Honorverse technologie

Nu tak jo, budeme argumentovat wikivědou...

Kód: Vybrat vše

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pole_%28fyzika%29

Část literatury uvádí, že „jde o formu hmoty“ - toto tvrzení spadá spíše do oblasti metafyziky a filosofie a lze mu těžko dát konkrétní fyzikální význam.

Pokud za hmotu považuješ cokoliv, co je složeno z jakýchkoliv částic, tak ano, i pole by se dalo nazývat hmotou. Ale mě přijde logické nazývat hmotou něco, co je koncentrované seskupení částic, ideálně složeno z atomů. Pole jsou naopak tvořeny subatomárními částicemi či jinými menšími než atom. Navíc částice eletrického i magnetického vlnění vykazují chování jednak jako částice a jednak jako vlnění. Od gravitačních vln (a polí) se nečeká nic jiného, až budou objeveny. Pokud by se tedy vzal předpoklad, že cokoliv složeno z částic je hmota, tak pole a jejich odpovídající vlnění jsou hmotou jen napůl...

Ad vzdálenosti v HH a střely - střely mají jednak vlastní inteligenci vyhledávání cílů (omezenou počítačem, jež se vejde do střely) a potom pak střely dostávají pravidelné updaty z lodi. Vzhledem k tomu, že senzory vidí lodě se zapnutým pohonem takřka v reálném čase, takže je komunikační smyčka dána jen trasou od lodi ke střele. Pokud se vezme vzdálenost 6 mio km pro jednomotorovou střelu (něco jsem zkrouhnul kvůli EW), tak nejdelší update trvá 20 sekund. A to je dost malá doba, aby střela našla cíl snadno sama, protože za tak malou dobu cíl daleko neodletí. Jiná věc jsou obranné prostředky cíle. Než by loď informovala střelu o aktivní obraně cíle, bylo by dávno po všem. Tady opravdu roli hraje vzdálenost a střela je proti obraně víceméně sama. Právě proto je Apollo tak smrtící, protože tam lodní počítače dokáží vyhodnotit a poslat i akce proti protistřelám...

Mark Jackob píše:

To je jeden z důvodů, proč armáda chce mít univerzílní zbraně jako je třeba FN SCAR...

Mno, konkrétně příklad SCAR a univerzálnost tohohle systému je zajímavej příklad, protože úspora za munici nemá s univerzálností systému co dělat...

Munici neušetříš tim, že vymyslíš systém zbraní, který maj snadno zaměnitelný díly a je to modulární systém kterej můžeš nakonfigurovat dle různýho určení.

To, že budeš mít univerzální zbraně jako SCAR ti neušetří jedinej náboj oproti systému M4/M16/M249 co funguje teď

K vzdálenostem už se raději nebudu vyjadřovat.... je to nároz proti názorům... podle mě kdyby prostě byby menší vzdálenosti akorát by ušetřili... a myslím si že mám pravdu... ä to mi nikdo nevymluví...

Twombly: To nemyslím... myslím to, že je lepší varábět jeden tip munice, než třeba čtyři... I to ušetří...

ad pole je hmota... prostě to tak je... vysvětli bych to slovy, ale napsat to neumím...

A jak opět to, že vyrábíš jenom jeden druh munice souvisí se SCAR, když SCAR má verze v 5,56 a 7,62? Tzn. dva druhy munice...

A nikdy nevyrábíš jenom JEDEN typ munice onoho kalibru. Vždycky vyrábíš stopovky, zápalný, průbojný atd.

A v tomhle se slavnej systém SCAR ani v nejmenšim neliší od momentálně používanejch systémů všude po světě.

Takže tvoje přirovnání ke SCAR a žvásty o úspoře munice jsou prostě mimo a tvoje kritika vzdáleností v HH dle mě taky a to zase nevymluvíš ty mě

Ne... ty si říkal, že na munici se nešetří... ono se šetří... a jestli má SCAR dva tipy munice... což se mi nějak nezdá, tak je to pořád lepší než jich mít 8... víc druhý vyrábíš, ale stejné ráže...

