[challenge] Realistický kosmický bitevník

To nechápu, jak to může stát stejně? Co je na lodi nejdražší? Motory (ok, bude-li se lítat na Orion, bylo by hloupý, kdyby fake lítal jinak, takže tady se ušetří max ná zásobě nuků a hmotnosti plátu - záleží, z jaký vzdálenosti dokáže nepřítel odhalit, že ty nuky bouchaj o něco dál od lodi), počítače (který by fake neměl), senzory (který by fake neměl, jen vysílače), řízení prostředí, který by fake neměl, stovky kusů munice, který by fake neměl, lasery, který by fake neměl, doprava toho všeho materiálu do vesmíru (kterýho by bylo třeba zlomeček).
Zařídit odpadní teplo je snad jedna z nejsnažších věcí - topěj počítače a senzory a lidi (resp. support pro ně), buď tam dám odpory, který budou dělat teplo z elektřiny (generátor by mohl zústat původní nebo, po naplnění komor balonu palivem a okysličovadlem turbogenerátor => další úspora hmotnosti a financí), nebo radioizotopový topítka.
Elektronickej odraz? To jako co uvidí radar? Radar uvidí "čas návratu signálu: frekvence odraženýho signálu: intenzita odraženýho signálu:" - nic víc radar změřit neumí (ač k tomu umí používat různý specializovanější fígle), všechno ostatní zařizuje zpracování signálu. Čas stanoví vzdálenost, frekvence radiální rychlost, intenzita efektivní odrazovou plochu (nerozliší větší víc-stealth loď od menší míň sealth bez pomoci dalších senzorů ... ani velkou loď od malýho odražeče).

http://www.oos.army.cz/cos/cos/108011.pdf

http://www.aerospaceweb.org/question/el ... 0191.shtml

Samozřejmě je nemožný očekávat dlouhodobou účinnost nebo každodenní nasazování těhlech věcí, ale jen pokud bude vhodná situace.
I prokouknutí by se dalo využít ve vlastní prospěch, při vyslání lodí tvářících se jako fake, ale nefake ... jo, taky to prokouknou, ale koupí to čas.

To nechápu, jak to může stát stejně?

Psal jsi, že aby se to vyplatilo, musely by stát zlomek ceny bitevníku. Jenže na efektivní užití by to muselo mít stejný motor (nemluvě o orionech; ty musejí být poměrně solidní a hmotné, aby je jejich vlastní pohon neodfoukl), velmi podobnou konstrukci (IMO nestačí nafouknout balón, aby to udrželo motor, vnitřní teplo a další capiny), muselo by to generovat stejnou komunikaci (to jsem myslel tím elektronickým odrazem), muselo by to mít stejný okolní provoz (drony, shuttly, zásobování) a stejně to manévrtovat. To celé naznačuje, že výsledná cena by se spíše blížila ceně normálního bitevníku (mínus posádka, střely a life support) a o nějak levnou alternativu by vlastně nešlo.

Bavíme se o střetu dvou civilizací, pro které NENÍ PROBLÉM narvat 1000 lidí/chobotnic do jednoho baráku a nechat každého z nich koukat na jednu tečku po několik měsíců. Pokud navíc řešíte, že v sluneční soustavě by bylo BĚŽNÉ mít několik desítek bitevníků v oblasti potenciálního boje, zásobované několika desítkami dalších lodí a to celé kryté několika koloniemi/stanicemi, umístit pár špionážních teleskopů na různé body okolo vnitřních planet mi příjde ZDALEKA nejmenší technologický kousek. KAŽDÝ by měl trojrozměrný obraz vnitřních planet, pokdu si může dovolit mít tisíce lidí u Jupiteru.
Navíc připomínám, že Země není jednotná (minimálně po větišnu děje) a část povrchu je s vény. Čili při startu ze Země není nic snazšího, než vábničku prokouknout normálními teleskopy na povrchu/oběžné dráhe a ohlásit to spojencům z Venuše.

A k čemu vlastně decoys-vábničky jsou? Strategicky k snad k tomu, abychom opfor přesvědčili, že útok bude jinde, než kde bude. Ti mi ale příjde useless vzhledem k tomu, že majorita akce stejně bude probíhat u Jupiteru. A takticky k tomu, aby nepřítel své rakety vystřelil na decoy - jenže zblízka by si IMO všiml, že před sebou má nafouknutý balón a ne skutečnou loď...

