Jaký film jste naposledy viděli? (doporučte)

Saturday Night Live
Ikona a klenot americké televizní zábavy. Pořad, kterým prošel prakticky každý, kdo za velkou louží v oboru něco znamená. SNL by měla být studnicí inspirace pro všechny bezduché, plytké a pseudovtipné maškarády, kterými náš krmí naše komerční televize (čest všem vyjímkám).



Standard obecně přijímané kvality je čistě subjektivní ukazatel, přesto není sporu, že se pořad stále drží vysoko nad pomyslnou laťkou. Ve vysílání bez přestávky od roku 1975. SNL je reakcí na aktuální společenské dění, nekorektní politickou satirou, a to vše doplněno řadou vtipných scének, dramatických vystoupení a skečí. Takto má vypadat inteligentní humor.

Ony ty nemoci mají i výhody. Sjel jsem kompletně celého Pána prstenů v rozšířených edicích. 681minut masivního storytellingu a scény, které mě dostávaly před léty, mě dostávají i teď. Jediné, co mi pořád nesedí a nikdy nesedělo, je armáda nemrtvých, která u Minas Tirith neměla co dělat. Chápu ovšem Jacksona, že při extended cutu trojky (čtyři hodiny), neměl prostor pro odvyprávění odkud se vzaly lidské posily, tak je prostě nahradil.
Chudák Bořek by měl být hrán badluck Brianem. Devět jich vyrazí na kamikadze výlet, přičemž osm přežije a ten jediný co umřel, natáhne brka v lese, sotva vyrazili.

Fancipal:
Zkus taky 30 Rock, což je geniální sitcom, kterej svým způsobem ze SNL vychází.

Klenotka: Už jsi tu "tlačenku" od Harveyho dokoukala ? A možná změnila názor ?
Geser: Mám to ve svém "chci vidět" listu velmi vysoko ....

Argo (2012)
Chuťovka pro milovníky politických thrillerů i vášnivé uctívače dějin, kteří se rádi přou nad jejich interpretací. Ben Afleck nezklamal. I přes absenci svého jména v pětici nominovaných režisérů za rok 2012, ho může hřát u srdce pocit, že se mu i přes potencionální tendenčnost a třaskavost daného námětu, s přihlédnutím k současným americko-iránským vztahům, podařilo natočit příběhově vyvážený film, který je oďproštěn od kategorických soudů. Afleck zajišťuje snímku nadčasovost díky citlivému přístupu ke zkoumané látce, tj. jasně se distancuje od černobílého vidění světa, což by byl, vzhledem ke komplikovaným událostem přelomu 70. a 80. let, vrchol pokrytectví. V jeho podání neexistuje oblíbená hollywoodská mantra – My jsme ti dobří a oni ti špatní. Rozumně se nestaví na ničí stranu a moc dobře si uvědomuje, že výklad dějin je pokryteckou pravdou těch, kdo je vypráví. Právě snaha vykreslit události poctivě a nezaujatě a očividná snaha nechat na samotném divákovi interpretaci uběhnuvších události je nejsilnějším stránkou celého filmu. Argo je tak vydařenou politickou rekonstrukcí, nechme stranou fakt, že znalost historie může divákovi přinejmenším částečně zkalit finálové rozuzlení. Nominace filmové akademie je zasloužená a zcela na místě, ale cena pro nejlepší film, by měla mířit do jiných rukou.

