[challenge] Realistický kosmický bitevník

Jo, ale většinou to do kosmu střílíme z trochu starší technikou. Takové voyagery vydržely dlouho, ale mají mnohem odolnější elektroniku.

Však se bavíme o válce sice vesmírný, ale před dvaceti lety, nebo jak...
Tak by se taková odolnější elektronika dala i do těch střel (nehledě na to, že vojákovací věci maj standardně odolnější elektroniku, než běžnej šunt z Alzy.

Zas tak zanedbatelná není

Je přesně rovná obvodový rychlosi vypouštějící lodě - jak rychle bys chtěl, aby se točila?

Co třeba vymetení střely z dlouhé hlavně prostřednictvím nějákého natlakovaného plynu?

Jo, to by asi zachytit jen tak nešlo, plyn při expanzi chladne a nejspíš by to kolem udělalo obláček neprůhlednej pro IR. Ale nemyslim si, že by to stačilo co do rychlosti. Imo aby měla význam, měla by střela dosáhnout vůči lodi alespoň 50.000km/h, spíš ale víc.

Nicméně rozcákávání stlačenýho plynu z raket by mohlo nahradit rozhazování dipólů z raket, coby senzorová clona.

Radar máme, ale stejně jím nejde sledovat 360 na 360 permanentně na stovky tisíc kilometrů okolo lodě.

No AESA existoval už v tý době, ačkoliv se mi nepodařilo zjistit, jaký měl schopnosti, existuje (nejen) právě proto, aby snímal celejch 360°zároveň a nemusel se přitom vrtět.
Radary schopný dohlídnout na Mars taky máme už nějakej ten pátek... i když k tomu potřebujem směrovou anténu.

že ta "VLSodpalovačová mina" bude mít tak špičkové stealth charakteristiy

Technologie Stealth je známá přinejlepšim od osmdesátejch let a je přímo závislá na dostupnym výpočetnim výkonu.

pár takových VLS min vysypat do cesty ještě v době, kdy o tom nemůže vědět

Ale takový miny budou muset mít svoji oběžnou dráhu kolem Slunce a jelikož budou patrně někde mezi startovací a cílovou planetou, budou mít dobu oběhu vcelku takovou, že nebudou viset mezi těma planetama, ale jen jednou za čas tamtudy proletěj.
Ale možná by to šlo nějak načasovat, aby tam byli když je třeba... netroufám si odhadnout.

a pak to odpálit přímo "proti" směru kterým nepřítel přilétá

To je právě problém, pokud nepřítel poletí zevnitř soustavy ven a ty mu odpálíš střely naproti, jejich oběžná rychlost se sníží, posunou se na nižší orbit (kolem Slunce) a ještě před tou lodí utečou...
(klasickej vesmírňáckej paradox - když chceš někoho dohnat, měl bys brzdit a naopak - samozřejmě to taky neni platný 100% zdaleka, ale prostě to bude dělat neplechy)

Na takovou vzdálenost může být dobré jim updatovat informace o cíli a jejich prostřednictvím provádět s nepřítelem "elektronický boj" - takový ten HH style.

Jo, to souhlasim - možná by to šlo přešit buď mixem autonomních a kontrolovanejch střel nebo ovládáním celý salvy naráz ... nebo jinak

Jistě, ale představa, že letíš do operačního prostoru dva roky proto, abys v něm mohl půl minuty střílet mi přijde jako trochu plýtvání... Zároveň pokud bude v operačním prostoru víc nepřátelských lodí, může se stát, že tu první smeteš z oblohy 250 raketama první salvy a tu druhou zbylejma 50 ani nedonutíš zpomalit, než si tě dá k snídani.

No jak se říká, 90% války je nuda... letadlo taky letí k cíli třeba 10 hodin aby tam během vteřiny shodilo pár bomb a vydalo se na desetihodinovou cestu domů.
Loď taky pluje měsíce, aby splnila úkol na několik minut, neřku-li SNB plující půl roku, aby mohli v několika vteřinách zničit svět...

Bude-li tam mít nepřítel víc lodí, je potřeba adekvátně se na to připravit - tzn poslat přesilu (početní nebo technologickou).

To je jako bitka v plavkách s kulomety podle pravidel soubojů s pistolemi... Tam by ty RC fregaty měly asi dost velké opodstatnění (zhuštění a zvětšení objemu palby, předsunutá PD obrana "matky", nebo v případě nouze "klamý cíl".

Ray tu psal něco o sprinterech s bazukou...
Boj by ale vždycky měl bejt co nejkratší a co nejintenzivnější.
Jak by asi vypadal střet sovětskýho a americkýho válečnýho uskupení...

Ty fregaty jsem myslel zhruba k tomu + možnost vykrejvat a páchat útoky z více směrů.

Chápu. Jde mi ale o to, že když v bojový situaci přijdou o všechny mimo ty sektory, tak už je pak jenom otázka času, než je někdo dostane, protože posádka prostě už nebude mít dostatek jedinců proto, aby přežila. Já v tom "kulovitém" designu, kterého povrch "přední" polokoule slouží jako pancíř vidím docela slušnou šanci, jak NEPOTŘEBOVAT přídavný pancíř CIC, počítače, ubikace ani trysek (no, těch možná jo).

Počítám, že ke spolehlivýmu zničení lodi postačí vždycky míň než pět zásahů (pokud by bylo potřeba víc, přechod na výkonnější munici je možnej vždycky a je možný to stupňovat in extremis do behemontích krutopancr lodí s obříma kvérama, ale vsadim boty, že pak přiletí někdo malej bez pancíře a s malejma kvérama a pošle je na věčnost ... protože už se to stalo tolikrát).
Proto bych se s klidem vyflák na hlavní pancíř a nechal tam jen ten přídavnej.

Ale zdá se, že Ray tam chce pancíř taky ... v tom případě se musim přiklonit ke kulolodím, v tomhle maj nepochybnou výhodu.

Nejsem si jistej, že bych někde navrhoval snížení kapacity aktivní (PD) ochrany za zvýšení mobility lodě...?

Hmm... asi jsem něco špatně pochopil, sry.

O světelnejch sekundách tu raději vůbec nemluvme, to je moc daleko.

Světelná sekunda je 300.000km - to není ani ze Země na Měsíc. Jako bys chtěl vést válku o Pacifik s loděma vyzbrojenejma prakem.
100.000km počítám jako efektivní dosah laseru tzn ŘS budou muset dokázat zasáhnout cíl vzdálenej minimálně 1.000.000km a vzhledem k tomu, že v kosmu nemáme odpor, většinu času střela může letět na setrvačnost a její "dálkovej" dosah bude efektivně omezenej jen schopnostma SŘP a senzorů, ačkoliv střelba v kosmu se bude dost lišit od tý tady - může se snadno stát, že cíl bude na dohled (senzorem), ale přesto mimo moc zbraní, např. sleduj, jakou vzdálenost musela uletět Mars Science Laboratory, aby se dostala takovej kousek od Země:
[img][./images/thumbs/msl_today2_1326118751.jpg]http://mars.jpl.nasa.gov/images/spacecraftnow/msl_today2.jpg[/img]

Zasáhnout loď i v relativní blízkosti bude od střel vyžadovat dlouhou cestu.

Ty RC fregaty by si ještě zasloužily k té munici, nekvalitním senzorům a malé zásobě paliva ještě špičkovou počítačovou místonost, tak blízko UI na co se jenom dá v daném techu dosáhnout...

...pokud by to stačilo - spíš bych ji viděl jako další modul kosmoAegisu hlavní lodi. Něco jako přídavný VLS, schopný se vlastní silou přemístit kam je třeba - SŘP a senzory může obstarávat mateřská loď (nebo AWAC, bude-li něco v tom smyslu k dispozici) na dálku (autonomní bych nechal jen bodovou ochranu tzn nějaký protistřely krátkýho dosahu a lasery).
Lodě do přímýho střetu by měly obrovský ztráty, tak by měly bejt co nejjednodušší, aby jejich ztráta byla co nejsnadněji nahraditelná.

ale zase by šly (po ztrátě většiny paliva) použít jako "zásobovací muniční stanice", nebo být po dočerpání z další "vlastní" lodě s posádkou která přiletí přiřazeny na další bojovou misi, jenom pod jiným vedením.

Jj. Klidně bych ale nasadil i zásobovací lodě ... a máme tu konvoje ... a nutnost je napadat ...

