Zebricek sily lodi

Jj. Zevnitř. Vůbec je vlastně divné, jak příšerně blbě dokáže Becket střílet drony. Nejenom že je střílí maximálně po desítkách s velkými rozestupy, ale ještě ani nemíří na klasické "slabé místo" všech hivek (už v Siege, kdy přiletěl Deadalos, Sheppard radil jeho kapitánovi soustředit palbu na hangáry pro zvýšení šancí na druhotné detonace).

Dost se divím, že křeslo nemá zabudovanou nějákou funkci, kdy by ukazovalo operátorovi sken cíle s vyznačenými odhadovanými slabinami konstrukce. Nebo že se ten bejk aspoň nesnažil ustřílet její děla (a tak jí snížit palebnou sílu v jedné salvě), protože ta nemohou být pod hlavním pancířem a zároveň dost nahoře aby mohla střílet).

Nebo SH měla tuto slabinu již opravenou a hangár nějak speciálně vystužen.

BTW : Té slabiny se dá využít jen tehdy když HS vypouští Darty a SH v combatu s Atlantidou žádně nevypouštěla

Dveře ne. Ledaže by měla nějáké superkryty, které jenom pro Šepárda zvedla, aby se mohl ve své pidistíhačce prostřílet dovnitř. Kudy jinudy myslíš, že do těch hangárů (než dveřma) stříleli v sige? Nebo když už jsme u toho, kudy jinudy myslíš, že by tam Carson mohl navést drony? Výhodou drony je, že je řízená po celou dobu letu a jejich operátor "vidí" to co ony. Jednou by prostřelil díru a zbylíma šedesáti by to zevnitř vybílil jak muničák.

pravda

Šepard letěl nějakým bočním hangárem a ty dveře budou podobně silné jako trup navíc by ty exploze neochromily celou lod jako u hive ship .

Vsechny pristupove tunely k hangarum vedou do boku. Kdo rika, ze mluvime o jedine explozi uvnitr? Navic supertuhej mela jen trup, kdyz uz byly drony vevnitr, tak vnitrek je vice-mene stejne "mekky", jako u obycejneho hivu. Atlantiska prohrala ciste proto, ze se to scenaristum zrovna hodilo.

Hiveky (a i jakákoliv jiná loď ) bez štítů nejsou odolné proti termonukleární explozi, žádný materiál (ani superhustý, ani super(cokoliv)) nevydrží tu teplotu a vypaří se. Jedinou ochranou Hivek jsou Darty nebejt jich, tak maj brouci problém s gigantickým "P".

pravda=) ale o ten problem s P by slo pouze kdyby bojovali s genii cca za 100 let a nebo s pozemstany - zadna jina rasa nema jadernou technologii (tedy aspon v stargate ne ) antikove by tedy stejne prohrali stejne jako atlantida - ta take nema odpalovace neceho tak velkeho - spis nechapu proc neodpalili vsechny atomovky ze zeme jako to udelali s goauldy kdyz na ne apophis a klorel leteli. jinak problem u atomovek neni v tom, ze by nevyparili vse v jejich dosahu, ale maji dosah jen par kilometru (5?) zbyly dosah (cca 50 km) je tvoren tlakovou vlnou a sice take velkym zarem ale ten by uz tolik SH neposkodil. proto by na SH bylo potreba nekolik hivek kdyz si vemete velikost - atlantis by se tam vesla tak 20x vpohode jedna vedle druhe. a kolik ma atlantis? 8-10 km tipoval bych (jednou rodney rikal ze prozkoumat vsechny budovy by se rovnalo prozkoumat vsechny budovy na manhattanu) takze hivka musela mit nejakych 100 km? to by jedna atomovka myslim nestacila

Pokud vím tak v seriálu výbuch atomovky dopadlé na plášť, Hiveka přežila.

To sice přežila, ale v tom díle říkali, že je těžce poškozená (Mohlo ji to vyřadit HP, podsvětelný motory, některý zbraňový platformy atd.)

dolph1888:
Je to atomovka, ne černá díra. Hmota o dostatečné hustotě a velikosti (Neutronium, půl kilometru pancíře třeba) by to ustála naprosto v pohodě - tak maximálně s oprýskaným lakem. Ve vesmíru není hlavní žár, ale záření a to odstínit jde. Tlakové vlny se ve vesmíru neobjevují, protože na Zemi jsou jen díky atmosféře, která ve vesmíru není.

Rigel:
Technologii umožňující vytvořit silnější bombu podobnou atomovce má v SG každá vyspělá rasa, (a třeba goauldi atomovky znají) jenom jich už dost prostě opustilo základní myšlenku atomových zbraní a přešly k silnějším (my taky, máme termonukleární, fůzní a neutronové+další na rýsovacích prknech).
Drony mají každý svoji hlavici, ale její síla výbuchu je nějákým způsobem řízena podle toho, na co střílí. Kdyby nebyl Becket lama, nastavil by tam max sílu a vodpálil všechno najednou směrem na ty dveře, které by prorazil jedinou dronou. Pak už by ten hajv prostě jenom vykuchal zevnitř jak škebli všema ostatníma dronama. Tlakové vlny se ve vesmíru nekonají, protože tam není žádná atmosféra co by je přenášela. V centru výbuchu se nevypaří "všechno", vzniklý kráter po atomovce by ani nebyl tak velký (méně než stovky metrů). Na Zemi se atomovky používají tak, že jsou nastavené na vzdušný výbuch. Zvyšuje to účinky tlakové vlny na cílovou oblast. Ve vesmíru platí, že nejlepší místo pro atomový výbuch je střed cíle (jako ve filmu armagedon, nebo jak to udělali ze SupeHivem). Atlantis má zhruba 3 Km v průměru, Superhivka přibližně 12 Km na délku. A to jen v případě, že ten dojem různých velikostí (a že hive je větší) nebyl vytvořenej jinou perspektivou. Jedna atomovka by na SuperHive stačila úplně v pohodě, pokud by vybuchla uvnitř, tak jak vybuchla. Ale nejspíš by po lodi zůstal ve vesmíru zevnitř očouzenej trupovej pancíř. Bylo by to jako strčit do škeble petardu - maso a "život" by vyprchal, "obal" by ale nejspíš zůstal.