Hodnocení: 8/10

Chronicle (2012)
Chronicle není oslavnou epopejí velebící nově nabité superschopnosti sebeuvědoměním vlastní důležitosti, vtisklé do snahy pomáhat ostatním lidem, jak je v dnešním žánrovém mainstreamu zvykem. V tomto konkrétním případě jsou kroky hlavním hrdinů více sebestředné a právě proto opravdovější a uvěřitelnější. S růstem jejich schopností se úměrně zvyšuje i míra jejich arogance a přezíravosti vůči druhým. Takže pokud jste čekali hrdinský patos, spanexový plášť nebo elastáky, tak jste na špatné adrese. Chronicle potvrzuje stoletou pravdivost slavných slov Bena Parkera „With great power comes great responsibility". Dělící čára mezi dobrem a zlem, není ničím jiným, než sumou našich dobrých a špatných rozhodnutí. Pokud disponujete mocí, která Vám dovoluje ovlivňovat životy druhých, je těžké nepodlehnout iluzi o vlastní nadřazenosti a nedotknutelnosti. (Ne)pravda známého přísloví absolutní moc, absolutně korumpuje, opět dostává (staro)nový rozměr. Opět se tak dostávají na přetřes otázky, na které si každý z náš musí v životě jednou odpovědět, tj. osobní integrita, zodpovědnost za své činy, a především do jaké míry se necháme ovlivnit prostředím, ve kterém vyrůstáme. O třídu lepší film, než by se mohlo podle zdejšího (CSFD) hodnocení zdát.

Hodnocení: 8/10

Silver Linings Playbook (2012)
Jediný svého druhu. Není to hrdinský epos oslavující skutečné i fiktivní hrdiny současnosti, ani slavné osoby dob minulých. Není to ani strhující, často vykalkulovaný, příběh o nezdolnosti lidského ducha. Je to o lidech prožívající každodenní vnitřní boj. Zápas, ve kterém vás může porážka stát úplně všechno, včetně vaší příčetnosti a kde je vítězství pouze optimistickou, často vzdálenou iluzí. Snem, ke kterému se musíte upnout. Pověstnou duhou po dešti – nádhernou, přitažlivou, ale zároveň prchlivou a vzdálenou. Je to příběh o té nejnepravděpodobnější, ale zároveň dojemné a nezištné lásce. SLP je zástupcem symbolismu ve světě filmu. Silný příběh, který není na první pohled viditelný, ale bublá pod povrchem. Je to příběh o emocích – skrytých, potlačených, neovladatelně vyvěrajících na povrch. Je to o lidech, kteří žijí okamžikem, sladce si vychutnávající momenty klidu. To, co my považujeme za samozřejmost, jsou pro ně chvíle skutečného štěstí.

[img][./images/thumbs/silverliningsplaybookwe_1359104150.jpg]http://img853.imageshack.us/img853/2712/silverliningsplaybookwe.jpg[/img]

Po herecké stránce je film bezchybný. Čtyři Oscarové nominace ve všech hereckých kategoriích je něco, co zde nebylo více než 30 let a nutno podotknout, že jsou zcela zasloužené. Bradley Cooper jako psychicky nestabilní jedinec, který zápolí se záchvaty vzteku skvěle balancuje na hranici příčetnosti, bez jakékoliv stopy po teatrálnosti nebo přehrávání. Robert de Niro ve své nejlepší roli za posledních 15 let jako vášnivá hlava rodiny, která je schopna emocionálního spojení s ostatními pouze skrze fotbal a pak tady máme Jennifer Lawrence, která do své role vložila vše - živelnou krásu, emocionální prudkost a ohnivý zápal. Ve 22 letech je z každého jejího vystoupení cítit přirozená lehkost a především láska ke svému řemeslu. Silver Linings Playbook patří k nejlepším filmům uplynulého roku. Je totiž extraktem neotřelého námětu, silného příběhu a zjištění, že pro některé z nás znamenají malé věci v životě víc, než jenom samozřejmost zabalenou v každodenní rutině. Někteří z nás pro ně žijí.

Hodnocení: 10/10

Lincoln (2012)
Bez bázně a hany vykročil Abraham Lincoln, nevšímaje si skeptických pohledů svých spolustraníků a hanlivých urážek politických oponentů, na cestu, jejíž konečná destinace způsobila zemětřesení a bez nadsázky změnila industriální společnost ve společnost moderní. Vizionář a státník, který pochopil, že skutečná svoboda jde ruku v ruce s tolerancí, tedy něco, k čemu dozrávala americká společnost ještě 100 let po jeho smrti. Film jasně klade a svým vyzněním i odpovídá na kontroverzní otázky, řada z nich by dneska vyvolávala velké vášně a diskuze a byla by červeným hadrem pro mnohé pisálky, tj. účelné prodlužování války, korupční jednání nebo nepotismus. Co je dnes společensky nepřijatelné, bylo tehdy nezbytné a tudíž ospravedlnitelné.