Myslím že klidně. V armádě jde o výkon daného zařízení, ne o to jak moc ho ještě upravit, aby bylo neprůstřelně bezpečné pro osádku. "Sebevražedný krabičky" možná ne, spíš řekněme potenciálně dost nebezpečné krabičky. Kdyby byly sebevražedný, využilo by se to ke zefektivnění a zvětšení výkonu na bojišti.

Tak z toho co jsem zjistil Mk.41 přežije úplný vyhoření motoru střely - o jeho výbuchu jsem nic nenašel - ani jsem nenašel, jestli je potom VLS ještě použitelný (ačkoliv se skládá z bloků 2×4 šachet, tak by to mohl odskákat jen ten blok).
Počítám spíš teda se zničenim celýho kontejneru v podobnym případě, vznik řetězový reakce mi ale nepřipadá možnej ... uznej sám, že by to bylo fakt hloupý

EDIT:
Co musim silně doporučit je:
http://solarsystem.nasa.gov/eyes/player/index.html
(interaktivní mapa Sluneční soustavy vč. všeljakýho kamení a sond)

Daj se tam vcelku detailně nakoukat lety po sluneční soustavě.

Jestli má ta "odolnější" (starší) elektronika být schopná dělat, co od ní bude potřeba (skoro UI), bude mnohem míň "odolná" než to co máme v kompu teď. Jedině že by se to řešilo jinými principy, které nejsou radiací tak ovlivňované.

Asi tak, aby se ještě nerozpadla a uvnitř nevzniklo příliš velké "g"...?

Taky záleží na původní rychlosti a vektoru protivníkovy lodě před výstřelem. těch 50 000 / hodinu by nemuselo bejt zas tak špatnejch, kdyby tomu pohyb lodě ještě dal dalších 100 (nebo víc) tisíc. A pokud by se ta loď takhle pohybovala dostatečně dlouho...
Spíš než nahradit, bych řekl doplnit. Přece jenom ty lodě mají i radary, nejenom IRka.

Směrovou anténu velkou jak barák. Ačkoliv pět až deset metrů by se na tu loď asi vešlo, pokud bude mít víc jak 100 v "průměru" štítu/pusheru.

Což by tak nevadilo, protože dostupnej počítačovej výkon by byl zhruba desetinásobnej co v NAŠICH 80 letech. Jinak by jejich CIC personál vypadal trochu jinak, než 5 lidí na každou směnu a jejich RC fregaty by stačilo zarušit, aby se staly jenom pěknou trofejí na ufonský zdi a jejich PD systém, senzory i zbraně by byly mnohem "hloupější", než je potřeba. Naopak, výpočetní techika svejma výkonama prostě musí být "nastejno či lepší" než dneska.

Nápad (za ufony k "obraně"): na oběžné dráze Slunce máš mimo trasu Země/bojiště schovanou nákladní loď (klidně robotickou). Start a odlet od planety Země zachytíš až z bojiště, vypočítáš čas podle zrychlení a ve správnou chvíli vypustíš z nákladní lodi "do cesty" protivníkovi několik takových "Stealth krabic" s raketama - pokud možno tak, aby se s ním co nejtěsněji střetly. No a jakmile jejich pasivní senzory zachytí ping cíle tak silný, že už se blíží detekční hodnotě, prostě se "otočí" a odpálí směrem na cíl. Ten bude mít MNOHEM menší dobu na reakci (obzvlášť, když "mina" bude už nějáký ten kilák UVNITŘ účinného dostřelu.

Operuju s myšlenkou, že ty motory jsou dostatečně silné na to, aby ten "vesmirňáckej paradox" nebyl zas takovej problém.

Nejsnazší je asi kombinace mixu. Jedna střela z deseti bude mít nějáké komunikační rozhraní pro spojení s vlastní lodí a zároveň bude fungovat jako "matka husa" pro ty ostatní automatické (kterým jenom přihodí nové informace). Když jí protivníci sundají PD, ostatní robostřely budou mít poslední info a vlastní robomozky k tomu, aby zaútočily.

V tom případě budou nějáké ty "flotily", RC fregaty, a větší eskadry pilotovaných lodí nezbytné, prostě proto, že za ty 2 roky, než nepřítel přiletí s pěti loděma stihnu ke SVÝM pěti lodím postavit ještě další čtyři a utlouct ho na bojišti poblíž vlastní planety prostými počty (i v případě, že by se žádná planetární obrana nezapojila). "Poslat přelisu" prostě nepůjde, pokud bude bojiště o jediný DEN letu blíž k něpřátelské panetě, než k té tvé a to prostě proto, že ONI na svých teleskopech uvidí přesilu, pošlou zálohy a budou mít přesilu (až tam dorazí nastejno s tvými loděmi) zase oni.

Já jsem střet Sovětskýho a americkýho uskupení viděl posledně v televizi, když společně pálili na Kubánské pobřeží po Magnetovi v X menech... a to je naštěstí tak nejblíž, co se vyhlazení tehdá přiblížilo.

Ok, NENÍ tak daleko. Kolik desítek minut/hodin/dní ale bude vypadat přestřelka střelama na tuhle vzdálenost? A bude to ještě přestřelka, když "mezi salvama" budeš mít vteřinu, vezenou zásobu střel (včetně munice eskorty RCF) vyplejtváš za minutu a doba letu těch střel k cíli bude v hodinách? Jak TAKOVOU bitvu rozumně provést a ještě chytlavě literárně popsat?

No, stálo by za zvážení, aby ty RCF měly schopnost "síťování" inteligence. Že čím víc lodí v síti (či eskadře) složené čistě z RCF letí, tím "chytřeji" se eskadra chová. ROZHODNĚ by měly bojovat jako eskadra, kdykoliv budou mít alespoň jendoho "RC parťáka". A ROZHODNĚ by to chtělo nějákou zautomatizovanou výbrobu těchhle "RCFek"... A co konstrukce? Štít? - netřeba, stačí plechování. Velikost? když odečteš půlku paliva, hydroponiku, zásoby posádce, které by se vešly do místnosti 600 na 800 metrů, většinu "chodeb" a mnoho dalších věcí, bude to (proti "matce") relativně kompaktní konstrukce, která by se možná mohla vejít i pod sto metrů "průměru" v nejširším bodě. Tohle tahat do vesmíru by bylo stejně složitý, jako tahat loď s posádkou. Jak "horší" výkony oproti lodi s posádkou očekáváš, že by RCF měla? A nezvýšila by výkon v boji dostatečně zásadně k tomu, aby to ospravedlnilo dalšího člena posádky a menší kokpit v RCF přítomnost (skoro kamikaze) pilota? Pak by jako "avacs" mohla sloužit jedna lehce upravená fregata a šéfovat letce těch robotických, které by měla "vystrčené" dopředu. Na "krátké" lety by to ten pilot fyzicky měl přestát docela dobře, pokud by se pak mohl vrátit na matku do 1G a k dalším zásobám.

Nejlepší "zásobovací loď" je prachsprostej automat podobnej dnešním vědeckejm robotickejm sondám, jenom s dostatečnou velikostí a silou.
Pokud by letěla "sama" nebo jenom s dalšími "náklaďáky", tak by to stačilo. A kdyby nelétala sama le v doprovodu lodě, ani by nemusela být tak "chytrá" jako sonda, stačilo by, aby jenom následovala "matku". Trochu jako F.R.E.D. v prvních sériích SG1, nebo M.U.L.E. (jenom ve vesmíru).
Pokud by ale dostatečně velkou část zásob, paliva a střel vezly "vesmírné muly" (TAM bych viděl tu "Sunshine" modulovou konstrukci, značně by usnadnila výběr konkrétního zásobního modulu a jeho přímé odpojení), mohla by se velikost bitevníků nemálo snížit... Možná až pod tu stovku metrů...
"Umělá gravitace" by pak šla řešit speciální formací dvou lodí (nejspíš matky a muly), které by letěly tu delší část cesty po společném dvoušroubovnicovém vektoru, spojené kabely a byly si vzájemně protiváhou (jako dvě koule na provaze bolasa). Pak by rázem na celé lodi (jak "matce", tak "mule") bylo 1G... A ZNAČNĚ by to zjednodušovalo případný transport materiálu (zásob) z muly do matky (prostě by to bylo podobné těm mým "antiG/židlo/kokonům", ale dokázalo by to utáhnout v 1G dvacetitunovej modul, "přejet" po kabelech jako climber vesmírného výtahu a ten modul "předat" matce. Mula by (pokud by měla podobnou konstrukci motorů, případně podobně zásadních částí jako matka, což by bylo žádoucí) mohla sloužit jako zdroj náhradních dílů a zároveň místo pro rozrůstající se hydroponii (moduly by po odebrání zásob/paliva jenom dostaly žárovky, plastové stoly, dálkově ovládaný dávkovač vody a tolik humusu kolik dokáže posádka vyprodukovat a bylo by to redy pro růst vlastní potravy, což by zase snižovalo množství nutných zásob...