Mark Jackob píše:

K vzdálenostem už se raději nebudu vyjadřovat.... je to nároz proti názorům... podle mě kdyby prostě byby menší vzdálenosti akorát by ušetřili... a myslím si že mám pravdu... ä to mi nikdo nevymluví...

16letý klučík si myslí, že ví o fyzice mnohem víc, než Weber (který je několikrát starší než ty) a jeho vědečtí poradci. Nemáš pravdu. Ale na rozdíl od tebe - já si to nemyslím, já to vím.

no ja nevim ale na kratší vzdálenost je přesnost střel větší plus se daj hůře sestřelit takže by stačili menší salvy.

Boha jeho, když už s tim chceš argumentovat tak bys měl alespoň vědět o co gou.....

The Special Forces Combat Assault Rifle,[1][2] or SCAR, is a modular rifle made by Fabrique Nationale de Herstal (FNH) for the U.S. Special Operations Command (SOCOM) to satisfy the requirements of the SCAR competition. This family of rifles consist of two main types. The SCAR-L, for light, is chambered in the 5.56x45mm NATO cartridge and the SCAR-H, for heavy, fires 7.62x51mm

Haloooo? SCAR se dělá ve dvou různejch rážích, na tom stojí celá ta "modularita", což ví každej kdo o SCAR někdy něco slyšel.... Tyhle dvě verze maj víceméně stejný díly a tim veškerá modularita tohohle systému končí.... Ovšem shodný díly maj i momentálně používaný kvéry rodiny M4/M16, takže SCAR neni nijak průlomová.

Tady je vidět, že opravdu nemáš tušení o čem to tu mluvíš.... Dva druhy ráží se používaly, používaj a používat nejspíš ještě dlouho budou. Ať už se střílej ze SCAR systému či ze starýho systému M4/16/249. A tim bych to uzavřel.

Skot píše:

no ja nevim ale na kratší vzdálenost je přesnost střel větší plus se daj hůře sestřelit takže by stačili menší salvy.

Jistě, ale závislost nepřesnosti (tj chyb v zaměření) na vzdálenosti by měla mít víceméně dva druhy průběhu. Jednak od nuly do určitý vzdálesnoti roste poměr chyb lineárně a dost pomalu. Pak je ale určitá mez, dána kvalitou střely a systémy lodi, kde začíná poměr chyb růst strměji, možná i exponenciálně. A pravě na hranici těchdle dvou závislostí se střílí.

6 mio km nebo 3 mio km. Roli to příliš nehraje. Znamená to jen, jak rychle bude střela dostávat updaty zaměření z lodi a těch pár sekund (10 v uvedeném případě) nehraje příliš roli, protože se cíl za tu dobu nikam daleko (řečeno v kosmických měřítcích a měřítcích HH) neodpotácí. V tom malém prostoru, kam se mohl cíl pohnout si při zteči střela najde cíl pomocí svého vlastního zaměřování (nejsem si jist co tam je, jestli gravitika nebo radar/lidar). Důležitá pak je konfrontace s obrannými prostředky cíle a tu si střela musí odbýt sama, protože na jakoukoliv vzdálenost by dostala updaty pozdě (pokud by je měla dostávat včas, to už bychom byli na dostřel energetických, nebo mluvili o Apollu). Střela proto v závěrečné zteči funguje nezávisle na mateřské lodi a proto nehraje absolutně žádnou roli, jak je daleko od lodě.

Roli to může hrát maximálně kvůli dalším salvám. Pokud jseš dál, tím více salev vypustíš, než první salva otestuje EW cíle a ty to pak můžeš naprogramovat do dalších salev. Ale většinou jde jen o procentové rozdíly v úspěšnosti, takže se palba zahajuje na nejdelší možnou vzdálenost (mluveno o jednomotorovýc střelách, u vícemotorových se už min-maxuje vzdálenost pro dostřely, ale stále platí, že čím dále tím lépe).

