fyziky, se kterými vše konzultoval. Mj. vymyslel i princip geostacionárních družic, akorát si ho nedal patentovat, jenom ho popsal v jedné ze svých knih. Když potom tyto družice začaly lítat, tak vypadaly přesně tak, jak je popsal Nicméně v každém případě je chyb v klasických sci-fi minimum (samozřejmě to nelze brát na všechny autory a všechny díla. Co dílo, to jiná realističnost. Avšak v průměru to platí.)

Air Force píše:

Btw poměrně nedávno sem viděl díl ST: DS9 3×22 Explorers, kterej se točil okolo stavby a provozu jakožehistorický vesmírný plachetnice ze dřeva, která se vydala na meziplanetární let, dokázala křižovat proti "větru" ve značný vzdálenosti od jakýkoliv hvězdy a to s takovym zrychlenim, že když se jedna plachta urvala, loď se okamžitě začala točit a měnit kurs! A co je nejzajímavější, dokonce letěla nadsvětelnou rychlostí ! (vysvětleno technoblábolem).

Nespavost je svinstvo (ve vztahu k autorům tohoto dílu )

Explorers je ale především story otec-syn, technobláboly tam hrajou vedlejší roli a mají to trochu ozvláštnit lidem, který chtěli vidět solární plachetnice v Treku.

WiX píše:

...Měl kamarády fyziky, se kterými vše konzultoval...

Tak on sám byl fyzik a asi ne špatnej, pokud vim, pracoval za WW2 na vývoji prvních radarů. Mj v Rajských fontánách vychytal ten kosmickej výtah - on už ho sice vymyslel někdo před ním, ale Clarke ho dotahnul do stavu o jehož realizaci NASA fakt uvažuje.

Bug je i v díle SGA 4x20 Jak Fénix letí tak hoří. Ve vesmíru není vzduch ???????

nevim jestli to tady už bylo, ale klasika je to že se dá červí dírou projít a vyjít na druhej straně. CHYBA na druhej straně vypadnou elementární částice (jednoduše to co zbyde z Asurana pokud na něj použijete ARG) . Objekty si po průchodu červí dírou nepamatují co byli zač. (Teorie)

Ale brána si to pamatuje.

Jedna chyba ohľadom Stargate SG-1. Rozoberá sa, že budúcnosť nie je dopredu daná, že každým okamihom života si vyberáme jedno z mnohých riešení, ktoré tvoria budúcnosť. Logicky mi z toho vyplýva, že dnes neviem, aká bude moja budúcnosť o 50 rokov, lebo neviem napríklad, aké rozhodnutie urobím o 25 rokov od tohto dňa.

Ako je potom možné, že Asgard cestoval dopredu v čase?

Protože je to Asgard

Hm... Naozaj nikto nemá odpoveď?
Možno sa to dá vysvetliť...

Já bych to vysvětlil takhle: Přítomnost je relativní. Z našeho pohledu je tohle přítomnost. A pokud můžeme cestovat v čase zpět do určitého časového okamžiku, všichni v tom okamžiku budou taky tvrdit, že se nacházejí v přítomnosti, a my pro ně budeme návštěvníky z budoucnosti.

Nechápu, vždyť přeci každej cestuje dopředu v čase.

Nohajc píše:

Já bych to vysvětlil takhle: Přítomnost je relativní. Z našeho pohledu je tohle přítomnost. A pokud můžeme cestovat v čase zpět do určitého časového okamžiku, všichni v tom okamžiku budou taky tvrdit, že se nacházejí v přítomnosti, a my pro ně budeme návštěvníky z budoucnosti.

To by potom ale znamenalo, že budúcnosť je dopredu daná, a to, podľa scenáristov Stargate, nie je.

Ralen píše:

Nechápu, vždyť přeci každej cestuje dopředu v čase.

Možno som sa mal vyjadriť: do vzdialenej budúcnosti.

EDIT: Nepiš dva příspěvky pod sebe, používej tlačítko upravit. RomanArts

Traianus píše:

Mirra píše:

Tady jde o to, že lasery jsou světlo se značně zvýšenou energií (jednoduše řečeno) a ta se začne "vypařovat" až zbyde obyčejné světlo o základní energii. Neřekl jsem, že se vypaří veškerá energie. Jen ta nadbytečná...

LASER je světelné záření o velmi vysoké intenzitě, koherentnosti a určité vlnové délce.
No a právě na té vlnové délce závisí, jak moc bude laserový paprsek pohlcován atmosférou (hlavně mraky), některé vlnové délky více, některé naopak pronikají atmosférou docela dobře. Ale ve vesmíru není žádná atmosfára, která by laserové záření pohlcovala a proto je tam jeho dosah prakticky omezen jen presností zaměřovacího systému (samozřejmě že i ve vesmíru dochází k energetickým ztrátám a navíc se nám na delších vzdálenostech začne projevovat divergence (rozbíhavost) laserového paprsku, která je ale v porovnání s obyčejným světlem velice malá, ale to lze částečně vyřešit použitím větší optiky) , takže bych určitě netvrdil že je leser zbraň na krátkou vzdálenost, i když samozřejmě svá omezení má, bohatě to kompenzuje rychlost laserové "střely" která je neporovnatelná s rychlostí jakékoliv projektilové zbraně.

