Vesmírná loď

Van Tom:
Odkazy dávej do Code!!

A co se toho pohonu týče, tak bych spíš místo warpu použil takovej, kterej pracuje s červíma dírama, přecejen byl ten warp v ST celkem pomalej.Navíc ta červí díra ti dost zkrátí vzdálenost, takže pak nemusíš mít zase tak výkoný podsvětelný motory, aby si jí proletěl.Úplně best, by ale bylo, kdyby někdo vynalez HP nebo Hvězdnou bránu

Warp ze Star Treku (alespoň ten původní) má s "reálnym" warpem společný jen jméno. V praxi by se warp dal použít jak pro nadsvětelný, tak pro podsvětelný cestování. Teoreticky by měl zvládat téměř nekonečný zrychlení a poměrně značnou rychlost pohybu, ale taky by mohl mít celkem destruktivní účinky na svoje okolí.

Už se to řešilo v topicu Hyperdrive, ale budiž

Air Force píše:

Warp motor by měl způsobovat kompresi prostoročasu před lodí a jeho dekompresi za lodí. Loď by přitom zůstávala v normálním prostoru, "bublina" by byla výseč normálního prostoru ohraničená tou deformací. Pokud si to představíš na dvourozměrnym prostoru, vypadalo by to asi takhle:
[img][images/thumbs/Air%20Force_skenovat0001tz9.jpg]http://img291.imageshack.us/img291/3365/skenovat0001tz9.jpg[/img]

Vieme, ze silne EM pole s urcityma vlastnostama (rotacia, frekvencia) dokaze narusovat (oslabovat) gravitacne pole a tym aj zotrvacnost, a to uz je dobra cesta pre gravimetricky pohon, anulovanim zotrvacnosti sa vyhneme aj dost neprijemnemu efektu pri vysokych rychlostiach - pretazenim (tiazovym zrychlenim)..

Pohony typu slnecna plachetnica, alebo naporovy zberac pracuju velmi neefektivne, napriklad k pomeru velkosti plachty, resp. lievikoviteho zberaca, ich tah je zanedbatelny..

Avsak zatial nam zostava len ten nas obligatny reaktivny pohon (i ked sa uz experimentovalo s narusanim gravitacie, caka nas este par desiatok rokov, nez sa dostane funkcny prototyp na verejnost..)

no,ani antihmota není pro mezihvězdné cestování řešení (ach ten star trek),

zkráceně když už máš warpovou bublinu,tak to znamená že dokážeš efektivně čerpat ZPE,která je mnohem výživnější než anihmota,navíc se předpokládá,že na vytvoření rozumné warpové bubliny bys potřeboval víc antihmoty,než bys narval na tu loď

Pako píše:

Pokrok ve vyrobe antihmoty? Ne ze bych chtel rypat, mozna mi neco uniklo, ale to uz ji snad nekdo "vyrobil" nebo nedejboze alespon pozoroval?
A k jinemu nez reaktivnimu pohonu. Pouziva se naporova turbina, ale neco mi rika ze ve vesmiru by nefungovala...

šok

Kód: Vybrat vše

http://en.wikipedia.org/wiki/Antimatter

Ty Pako, ja vim co je antihmota,ale to je jenom teorie. Neni dukaz o jeji existenci. Stejne tak jako treba graviton...

Antihmota nie je teoria, bola realne dokazana v urychlovacoch castic..

St0rm píše:

Ty Pako, ja vim co je antihmota,ale to je jenom teorie. Neni dukaz o jeji existenci. Stejne tak jako treba graviton...

Kdyby ses aspoň podíval na ten odkaz cos dostal, tak se nemusíš ptát.
Pozitrony naprosto běžně vznikají při některých jaderných reakcích a antiprotony byly vytvořeny v urychlovačích částic, kdyby ses na ten odkaz podíval, tak by ses dozvěděl, že se tak již stalo roku 1995.

Ralen píše:

St0rm píše:

Ty Pako, ja vim co je antihmota,ale to je jenom teorie. Neni dukaz o jeji existenci. Stejne tak jako treba graviton...

Kdyby ses aspoň podíval na ten odkaz cos dostal, tak se nemusíš ptát.
Pozitrony naprosto běžně vznikají při některých jaderných reakcích a antiprotony byly vytvořeny v urychlovačích částic, kdyby ses na ten odkaz podíval, tak by ses dozvěděl, že se tak již stalo roku 1995.

Pecka,to jsou an 1/3 cesty vytvorit antihmotu. Jenom z protonu ji asi nevyfaras...

Kdyby jsi pořádně četl, tak nedělaj jen antiprotony, ale taky pozitrony (antičástice elektronu). A když dáš dohromady proton+elektron dostaneš vodík když dáš dohromady pozitron a antiproton dostaneš antivodík. Fůzováním vodíku získáš děžší prvky fůzováním antivodíku získáš těžší prvky antihmoty.

Máš pravdu, že jsme teprve na úplnym začátku, ale první let letadla byl taky dlouhej jen 52 metrů a o 66 let později lidi probíhali po Měsíci

Air Force píše:

Kdyby jsi pořádně četl, tak nedělaj jen antiprotony, ale taky pozitrony (antičástice elektronu). A když dáš dohromady proton+elektron dostaneš vodík když dáš dohromady pozitron a antiproton dostaneš antivodík. Fůzováním vodíku získáš děžší prvky fůzováním antivodíku získáš těžší prvky antihmoty.