Argument kratší vzdálenost, horší sestřelitelnost je shit. V HH to platí naopak. Střely zrychlují celou dobu letu (nemluvím o Apollu) a tak čím delší trasa, tím budou mít větší rychlost při závěrečné zteči. To znamená, že na střelu půjde méně prostistřel, bude menší čas na její zaměření obranou a laserová hnízda se dostanou k méně výstřelům.

Zkracovat vzdálenosti palby v HH je nelogické. Základní princip válčení byl vždy dostat soupeře na větší vzdálenost, než on může vůbec zaútočit. Kdyby ne, tak pořád bojujeme meči, protože mečem se určitě trefíš, zato luku se dá snáze uhnout. Stejně tak v HH. Lepší je použít víc munice na delší vzdálenosti a zničit soupeře dřív, než se dostane k výstřelu, než ušetřit pár střel a vrátit se domů s vrakem. Ať se to líbí nebo ne, prostě to je evoluce. Jednomotorové střely -> vícemotorové střely -> apollo. Nadáváte snad, že dnešní stíhačky po sobě střílí raketami na kilometry, místo aby předváděly kulometný dogfight po vzoru dvouplošníků?

Mark Jackob: Nepleť si druh munice a ráži, protože to rozhodně není jedno a to samý. Jak už psal Twombly, SCAR byl od začátku projektovanej ve DVOU rážích - SCAR-L (neboli Mk.16 Mod. 0) v ráži 5,56x45mm NATO a SCAR-H (neboli Mk. 17 Mod. 0) v ráži 7,62x51mm NATO. Jeden čas se ještě uvažovalo o 6,8x43mm SPC případně možný konverzi na ruskou ráži 7,62x39mm ale od toho se nakonec upustilo. Modularita celýho systému spočívá v tom, že ze zbraně v krátký konfiguraci s 10'' (palců) dlouhou hlavní v ráži 5,56 co si používal na CQB během pár minut, vyměněním buďto celýho upperu (horní část těla zbraně kompletně s hlavní, závěrem a dalšíma částma), uděláš dlouhou pušku s 20'' dlouhou hlavní v ráži 7,62 použitelnou jako pušku pro Marksmana. Případně systém je modulární v tom, že příslušenství ke zbraním je více méně kompatibilní - chceš granátomet? Sundáš z jedný pušky, cvakneš tam jinou koncovku, kterou to nasazuješ na zásobníkovou šachtu a dáš to na druhou pušku. Posrala se ti pažba u tvojí 7,62mm verze? Nevadí, vezmeš pažbu z 5,56 a jsi good to go.

[img][./images/thumbs/fn_scars_1262787367.jpg]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/e/e0/FN_SCARS.jpg[/img]

Nahoře máš Mk.16 Mod. 0 5,56x45mm NATO a dole Mk.17 Mod.0 v 7,62x51mm NATO. Jinak pokud si nekoukal na to video, který jsem ohledně SCARu dával do toho topicu o P90, tak se na něj podívej teď. Většina toho, co jsem teďka napsal, je tam vysvětlená.

http://www.youtube.com/watch?v=r_V2wvk2F6A

Mít jen jednu ráži zbraní je naprostá kokotina, protože co se týče balistiky, tak různý ráže maj jiný balistický vlastnosti a každá se hodí na něco jinýho. Těžko budeš od pušky v 5,56 chtít něco co zvládne puška v ráži 7,62 a naopak. Univerzální řešení nefungujou, protože tím dojebeš akorát to, v čem můžou určitý věci vynikat a potom nebudou "dobrý" v ničem.

Za další - ráže, nerovná se druh střeliva.

