[challenge] Realistický kosmický bitevník

Ach jaj. Riešite tu nejaké nanovlákna/trubičky a ani poriadne neviete o čo tu ide.
Problém prvý: Jasné uhlíkové vlákna/trubičky. Lenže bohužiaľ majú hrúbku jedného atómu (fakt). A zapliesť ich??? Hehe chcel by som vidieť ten stroj čo by dokázal zapletať vlákna na atomárnej úrovni.

Problém druhý: Aby bol takýto výťah použiteľný, tak najprv treba vyrobiť lano.No saamozrejme. Dajme tomu že lano už máme. potom treba jeden koniec dopraviť na geostacionárnu dráhu (30 000km). Tam musí byť poriadne veľká stanica. Potom druhá stanica musí byť vo vzdialenosti 60 000km (Protiváha).
Hmm tak fajn. Lano máme na mieste a stanice tiež. (lano má samozrejme 120 000km.)

Problém tretí: Všetko je pripravené. Ale čo mám z lana??? Teraz treba postaviť trubicu (60 000km). Tzn. postaviť trubicu je najväščí problém. Materiál na jej výrobu by mal byť minimálne 120x pevnejší ako obal z uhlíkového vlákna (no problem) a druhá krásna vec je, že ako to sakra chcete postaviť. Postaviť si na to lešenie??? Neee.

No akeď už sa taký výťah postaví tak sa proste z trubice odsaje vzduch a jedno kilo by sa dostalo zo Zeme na obežnú dráhu za trápnych desať centov.

P.S. Ešte kým ma stopnete a pustíte sa do mňa že čo za k....... som to tu popísal prosím zoerte do úvahy že o výstavbe takéhoto výťahu mám celú dvestostranovú knižku. Takže sa prosím neodvolávajte na Wikipédiu ale nájdite si o tom aj niečo odbornejšie lebo Wikipédia je tak pre ZŠ.

No mě by spíš zajímalo proč píšeš úplně to samé, co jsme napsali my nejdříve si přečti celou konverzaci a nereaguj na poslední stránku... nenapsal si nic, co tady nebylo řečeno

Shoduji se se Stormem - Samo, to o čem píšeš, tu bylo řečeno.

Obtížnost vyrobení "lana" nikdo nezpochybňuje (na to máme se Stormem podobný názor. Jediný rozdíl je v tom, že on věří že to s technikou této poloviny století nepůjde s libovolnými fondy a politickou podporou, kdežto já věřím, že infůze prachů a zájmu by s tím mohla pomoct a v dekádě až dvou vyrobit funkční prototyp. A že podobná "infůze" před desetiletím by dneska téměř zajišťovala možnost brzských praktických kroků směřujících ke stavbě zařízení).

Proč by vlákna "zaplétal" na atomové úrovni? Stačí když je prostě smotá dohromady... Jednotlivá lanka nemusí být navzájem vůbec spojena uvnitř monomolekulární vazby... Vlastně by ani nemuselo být složité je "neslpést" nebo "nelepit", ale protáhnout jich hrst hadicí, tu vyplnit nějákým lepem a nechat tak...

Nemusel by to být nutně jednolitý kabel (lano). Od země k první "stanici" může být jedno a ze špičky stanice k protizávaží druhé (lano) Sníží to požadavky na toleranci materiálu, která je tam hlavní překážkou. Tvůj výpočet nutné délky lana mi matematicky nedává smyl. 30 000 + 60 000 = 120 000? Někde jsem nedával pozor...

Lano stačí. Ty si "výtah" představuješ jako to, co jezdí mezi patry v baráku. Ono ale stačí mít jenom "lano" a hermetickou "kabinku" na náklad (nebo pasažéry, podobnou špičce Apola, nebo Sojuzu), která (viz. mnou poslané obrázky "climberů") dokáže "šplhat" po laně nahoru a dolu, uvézt náklad, ochránit posádku v případě nouze jako "záchranný modul" a ustát atmosférické podmínky vzestupu i sestupu. "Trubicu" tudíž stavět netřeba...Ikdyž by vakuum okolo kabinky po celou cestu značně pomáhalo vyžším rychlostem "vzestupu". Bez ní to ale jde také.