[img][./images/thumbs/lincolnmovie_1359808944.jpg]http://img248.imageshack.us/img248/4667/lincolnmovie.jpg[/img]

Stejně jako Lincoln i Spielberg pochopil, že účel světí prostředky. Jeho útok na chuťové buňky akademie je bezchybný, cílený a vypadá bohužel prvoplánově. Režisér si je dobře vědom, a každá scéna, včetně detailů, podle toho taky vypadá, co a pro koho se točí. A žel to není pro běžného diváka. Není to film, který bych doporučil známým. Problém není v tom, že Spielberg okatě útočí na Oscara, problém je v tom, že v předešlých případech (Schindlerův seznam, Zachraňte Vojína Ryana) to dokázal prodat i veřejnosti. Ve výsledku je tak Lincoln poučnou výpravou do historie. Doby kontroverzních osob i činů, nicméně právě to z něj činí film, který není určen pro mainstreamové publikum. Je to pouze hlasité volání o pozornost členů akademie, před kterými tak letos vyvstává klíčová a prizmatem vývoje budoucích let i definující otázka. Zvolit osvědčeného, nekonfliktního a očím akademie lahodícího Lincolna nebo se vydat riskantnější cestou – dráždivého a osvěžujícího Djanga, silného a osobitého Mistra nebo udělit cenu pro nejlepší film emotivní a originální romanci Silver Linings Playbook. Letos bude mimořádně zajímavé sledovat, kam budou putovat ceny v hlavních kategoriích.

Hodnocení: 7/10

Django Unchained (2012)
Dialogový kouzelník s citem pro pointu je zpátky. Opět v krvavém stylu. Šílenství a kult obklopující Tarantina a jeho filmy mně míjel od nepaměti. Vždycky jsem se mezi dvěmi nesmiřitelnými šiky jeho příznivců a odpůrců cítil někde uprostřed. Svérázný Django mi konečně pomohl pochopit, na které straně barikády stojím. Jestli něco ve filmové branži oceňuji, tak je to originalita, tvůrčí kreativita a nekompromisní přistup dělat si věci po svém a nenechat se ovlivnit aktuální politickou náladou a trendem, který zrovna letí. Tarantino byl, je a bude svůj. Jeho nepadělatelný a neokopírovatelný rukopis je zárukou jedinečnosti. Cit pro stavbu jednotlivých scén, jejich výběr, místo a vyznění v příběhu jsou důkazem skvělých vypravěčských schopností. V kombinaci s perfektně vedenými herci i zárukou kvality.

[img][./images/thumbs/djangounchainedmovieima_1360501024.jpg]http://img593.imageshack.us/img593/5035/djangounchainedmovieima.jpg[/img]

Tentokrát se vydává „šílenec z videopůjčovny“ a jeho herecký all-star tým v čele s Leonardem DiCapriem na divoký západ. A je to opět, jak jsme již u Tarantina zvyklý, výprava plná krve, střelného prachu, násilí a osobitého humoru. Nenechte se zmýlit pozitivními ohlasy - Django nemá šanci pro sebe ukořistit sošku za nejlepší film. Na to je příliš politicky nekorektní, dráždivý a no prostě „tarantinovský“ … měl by ale sloužit jako důkaz jeho odpůrcům, že násilí a krev jsou sice součástí jeho filmů, ale při hlubším zamyšlení nejsou ničím jiným než podružnou fasádou. Ne každému je jeho styl po chuti a proto zákonitě rozděluje … jistě … ale to je prokletí celé řády velkých a úspěšných lidí.

