Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
V této době se dokončuje druhá část, ve které se konečně začne něco dít...
Příběh se odehrává po konci druhé série a necelý měsíc před začátkem třetí, hlavními hrdiny jsou zbývající piloti na Galactice - CAG Louanne "Kat" Katraine; Kevin "Dave" Fearlian; Brendan "Hotdog" Constanza, pilot, který zůstal na Nové Caprice - Marcus "Lance" Qwent a dvojice z Battlestar Pegasus - technik Thierry Rufus a CAG Peter "Holy" Kaplan. Samozřejmě se objeví i téměr všechny známé postavy z původního seriálu, namátkou Sharon, která vede náboženské debaty s Kaplanem; Komandér Adama, který vidí v Kevinovi svého mrtvého bratra...
Sám bych tyto miniepizodky přirovnal k sérii Resistance, ať už jde o úmyslně útržkovitou formu nebo minimální rozsah...
Jako vždy jsem se snažil o maximální kompaktibilitu s původním příběhem, takže jsem několik hodin strávil hledáním informací o postavách, jejich hodnostech...snad jsem uspěl...posuďte sami:
Kód: Vybrat vše
Kevin Fearlian nabodl na vidličku poslední kousek masa a zkoumavě se na něj zadíval. Na první pohled vypadalo lákavě, ale bylo mu jasné, že bílá blanka na povrchu mu zkazí všechnu chuť v okamžiku, kdy sousto vloží do úst.
,,Na nějakou dobu zase poslední." řekl Brendan, kterému mimo mise málokdo řekl Hotdog, sedící vedle něj a smutně pohlédl na svůj prázdný talíř. Rozhodl se, že příště své jídlo tak rychle nezhltne a místo toho si ho vychutná, jako Kevin.
,,Jestli to do nás napálí nějaký zavšivený nugget, tak bude poslední." upřesnila Kat u vedlejšího stolu, která jejich rozhovor poslouchala, zatímco vyplňovala hlášení z posledního tréninku nových pilotů. Při něm se s ní málem srazil mladičký desátník Lihessa, a i přestože to byla i z části její chyba, svalovala všechnu vinu na něj.
,,Co bys od nich čekala? Po měsíci v leteckém simulátoru na Pegasusu se z nich přece hned nemůžou stát esa. To chce čas..."
,,...a obětavé instruktory." dokončila Kevinovu větu Kat.
,,Tím máš na mysli sebe, Louanne?" zasmál se Brendan.
,,Neříkej mi Louanne..." zavrčela Kat a Brendan si další popichování raději odpustil.
,,Dobrý." kývl Kevin v okamžiku, kdy spolkl svůj příděl masa.
Vyhnanství - Prolog
,,Vy víte, proč jste tady, takže se nebudu zdržovat s vysvětlováním, jak moc je důležité, abyste aspoň udrželi Vipera ve vzduchu." oznámila Kat a opřela se o malý stolek před sebou. Tuhle pózu si v poslední době oblíbila, vyjadřovala totiž něco ve smyslu - ,Buďte zticha, mluví drsný Cag'. To, že tento postoj skoro nikdo nepochopil, byla věc druhá.
,,Pokud chcete někdy znovu spatřit své blízké, kteří zůstali na Nové Caprice, raději si zapamatujte následující pravidla, která vás simulátor nenaučí. Zaprvé..."
Kevin, který seděl v první řadě na kraji, pouštěl její vysvětlování a poučky, které slyšel už aspoň tisíckrát, jedním uchem dovnitř a druhým ven, a místo toho přemýšlel o lidech, kteří jsou nyní na Nové Caprice. Chyběl mu Šéf Tyrol, plukovník Saul...A hlavně jeho žena, Mella. S ní se oženil pouhých pět dnů před návratem Cylonů a od svatební noci ji neviděl. Admirál Adama mu sice slíbil brzkou propustku na pevnou zem, ale na ni nezbyl při útěku před dětmi lidstva čas...
,,Nad čím přemýšlíš?" zašeptal Hotdog sedící vedle něj.
Kat, která stála několik kroků od nich, ho spražila zlostným pohledem, ale nedovolila si je nahlas napomenout. Jak jí nedávno řekl kapitán Agathon, mohlo by to uškodit jejich autoritě u mladých pilotů.
,,Ale nic." zamumlal Kevin, který zachytil její pohled, a po zbytek úvodní přednášky neřekl ani slovo.
,,Proč?! Proč by Bůh potřeboval, abych se k němu modlil? Cožpak nestačí, že nečiním nic zlého?" zvolal Kaplan a v zápalu se postavil. Sice mu pomalu docházely argumenty, ale měl pocit, že teď vytáhl z rukávu eso, které mu ve sporu s Sharon zajistí vítězství.