A nyní k tomu velkému odhalení...

... chvilka napětí...

Je to nejfantasknější část toho zasazení. Toho jsem si vědom. Ale příjde mi, že jako největší mystérium to má i "LOST"-like potenciál na nějaké transcendentální ukončení děje.

O co jde? Kromě toho, že si superemzáci dali tu práci s teraformací Marsu a Venuše a transportem emzácké biofauny na tyto světy, si taky dali práci s tím sluneční soustavu... uzavřít do zvětšené Dysonovy sféry. Na oběžné dráze Pluta tedy existuje sféricka koule (resp. systém MNOHA šestiúhelníkových slunce obíhajících monolitů), která Sol izoluje od zbytku galaxie.
V minulosti si astronomové mysleli, že je to běžná součást sluneční soustavy, ale v 19. století udělali vénové do sféry díru (je vidět na jižní polokouli Země) a jsou skrze ní vidět hvězdy. As of 2013 (děj story) se k díře pouze blíží pozemské sondy.
Důvody pro tu konstrukci jsou neznámé (klidně navrhněte své interpretace; třeba z nich něco vzejde)

Jenže na efektivní užití by to muselo mít stejný motor (nemluvě o orionech; ty musejí být poměrně solidní a hmotné, aby je jejich vlastní pohon neodfoukl)

Pokud to bude orion, vezmu stejnej nuk a hodim ho dál od lodi, výbuch se šíří do všech směrů a jeho intenzita slábne (nečekaně) s mocninou vzálenosti od epicentra, tudíž i odhození do jen o málo větší vzdálenosti by mělo znatelně zhoršit účinnost takovýho pohonu a tak vytvořit ze stejnýho výbuchu (z dálky měřitelný) stejný zrychlení (z dálky měřitelný) při mnohem menší hmotnosti lodi (z dálky neměřitelná).

Zároveň tím pádem by plát mohl bejt míň bytelnej a lehčí (ideálně, kdyby byl taky nějak srolovatelnej a dal se vozit ssebou - v podstatě něco mezi plátem orionu a sluneční plachtou).

Dovnitř se strčí rozebratelná příhradová konstrkce (lepší lešení) a na tu se navěsí, co je třeba.

muselo by to generovat stejnou komunikaci

Což by byl problém... v ničem. Fake komunikace je nezbytná i pro činnost neFake lodí. Něco takovýho může obstat PC like komp o hmotnosti řádově kilogramů a ceně řádově desetitisíců Kč, zatimco křižník by nesl komp o hmotnosti tun a ceně desítek až stovek milionů USD.

muselo by to mít stejný okolní provoz (drony, shuttly, zásobování) a stejně to manévrtovat.

Zásobovací loď těžko bude zásobovat svaz během meziplanetární cesty (těžko ho dožene na cestě tam, těžko dobrzdí na cestě zpátky), drony by asi moc k ničemu nebyly během cesty (pokavad nejsou space-ponorky, nejsou potřeba space protiponorkový vrtulníky) a překládání materiálu/ osob mezi loděma bych viděl mnohem spíš na Rendezvous & Docking (ideálně pomocí lanovek, jak už tady padlo), než na plejtvání paliva v motorech raketoplánů, tudíž mimo bojový nasazení by neměl bejt problém udržet provoz (téměř) na nule.

Dejme tomu, že svaz bude mít Křižník, tři fregaty a čtyřy zásobovací lodě, z nichž jedna po cestě k Jupiteru nafoukne další tři fregaty.
Tím se z něj stane iluzorně silnější svaz kombinovanej z opravdickejch a fake lodí, což ale oni pochopí (protože přece si nevycucáme loď z prstu).
My teď nicméně můžeme rozdělit svoje síly na
a) reálnej svaz a imaginární svaz
b) dva kombinovaný svazy
c) jeden kombinovanej a jeden fiktivní svaz
d) jeden kombinovanej a jeden reálnej svaz

zatímco oni pořád ještě poznaj prd, dokud se nepřiblížíme na vzdálenost provaru... (miliony km?).
Pro případnou bitvu si budou muset pohlídat víc možností.