Jo, asi to nebude tak zlý, jak jsem se bál.

Ještě zvážit tohle:
- co solární bouře (a podobné "výkyvy počasí")?
- Jestli je TOHLE přibližná technologická úroveň "Vénů" když přistáli před dvěstě lety, jakto, že je nevyvraždili lidi už první noc ve spánku?
- Nebylo by snažení všech těch "zůčastněnejch" (v hlavních laborkách jejich domovských planet) zaměřené na:
1) pokud možno (IR senzory) nezjistitelný pohon (řešil by "nenápadný" pohyb lodě i "nenápadnou" střelbu.
2) co nejrychlejší pohon, pokud možno pohon, který by obcházel zákon relativity (kdyby jakákoliv z těch stran vymyslela - a nenechala si ukrást - nadsvětelný pohon, nebo jiné "snadné a rychlé" řešení logistiky, prostě by MUSELA vyhrát logistickým KO
3) "nadsvětelně" rychlé senzory a (hlavně) komunikaci. Byl by šílený rozdíl bojovat s "RC fregatama", které by byly minimálně tu světelnou sekundu od jejich "matky", a s RC fregatama, které by byly na druhé straně soustavy, ale stejně by reagovaly jako by je řídil člověk.
4) antigravitační techniku, nebo jiný způsob, jak snadno a rychle dostat do vesmíru (a z vesmíru zpátky) tolik tun šrotu, kolik chceš. Nebo alternativně - dostat do beztíže co nejvíc jejich průmyslu, aby se z planet muselo "tahat" jenom to nejnezbytnější.
5) klasické "vojenské" výzkumy - větší a lepší výbušniny, atd, až by se dostaly na sílu pumy, která by dokázala zlikvidovat planetu (něco jako ta sovětská "pojistná" superpuma v tankeru, kterou kdyby odpálili, tak zruší Zemi šanci do dalších 200 let mít jakoukoliv ekosféru (popílek by jentak neopadl, i kdyby to Zemi nezměnilo na hodně hodně malejch kamínků letících různými směry).

Jestli má ta "odolnější" (starší) elektronika být schopná dělat, co od ní bude potřeba (skoro UI), bude mnohem míň "odolná" než to co máme v kompu teď.

Což by tak nevadilo, protože dostupnej počítačovej výkon by byl zhruba desetinásobnej co v NAŠICH 80 letech. Jinak by jejich CIC personál vypadal trochu jinak, než 5 lidí na každou směnu a jejich RC fregaty by stačilo zarušit,...
, výpočetní techika svejma výkonama prostě musí být "nastejno či lepší" než dneska.

To bude záležet na Rayovi, žejo - buď dobrý IT a jak říkáš, nebo echt osmdesátkový IT (už taky neni až tak zlý - většina moderní vojenský techniky je z osmdesátejch let) a pak vskutku, viděl bych na CIC spíš tak 50 lidí na směnu a k tomu sálovej počítač...
Řízení tý fregaty by nemuselo bejt až tak zlý
-sleduj dráhu:
-vypusť střely:
-směrem: (buď dostanou koordináty a poletěj na INS s autonomnim navedenim na cíl nebo si je během letu převezme křižník).
Rušení je problém, ale nahrát program do nich se dá před bitvou (mimo dosah rušení).

Operuju s myšlenkou, že ty motory jsou dostatečně silné na to, aby ten "vesmirňáckej paradox" nebyl zas takovej problém.

Aha - já počítal s něčim, jako o stupeň prodloužená Polaris, tzn delta-v tak 20 až 50 tisíc km/h.

Nejsnazší je asi kombinace mixu. Jedna střela z deseti bude mít nějáké komunikační rozhraní pro spojení s vlastní lodí a zároveň bude fungovat jako "matka husa" pro ty ostatní automatické (kterým jenom přihodí nové informace). Když jí protivníci sundají PD, ostatní robostřely budou mít poslední info a vlastní robomozky k tomu, aby zaútočily.

Like - možná by vedoucí roli mohla převzít další střela.

V tom případě budou nějáké ty "flotily", RC fregaty, a větší eskadry pilotovaných lodí nezbytné, prostě proto, že za ty 2 roky, než nepřítel přiletí s pěti loděma stihnu ke SVÝM pěti lodím postavit ještě další čtyři a utlouct ho na bojišti poblíž vlastní planety prostými počty (i v případě, že by se žádná planetární obrana nezapojila).

Samozřejmě, že vést válku na dálku je problém a čím větší dálka tím větší problém.
Otázka je produkční kapacita a taky, když vim, že za dobu letu enemák postaví 4 nový lodě, pošlu jich 50, aby ty 4 neudělali takovej rozdíl ... když enemák stihne za dobu shromažďování flotily postavit stejnou, bude to 50:54 a ne 5:9.
Když jich za tu dobu postaví 10, vyhrál jsem bez boje, když jich postaví 100, začnu jednat o kapitulaci (nebo alespoň šířit humanistický hemzy o kráse míru )

"Poslat přelisu" prostě nepůjde, pokud bude bojiště o jediný DEN letu blíž k něpřátelské panetě, než k té tvé a to prostě proto, že ONI na svých teleskopech uvidí přesilu, pošlou zálohy a budou mít přesilu (až tam dorazí nastejno s tvými loděmi) zase oni.

Což neni zase tak jiná situace, než když bude bojiště o jedinej den plavby blíž k nepřátelskýmu pobřeží, než ke tvýmu a ONI prostřednictvím spy satelitu uvidí přesilu a podle toho zareagujou...
Jde o to vytvořit situaci, aby si to nemohli dovolit (např. by tim ztratili přesilu na jinym potenciálnim bojišti s větší prioritou).

X-Mena jsem neviděl...

Ok, NENÍ tak daleko. Kolik desítek minut/hodin/dní ale bude vypadat přestřelka střelama na tuhle vzdálenost? A bude to ještě přestřelka, když "mezi salvama" budeš mít vteřinu, vezenou zásobu střel (včetně munice eskorty RCF) vyplejtváš za minutu a doba letu těch střel k cíli bude v hodinách? Jak TAKOVOU bitvu rozumně provést a ještě chytlavě literárně popsat?

No jak se zdá, Ray s několikadenním putováním střel počítal, takže no problem.
Jinak právě proto navrhuju takovou mohutnost střelby, protože protistřelová ochrana bude mít moře času na její očesání.
Množství použitý munice by mělo odpovídat očekávaný kapacitě ochrany nepřítele tak, aby skrz prošlo dostatečný množství střel k dosažení požadovanýho výsledku (zničení zásobovací lodě, mateřský lodě, základny v asteroid. pásu nebo přímo redukce počtů protivníka před další bitvou nebo přinucení ho poslat do oblasti další síly a tim ho oslabit jinde...).

Zároveň složení munice (střel a antistřel) by mělo vycházet z odhadu palebný síly protivníka a času, kterej budeš mít na likvidace jeho střel atp.)

K těm lodím by určitě byl nějakej Field Manual

Jinak co do využití RCF souhlasim.

Mula
[img][./images/thumbs/us_navy_090820-n-9132c-040_seaman_jennifer_nong_holds_the_lifeline_steady_as_pallets_come_across_a_tension_line_into_the_hangar_bay_of_the_aircraft_carrier_uss_ronald_reagan_-28cvn_76-29_1326145132.jpg]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b6/US_Navy_090820-N-9132C-040_Seaman_Jennifer_Nong_holds_the_lifeline_steady_as_pallets_come_across_a_tension_line_into_the_hangar_bay_of_the_aircraft_carrier_USS_Ronald_Reagan_%28CVN_76%29.jpg[/img]
Like
I s tou umělou gavitací... otázka - máme kabely dost pevný, aby udržely hmotnost lodi při 1g (nebo alespoň při nějaký rozumný hodnotě) ?