Hodnocení: 9/10


Zero Dark Thirty (2012)
Nudná a rozvláčná konverzačka oslavující jedno velké, z dnešního pohledu, spíše symbolické vítězství ve válce proti teroru. S tou stopáží (157 minut) se ve střižně sekli asi o hodinu, o kterou, pokud by byl film zkrácen, mohl mít i smysl. Místo toho sledujeme nic neříkající a z hlediska příběhu řadu naprosto nepodstatných scén. Oscarové nominace beru s nadhledem a je to důkaz, že i členové akademie mají smysl pro humor. Je to čistě politické rozhodnutí. Na druhou stranu, být Američanem, asi bych film hodnotil jinak.

Hodnocení: 6/10

Gangster Squad - Lovci Mafie (2013)
Gangster Squad míří do učebnic filmové historie, nikoliv pro svou kvalitu, ale jako živá ilustrace toho, když se očekávání nestřetne s realitou. Samotný film nesráží ani tak jeho úroveň, jako spíše přehnaná a mylná očekávání diváků. Mrzí mně převažující negativní a smíšené pocity, protože Lovci mafie, jak zní trefně český překlad, jsou po všech stránkách solidní film, který nezklamal v akčních pasážích (viz. lahůdková automobilová honička) a navíc vkusně tam, kde si to můžou dovolit, srší vtipem.



Problém je v tom, že režisér Ruben Fleischer, udělal to samé, co v případě Zombielandu. Natočil něco, co působí komicky na půdorysu vážného tématu. V případě sebeparodujícího Zombielandu to fungovalo bezchybně, jenomže v případě noirové gangsterky, které se stylizovala do role nových Nedotknutelných nebo L.A. Confidental, je to průšvih. Gangster Squad je živou, zábavnou a kulek plnou podívanou, u které se nebudete nudit, pokud ovšem čekáte nový přírůstek mezi klenoty žánru, tak se kinu vyhněte velkým obloukem. Eye candy. Nic víc.

Hodnocení: 8/10 (kvůli Ryanu Goslingovi a Emmě Stone nemůžu jít pod čtyři hvězdičky).

První nesmrtelný zápis do historie

[img][./images/thumbs/vlcsnap2013022518h00m03_1361812269.png]http://img541.imageshack.us/img541/8917/vlcsnap2013022518h00m03.png[/img]

Obrovská gratulace JLaw

Silver linings playbook mi přišly jako geniální twist na romantické filmy a ústřední dvojka prostě perfektní.
Hned potom následoval Django Unchained a od Tarrantina se míň ani čekat nedá. Nekompromisní styl vyprávění, slovník... Nemám od něj rád Kill Billa, pokaždé se bojím, že vznikne další, ale zatím jsem měl pokaždé štěstí.

Já jsem více méně Tarantina až do Djanga ignoroval. Následně jsem viděl Kill Bill 1,2 a byl jsem překvapen, čekal jsem, že to bude naprostá blbost s nereálnými akčními scénami, ale byl to neskutečný akční nářez se skvělou hudbou a musím přiznat, že i trochu nereálnými akčními scénami ale o to asi tolik nešlo.

Nevím, možná bych to měl zkusit znovu, přecejen to jsou roky a roky co jsem Billa viděl. Třeba je to lepší, než mi paměť namlouvá