Pozorovací satelity po cestě bych vyloučil, protože doba oběhu...

zatímco oni pořád ještě poznaj prd, dokud se nepřiblížíme na vzdálenost provaru... (miliony km?).
Pro případnou bitvu si budou muset pohlídat víc možností.

A k čemu vlastně celá ta snaha jako je (a ne, nepřesvědčilo mě to, že atomovkami poháněná loď potřebující těžký pusher plate (fólije ti fakt nepomůže) a zdroj energie na úrovni normálních lodí, by to stála tisícinu ceny normální lodě)? I když si dovedu představit omezené užití pokud bych neletěl k Jupiteru (ale třeba k Marsu pomoct spojencům nebo k "Plutu" kouknout ven ze sféry), v bitvě samotné je to useless (zblízka to prokouknou, čili NEMŮŽU fejkama rozdělit opfor flotilu a eliminovat ji po částech), a strategicky se síly stejně koncentrují v několika málo místech. Takže celá užitnost je asi jenom aby nedošlo k ambushi po cestě (tj. nepřítel vyslal task force nebo dalekonosné střely na ambush, ale vybral si zrovna decoy flotilu), pokud to správně chápu (přičemž jelikož EXISTUJÍ trochu-stealth inertní věcí (jako třeba kinetické ICBM-like střely, řešili jsme myslím na straně 2), tak se rozhodně vyplatí mít kolem lodě drony, které to možná budou schopny detekovat... už Ultramarinus vypíchl, že vénové by mohli vypočítat kurz naší lodě, v zákrytu do cesty fouknout jeden zmrzlý RAM-materiál projektil a za půl roku se kochat ohňostrojem).

Což je vlastně další věc - pokud lodě budou muset dělat co pár dnů korekce kurzu (aby jim nepřítel do cesty nefoukl zmrzlé překvapení), což tu nadhazoval Ultramarinus, bude totéž muset dělat i decoy. Čili zase spousta paliva a hmotnosti navíc...

To mi opravdu přijde spíše užitečnější snaha řešit vábničky do boje, protože pokud nepřítel vypálí polovinu své salvy na taktický decoy, tak to je IMO mnohem větší win.

Pozorovací satelity po cestě bych vyloučil, protože doba oběhu...

Což vadí jako čemu? Satelity nemusejí obíhat kolem Jupitera, ale na úrovni jeho dráhy, na úrovni dráhy pásu asteroidů, klidně i na polární oběžné dráze slunce. Opakuju, že pro civilizaci, která si může dovolit postavit desítky križníků aby uchránila kolonie, bude hustá síť satelitů ten zdaleka nejmenší problém!
Jasně, proti nim by se odpálilo leccos v případě startu války, proto bych těch satelitů asi bylo hafo a byly by vypouštěny na denní úrovni - a nezapomínejte, že satelity by denní provoz pozorovaly desítky let do startu boje, čili by asi vénové měli dost informací o provozu kolem našich lodí a stanic (a naopak).

Jinak viz. problémy decoys tady - http://www.projectrho.com/rocket/spacew ... t?--Decoys
Kromě IR signálu tepla tam vysvětlují, že decoys by musel mít i stejný motor, protože lze nadálku detekovat jakou rychlostí ven létá exhaust (pokud pomaleji,
hmotnost lodi je při stejné akceleraci menší = decoy).
Je fakt, že u nás je to zjednodušené tím, že lodě ze Země startují laserovou plachetnicí a vénové by zase asi měli iontový pohon (nic z toho nepotřebuje nutně tak supermocné vybavení na palubě lodě). Není to ale samospasitelné, protože oriony jsem chtěl nechat jen do bitev a lodě pro normální akce pohánět (výjma plachetnic) nějakými termojadernými motory, které už potřebují silný generátor/velké rudé radiátory/exhaust. Vono se těma atomovkama asi zase nemůže tak moc plýtvat, žejo.

zblízka to prokouknou, čili NEMŮŽU fejkama rozdělit opfor flotilu a eliminovat ji po částech

No k tomu to mělo bejt, jestli to nepůjde, ostatní (pohon/ zroj) je nepodstatný.
Ale co znamená zblízka?

To mi opravdu přijde spíše užitečnější snaha řešit vábničky do boje, protože pokud nepřítel vypálí polovinu své salvy na taktický decoy, tak to je IMO mnohem větší win.