EDIT:
Ještě jedna zásobovací námořnověc se mi zamlouvá:
[img][./images/thumbs/navyfleetresupplyconops_1326146484.gif]http://img502.imageshack.us/img502/8071/navyfleetresupplyconops.gif[/img]
Zásobovací lodě budou pendlovat mezi Zemí a Flotilou - když doletěj až poblíž flotily, ale ne na orbit kolem něčeho tam, fyzika zařídí, že se zase vrátěj k Zemi... můžou vozit posádky pro lodě dlouhodobě nasazený daleko (aby se křižník nemusel vracet od Jupitera kvůli výměně lidský náplně) ... křižník by požadovanym způsobem natáhl nebo zploštěl svoji dráhu kolem Slunka (nebo by na ni přešel, pokud by kroužil kolem něčeho jinýho) na setkání se zásobovací lodí, po doplnění paliva by se vrátil na původní (nebo by totéž poslal udělat mulu).
Jelikož nepředpokládám existenci kosmickejch sléváren nebo tak něčeho, bylo by jedno, jestli se údržba bude provádět v kosmu v blískosti Země nebo v kosmu někde jinde... lodě by mohly bejt pernamentně v nasazení resp stahovat se jen kousek stranou v případě potřeby a ne až k domovskýmu světu.

Pokud nepřítel nepříjde na nějákou kulišárnu, kterou tu loď "odrušit" dřív, nebo "překvapit" její naprogramování.

Mě by ta "polaris" nebyla taky proti mysli, až na pohon - chtělo by to něco jiného. Buď opravdu DALEKODOSAHOVÉ střely s "VASMIR"(em), který by při "odpalu" a při "průletu oblastí PD obrany cíle" letěl na plné kule a v "cestovní" dráze letu letěl v úsporném režimu jako iontový motor...

Otázka je, kolik "normálních" střel v salvě obětovat k tomu, aby ty zbylé měly lepší efekt v cíli. Já bych to viděl spíš tak, že bys odpálil první salvu, ta by poodlétla a vypnula motory. Pak druhou, ta by vypnula motory o setinku vteřiny dál. Atd, atd, až bys vypálil poslední raketu (ze zásobníku, nebo z odhadované výdrže cíle). S tím, že by se rakety ještě před vstupem do "zóny PD cíle" navzájem dohnaly. Pak by tam bylo dostatek "náhradních" matek hus... (kdyby ta první padla). Operuju s myšlenkou, že by "matka husa" měla dostatečně odlišnou konstrukci k tomu, že by v podstatě nesloužila jako nic jiného, než jenom kinetický interceptor (a jako "hlavice" jí sloužila váha komunikačního a senzorového vybavení).

To je asi tak jediné, co by v té situaci ŠLO...

Otázka je, kolik "zájmovejch míst" mají ve vesmíru. Vlastní planetu, kolonii ještě ne, vesmírné doky a tím to tak hasne... Možná ještě nějáké těžební operace v asteroidech. A taky jestli vědí, kolik lodí máš TY (což by z pohledu dalekohledem mohli být schopní odhalit) a podle toho se zařídili - tj dopředu VĚDĚLI, že ty "rezervy" poslat mohou.

Mluvím o posledních asi deseti vteřinách téhle ukázky:
http://www.youtube.com/watch?v=frcCCHb9 ... ure=relmfu

Ok, Ray už si to dořeší, jak uzná za literárně hezký.
Protistřelová ochrana má (lasery) ten mířenej dosah 100 000. I "antirakety" obrany nebudou mít o MOC větší dosah, navíc by se jim stačilo ubránit tak, že uvnitř salvy pošleš pár "raket", které budou mít místo hlavice vlastní laser a jako část "bodové obrany salvy" čistit cestu antiraketami cíle. Pak by hlavní bylo, zahltit PD obranu cíle ve chvíli, kdy se salva přiblíží k té hranici dostřelu PD.

Pokud by byly kabely dost pevný pro orbitální vejtah, tak by určitě zmákly tah nějákejch dvou stovek tun z každý strany. Navíc narozdíl od vejtahu, tady ty kabely můžou bejt "vedle sebe" - může jich bejt docela hodně.
Při cestě "tam", kdy jsou lodě mnohonásobně těžší, by celá "flotila" včetně RCček (nebo "matka" a všechny muly, RCčka by byla mimo) letěla v takovéto formaci:
[img][./images/thumbs/formacelod_1326152924.png]http://img40.imageshack.us/img40/1081/formacelod.png[/img]
http://img40.imageshack.us/img40/1081/formacelod.png
Pohled "zpředu". Modré tečky jsou buď matka, nebo muly.

Počet spojení s okolními loděmi (trochu podobný konstrukcí "pavoučí síti") zajišťuje rozumnou údržnost kabelů (je na ně nakládána menší váha, protože váha lodě se takto dělí do sedmi směrů a na sedm kabelů). Při "zpáteční" cestě zůstane matce a jedné mule (která se vrací spíš proto, že je potřeba "závaží", než proto, že by bylo NUTNÉ, aby se vrátila) minimálně pět kabelů pro vzájemné spojení, s tím, že lodě budou lehčí o polovinu paliva, polovinu zásob, všechny střely, atd, což nemálo sníží celkovou hmotnost a tím pádem i namáhání spojovacích kabelů.
Jak už jsem psal, stačilo by, aby byly prázdné kontejnery s materiálem MUL "znovupoužitelné jako hydroponie. Až by tam přiletěli za dva a pl roku další lidi, čekal by je tam čersvej proviant, munice + cokoliv co zůstalo ve zbylých šesti mulách, to všechno chráněné zbylými RC fregatama. Takový instantní opěrný bod v nepřátelském vesmíru dodejte jenom lidskou inteligenci a máte základnu operací další flotily jak vyšitou.

Na materiál to není špatný nápad, ale na dopravu posádky by to znamenalo, že ty "shuttles" budou muset mít "umělou gravitaci" a dost zásob pro posádku. To už by bylo lepší tam poslat druhou loď (bitevní), s VLASTNÍ flotilou a jenom na ní přihodit o jednoho cápka víc.

Mimochodem čím víc mluvíme o RCF, tím méně mám pocit, že by byl potřeba palubní hangár s drony, nebo dokonce i s raketoplány schopnými přistát skrz atmosféru. Pro "návrat" prostě na nějáké stanici u Země přestoupí, nebo použijí jednou-užitené "záchranné kapsle". Pro krátké přelety vesmírem stačí něco mnohem menšího než raketoplán a místo "awacsů" by taky šla využít RCF poupravená tak, aby na ní "pilot" ten týden až dva měsíce přežil bez problémů a mohl ovládat zbytek RCF. v jeho odřadu.

Nebudu reágovat na všechno (to až někdy v únoru), ale jen bych chtěl zmínit, že souboje budou primárně probíhat v soustavě Jupitera (mimo ambuše v pustině), kde se přeci jenom počítá s trochu stísněnými podmínkami. Měl bych ještě dotaz do taktiky. Zatím to totiž vypadá, že je to celé jenom o tom, kdo bude mít více lodí (= střel) a nějak mi příjde, že absentuje taktika (resp. manévry) jako taková. Není nějaká šance, jak umně využít prostor a "podnebí" (např. u Jupitera je tak silná radiace, že lodě musejí generovat svoji vlastní magnetosféru) k likvidaci silnějšího oponenta?

Ještě zvážit tohle:
- co solární bouře (a podobné "výkyvy počasí")?

Operoval bych spíše s tím, že v určitých oblastech (blízko slunce a u Jupitera) je kurefsky vysoká radiace (nějaké "vyskočím z lodi ve skafandru/kokonu a za pár hodin mě zachrání awacs shuttle" je sebevražda, vlastně už vyřazení magnetosférických štítů je asi jízdenka do márnice).

- Jestli je TOHLE přibližná technologická úroveň "Vénů" když přistáli před dvěstě lety, jakto, že je nevyvraždili lidi už první noc ve spánku?

Nevím přesně co je "tohle" (Ultramarinusi, nemohl bys začít používat Quote funkci? ). Ale možná jde spíše o to, že lidi ("Francie") se nebezských chobotnic s technologií na úrovni 20. století docela báli a logicky si odvodili, že nespolupráce asi nebude moc moudrá. Mimoto Vénové tehdy přiletěli de facto pomáhat.