Musim reagovat na jeden starsi prispevek...
Pokud si dobre pamatuju ucivo tak
1. svetlo siri ve vlnach a casticich zaroven. Laser slozeny jenom ze svetla musi mit zvyseny "kmitocet" a mnozsti castic.
2.Dostrel laseru je sakra omezeny. kdyz si vezmete svarovani/rezani laserem (pro laiky:Ne neni to jak ve filmech cerveny pruh svetla) tak se jeho efekt vytraci po par centrimetrech. I kdyz to prevedete do meritka zbrane tak by vystrel na vetsi vzdalenost neuveitelne enegeticky narocnyA nejsem si jisty do jake miry by sel efektivni dostrel zvetsovat, protoze i tachyon je castice,tzn existuje v realnem prostoru => omezena hustota castic v paprsku. Cim mensi hustota,tim mensi efektivita na vetsi vzdalenost

EDIT: Tu citaci s citem a trocha diakritiky nikdy neuškodí. RomanArts
ad EDIT: hacky a carky jenom zdrzujou

Ori: To tím právě chci říct. Budoucnost musí prostě někde v časoprostoru existovat, když do ní chceme cestovat. Problém je v tom, že se jedná o časoprostor. Takže vlastně nemusí existovat někde, ale někdy. Je to asi tak, že i když máme vlastní vůli, a máme tedy dojem, že budoucnost tvoříme v průběhu času, je nejspíš už dané, jak to dopadne. Ze všech možných možností zvolíme vždy jen jednu, takže obraz budoucnosti je prostě jednoznačný. Jakmile přeskočíme určitý časový úsek a ocitneme se v budoucnosti, dostaneme se tedy do bodu, kdy všechna předchozí rozhodnutí byla již učiněna. A nebo bychom se ocitli v prázdnotě, protože jsme opustili "absolutní přítomnost", ze které ještě nevyplynulo, jak to bude dál?
Narážím právě na to, že žádná taková absolutní přítomnost neexistuje. My jsme sice budoucnost ovlivnili, ale není důležité kdy. Je už prostě námi napsaná až do konce.

A nebo se prostě nedá cestovat časem vůbec.
Tolik tedy k mé filozoficko-vědecké úvaze


Jo a ještě malou otázku: Ve kterém díle byla zmínka o Asgardovi, který cestoval do budoucnosti?


Já si na nic takového nevzpomínám...

Sorry, nie Asgard, ale Antik...
Nepamätáš? Keď bol Mayborne kráľom planéty? Prorok?

It's good to be king v 8. sérii. Jo, to si pamatuju. Myslím, že se jmenoval Janus.

Tak jednou ze zásadních chyb ve sci-fi je malá účinnost zbraní.Generátory schopné udělit lodi nadsvětelnou rychlost by měli být schopné pumpovat do zbraní tolik energie,že by dokázaly na jeden výstřel odpařit celé kontinenty.

Potom je tu taky absence energetických pulsu či laseru,které by se musely pohybovat rychlostí světla.

samozřejmě některé sci.fi se tomu vyvarovaly,ale ...

Toto je spoiler!!!:

přidáme jeden příklad z SGA- loď Tria byla poháněna ZPM,a díky tomu dosáhla 99% c ,to je docela rozumné,uvážíme-li obrovské množství ZPenergie.. tak to by znamenalo že každý kilogram lodi by měl kinetickou energii srovnatelnou s 20MT bombou,díky Siege (3) víme,že na hive ship stačí 1200MT--> pouhých 60kg hmoty z Trie by stačilo na zníčení hive,navíc víme,že Tria neměla problémy s rychlým zpomalením-> antici němeli žádné problémy se zvládáním silných výbojů......závěr:jedna loď se zpm byla dost na zníčení tisíců hive....

St0rm píše:

1. svetlo siri ve vlnach a casticich zaroven. Laser slozeny jenom ze svetla musi mit zvyseny "kmitocet" a mnozsti castic.
2.Dostrel laseru je sakra omezeny. kdyz si vezmete svarovani/rezani laserem (pro laiky:Ne neni to jak ve filmech cerveny pruh svetla) tak se jeho efekt vytraci po par centrimetrech. I kdyz to prevedete do meritka zbrane tak by vystrel na vetsi vzdalenost neuveitelne enegeticky narocnyA nejsem si jisty do jake miry by sel efektivni dostrel zvetsovat, protoze i tachyon je castice,tzn existuje v realnem prostoru => omezena hustota castic v paprsku. Cim mensi hustota,tim mensi efektivita na vetsi vzdalenost

1. Uh - co? Jak zvýšený množství částic? Jak zvýšený "kmitočet" ? Kmitočet může být prakticky libovolný od záření gamma, přes UV, viditelný světlo, IR a pokud se nepletu, ke komunikaci by měli být využitelné i mikrovlnné lasery. Konstruovat lasery pracující s větší vlnovou délkou by asi nemělo valný smysl.