To mi ale přijde mnohem obtížnější - na blízko do nich budeš pumpovat megawatty z různejch radarů, sledovat je optikou, IR, pingovat laserem a ŘS budou po většinu letu řízený na základě toho všeho (max udělat na lodi fake radiátory, fake anténky a tak, pokud budou střely v poslední fázi naváděný na ně, ale zase když už to začne schytávat, asi na tom moc nesejde).
Tady bych se soustředil spíš na rušení a přesvětlování senzorů.

Satelity nemusejí obíhat kolem Jupitera, ale na úrovni jeho dráhy, na úrovni dráhy pásu asteroidů, klidně i na polární oběžné dráze slunce.

Chtěl jsem říct, že by na to bylo potřeba bezpočtu satelitů, ale po spočtu ... při dohledu 10.000.000 km na asteroidy postačí asi jen 300 satelitů, což věru není moc (nějak jsem si ten vesmír představoval větší).
Ke každýmu z nich dát silo raket a ke každýmu desátýmu operátory a lodě jsou skoro zbytečný, jestli vlastně nejsou k tomu, aby zajišťovaly volnost pohybu ale jen k převozu palebný síly velkou nicotou do málo malejch zájmovejch oblastí.

No k tomu to mělo bejt, jestli to nepůjde, ostatní (pohon/ zroj) je nepodstatný.
Ale co znamená zblízka?

Pokud čtu správně, Callisto jako nejvzdálenější "velký" měsíc Jupitera je ve "výšce" necelé 2 milióny kilometrů, což je cca. přívětivých 7 světelných sekund (z "povrchu" Jupiteru, čili například u Io a Europu mají dráhy od sebe méně než 300 000 km). To je podle mě vzdálenost, na kterou jsou senzory (IR, vizuální, radar) schopné prokouknout decoy poměrně v pohodě - mluvíme o tom, že lodě asi potřebují velmi efektivní senzory jenom aby proboha našly cíl, takže jestli na lodích (nebo v jich blízkosti třeba na dronu) bude každý mít svůj soukromý hubble, divit se tomu nebudu.

Navíc, kde přesně sestrojíš decoy? V meziplanetárním prostoru to tedy moc nejde, lodě zase obíhají planety (i když si stoupneš na geostacionární dráhu a for some reason na tebe nebudou čumět cizí satelity, za pár hodin nejpozději tě uvidí nepřítel na své dráze kolem blízkého měsíce.

Ke každýmu z nich dát silo raket a ke každýmu desátýmu operátory a lodě jsou skoro zbytečný, jestli vlastně nejsou k tomu, aby zajišťovaly volnost pohybu ale jen k převozu palebný síly velkou nicotou do málo malejch zájmovejch oblastí.

S tím jsme přeci už operovali - lodě existují kvůli vyšší flexibilitě a schopnosti provést protiúder v případě zvěrstva páchanéh na domovské planetě.

300 000 km je ale trojnásobná vzdálenost "mířeného dostřelu" PD laserů (a tedy asi třetinová vzdálenost dostřelu "raketama"). Pokud by to číslo platilo jako "rozpoznávací vzdálenost" mezi decoyem a skutečnou lodí, nepřítel by měl asi 700 000 km letu k tomu, aby vystřílel nemalou část svých zásob raket na ty decoye. V konečném důsledku by to ale bylo při bitvě jedno, potože až by se ty RAKETY dostaly na "vlastní dohled" od cílů a daly zprávu jejich mateřské lodi, tak ta by je jednoduše přesměrovala na nový (real) cíl.

Decoye do bitvy bych viděl hlavně v bójích elektronického boje (něco jako HODNĚ velké a dobré světlice ze stíhaček), protože jejich účelem by bylo pomoct zmenšit škody (odvést/oslepit část salvy nepřítele) na vlastních lodích. Jako určitá forma "decoye" slouží i RC fregaty, které je výhodnější "nastrčit" do slavy před mateřský křižník. Drony/stíhačky bych viděl jako určitou formu "zvětšení" počtu střílen bodové obrany v zájmovém prostoru, ale je fakt, že během letu by se "velkým" lodím hodilo mít kolem sebe pár robotů/dronů - hlavně kvůli pomoci se senzorovým průzkumem a snížení pravděpodobnosti "nehody" cestou.