- Nebylo by snažení všech těch "zůčastněnejch" (v hlavních laborkách jejich domovských planet) zaměřené na:
1) pokud možno (IR senzory) nezjistitelný pohon (řešil by "nenápadný" pohyb lodě i "nenápadnou" střelbu.
2) co nejrychlejší pohon, pokud možno pohon, který by obcházel zákon relativity (kdyby jakákoliv z těch stran vymyslela - a nenechala si ukrást - nadsvětelný pohon, nebo jiné "snadné a rychlé" řešení logistiky, prostě by MUSELA vyhrát logistickým KO
3) "nadsvětelně" rychlé senzory a (hlavně) komunikaci. Byl by šílený rozdíl bojovat s "RC fregatama", které by byly minimálně tu světelnou sekundu od jejich "matky", a s RC fregatama, které by byly na druhé straně soustavy, ale stejně by reagovaly jako by je řídil člověk.
4) antigravitační techniku, nebo jiný způsob, jak snadno a rychle dostat do vesmíru (a z vesmíru zpátky) tolik tun šrotu, kolik chceš. Nebo alternativně - dostat do beztíže co nejvíc jejich průmyslu, aby se z planet muselo "tahat" jenom to nejnezbytnější.
5) klasické "vojenské" výzkumy - větší a lepší výbušniny, atd, až by se dostaly na sílu pumy, která by dokázala zlikvidovat planetu (něco jako ta sovětská "pojistná" superpuma v tankeru, kterou kdyby odpálili, tak zruší Zemi šanci do dalších 200 let mít jakoukoliv ekosféru (popílek by jentak neopadl, i kdyby to Zemi nezměnilo na hodně hodně malejch kamínků letících různými směry).

ad 1) IMO je to z fyziky nemožný, pokud nepřistoupíme na technobláboly typu mass effect generator field. Můžou o tom snít, ale my dneska taky sníme o warpu.
ad 2) viz. 1. btw. napadlo mě Vénům narvat iontový pohon (pro odlišení), díky čemuž by sice byli v bitvách "trochu" znevýhodnění, ale mohli by časem nabrat pořádnou akceleraci (oproti tomu lidi by byli mnohem více závislí na palivu a orion bombách). Je to podle vás příliš nelogické?
ad 3) komunikace by se snad dala pořešit z quantum entaglement. Můžeme říct, že v této oblasti probíhá usilovný vědecký výzkum (Vénové by asi měli mít navrch), který pak může vést v dominanci jedné strany.
ad 4) Vénové mají výtahy, lidi jsou kvůli shuttůlm a cargo dělům logicky znevýhodnění, ale zase dominují počty masa do mlýnku a tdy i průmyslu (Vénové se přece vybombili). AG se může řešit, ale podobným způsobem jako v bodu 3.
ad 5) a neřeší to prostě neomezeně velké termojaderky? Air Force v mém (mrtvém) topicu k kvantové teorii nadhodil, že nějaké "strunové bomby" by asi uměly krájet planety.
Ono jako vůbec není problém vymasit dvě planety, prostě přiletíme k asteroidu, připíchneme k němu motory a za rok je Venuše/Země doutnající díra. Problém je, že druhá strana má ty lodě, které mohou udělat něco podobného nám, viz. MAD.

Merkur, Venuše, Země, Mars JUPITER, ... atd. Takže asi nebude ta radiace "ze Slunce", protože Jupiter Slunci tak blízko zas není?
Dají se využívat gravitační pole planet pro urychlovací manévry, nejspíš budou rozdíly mezi silou lodí jednotlivejch ras, ale v konečným důsledku to bude prostě o počtu (+ kvalitě) střel (protože velká loď raketě neuteče a když je ta raketa naváděná, nebo dostává akutalizace, tak ta loď ani neuhne). Ten fígl s "magnetosférou" by vyšel jedině v případě, že by ta druhá strana netušila, že tam nějáká ta magnetosféra je potřeba. Blíž ke Slunci by to SNAD bylo možné (taktika by tam byla ovlivněná nutností nastavovat štít pořád směrem ke slunci, takže ti co by letěli "od" Slunce by měli taktickou nevýhodu proti těm co by letěli "ke" Slunci, jinak ale opět nějáké manévrování loděmi v tom smyslu co známe bohužel není moc co platné.

Nejsem si stopro jistý, jestli silná magnetosféra může helfnout proti radiaci. (já myslím, že jenom proti "slunečnímu větru"). Jestli může, proč nemají na dnešních lodích okolo reaktorů raději elektromagnety, než olověný pancíř? Bylo by to lehčí a skladnější...

Tím "tohle" (co má představovat technickou úroveň) jsem myslel předcházejících 8 stránek s důrazem na poslední dvě. Chci říct, že lidi (pravda, nepočítaje "civilní" obyvatelstvo, ale spíš chlapi ve správném věku a se správnou náturou) by ty Vény pravděpodobně chvíli pozorovali, zjistili kdy jsou nejmíň chránění a pak je tam zabili. Přece se Vénové nemohou mimo jejich základnu chráněnou automatickejma kvérama (kde mají lidi kontrolovaný a můžou je okamžitě vyhodit z permietru, nebo dokonce zabít), pohybovat neustále v howertancích? Jistěže by té "republice" došlo, že nespolupráce je nemoudrá, ale nechci věřit, že by se mocní vzdali své moci tak okamžitě (a nahradili je Vénové), nebo že by naopak mírumilovní Vénové první co udělali po příletu na planetu slíbili nějákému místnímu pašovi, že když bude spolupracovat, tak pak ho nechaj vládnout celý planetě (což by BYL důvod proč by elita mohla chtít spolupracovat)

ad1) nezjistitelnej způsob odpalu, ani pohonu pro lodě neni "fyzicky nemožnej", jenom dost složitej. Příkladem je ten odpal střely stlačenýmy plyny, o kterém tu byla řeč. Nebo využití hybnosti "mateřské" lodě k "vypuštění" střel (opět nezjistitelnému, nebo velmi TĚŽKO zjistitelnému). Nereaktivní motory JSOU už dost ve fikci ze sci-fi,
http://en.wikipedia.org/wiki/Reactionless_drive
ale například TOHLE (video) by MOHLO být použité pro něco hodně podobného (alespoň při počátečním urychlení střel, nebo celých lodí prostým "gravitačním mikroprakem", ve vhodnou chvíli vypnutým).
http://www.youtube.com/watch?v=VyOtIsnG71U

ad2) Tady už je to trochu složitější (zatím ani náznaky), ale bylo by hloupé se o to alespoň nesnažit, protože kdyby to vyšlo, byl by to insta-vin. Lidem místo raketového, (nebo té straně kterou bych chtěl aspoň trochu "zvýhodnit") bych doporučil nějákou verzi VASIM(i?)Ru, který na "vyžší otáčky" je MNOHEM rychlejší než iontový motor, ale na "nižší" má všechny výhody iontového.

ad 3) To by šlo, ale zase pozor, aby to neskončilo příliš velkým "dosahem" toho nadsvětelného komunikačního fígle. Aby nemohly svoje "RC fregaty" používat v podstatě bez dohledu, celou tu dálku až z jejich planety. To by byla DOST velká výhoda, obvzlášť pro stavbu lodí. V podstatě by se frkal jenom jeden druh pořád dokola.

ad 4) Pro lidi bych místo AG viděl "urychovací magneticku smyčku". v podstatě by to byl "kruh" magnetických kolejí podobný tomu ve videu s "odbočkou". Kruh nahrazuje délku rozjezdu na obří "rampě" a umožňuje pozvolné zrychlování lodě (a to i s posádkou), nebo projektilu (mimochodem by to byla docela dobrá odpověď na ten argument s railgunem, že by to tu loď co střílí sejmulo stejně jako cíl - prostě by se "urychlení" udělalo pozvolna na "kilometrech" dráhy, než by se provedl vlastní "výstřel".)

ad 5) ve druhé světové měli dost výbušnin na to, aby stejný efekt jako měla atomovka dosáhli i konvenčníma zbraněma. Proč nepoužili TY, když jich měli dost? Proč za "studené" války vynalezli po jaderných termojaderné, neutronové a další "hromadné" bomby? protože doufali, že jim to dá dostatečnou výhodu k tomu, aby se statistiky MAD naklonily dostatečným způsobem k jejich straně.

Polaris... pravda, že je z 60. let, takže v 80. už by mohli mít něco nabombenějšího.

ta by poodlétla a vypnula motory. Pak druhou, ta by vypnula motory o setinku vteřiny dál. Atd, atd, až bys vypálil poslední raketu (ze zásobníku, nebo z odhadované výdrže cíle).

Taky možnost - mě napadlo řešit to úpravou dráhy.