,,Aby věděl, že jsi mu věrný. Byl by pro tebe opravdu takový problém, věnovat mu pár minut denně, výměnou za jeho nekonečnou lásku a služby?" odvětila nevzrušeně a upila z hrnku s čistou vodou. Kaplan bezmocně rozhodil rukama a několikrát otevřel a zavřel ústa, jako kdyby byl bezmocná ryba vyplavená na souš.
,,Došla ti slova?"
,,Ne. To vůbec ne," ohradil se Kaplan, ,,jenom nabírám dech na další protiútok. Tak třeba - proč by se Bůh staral o osudy nás, smrtelníků?"
,,Na to ses mě ptal už poprvé, když jsme se setkali. A já ti znovu odpovím, že nevím. Musel by ses zeptat přímo jeho."
,,Tak to bude problém. Se mnou totiž nemluví." ušklíbl se Kaplan.
Než stihla Sharon odpovědět, otevřely se dveře její cely a ve velké prosklené místnosti se objevil admirál Adama s podnosem, na kterém byly položeny dva velké šálky a konvice.
,,Pane." přikývl Kaplan, který si sice uvědomoval, že podle vojenské doktríny by se měl aspoň postavit do pozoru a zasalutovat, ale již dávno si zvykl, že si Adama na těchto povrchních a často zbytečných gestech ani v nejmenším nezakládá.
,,Majore." odpověděl stejným způsobem admirál a zůstal stát bez pohybu na místě. Kaplanovi bylo jasné, že pokud neodejde, tak svůj pravidelný čajový dýchánek se Sharon odloží.
,,Půjdu." odvětil Kaplan a bez rozloučení vyšel z prosklené klece ven. Zaslechl jen hlas Sharon, ale nebyl si jistý, jestli se s ním loučila nebo naopak vítala admirála Adamu. Rychlým krokem prošel spletitými chodbami a zamířil do hangáru, kde na něj čekal jeden ze starých Viperů - jeho doprava na Battlestar Pegasus, kde měl opět pravidelné setkání se svými piloty u simulátoru...
Marcus zakašlal a přetočil se na druhý bok. Rána pod jeho žebry ho dodnes pobolívala, i když už byla pár dní na první pohled zahojená. I když někteří mu stále tvrdili, že rány z Cylonských výslechů se nikdy úplně nezahojí. Živým příkladem byl plukovník Saul, kterému se Marcus nedokázal podívat do očí...tedy do oka.
,,Co je?" ozval se hlas u jeho ucha a žena ležící vedle něj mu položila ruku na rameno.
,,To nic." zamumlal a snažil se, aby se mu netřásl hlas. Ne ze zimy, ani strachu, ani bolesti. Ale z pocitu viny.
,,Pořád to bolí?" zeptala se a zlehka se dotkla místa pod jeho bílým tílkem.
,,Jo. Ale jinde." odvětil a sám se podivil, jak poeticky jeho věta vyzněla.
,,Nemysli na to." zašeptala a políbila ho na odhalenou část zad.
,,To se snadno řekne."
,,Spi." řekla konějšivým hlasem.
Marcus se otočil zpátky a pohlédl do tváře Melly, ženy jeho nejlepšího přítele. Ta se s ním sice měsíc po útoku neoficiálně rozvedla, i tak se ale cítil až bolestivě nepříjemně. Jako kdyby nezradil svého přítele, ale rovnou ho zabil. Ale stejně se nikdo z Nové Capricy už nedostane, takže se Kevin nikdy nedozví o noži ve svých zádech.
,,Sakra!" zaklel Thierry a znovu do trubky udeřil masivním hasákem. Trhlina se opět zvětšila, stejně jako proud unikající páry. Mladičký technik Rufus Mahoney jen nechápavě zakroutil hlavou.
,,Pane, nebylo by lepší to zkrátka přelepit kompresivní gumou? Mlácením toho moc nespravíte."
Thierry odtrhl pohled od problematické trubky a vrhl na Rufuse rozezlený pohled, který mluvil za vše. Rufus jen zvedl ruce na znamení míru a raději o dva kroky ustoupil.
,,Tak je to lepší." zamumlal Thierry a vrátil ocelový hasák zpátky do svého kufříku, který mu ležel u nohou. Chvíli mával rukou ve vzduchu, jako kdyby něco hledal, a pak vytáhl kompresivní gumu, kterou potrubí během pár chvil opravil.
,,Neříkal jsem to?" usmál se Rufus, když kolem něj Thierry beze slova prošel.
,,Ještě máme opravit Viper majora Kaplana." řekl, když si ve svém ušpiněném notesu odškrtnul tužkou další položku. ,,Tak pojď."
)
omlouvám se 