Také jsem zaslechl zajímavou možnost obranné technologie - miráda malých "lodiček" velkých jako fotbalový míč nebo míň zakryje obraz lodě a vlastními emisemi jej "přezáří". obzvlášť účinné je to při souboji lasery na "blízkou" vzdálenot mezi loděmi - "lodičky" zároveň dokáží absorbovat část útočící energie (a - samozřejmě - být během toho absorbování zničeny).

Průzkumné satelity/drony rozhodně ANO.

Rozumné využití těch vábniček o kterých psal Air Force bych viděl v začátku cesty - kupříkladu by vénové zahlídli flotilu osmi lodí směřujících neznámým směrem, poslali by za nimi "svoje" bojové lodě o dostatečné síle na to, aby si s ními poradili a když by se ocitli na těch 10 000 000 km od cíle (tj na dostřel a rozumnou senzorovu vzdálenost), s hrůzou by zjistili, že jsou "moc daleko" na to, aby se stihli účastnit důležité bitvy poblíž místa odkud vyrazili. TYHLE Decoye bych viděl jako "strategický nástroj" určený k vyvolání pocitu přesunu vlastních sil a k provokaci, aby protívník začal přesovat SVOJE síly. Protože Orion nemá (hlavní) trysky, bylo by mnohem složitější odhadovat "váhu" decoye z rychlosti výtrysku plynů z motoru. Zároveň protože by byly stavěné na orbitě Země (stejně jako ostatní bojové lodě něják "skryté" před "kolaboranty" - uzavřené, nebo nějákou "plachtou" kryté vesmírné doky? -), ani ti by nemohli tak snadno poznat, která je pravá a která ne.

U těch Ambushů bych si nebyl tak jistý - pokud každá eskadra "robofregat" a řízeného křižníku vyletí s vlastním počtem nákladních lodí, může se stát že v té zájmové oblasti budou mít dostatek zásob k tomu, aby tam chvíli (roky) vydrželi bez další zásobovací flotily.

BTW Pro "salvu" útočících střel by bylo zatraceně těžké se dostat přes bodovou obranu obránce. Když vezmeme minimum pěti laserových střílen z matky které mohou mířit proti salvě, čtyř z každé RCfregaty, a pak ještě dalších (minimálně) deset ze stíhačkových dronů, jsme na čísle 27 laserových hnízd otočených proti salvě s tím, že mají něco okolo 120 minut na sestřel přibližně 500 střel. Jenomže 27 střílen při rychlosti výstřelu jednou za minutu, dokáže za ty dvě hodiny vystřelit 3240krát, což by dávalo při přiměřené pravděpodobnosti zásahu (řekněme pokusy3:1zásahu) naprostou jistotu imunity... (dokonce nepočítaje v to procento "odvedených" střel prostřednictvím zařízení elektronického boje.)
Částečně by to šlo redukovat využitím "stíhačů" - v podstatě spojením (a opancéřováním sloužícím k ochraně před přímým zásahem laseru, nebo antirakety) obsahu jednoho bloku střel s tím, že se "rozdělí" až nějákých 5 minut od cíle. Buď to, nebo narvat na těch 500 rakety víc jak 3300 hlavic (a vypustit je ještě mimo dostřel PD laserů cíle) ...

Tak počítám, že každá long range střela ponese přinejmenším 5 hlavic (pokud se vejde, klidně víc) a dvojnásobek klamnejch.

Ty lodě do neznáma, pokud by měly klamat po delší čas, musely by řešit všechno to, co tu psal Ray, aby byly k nerozeznání.

Dron na průzkum... jak by takovej dron měl bejt velkej? Totiž při velikosti antén radaru cca 10m (nehledě na MW spotřebovaný energie) a optiky (long range) alespoň 2m mi nepřijde, že by se na něj nějaký pořádný senzory vůbec vešly (max tak navigační radar, star tracker a nějakej lepší FLIR).

Na druhou stranu robofregata by mohla nést i velký antény a jejich clustrování (jako při radioteleskopii) by mohlo bejt docela nápomocný. Už to začínaj dělat i s optikou, ale tak daleko zasazení asi ještě není.