Imo husa by mohla bejt stejná střela, jako všechny ostatní. Potřebnej hardware bych narval do posledního stupně, kdy střela ještě letí vcelku (před vypuštěním jednotlivejch hlavic) aby nepřekážel v poslední fázi, když už ho neni potřeba - pak bych jeho kapacitu využil k ECM ochraně útočících střel (nebo to může zajišťovat ta špeciální střela).

pár "raket", které budou mít místo hlavice vlastní laser a jako část "bodové obrany salvy" čistit cestu antiraketami cíle.

Anti-antirakety určitě - ani by nemusely bejt jiný, stačila by jiná hlavice.
Lasery do toho narvat nevim nevim, přecejen je to docela hi-tech na to, mít to na jedno použití, ale pokud to průmyslová síla doma zvládne, cobyne.

Jinak protistřely bych rozdělil do dvou zón působnosti (a podle toho vyráběl dva typy s požadovanym dosahem): postřelování příchozích střel dokud jsou v celku (long range) a hlavice po oddělení (short range - jeden akcelerátor by vymetl třeba 8 takovejch z každý buňky VLS, pak by pokračovaly nezávisle)

tak by určitě zmákly tah nějákejch dvou stovek tun z každý strany

Jedna Polaris váží cca 13tun, při 500ks by jen munice vážila 6.500T (při 1g).
Ta síť by mohla bejt fajn.

ale na dopravu posádky by to znamenalo, že ty "shuttles" budou muset mít "umělou gravitaci" a dost zásob pro posádku.

O to mi šlo, aby tyhle support funkce plnily nebojový lodě a bojový se mohly specializovat na boj.
Bylo by tam relativní pohodlí, možnost sociálního kontaktu ap. a na válečnejch by to mohlo bejt o to spartánštější, pokud by na nich posádky byly třeba do těch 6-ti měsíců (pak 6-měsíců volno a další turnus a pak na Zem... např.)

Menší drony než fregaty bych používal pro lokální obranu - možnost startů na odhoditelnej stupeň.
Lepší udržitelnej poměr tah:hmotnost (přinejmenším po vypuštění střel) by umožnil pálit na cíl, aniž ten by mohl opětovat palbu ... a kdyby tak co, je to malý a levný a když jich poletí 20 a 5 to koupí, bude to bolet míň, než když poletí 5 větších lodí a 3 to koupí.

Zatím to totiž vypadá, že je to celé jenom o tom, kdo bude mít více lodí (= střel) a nějak mi příjde, že absentuje taktika (resp. manévry) jako taková. Není nějaká šance, jak umně využít prostor a "podnebí" (např. u Jupitera je tak silná radiace, že lodě musejí generovat svoji vlastní magnetosféru) k likvidaci silnějšího oponenta?

Tak vesměs to rozvíjíme za naši stranu, to neznamená, že ti druzí musej bojovat stejně.
Když si vezmeš složení sovětskýho a emerickýho loďstva, taky bylo úplně jiný, obě strany měly vlastní doktrínu pro jeho využití (mj. protože loďstva obou stran měly ve WW3 plnit jiný role).
Ovšem obě strany pochopily význam řízenejch střel - ze začátku proti nim nebylo moc obrana, tak jich stačilo pár, ale jak šel pokrok...
Američani jich uměli sypat hodně na kratší vzdálenost a to převážně z lodí (hladinovejch), nebyly tak rychlý, ale měly mnohem pokročilejší prostředky průniku (navádění, ECM), sověti měli střely mnohem rychlejší a s většim dosahem, neměli kadenci jako USA, tak to kompenzovali většim počtem útočníků (hlavně bombardéry (pro sověty byly mnohem významější v roli dalekodosahovejch likvidátorů flotil, než opravdickejch bombardérů) + loďstvo + ponorky (který USA měli používat k likvidaci sověckejch SSBN a k útokům na cíle mimo možnost působení bombardérů), dokonce pár ekranoplánů...
Sověti měli mohutnou flotilu špionážních lodí, zatimco emeričani pro ELINT a SIGNIT ponorky a pro zbytek satelity a běžný loďstvo...

Tzn záleží na tobě, kdo bude proč o co bojovat a v čem bude mít kdo převahu (průmysl, technologie,... ale i psychologie ... a anatomie, mluvíme-li o emzácích) a z toho se bude odvíjet, jakym způsobem.

V případě blízkosti dost velkýho tělesa (měsíc nebo planeta, ale zase ne Jupiter...) by bylo možný schovat se za jeho horizont (ztratit se z dohledu, přimět střely škrtnout si o atmosféru...) + jak míní Ultramarinus skoky pomocí gravitace.

Radiace by mohla narušovat činnost senzorů, Slunce přesvětlovat optický a IR senzory... pokud je před následkama bude chránit zařízení, kdo bude mít lepší, může si dovolit vstoupit do žhavější zóny nebo v nebezpečný oblasti dýl vydržet.

Strunový bomby... myslel jsem to tak - objevili jsme atom, rozbili jsme atom ... teď se snažíme objevit, z čeho je gravitace, prostor, čas... až na to přijdem, jistě s tim řádně naložíme. Z pohledu dnešního (natož osmdesátkovýho) to bude jasná a ničim neobhajitelná magie

Mezi tradiční vojenský výzkumy bych zahrnul taky kryptografii a nějakou formu rozvědky - posílat líp a hůř šifrovaný více nebo méně opravdický příkazy pro flotilu a pod.
V kombinaci s flotilama fake-lodí by to mohlo vést k něčemu, jako Midway.

Výsledek bitvy vždycky záleží hlavně na použitý síle, ale součástí umění války je zařídit, aby to byla naše strana, kdo bude mít v každý (rozhodující) bitvě převahu.

EDIT:
Zájmový body můžou bejt u Jupiteru pro nás Europa (těžba vody na místě = menší voser s logistikou), venušani by zase mohli chtít něco těžit třeba na Iu (jestli třeba dejchaj síru nebo cojávim ), zájem potom bude zabrat Europu pro nás, ale zabrat Io taky pro nás, aby oni měli komplikovanější situaci.

Potom přilétavší flotila se bude dělit, nepřítel toho může využít a napadnout jednu její část, cílem na jednom místě bude zničit těžební zařízení a pokud možno se vyhnout nepříteli, na druhym místě bude zájem přímej střet.
Každá z větví toho útoku může za obě strany bejt míň nebo víc opravdická (odvádění pozornosti...)

Jen idiot si řekne "támhle má nepřítel spoustu sil, tak tam pošlu taky spoustu sil, aby jsme z toho oba byli v kelu", takže nějaký ty válečný manévry bych neodsuzoval

Asi ano, i když ve vesmíru by asi nejvíc záleželo na pohonu (jiný než raketový-?-, palivo by došlo v prvních desítkách minut letu). Senzory rakety a počet hlavic by taky zlepšil šance k zásahu.

Taky jestli by se to "cenově" vyplatilo rvát do každý střely, ty komunikační serepetičky a senzory a zařízení pro elektronický boj. Pokud by libovolná strana získala "nadsvětelnou komunikaci", zrovna TADY (při ovládání salvy) by se to dost zásadně hodilo k pozvednutí efektivity elektronického boje salvy.

Když o tom přemýšlím, "anti- antirakety" by byly asi lepší než laser. To jenom že ten by měl větší dostřel a rychlost "letu střely k cíli". Rychlost opakování palby na druhou stranu netuším. A taky by (při použití proti raketám) nemusel bej moc silnej, ale dal by se použít na dálkové "předsmažení" senzorů PD stanovišť cíle, nebo i jako PD obrana VLASTNÍ lodě (ty salvy protilodních střel by se někde míjet prostě musely a pročištění té salvy protivníka by mohlo znamenat rozdíl mezi životem a smrtí VLASTNÍ lodě (která je docela cennej kousek vesmírnýho konstruktérství a v podstatě dvacetina vesmírné síly celé rasy).
Myslím, že jako "blízkodosahové protistřely" by to zvládaly docela slibně PD lasery. Myslím, že by bylo lepší se soustředit (obzvlášť při situaci, kdy se o odpalu prostě musí vědět dopředu) na dalekodosahové antirakety, než boostovat počet a kadenci laserových PD střílen nějákými bodovými střelami na pár desítek (tisíc) kilometrů doletu.