Knížka JE "supa" a lepší zdroj než wikča (obzvlášť pokud máš knížku JENOM o vesmírných výtazích a jejich konstrukci). Wikipedie JE zjednodušená pro širší množinu čtenářů, ačkoliv bych o "ZŠ" raději pomlčel. Viděl jsem pár odvedenců základní povinné školní docházky a pochyboval jsem o tom, jestli umí MLUVIT, natož psát něco jiného než grafiti, počítat do deseti v palčácích či bez peněz v ruce a číst skrze drogové opojení (o fyzice nemluvě). Na druhou stranu knížka je zamrzlé médium, Wikina je průběžně updatovaná. Pět, deset let od napsání knížky už může být naprosto jiná (občas dokonce opačná) situace, než byla v době jejího vzniku.

Uhlík určitě! Všechno bych to postavil z uhlíku, v grafenu je budoucnost:
http://www.nature.com/news/2011/110105/ ... 9014a.html
http://www.nature.com/news/graphene-spu ... res-1.9549
Já vim, to samý se řikalo o fullerenech a nanotrubičkách, ale teď už to snad vyjde.

Ultramarinus píše:

Ralen:
Většina těchhle "bioroztoků" a ovlivnění by šla vézt v zásobě(hormony), nebo vytvořit uměle (pohyb "dělohy"). Pohlaví embria je nedůležité, samice mají maso jako samci a vice-versa.

Jednak to neni uplně jednoduchý prakticky zrealizovat, ale především je problém v tom, že nevíme co vlastně zrealizovat většině těch procesů nerozumíme.
To už je vážně mnohem jednodušší si vypěstovat maso na petriho misce. A rozhodně by ti ho posádka mnohem líp baštila, než nějaký znetvořený zárodky.

Ultramarinus píše:

Ačkoliv - co by na genetických modifikacích bylo špatného, když bys toho tvora v podstatě nikdy ani nenechal žít?

Nemyslel jsem z morálního hlediska, ale z technickýho hlediska - geneticky modifinkovat něco neni uplně jednoduchý - obzvláště v takovym rozsahu pokud to má dát nějakej smysluplnej výsledek a navíc u savců (špatně se klonujou). Ale především: jak upravit? opět je to problematika, které zatím moc nerozumíme (a z toho důvodu si myslím že moc nesedí do Rayova zadání.)

Ralen:
Aha. No to zní celkem rozumě.

Ray+Ralen:
U Rayova zadání se mi ale zdá, že to chce zasadit v podstatě do "dneška", jenom do nějáké alternativní přítomosti, kde už jsou lidi s vesmírnými cestami o kus dál než jsme my teď. Potíž je v tom, že kdyby k tomu byly všechny potřebné technologie vynalezené a odzkoušené, už bychom tam dneska byli, takže určitá míra fikce je v tomhle naprosto nezbytná. To co by bylo potřeba totiž prostě připravené NENÍ.

Co takhle zapojit "korporace"? Řekněme nějáký excentrik v 60 letech minulého století začal provozovat (vyrobil za vlastní) komerční vynášení na orbitu "levným" způsobem a ostatní korporace se chopily příležitosti si "vykolíkovat" výhodné pozemky ve sluneční soustavě s dostatkem zdrojů a začaly těžit. Jakmile ale někde lítá tolik prachů, vzniknou skupiny, které by je chtěly získat (kupříkladu KONKURENČNÍ korporace, s vlastními loděmi, které už stačí jenom vyzbrojovat). Opravdu by se Ray měl podívat na příběh hry Nexus - je z hlediska společenského vývoje okolo prvních krůčků ve vesmíru značně inspirativní a nemálo "uvěřitelný".