2. Efekt laseru se při řezání/ sváření vytrácí po pár centimetrech? Jak je potom možný, že vůbec řezání/ sváření laserem funguje, když laser je vzhledem ke svojí velikosti a nárokům na chlazení (moderní řezné lasery mají výkon až 6kW při odběru stroje přes 70kW) je umístěn MIMO vlastní stroj, paprsek laseru se do řezací hlavy stroje vede optickým kabelem. V řezací hlavě je čočka spojka, která ruší jednu ze základních vlastností laseru - koherenci - a zaostřuje světlo z laseru do ohniska na povrchu řezaného materiálu. Vzhledem ke ztrátám v atmosféře (řezném plynu) je snaha umístit čočku co nejblíže k povrchu řezaného materiálu a tak je ohnisko blízko čočky, jakmile paprsek projde ohniskem, samozřejmě se značně rozptýlí a už toho moc neudělá. Ovšem tou dobou už se nejedná o laserový paprsek v pravém slova smyslu.

Co mají s laserem společného tachyony (patrně neexistující hypotetické částice vytvořené na základě neaktuální teorie) tedy opravdu nevím.
Co se hustoty částic v paprsku týče - čím menší hustota částic (roste s frekvencí, nemýlím-li se), tím nižší efektivita. Tečka. Nezávisle na vzdálenosti.

Ori píše:

Možno som sa mal vyjadriť: do vzdialenej budúcnosti.

V tom je nějakej rozdíl? Budoucnost jako budoucnost, ne?

edit: sorry za doublepost, kliknul sem na refresh a poslalo se to dvakrát. tak to smažte někdo kdo můžete.

Air Force píše:

St0rm píše:

stota castic v paprsku. Cim mensi hustota,tim mensi efektivita na vetsi vzdalenost

Co mají s laserem společného tachyony (patrně neexistující hypotetické částice vytvořené na základě neaktuální teorie) tedy opravdu nevím.
Co se hustoty částic v paprsku týče - čím menší hustota částic (roste s frekvencí, nemýlím-li se), tím nižší efektivita. Tečka. Nezávisle na vzdálenosti.

S tema tachyonama pardon kapku sem se upsal a spletl si to s fotonama:) a ta hustota castic,vzdalenost a sila paprsku jsou zavisle.
Prakticky:
paprsek s nizkou hustotou sviti na terc ve vzdalenosti 2metry=> dopadne dejme tomu tretina castic na zamereny bod.
Paprsek s vysokou hustotou sviti opet na terc ze 2 metru => dopadne zase 1/3 castic, ale je to mnohem vic castic.Tudiz ma vetsi silu na vetsi vzdalenost

A to s ucinosti laseru si jenom popsal system stroje, ale laserovy paprsek je to co vystupuje za cockou,to je ta efektivita co jsem myslel...

Jenže to, co vystupuje za čočkou už právě není laserový paprsek - je to paprsek světla o určitý frekvenci zaostřenej do konkrétního bodu. Laserový paprsek je podle definice koherentní tzn. všechny částice se pohybují stejným směrem.

Na dva metry dopadne 1/3 částic? A můžu se zeptat, co se stane s tím zbytkem?

Air Force píše:

Jenže to, co vystupuje za čočkou už právě není laserový paprsek - je to paprsek světla o určitý frekvenci zaostřenej do konkrétního bodu. Laserový paprsek je podle definice koherentní tzn. všechny částice se pohybují stejným směrem.

Na dva metry dopadne 1/3 částic? A můžu se zeptat, co se stane s tím zbytkem?

na zamereny bod dopadne napr 1/3... zbytek je uz rozptyleny,sice pokracuje dal ve smeru vystrelu,ale vzdaluje se od stredu

No rozptyl je právě něco, co by laser neměl mít. Samozřejmě nic není dokonalý, ale s kvalitní optikou ho udržíš v rozumnejch mezích i na poměrně dlouhý vzdálenosti. Laser v AL-1 Airborne Laseru má mít efektivní dosah "jen" cca 600km a to kvůli atmosféře, která paprsek značně znehodnocuje (rozptyl světla ve vodních částicích v atmosféře, různý index lomu pro oblasti s rozdílnou teplotou/ tlakem/ vlhkostí vzduchu atp.).
V kosmu odpadá narušování paprsku tím sajrajtem, kterej dýcháme na naší planetě a jeho dosah je tak skutečně limitován jen kvalitou optiky (jak moc koherentní paprsek bude) a schopnostma zaměřovacího systému.