Ano, ale součástí lodě (i muly) by byly i jiné věci - od zásob všeho (proviant, voda, palivo), až po váhu konstrukce samotné lodě. Takže ještě víc než 6 5OOT. Ale TYHLE tuny by byly rozloženy rovnoměrně v těch osmi lodích, tak

Pak by bylo snazší, kdyby měly "Muly" oddělení pro posádku. Fungovaly by tak jako zálohy pro případ fatálního výpadku Matky, nebo jako "záchranné čluny". Zároveň není třeba žádných "záchranných podů" v matce a v případě ztráty matky včetně celé posádky, dostanou muly jenom dálkovým řízením ze Země rozkaz k návratu (takže menší ztráty na materiálu i při "neúspěšné misi").

Ok, menší drony se berou taky. Možná by mohly dokonce suplovat v salvě ty "protistřely proti antiraketám" s laserovými děly.

Dalším (možná užitečným) fíglem by bylo při útěku za sebe "rozsypat" VLS bloky. S tím, že by odpálily na plnou rychlost svoje ptáčky až teprve ve chvíli, když by se nepřítel dostatečně přiblížil, nebo začal bloky likvidovat laserem.

Otázka, jak moc půjde "fake flotila" zakrýt (když nepřítel používá dalekohledy) - obyč ECM vábničky by asi nezabraly. A když už pošleš "fake" flotilu někam do soustavy, jestli tě ta "fake" flotila nevyjde na stejné prachy, jako "operační skupina fregat a mul pro matku.

Voda na Europě by řešila vodu, vodík a kyslík do vzduchu. Taky nejspíš okyslyčovadla do raketových motorů. To už je docela dost bodů, proč to raději zkusit.

Docela dobrá verze útoku by byla přesvědčit lokální obranu té základny, že větší útok přijde z jiné strany, smést salvou ty chudáky které poslali do cesty tomu druhému ("slabšímu") útoku, přebít VLS boxy a jít po zbytku nepřátelskejch sil.

Myslím, že jako "blízkodosahové protistřely" by to zvládaly docela slibně PD lasery.

No to je otázka... při relativní rychlosti střely 50.000km/h a dostřelu laseru 100.000km máš na postřlování cíle jen 2 sekundy, což je tak akorát na jeho zničení a zvyšovat množství laserů jde jen omezeně, protože prostor, protože odpadní teplo a protože papkaj (ať už elektřinu, nebo palivo).

Protistřely můžou působit proti více cílům paralelně, ale zase zásah není zaručen (počítám s pravděpodobností tak 20 až 50% při těhlech rychlostech - proto vícenásobný protistřely - a dával bych je i do těch dálkovejch-protistřel).
Ale zase aby nedošlo k duplicitě cílů (víc protistřel se zaměří na jeden cíl), bylo by třeba všechny protistřely kontrolovat, tzn nároky na SŘP.
Proto počítám se zónováním ochrany - první salva protistřel očeše salvu nepřítele a další bude na cestě, pokud čas dovolí, klidně zatím na INS a na navádění na konkrétní cíle přejde až při větším přiblížení - to by odlehčilo SŘP.
Může se to opakovat, kolikrát se to stihne.

...při útěku za sebe "rozsypat" VLS bloky.

Vyhozený VLS by si zachovávalo původní rychlost, aby to mělo smysl, muselo by se to dít za chodu motorů, ale asi by to nesměl bejt orion pohon, aby z těch kontejnerů něco zbylo...
Resp na chvíli by si musel dát pauzu - bouchání před i po odhození by mohlo zasyflit senzory pronásledující lodě, což by bylo fajn, ale asi i vlastní lodě, což by vyžadovalo mít ještě jednu někde poblíž, která by obstarávala přehled.

Otázka, jak moc půjde "fake flotila" zakrýt (když nepřítel používá dalekohledy) - obyč ECM vábničky by asi nezabraly.

[img][./images/thumbs/fakearmy1_1326228585.jpg]http://3.bp.blogspot.com/-wtr-o4bJqtg/TYWWlbtyKbI/AAAAAAAACSY/u-IkvDBbazA/s1600/fakearmy1.jpg[/img]
Tohle by se mělo postarat o optiku, pochopitelně motory by musely bejt míň výkonný, při takřka nulový hmotnosti nafukovací lodě (aby nezrychlovala podezřele moc), což by bylo potřeba dofejkovat IR zářičem no a k tomu ta ECM vábnička.
Zblízka by to prokoukli, ale na přiměřenou vzdálenost by to mělo bejt ok, navíc vyfouknutý by to lodě mohly vozit ssebou a bylo by to za rozumnou cenu.

Kruh nahrazuje délku rozjezdu na obří "rampě" a umožňuje pozvolné zrychlování lodě (a to i s posádkou), nebo projektilu (mimochodem by to byla docela dobrá odpověď na ten argument s railgunem, že by to tu loď co střílí sejmulo stejně jako cíl - prostě by se "urychlení" udělalo pozvolna na "kilometrech" dráhy, než by se provedl vlastní "výstřel".)

No tim se nic nemění, menší síla působící po delší čas dá stejnej impuls síly, na rameni (poloměru toho kruhu) by to vytvořilo kroutící moment a ta loď by se roztáčela v opačnym smyslu - když bys to chtěl hodit dost rychle, vypadala by jak káča... Navíc by na ty koleje působila odstředivá síla - čím menší poloměr, tím větší... což by nebyl problém na planetách/ měsících (ani to s tim roztáčenim vzhledem k poměru hmotností), takže k tomu by to mělo bejt ok.

No to je otázka... při relativní rychlosti střely 50.000km/h a dostřelu laseru 100.000km máš na postřlování cíle jen 2 sekundy

Možná je to tím, že si z vaší diskuze čtu jen každou pátou větu, ale není to pičovina? Při 50.000 km/h by na ten sestřel měli dvě hodiny (ne?) a kdyby se střela zase pohybovala 50.000 km/s, tak opravdu netuším, čím by to poháněli. Dyť je to šestina rychlosti světla...

Taky jsem se chtěl ozvat, že (asi znamínko) je tam něco v tom prvním odstavci špatně. Netuším, jestli by se střela dostala na šestinu rychlosti světla i kdyby vypotřebovala všechno svoje palivo cestou na zrychlování...?
Navíc pokud by si to "cíl" hasil touhle rychlostí, tak bys je za 2 sekundy kdy budou "v dostřelu" nezničil naváděnýma raketama z VLS ani náhodou - za ty 2 sekundy by se nestihly ani rozumně zaměřit na útočící střelu, natož dostat mezi loď a tu střelu. Jejich přítomnost by mohla pomoct, ale jak už jsem psal, viděl bych spíš kombinaci, kdy antirakety jsou pro vzdálenější cíle a lasery pro "bližší". Pokud by bylo "málo laserů" na matce, šlo by se bránit tak, že bys do salvy navedl jednu nebo několik RCfreg (jako "přednastavenou bodovou obranu), nebo vypustil poblíž stíhače.

Nebylo by snazší spíš než "vícenásobné protistřely" udělat "střepinovou protistřelu"? Velikost, do které jde narat ještě přiměřeně fungující navádění a komunikace se senzory lodí je podle mého docela omezená.
Pokud tu salvu zaregistruješ několik hodin před příletem, budeš mít klidně čas vystřílet naprosto VŠECHNY svoje protistřely - a to ještě dřív než přilítne nepřátelská salva (nebo by měla, pokud jí ty tvoje antirakety zničí). Takže na "blízko" zůstaneš stejně jenom na laserech. Pokud by rakety dávaly 50 tisíc kilometrů za sekundu, pak by "dostřelovou vzdálenost protilodními střelami" (ve které je ještě možnost ovlivňovat kvalitu zásahů střelby SŘP a kterou tipuju na desetinásobek PD vzdálenosti) přeletěly za 20 sekund... Myslel jsem, že střely budou létat k cíli minimálně desítky minut a spíš mnohem víc...

Předpokládal jsem při tomhle "minovacím" únikovém manévru spolupráci menších pozičních trysek na těch blocích (poodlétnout od lodě, otočit a vyplýtvat zbytek paliva pro "zpomalování"), než by si loď zase hodila atomovku za ocásek. Když by se kontejnery dostávaly k místu odkud budou mít dostřel (a začínaly potřebovat zaměřovací údaje), stačí se lodí trochu pootočit (jakoby bokem k útočníkovi), tak vydržet po dobu letu VLASTNÍCH střel k cíli a pak ihned po poškození/zničení útočníka se zase pootočit a začít pomocí Orionu zdrhat. Taky by se to (motor Orion) dalo použít jako "point defence poslední záchrany) - prostě když by se přiblížila salva nepřítele MOC blízko, jenom by loď vyhodila bombu. Nejenom že by zahltila senzory, ale ještě by se hejbla "pryč" a hlavně by byla šance usmažit celou salvu nepřítele. Na "obstarávání přehledu poblíž" tam přece máme RCfreg(aty).