Ray:
Jinak ještě k pohybu plavidel po sluneční soustavě - alespoň pro "civilní" plachetnicový provoz se určitě hodí do děje aplikovat "meziplanetární dálnice:
[img][./images/thumbs/549448_1324335177.jpg]http://image.tn.nova.cz/media/images/750x750/Sep2009/549448.jpg[/img]
http://image.tn.nova.cz/media/images/75 ... 549448.jpg

Jeden z mnoha zdrojů, ze kterého se dá dočíst co myslím tím obrázkem, pokud jsi ho zatím nikde jinde nezahlédnul. (čj):
http://www.mnohovesmir.estranky.cz/clan ... aastr.html

Ještě k těm výtahům... s použitím optického kabelu pro potencionální přenos energie máš pravdu (to mě nikdy nenapadlo), ale opět vzniká problém se současnou technikou. Optika je velice křehká, lano pro výtah neustále vibruje a fotovoltaika, kterou potřebuješ pro přeměnu světla z kabelů na elektřinu, má efektivitu maximálně 50%. Navíc optický kabel neustojí více jak 2MW, pak se začnou tavit k sobě. Těžko si představit, jakou spotřebu bude mít vesmírná stanice... A nosnost 20tun je opravdu velmi, velmi málo. Dejme tomu, že loď je krásná čistá koule o průměru 20m (což je pro bitevní křižník sakra málo) a plátování má tloušťku 0,5m. Pokud by se na oběžnou dráhu dopravovala po segmentech metr vysokých (čistě plátování, bez palub a všeho kolem), vážil by "rovníkový" segment 240449,648 kg při použití čisté oceli. A plátování bitevníku bych udělal z něčeho sakra odolnějšího.
20 tun váží přesně třicetistupňová výseč této sekce, takže by jsi ji tam musel napakovat na dvanáct dílů, jeden po druhém.
Jednou možná stát bude, ale se současnou technikou a pro Ray-ovy podmínky je to,podle mého, v gravitaci Země naprosto nemyslitelná záležitost.
EDIT1:
hliník: 80tun
olovo: 183 000 tun
titan: 138tun

Tak počítám, že v době uhlíkovejch nanošmejdů by nebyl valnej problém vyrobit loď, co váží poněkud míň, než ocelová.

Jinak nanošmejd a pavoučí vlákna jsou cool, ale pořád ne dost. Daší varianta jsou ze stejnýho uhlíku makrotrubičky, který sice nemaj nikterak oslnivou pevnost, ale zase skoro nic nevážej.
Přesto to pořád neni dost...

Optika netřeba, energii tam nasypeš laserem zeshora (po většinu dýlky tratě).

Můžeš ho udělat dvoupatrovej - honěnej turbinou nebo nějak "pozemsky" od země do cca 100km a odtama až na geostat. dráhu elektricky poháněnej, laserem napájenej. Mezi nima buď stanice nebo by se jen odpojila mašinka v zadní části vláčku climberu a nahoru by ho vytahla mašinka vepředu (mohla by tam čekat).

Co vícestupňový letadlo-raketoplány? Ze země do cca 20km turbodmychadlem (nebo tuhle část nahradit EM dráhou), do cca 50km náporovym a dál raktetovym motorem - každá část může bejt při IT technologii 80. let schopná návratu bez pilota.

Cenou i četností startů by se to mohlo přiblížit řekněme na několikanásobek leteckýho mostu kamkoliv na světě...

Air Force ta optika nebyla pro pohánění "kabiny" výtahu. Řešili jsme to kousek zpátky a marinus navrhoval optické kabely skrz nosný kabel jako zdroj energie pro základnu jenž funguje jako protizávaží.

Aha. To je docela hloupý - proč to?

Co vpleteni (a pripojeni vzdycky po nekolika stovkach metru k nosnemu kabelu) dostatecneho poctu optickych vodicu?

Mas samozrejme matematicky naprostou pravdu, ze by to bylo moc tezke. Podle meho nazoru je ale zbytecne ocekavat, ze pancir, potrubi a hlavni nosniky kostry budes tahat vytahem. To je jako sekat drivi skalpelem. Taky to jde, ale vyhody toho nastroje pri tom nepotrebujes. Na druhou stranu katapult je v tomhle pripodobneni jako sekera. Udela more rychle prace pri sekani drivi, ale na jemnou operaci neni to nejlepsi. V tech 20 tunach ber sklo, elektroniku, senzory, jemne pristroje a posadku.

U navratu kabinky by to slo dost zrychlit tak, ze by se prazdna kapsle proste shodila na padaku s keramickym "stitem" dolu na padaku. Misto dalsich peti dnu "climbovani" dolu...