Máš pravdu, že jsme teprve na úplnym začátku, ale první let letadla byl taky dlouhej jen 52 metrů a o 66 let později lidi probíhali po Měsíci

A antineutron mas kde? Jenom strilim od pasu, ale existovat by mel,ne?

Jistěže existuje antineutron,respektive ke každé částici existuje její antiprotějšek.

Vesmírné lodě přece už máme, jsou Deadalus, Odyssey a Apollo.
Seriály SG-1 a SGA jsou jen krycí verze. Lidi běžně lítaj do galaxie Pegasus a zpátky.
Co by asi tak jinýho měli v tom komplexu pod Čejenskou horou?

NORAD? :d
ne, projekt STARGATE byl veden CIA ale už byl uzavřen a s kulatým nesmyslem neměl nic společného

Jistěže existuje antineutron,respektive ke každé částici existuje její antiprotějšek

Neliší se náhodou antihmota od hmoty jenom el.nábojem?
Neutron ma náboj neutrální,nebo ne?

jednoduše řečeno tak ano, ale ve skutečnosti se například neuton liší od antineutronu tím že je složen z antikvarků oproti kvarkům u neutronu

ale i přesto,částice bez el.náboje je hodně těžko využitelná při pohonu lodí (teda pokud nezvládneme řízenou anihilaci)

jěště k ST,lodě nepoužívají k pohonu jenom antihmotu,ale taky deuterium.
Každá loď má velkou nádrž a ještě k tomu Bussardovy kolektory,které sbírají mezihvězdný vodík (ale pochybuju že ve vesmíru je ho dost).

Evelas píše:

ale i přesto,částice bez el.náboje je hodně těžko využitelná při pohonu lodí (teda pokud nezvládneme řízenou anihilaci)

No antihmota ti nanic jineho nez na anihilaci nebude. Ma pravy opak vlastnosti hmoty. Takze je defakto uplne stejna .Musim snima triskat o sebe at mas energii

St0rm píše:

Pecka,to jsou an 1/3 cesty vytvorit antihmotu. Jenom z protonu ji asi nevyfaras...

Proton neni hmota? No a samozřejmě kdyby si dal na mou radu a ten článek na wikipedii si přečet, tak taky víš, že se už podařilo připravit i antihelium.

Evelas píše:

Neliší se náhodou antihmota od hmoty jenom el.nábojem?
Neutron ma náboj neutrální,nebo ne?

Pokud se nepletu, tak antihmota má oproti hmotě všechny kvantový čísla s opačným znamínkem, čili netýká se to jen náboje, ale i dalších parametrů. Ale samozřejmě neutron i antineutron budou mít oba nulový náboj.

Ralen píše:

St0rm píše:

Pecka,to jsou an 1/3 cesty vytvorit antihmotu. Jenom z protonu ji asi nevyfaras...

Proton neni hmota? No a samozřejmě kdyby si dal na mou radu a ten článek na wikipedii si přečet, tak taky víš, že se už podařilo připravit i antihelium.

Evelas píše:

Neliší se náhodou antihmota od hmoty jenom el.nábojem?
Neutron ma náboj neutrální,nebo ne?

Pokud se nepletu, tak antihmota má oproti hmotě všechny kvantový čísla s opačným znamínkem, čili netýká se to jen náboje, ale i dalších parametrů. Ale samozřejmě neutron i antineutron budou mít oba nulový náboj.

Proton je cast hmoty jako takove kazda hmota se sklada z protonu,elektronu a neutronu ergo jak sem psal je to 1/3 hmoty

EDIT: Tak sem ten clanek docetl do konce a musim poznamenat ze vynechali jedno klicove vyuziti... Uz se tesite az odpalime prvni bombu z antihmoty?

Hmm. Jedno kg hmoty + jedno kg antihmoty rovná se cca 43MT TNT. Větší tonáže bych prosil odpalovat někde kousek dál ode mně ... třeba na Marsu, tam by to rovnou mohli využít při terraformingu

bohužel půlku té energie odnesou ti prevíti,neutrina

St0rm píše:

Proton je cast hmoty jako takove kazda hmota se sklada z protonu,elektronu a neutronu ergo jak sem psal je to 1/3 hmoty

Aha, takže černý díry jsou nehmotný? No potěš pánbůh.

Ralen píše:

St0rm píše:

Proton je cast hmoty jako takove kazda hmota se sklada z protonu,elektronu a neutronu ergo jak sem psal je to 1/3 hmoty

Aha, takže černý díry jsou nehmotný? No potěš pánbůh.

Coto? Ted mi unika pointa.
A teoreticky jak muzes vedet ze cerna dira neco vazi?

a) Černá díra je, jestli se nepletu, coby pozůstatek neutronový hvězdy změť neutronů
b) Že má černá díra hmotnost se dá celkem snadno určit z interakcí mezi černou dírou a okolím - ideálně blízkou hvězdou, kde obíhají okolo společného těžiště.