Tryska pohonu by beztak měla bejt strčená do roury, kvůli prtistřepinový ochraně, potom stačí rouru chladit (asi by stejně bylo třeba) a vstřikovat něco, co nahradí přisávání okolního vzduchu u tryskáčů (pro docílení proměnný stopy každýho motoru) a hned maj práci navíc. Pokud jsme ještě pořád nepovolili skoroAI s lodnim vybavenim by tak podrobná analýza zabrala čas, lidi a výpočetní výkon dost, aby to působilo potíže (píšou, že rychlost exhaustu se měří přes dopplera a objem přes intenzitu a barvu, tak exhaust můžeme okolorovat, nechat trošku rozptýlit a naředit... ).

Sestrojil bych to asi před přiblíženim k planetě v prostoru mezi loděma, když poletěj v tý formaci popisovaný Ultramarinem (nebo nějaký podobně přehedný), aby se hned zamíchaly mezi opravdický, který by takovej proces stavby do určitý míry clonily před zvědavcema - počítám, že zjevení se nový lodě si všimnou hned, akorát by bylo fajn, kdyby je od sebe nepoznali.

A v jaký vzdálenosti budou muset lodě začít brzdit nebo jinak korigovat svoji dráhu při přiblížení k Jupiteru, aby se dostali k požadovanýmu cíli (některej z měsíců/ nějaká specifická dráha)?
Právě při tomhle manévru, když už potom nejde moc změnit, kam doletěj a kde by se dělily síly při letu na více destinací bych ty fake lodě vypouštěl.

Pokud třeba budeme mít vrty na tý Europě a oni si přiletěj zabrat jinej měsíc, můžeme jim svaz od Europy poslat do cesty, pokud se ale jejich flotila rozdělí a část (skutečnej svaz) poletí tam a část (fake svaz) na Europu, nemůžeme si dovolit opustit Europu, dokud nebudeme mít jistotu (pak by to mohl vyřešit jedinej dron...), protože nemůžeme riskovat ztrátu základny. Počítám, že vybudovat ji trvá nějakej ten čas (neřka doprava potřebnýho ze Země) a má zásadní vliv na logistiku.
Fake lodě jim nezískaj nic do bitvy, ale demobilizujou náš svaz na určitou dobu, kterou zatim můžou využít, jak se jim bude hodit.

Samozřejmě fake armády nejsou ke každodennímu používání - spíš jen do pár specifickejch situací během celý války, ale pokud by fungovaly (tzn neprokouknou je hned), můžou pomoct.

500*5 je pořád 2500 "ostrejch". Klamný by tam pomáhaly, ale něco taky odgumujou antirakety a elektronické klamné cíle "světlice"...

U těch "lodí do neznáma" by stačilo, kdyby na sebe navázaly síly třeba na měsíc (což není ani desetina doby letu) - jde o takové "dočasné místní vyrovnání sil", jehož cílem je dočasná lokální přesila v zájmovém prostoru. Sice preferuju trochu jiný způsob použití než doporučuje Air Force (ne tu gumovou nafouknout za letu, ale už v docích), ale v logice "proč" jí nasazovat a CO očekávat jako benefit v "bitvách" v případě, že jí (kdekoliv) nasadím se v zásadě shodujeme.

Minimálně ty samé senzory co do dalekodosahovejch raket.

myslím, že to "AI rohodně ne" platí především pro lidi a vénové se už budou blížit...

Taky počítáš s ochranou celýho svazu - na něj těžko bude útočit jediná loď (přinejmenšim by to nebylo chytrý), ale vyrovnaná síla - při 500 střelách na loď daj čtyři lodě až 2000 střel max v salvě a při pěti hlavicích na střelu až 10.000 příchozích.

Při účinnosti protistřel 0,5 a pěti hlavicích na protistřelu a kapacitě 500 protistřel na loď (protistřely beru rozměrově tak, aby se vešly 4 do jedný buňky VLS), který budou postřelovat salvu před oddělením hlavic, projde 750 střel, který vypustěj 3750 hlavic.

Střelu samotnou bych nechal naváděnou kombinací INS a datalinku z lodi, samostatný navádění až v prostoru cíle pořeší malej a lacinej senzor.

To jde.