Je to kvuli energetickym narokum "lodenic" ktere skladaji bitevniky. Vesmirne hute, svareni, automatiky plny provoz, startovni energie pro reaktory bitevniku a v neposledni rade "starovni" urychlovaci (a zaroven "obranny" laserovy kver...) to dohromady zere vic nez se da ocekavat od solarnich panelu - navic ty jsou znacne krehke a zranitelne.

A moznost nejak ji vyuzit (kdyz by nekdo prisel na to jak) pro climber po ceste - tomu se apriory nebranim...

A k čemu ty optický vodiče?

Btw geostat. dráha je cca 36 000km, ale z toho asi jen 100km je atmosféra limitující rychlost climberu na "pozemský" hodnoty. Mimo atmosféru by to mělo jezdit tak rychle, jak to jen pohon umožní (pokud bude stabilně vyvíjet větší sílu, než gravitace, bude pořád zrychlovat, po vypnutí motoru plynule brzdit v grav. poli - cestou dolů naopak očividně...).
Taková cesta by (ani jednim směrem) neměla zabrat víc, než pár hodin...

Při rychlosti 300kmh to trvá pět dní. Gravitace se dá zanedbat až od pěti tisíc kilometrů výše (3,08, na povrchu je 9,8)
A záleží jakým způsobem by vozík šplhal po laně vzhůru. Ale ať už to budou kola (tady se mi nechce věřit tak vysoké nosnosti kvůli poměru tření/váha), nebo svorky (pro změnu extrémně pomalé, ale nosnost vysoká), nikdy po cestě ke geo orbitě nemůžeš přestat pohánět vozík vzhůru a nechat jej klouzat, i mikrogravitace ho pošle zpátky dolů.
Tudíž do těch pěti tisíc vyšplhat za pomoci svorek a potom to hnát dále za pomoci kol ve snížené gravitaci.

Jo, ale 300km/h je docela ubohý - já nechci zanedbávat gravitaci, chci zanedbávat odpor vzduchu:
Pohon generuje sílu směrem dopředu, odpor směrem dozadu, dokud je síla dopředu větší, vozík zrychluje, když se vyrovnaj, zrychlovat přestane (což limituje rychlosti pohybů aut, letadel, vlaků), ale v tomhle případě se nevyrovná nikdy, dopředná síla bude pořád větší a vozík bude zrychlovat, dokud pohon nevypneš (nebo neztlumíš, aby dělal sílu menší nebo rovnou síle grav.).

EDIT: Btw nad úrovní geostat. orbity (tzn na dráze, vedoucí ke stanici "protiváha") by odbržděnej vozík samovolně stoupal.
Ať už je hodnota gé jakákoliv, na geostat. stanici naměříš vždycky nulu (nebo jinak ti ta stanice odputuje).
Při příjezdu do stanice bude teda dokonce potřeba intenzivně brzdit, protože kdybych ten vozík nechal jen tak klouzat, gravitace se na něj vykašle a pojede až k tý protiváze.
Takže je možný šetřit a nebrzdit a prostě vypnout pohon ve správnou chvíli - záleží na vytížení trati.

Pohánět to elmag. mi přijde jako rozumná volba - nulový tření, teoreticky nekonečná maximální rychlost a vyvine velkou sílu...
Ale holt to chce sofistikovanější trať, než jen pentli vyrobenou z futuhadru...

To (kolmy magneticky vlak) by nebyl takovy problem vytvorit, pokud by byl dost silny nosny kabel, stacilo by "na" nej navesit elektrokabel, ktery by fungoval jako kolej magnetickeho vlaku. Kdyz by byl problem s tim, aby elektrokabel "donesl" elektrinu a fungoval jako vodic a magnet, nebo s blesky, jak spravne upozornil Storm, musely by se "do" kabelu nejak vplest permanentni magnety a energii si nest v climberu, nebo ji suplit do climberu laserem. Ale neprijde mi to jako nemozne.

Je pravda, ze za pulkou kabelu uz by climber "klouzal" nahoru sam pusobenim odstredive sily na kabelu...

Mě to přijde, že s bavíme každý o něčem jiném... jakým způsobem by to poháněl elektromagnetismus? Nějak mi uniká, co přesně máš na mysli.