Stejný radarový odraz, stejné teplotní stopy, stejné elektromagnetické emise, vlastní aktivní senzory dostatečné síly, občasné ("radio"?)vysílání a cílevědomé změny kurzu, nějákou kostru strukturální integrity aby se ta "loď" nezačala při rychlejší změně kurzu "ohýbat", značně pevný obal, aby nepraskla vlivem vnitřního přetlaku plynu v porovnání s nulovým tlakem ve vakuu a odolnost proti mikročásticím (po cestě), atd. Zároveň je vhodné zařídit manévr určený k simulování gravitace u "vábničkové matky" po dobu cesty. A to už vůbec nemluvím o tom, že vábnička bude potřebovat docela DOST paliva na celou cestu od Země. To už by bylo snazší udělat další skutečnou loď, než vábničku, na kterou budeš muset vybavovat vším možným a v závěru ti neposlouží k ničemu jinému, než ke zmatení nepřítele... Chci říct, že mi jde o to, aby nenastala situace, kdy "vábnička" stojí třetinu toho, co skutečná loď. Pak by se asi spíš vyplatilo poslat tam třetinový počet lodí, ale takových, které alespoň samy budou mít zuby a šanci nějáké "hit and run" - přiletět, vystřílet zásoby střel a okamžitě zase začít vycouvávat z bojiště. Na povrchu Země, kde je stále primárním senzorem optika a radar jde oblafnout docela snadno nějákým nátěrem a hlavně DOSTAT tam vábničku (i kdyby byla těžší) není moc drahé - prostě tam přijde platfusák s pumpičkou a batohem a další den tam stojí tanky. Ve vesmíru je značně jiná situace.

Docela mění (i pro zbraň)... alespoň bych řekl. Jestli jsi pozorně koukal na to video, vyplývalo z něj totiž, že jde na jednom "kruhu" urychovat "zevnitř i zvenčí" (operuju s představou "obruče" která je v podstatě co nejblíž "rovníku" té mojí "koule") a navíc dokonce i "v patrech" - možno i protisměrných - z jedné strany toho kruhu (tzn minimálně 2 a možná i 4, nebo víc projektilů) Kroutící moment by tedy nebylo tak složité vynegovat a zároveň bys (minimálně) zdvojnásobil hustotu svojí (tepelně nezjistitelné, předpokládám že uvnitř urychlovacího okruhu by bylo vakuum) palby.

Jistě, vyžaduje to značnou odolnost "odpalovací rampy" (obzvlášť uvnitř lodě), ale pořád si myslím, že (tepelně) nedetekovatelný výstřel této kinetické střely rovné účinkem "kinetickému polarisu", která tě stojí tísícinu ceny toho polarisu i s přičtením amortizace urychlovací rampy, za to stojí. Tímhle způsobem urychlit buď kus(y) kovu, nebo stíhačku, nebo blok malých raket (něco jako hellfireky) k cíli a odpálit je až při dosažení "detekčního prahu"... to by bylo překvápko... Navíc díky tomu "zmnožení" odpálení o kterém jsem psal v předchozím odstavci - tj že je možné odpalovat "z obou stran" urychlovací obruče a dokonce i odpalovat "v patrech" na jedné straně obruče, by dovolovalo slušnou "kadenci" - v podstatě střelbu v dávkách po dvou a více (téměř nezjistitelných) projektilech...

Jen ad. magnetosféra, od mého tech. poradce.

já: hele, včera jsem se tě ptal na tu magnetosféru

on: magnetosfera je spatny vyraz ale relativne pravdivý. Generátor pohybem nabitých částí vytváří magnetické pole, které odchyluje nabité částice

já: tak co je korektní název pro "umělý štít, co chrání loď proti radiaci & umí dělat umělou "polární" záři"?

on: to je vpodstatě obyčejný elektrický generátor, kupříkladu generátor vyrábí elektriku pro loď a na špici by transformací dosáhl jen vyšších hodnot proudu....proč? Protože magnetické pole vzniká kolem pohybujícího se elektrického náboje...to je PEVNĚ provázané.

Pak dodává, že by to nefungovalo proti gamma, ale to že jde pořešit pláštem.

Idea "magnetosférického" štítu je z dokumentu BBC Voyage to the Planets. Doporučuju to oběma (lze to sosnout), má to dvě hodiny a je v tom dost věcí, které jsme tady řešili - včetně "sunshine" štítu (resp. zde to samozřejmě není určeno proti laserům) nebo motoru v něm umístěném.


Btw. dnes nebo zítra tu odtajním ještě jeden poslední detail celého zasazení. Myslím, že bitevník je cca. pořešen, ale proč nevyužít vaše know-how i na další "detaily". Původně jsem na to chtěl udělat interní forum, ale na to teď nemám čas. Je ale potěšující, že to tady vcelku žije a udržuje mě to při naději, že tu story třeba i někdy budu mít čas sepsat

Caramba... jasně, že to maj bejt 2 hodiny ... no tim pádem by lasery měly bejt ok a protistřely se soustředit na větší vzdálenost.

Vábnička ... záleží na schopnostech senzorů, jak by musela bejt detailní - samozřejmě jestli z Venuše poznaj, že loď vyrážející od Země k asteroid. pásu se kroutí a vlní, bude to k ničemu, ale jestli ji uviděj jen jako flíček a z jeho intenzity a vlnový dýlky budou usuzovat na loď, bylo by to fajn.
Radarový odraz zařídí koutový odražeče (in use), iluzi aktivních senzorů vysílač - to hlavní (zpracování signálu) bejt nemusí. Fake komunikaci ECM vábnička.
Na změny kurzu netřeba víc, než na změnu kurzu Apolla tzn nějakej motor a RCS.
Zase samozřejmě, pokud by se nepodařilo stahnout cenu alespoň pod 1/100 nebo spíš 1/1000, bylo by to zbytečný.

Při protiběžnym pohybu by se kroutící momenty z urychlování obou projektilů vyrušily. Ok.

Urychlování by muselo bejt hodně pomalý - požadovaná energie je vcelku obrovská a účinnost i 90% by znamenala velký odpadní teplo, ale při postupnym urychlování by ho mělo bejt možný odvádět do radiátorů a dělat jakože nic.

Decoys řešily na tom webu RHO Project, který jsem tu už několikrát postoval a došli k tomu, že by to nejspíše stálo jako normální loď. Problém není ani tak ve vlnění trupu jako spíše v ain't-no-stealth aspektu = IR odraz síly motorů nezakryješ, a potřebuješ hodně silné motory pro start bitevníku ze Země na Jupiter, tj. pokud by startoval jen decoy s motory Apolla, Venuše by to jednoduše zjistila z výrazně menší IR stopy lodi. Kromě toho, funkční loď by emitovala (po celou dobu) mnohem více tepla než decoy. O elektronickém odrazu nebo sledování provozu kolem lodi nemluvě.

A především, jestli teda bitevníky jsou primárně u Jupiteru zatímco k nim létají zásobovací lodě (asi středně ozbrojené, vrací se nám tím do hry ambushe!), tak jsou decoys vcelku na nic - zásobovací lodě létají pravidelně (není moc co na nich ukrývat) a bitevníky budou v operační oblasti tak malé, že si "vlnění" nebo absence provozu kolem nich (z decoys asi nebudou startovat pravidelně drony) opfoři musejí všimnout...

Air Force:
I jediné laserové PD dělo by při "kadenci" jeden výstřel za minutu stihlo (zkusit) osmažit 120 ptáčků... Některé výstřely asi nezasáhnou, ale minimum šesti PD děl (rozmístění na trupu ve tvatu "šestihranu" - nahoře a dole jeden a pak čtyřy do čtverce mezi nimi) zajišťující minimum 5ti děl mířících každým směrem by skoro zaručovalo VELMI významnou čistku v přilétajících 500 střelách i s šestinovou šancí na chybu.

Začínám věřit, že "vábničky" nejsou až tak nereálné. Na dálku a za předpokladu, že nepřítel nemá víc "hubbelových teleskopů" po soustavě, které by mu dávaly trojrozměrný obraz sledovaného cíle. Pokračování příště, teď musím vypnout Pc