5,56x45mm NATO (zavedený druhy munice)

M193 původní střela o hmotnosti 55-grainů, která se používala během 60-70. let. Cca. tak do příchodu M16A2.
M195 náboj určenej pro odpalování granátů nasazenejch na hlaveň pušky - po zavedení XM-148 případně M203, už tohle moc nefrčelo.
M196 - varianta M193 se stopovkou.
M855 / SS 109 - těžší 62-grainová střela zavedená v první polovině 80. let s příchodem M16A2 a používaná prakticky do teď.
M856 - stopovková varianta M855.
M995 - AP (armour-piercing), průrazná munice.
Mk 262 Mod 0/1 - těžká 77-grainová střela s jinou laborací prachový slože, primárně určená pro střelbu na střední až delší vzdálenosti - aneb spešlákovina použitá v Mk. 12 Mod. 0 SPR

[img][./images/thumbs/mk12_mod0_profile_1262787368.jpg]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/a/aa/Mk12_Mod0_Profile.jpg[/img]

Specifikace a druhy 7,62x51mm NATO si určitě najdeš na wikipedii sám.

Žádná armáda na světě nepoužívá jeden univerzální druh munice. Myslet si tohle je dost naivní, ať už se jedná o puškový střelivo, různejch druhů tankový munice, dělostřeleckejch granátů a nevim čeho dalšího.

Při ceně nějakejch 2500-3000 dolarů za pušku je 5-8 centů za náboj opravdu směšná cena. Naštěstí to v rámci americkejch ozbrojenejch složek nefunguje jako tady u nás, kde armádě hnijou tuny munice ve skladech a vojáci jdou na střelby jednou za měsíc s 10ti ranama v zásobníku, bo je to drahý pyčo a naše munice se mohla "zadarmo" vyvýzt do nějakýho Prdelistánu nebo výhodně prodat do civilního sektoru aby si na tom nějakej pán podnikatel namastil kapsu.

V případě munice pro pušku je to krásný. Pár frfňů za plnou bednu, v případě munice pro letectvo a námořnictvo je situace krapet odlišná a opravdu jsou vidět snahy o nějakou unifikaci.
Relativně levný AA střely krátkýho doletu se vlepšujou, aby dokázali částečně pokrejt potřebu dražších střel středního doletu, který se vylepšujou tak, aby dokázali částečně pokrejt potřebu střel dlouhýho doletu, který jsou tak drahý, že už se raději nepoužívaj (AIM-54 Phoenix za téměř půl milionu USD a absence čehokoliv srovnatelnýho v součastný výzbroji budiž příkladem). Ano, dobíjí to přednosti specializovanejch střel a vznikaj střely, který uměj od každýho trochu a vničem nevinikaj (no ve skutečnosti jsou díky technickýmu pokroku v každym ohledu lepší, než bejvali specializovaný střely, ale to už je zas jinej problém), ale šetří to tak výrazný sumy, že nakonec za menší peníz dostaneš víc muziky.
Je to vidět i na letadlech samotnejch, viz celá koncepce multirole letadel: F/A-18, JAS-39, EF-2000, Rafale, F-35 ... ten je vůbec nejzářnějšim příkladem, hlavně jeho verze B, která oproti X-32B stojí za opravdický prd, ale prostě ji zavedli, protože to bylo podstatně levnější, než vyrábět zvlášť F-35 ve verzích A a C a k tomu F-32B v jiný továrně z jinejch dílů a materiálů.

Vezmeš-li v úvahu, co všechno obsahujou střely z HH universa a jejich množství na palubě velký lodi, očekával bych, že cena střel na palubě hravě přesáhne cenu samotný lodi.
Na kterejch je ovšem taky vidět unifkace, viz že prakticky každá loď vozí mariňáky, místo aby se stavěli speciální lodě bitevní a speciální lodě pro výsadkový operace, byť v boji bys určitě ocenil větší zásobu munice v prostorách, který zabíraj ubikace mariňáků, jejich tělocvičny, jídelna etc.

Ale zase v případě RMN mariňákama doplňuješ námořní personál, jelikož v boji taky obsluhujou lodní baterie, či tvořej opravářský čety atd.

Tak bylo by asi hloupý, kdyby hráli karty, zatimco zbytek lodi by bojoval

Nech bejt, na lodích SLN nebo PN/RHN to tak funguje...

Tyhle mocnosti nemaj mariňáky trénovaný pro palubní službu. Maximum co se z nich dá utvořit jsou opravářský čety, nic jinýho na lodi neobsluhujou a sloužej čistě jako výsadková síla a palubní policie.