Tipoval bych ale alespon u "matky husy", ze nejake vlastni senzory mit bude - kvuli moznosti porovnani obrazu cile "zblizka" z ni a z dalky z lodí. Taky pocet ptacku z jedne lode a v jedne salve bych si nebyl jisty - abychom neskoncili s kilometrovou lodi, este to propocitam. Zaroven bych tipoval lehce mensi pocet ptacku z (mensich nez matersky kriznik) RC frgat. Jeste cihnu u polarisu na polomer v nejtlustsim miste a hmotnost jednoho polarisu. Aby v konecnem vysledku nebylo vyhodnejsi, spis nez poupravene polarisy - rakety stavene primarne pro opusteni Zemske gravitace a nasledny utok skrz atmosferu, ne to, co chceme MY - let vesmirem a primy utok ve vesmiru - , pouzit "bombardovaci drony" - v podstate VLS box otoceny "bokem" k cili plny jenom hlavic, "box" s vlastni bodovou obranou a mensim pancirem (5cm hlobka?) ve spici proti osmahnuti laserem v nejzassich oblastech dostrelu PD. Zaroven naplnene ciste hlavicema a toho jejich nositelskeho drona pouzit po odpalu obsahu, misto matky husy. Bez bocniho oplechovani, s hranatym tvarem... Delany tak, ze proletne obranymi pasmy a co nejbliz cili, synchronizovane s ostatnimi zbylymi ptacky se "otoci stranou", vysype padesat hlavic, otoci se "celem" a dela jim "matku husu" s tim, ze na cil utoci jako kamikaze kineticky projektil (vyuziti hybnosti stitu a zbytku vahy drona).

Edit:
tak jsem koukal na ty rozměry Polarisu a je to
váha 16,200 kg
výška 9.86 m
průměr 1,370 mm
Takže k tomu, aby fungovaly jako "štít" pro loď by jich muselo být docela dost (když počítám přední průřez rakety s VLS jako "čtverec" 1,4m x 1,4m (1,96 m2 plochy). Plocha nejširší části lodě (řekněme kruhová plocha průměr 150 m, S= 17 671,5 m2) Takže by to vyžadovalo o něco víc, než 9 016 kusů v "jednom patře". Když to vynásobíme váhou jedné střely, dostaneme číslo 146 060 Tun a 15 kilo. Bez váhy VLS a BEZ váhy antiraket. Na jedné lodi. Nápad "VLS bloky místo ochranného štítu lodě" měl sice svoje kouzlo, ale je nejspíš neproveditelný. Nebo, při TAKOVÝCH počtech střel značně zvýšit počet a kvalitu obranných opatření (nebo na ně naprosto rezignovat, protože 9000 útočných střel po pěti ostrých a patnácti klamavých hlavicích nesestřelí nic, co by kdy v 70 letech postavili). Zároveň by tyhle počty dělaly z lodí příšerně silné platformy (podle čísel co jsem vygooglil, měly US v roce 2002: 10 600střel, Rusko 8 600 střel (všimněte si, že méně než by vezla jediná loď) a celkově měli "větší hráči" okolo 20 150 střel CELKEM. To by odpovídalo zhruba tomu, co by uvezla jedna "mateřská vesmírná loď" a dvě fregaty, nebo jedna "Mula". A planetu by to zničilo bez větších problémů VIC než jednou...

Práve pre to by sme sa mali zamyslieť skôr nad šikovnou sústavou laserov, prípadne plazmových zbraní (horúca plazma je dosť učinná zbraň).

Ak by edna loď mala viezť čo i len 1000 atómoviek tak by to bolo kurevsky nehospodárne nehovoriac o tom, že štepého materiálu niež nie je zas až tak veľa aby sme mohli na počkanie vybaviť dvadsať lodí...

Pokiaľ by loď strieľala horúcu plazmu ohriatu tak na tri milióny stupňov a tá by sa po vystrelení následne ešte prihhrievala slabšími lasermi, tak by dokázala letieť aj niekoľko minút vo voľnom vesmíre a ak by nakoniec trafila nepriateľský štít, tak by z neho peknú časť odparila...

Ale strely nie. (teda áno, ale nie tisíce)

Předpokládám, že myslíš pancíř.

Zásadní výhoda laseru je v rychlosti zásahu (rychlost světla) a v efektivitě proti bodovým cílům na nepřátelské lodi (k "ustřelování" subsystémů nepřítele). Taky v mířeném dostřelu, který je v podstatě rovný vzdálenosti, kam dohlédnou tvé senzory. Neexistuje žádné "mezidobí", mezi chvílí, kdy senzory cíle zjistí že jsi vystřelil a mezi chvílí kdy je cíl zasažen (neexistují senzory s nadsvětelnou rychlostí), proto je jedinou "obranou" proti dalekonosnému ostřelování TAKOVOU zbraní prostě neletět po přímce v místech, kde už jsi v dostřelu.