sice double post, ale pal to čert.
Právě jsem zkouknul G.I. Joe 2 a zhodnotil bych to jako škodu peněz. Jak ze strany diváků, tak ze strany studia, které tenhle paskvil sponzorovalo. Paramount asi nevěděl, co se sto třiceti míčema.
Po jedničce, která byla filmovým potratem, je to sice krok správným směrem, ale pořád jich chybí asi tak stovka aby z toho bylo dílo, které člověku zůstane v hlavě déle, než do prvního šlofíka.
Kinetické bombardování v podání magicky vyčarovaných satelitů něco neuvěřitelného (aneb jak jeden tungstenový válec srovná se zemi Londýn, no však jistě ). Konverze jednoho z hlavních záporáků za pomoci dvacetivteřinového flashbacku a tří vět, samozřejmě! Pan záporák pobíhá dva filmy se samurajským mečem, který mám ten pocit v jednom bodě probodl plátování obrněného vozidla. Ke konci dvojky mu ho blokem úderu zlomí pán klaďas a v tom samém flashbacku, který ho konvertoval, zjišťujeme, že to byl celou dobu falešný meč a jeho mistr věděl, že z něho za třicet let bude zm*deček. WHAT?!
Tak samo mám pocit, že hlavní postavy mají teleportační zařízení, protože cestovní čas do libovolných lokací a za různými misemi prakticky neexistuje.
O to víc mě tohle "dílo" vytočilo, že ho můj nejmenovaný kolega přirovnal k RED.
Pokud vám ke štěstí stačí sto minut režisérových CGI orgasmů, tak jen směle do toho, jediné co vám zůstane v hlavě je souboj atomových kufříků, jinak se ani neobtěžujte.
Za předpokladu, že jednička byla na 0/10, uděluji point za zlepšení se, bod za solidní CGI a bod za kufříky, 3/10...

Iron Man 3
Žijeme v éře hrdinů. Kdo by to před pár lety řekl, že kinematografie bude jednou definována krví, slzami a slavnými příběhy pavoučích, železných nebo netopýřích mužů. Ikoničtí hrdinové v perfektně padnoucích oblecích jsou možná jenom výplodem bezbřehé lidské fantazie, ale jejich dědictví spočívající v jejich životnosti a atraktivnosti táhnoucí se napříč generacemi nemůže nechat nikoho na pochybách, že stále mají a budou mít co říci. Anonymita je cestou a výtahem k moci. Temná minulost tvoří démony ovlivňující budoucnost. Tony Stark alias Iron Man nebojuje s nepřáteli Iron Mana, je to přesně naopak, Iron Man je nucen bojovat s démony minulosti Tonyho Starka, který netrpí žádnou typickou superhrdinou krizí osobnosti, kdy by s největší chutí pověsil svoje řemeslo na hřebík. Iron Man je neoddělitelnou a vítanou součásti jeho osobnosti, což je kontrast oproti ostatním komiksovým hrdinům. Spiderman nebo Batman se stali, tím kým jsou, na bázi nedobrovolnosti a celou svou hrdinskou kariéru se museli vypořádávat s rozhodnutími, které to sebou přináší.

[img][./images/thumbs/306221xcitefunironman3w_1367684804.jpg]http://img267.imageshack.us/img267/4958/306221xcitefunironman3w.jpg[/img]

Iron Man je osobní projekcí Tonyho Starka. Ten je zase projekcí výtečného Robeta Downeyho Juniora, který si snad svůj odchod do superhrdinského důchodu rozmyslí a minimálně ještě jednou se ve slavném zlato-červeném obleku proletí. Avengers byly čistokrevná akční jízda s minimem odboček. Iron Man 3 jich má požehnaně a to z něj dělá nejkvalitnější díl železné trilogie s netradičním, ale při hlubším zamyšlení vynikajícím záporákem. Zapamatování hodný přírůstek do žánru komiksových filmů.

Hodnocení: 8,5/10

Nevím, jestli bych tvrdil, že je lepší než jednička, ale opravdu povedený kousek to je, o tom žádná. Víceméně všechno shrnul Fancipal, ale co se týče Mandarina:

Toto je spoiler!!!:

Spousta lidí si stěžuje, že nejlepšího záporáka Marvelu zredukovali na vtip. Já to však vidím na geniální tah tvůrců. Ti geniálním střihem trailerů oblbnuli celou planetu, aby si myslela, že Mandarin je ten fousatej děda, že má prsteny moci... A přitom nám provedli to samé, co hlavní záporák fiktivnímu světu ve filmu. Ta symetrie se mi opravdu zamlouvá, nehledě na to, že pan extraExtremis se označoval za Mandarina.