Nesouhlas, při výbuchu dostatečně velké nálože (150 Mt, třeba), vzniká v epicentru teplota mnoha mega stupňů, ani neutronium ani cokoliv jiného z hmoty nemá nárok. Průměr takovéto destrukční zóny je i několik stovek metrů až pár jednotek kilometrů, zastaví to jedině štít, energie bude bránit energii, hmota při těchto teplotách je mimo hru.

Výsledek > Hiveka má bez Dartů "P"roblém.

Jo, ale počítáš s mnoha důležitými věcmi, které v případě útoku na tu hivku VE VESMÍRU, nemají vliv.

1) přesun tepla. V atmosféře teplo předává okolní vzduch. Ve vesmíru se teplo předává sáláním, a vyžaduje delší dobu, atomový výbuch trvá poměrně krátce.

2) krátery co vidíme při pozemním (nebo podzemním) výbuchu jsou udělané v podstatě v hlíně nebo písku. V trupu o tvrdosti oceli a z materiálu který dokáže rozptylovat přijímanou energii na větší plochu, by to bylo jiné.

3) ty vysoké teploty se objevují na zlomečky milivteřin. Sice udělají důlek, ale je to jako bys promáchnul rukou nad svíčkou, nebo přeskočil přez ohniště (taky se spálíš míň, než když bys nad ní tu ruku držel, nebo v tom ohništi stál).

Tohle je stometrový kráter, který vytvořila 104kT bobma v r. 1962.
[img][./images/thumbs/sedan_plowshare_crater_1299720766.jpg]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b6/Sedan_Plowshare_Crater.jpg[/img]
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... Crater.jpg

Procentuální rozdělení energie výbuchu bomby:
tlaková vlna — 40–60 % celkové uvolněné energie (Ve vesmíru skoro nemá vliv)
tepelné záření — 30–50 % celkové uvolněné energie (kdyby byla tahle "teplota" koncentrovaná do paprsku, možná by to hivku sejmulo jednou ranou. jako pouhá "koule" ji to ale může tak maximálně pocuchat.)
ionizující záření — 5 % celkové uvolněné energie (nemá "ničivý" vliv, takže nepočítáme)
radioaktivní látky — 5–10 % celkové uvolněné energie (radioaktivní spad nemá ve vesmíru vliv, nepočítáme).
Elektromagnetický impuls

V součtu tedy 40-60% + 5% + 5-10% veškeré energie atomovky ve vesmíru nejde "do cíle", ale jinam. Stejnětak to "teplo" je všesměrové, takže cíli se dostane maximálně polovina z celé té energie, co jde do "tepla". Tedy pokud nevybchne přímo uvnitř....

A jo, hivka bez dartů by měla problém. Pokud by neměla rozumný a dostatečně hbitý systém bodové obrany místo těch jejích směšných děl, která používá na všechno.

wikina:

Celkové množství energie uvolněné jaderným výbuchem záleží na typu bomby. Většina energie je uvolněna ve formě tlakové vlny a tepelného záření. Ionizující záření je silně absorbováno vzduchem a tedy je nebezpečné pouze pro menší typy jaderných bomb. Tepelné záření je tlumeno nejpomaleji se vzdáleností od epicentra a tedy způsobuje největší škody u větších bomb. U jaderné bomby shozené na Hirošimu (explodovala ve výšce 550 m) byla teplota v epicentru přibližně 4 000 °C (povrch slunce má teplotu 5 000 °C), na několik sekund byla dosažena teplota asi půl milionu °C, na velmi malou dobu (v řádu několika milisekund) i několik (desítek) milionů °C (jen díky tomu lze zkonstruovat termonukleární zbraň).

Co hlavně odlišuje jadernou zbraň od klasických (chemických) výbušnin, je přítomnost elektromagnetického impulsu, ionizujícího záření, a hlavně uvolnění množství radioaktivních látek. Ačkoliv procentuální zastoupení radioaktivity na celkově uvolněné energii není velké, dávka záření, které jsou oběti atomového útoku vystaveny, má devastující účinky na jejich zdraví (a možná i na zdraví jejich dětí).

Ne, ne, ne. Já nemluvím o kráteru, ani o tlakových vlnách, v místě termonukleárního výbuchu (řády Mt) nevydrží žádná hmota a radioaktivních částic tam taky moc nezůstane, neb bomby této síly mají vysokou účinnost přeměny. Pokud taková atomovka (50 Mt) bouchne dost blízko lodě co nemá štíty, vznikne po 39 ns ohnivá koule o průměru 9,2 km a teplotě několik mega stupňů (několik sekund), tím Hiveka končí. I, když je to ve vesmíru a výbuch bude soustředěn všemi směry, žádný materiál tam po odeznění exploze nezůstane (uvolní se atomární vazba), vypaří se. Maximum co je dnes možné je do 150 Mt, až budeme jednou v Tt začnou mít problémy i zaštíťované lodě. Pravda je, že je to teorie, muselo by se to nejprve testnout.

Ok. Hlavne netestuj za domem na dvorku a nezapomen si prikryt usi.

Jo a jeste zarvat "fire in the hole" opravdu hodne nahlas.