Zásadní výhoda projektilů (raket) je v tom, že mohou být řízené a že narozdíl od laseru mohou přeletět "bez pohonu" půl soustavy, než se zapnou a navedou na cíl. Sice MAJÍ obrovskou mezeru mezi "chvílí kdy cíl zjistil odpal střel" a mezi "chvílí kdy je zasažen", ale v podstatě mohou upravit zamíření během cesty, v případě že nepřítel provede úhybný manévr.

Zásadní důvod "proč" plasmu spíš NE, (kromě toho že narozdíl od laseru a raket netušíme rozumně jak TAK teplou plasmu vyrobit, natož vystřelit a udržet v letu teplou), je ten, že tepelnejma senzorama zjistíš, že nepřítel vystřelil, ale ještě máš hafo času uhnout a jeho výstřel už prostě nemá jak zmněnit směr letu (takže by to bylo dobré tak pro ostřelování planet, nebo jiných nepohyblivých cílů). Proto plasma NENÍ "dost" účinná zbraň - Při bitvě lodí by plasmové zbraně neměly proti laserům a střelám ani tu nejmenší šanci, ať už bys plasmový projektil rozehřál na 3 miliony, nebo na 3 miliardy stupňů celsia.

Loď by atomovek mohla nést míň - mluvili jsme o konvenční (obyčejná výbušnina, útok šrapnely) munici, která je proti křehkým VESMÍRNÝM bitevním lodím víc než dostatečná. I pro dvacet, obzvlášť pokud by to bylo namixované - jedna, nebo pár atomovek, pár konvenčních a pár klamavých hlavic v každé jedné "střele" a cíl to stejně jentak nerozdejchá.

"střely ano, ale ne tisíce" - souhlasím, že by bylo výhodnější, kdyby jich stačilo míň, ale protože jsi nečetl můj výpočet ohledně účinnosti laserové bodové obrany "normální" bitevní lodě, trochu ti ho zopakuju. Kdyby každý jeden laser, kterých by bylo na jedné lodi pouhých šest (pět z nich by díky tomu mohlo vždy stílet "jedním směrem") potřeboval mezi výstřely celou minutu (což nepotřebuje, ale KDYBY), potom by cíl měl čas na 600 obranných výstřelů laserem, kterým v podstatě nejde uhnout. Když k tomu přičteš ještě laserové kanóny dvaceti "robostíhaček" a tří dálkově ovládaných "fregat" (a předpokládáš, že zbylé čtyři nákladní lodě průměrné formace nejsou ozbrojeny lasery VůBEC), pořád se dostaneš na 37 laserových děl, které stihnou za průměrnou dobu, po kterou letí rakety od nejdelšího dosahu laserů až k cíli vystřelit 4 440krát To znamená, že v útočící salvě prostě MUSÍ být minimálně 4 441 útočných hlavic. A to už se vůbec nezmiňuju o antiraketách (které počet přilétajících střel mohou redukovat po dobu MINIMÁLNĚ ŠESTI hodin jejich letu, než se dostanou do dostřelu laserů a o prostředcích elektronického boje, které taky nemalé procento hlavic z útočícího "mraku" prostě odlákají do nikam, nebo o nějákých "proto" energetických štítech, které bych u protistrany čekal.

Prostě sečteno podtrženo, bude složité vymyslet, jak udělat zajímavé vesmírné bitvy v takovém prostředí.

Plasmu snad nejde bez pomoci technoblábolů efektivně zweponizovat, ne? Jedna věc je ji narvat do bomb (á la Skála), druhá je střílet ji z pušek.

Teoreticky by asi šlo jí "urychlit" nějákými magnety, podobně jako "hřeb" z railguny (jenom na menší rychlost), ale rychlost by byla k smíchu, účinek by klesal exponenciálně se vzdáleností od hlavně (pokud bys projektil něják "nedohříval" cestou), nebylo by to řízené a všeobecně by se to v tom "reálistickém" prostředí nemělo moc šancí prosadit - z důvodů, které jsem vypsal nahoře.