Lovci Supernov - part 12 (urychlení času)

dostal sem záchvat tvořivosti a začal sem psát povídku zatím je to jen takový prolog nic zvláštního co by ovlivnovalo děj, ale nevim. co si o tom mislíte

jo a předem varuju: mám LMD takze tam možná zbylo pár chyb ale snazily sme se to s fenixem opravit takže snad jich tam moc nezbylo

Lovci supernov part 1

Vběhla dovnitř, usedla do křesla uprostřed, namačkala něco na ovládacím dotykovém panelu, který se před ní vysunul, když usedla, dveře se zavřely a malá loď, ve které seděla se odlepila od země hangáru a skoro okamžitě a s obrovským zrychlením vystřelila z hangáru. Ještě než plavidlo dosáhlo přetlakového štítu, tak jej žena v kokpitu stihla vypnout, zbavila se tak nepřátel, kteří vběhli těsně za ní do hangáru aby jí zastavili.
Hangár neústil do volného prostoru, ale do šachty válcového tvaru, ve které po obvodu byly desítky hangárů na patře a šachta měla na výšku několik set pater. Žena po opuštění hangáru zvedla svou malou bitevní loď čumákem nahoru a pustila do motorů víc šťávy. Z některých doků nad ní a pod ní se vynořily stíhačky nepřátel aby jí zkřížili cestu a pronásledovaly ji. Ona však pohotově zasunula ruce do otvorů vedle křesla, pomoci něhož ovládala loď nervovým rozhraním.
V trupu se otevřelo několik otvorů a z těch začaly okamžitě lítat modré střely po nepřátelích. Skoro to vypadalo jako by každé dělo ovládal jiný střelec, ale to bylo zapříčiněno nervovým rozhraním, pomocí kterého mohla pilotka bez problému vnímat většinu nepřátel najednou.
Kličkovala mezi nepřátelskými letouny a ničila je jeden po druhém. Blížila se k ústí šachty. Nepřátel přes její snahu a umění stále přibývalo. Vyletěla ven z tunelu a stočila svůj stroj ostře z jeho původní dráhy, letěla teď nízko nad kovovým povrchem a za ní se řítily stovky nepřátelských letounů. Doletěla až k okraji města.
Pronásledovaná loď vletěla dovnitř, co nejvíce kličkovala mezi budovami. Nepřátelé se ji drželi zuby nehty, ale nedokázali ji zaměřit, to bylo pro ni plus. Najednou uviděla menší tunel, tohle město znala, vyrůstala tu a tak věděla, že ten tunel není moc dlouhý. Vyletěla trošku výš a pak své plavidlo strhla dolů, přímo do něj.
Když byla skoro u konce vyhodila jeden z náhradních palivových článků, několik desítek nepřátel, kteří letěli těsně za ní, vybuchli po nárazu do článku a žena svou loď rychle zvedala nahoru, až byla vlastně se strojem na zádech, letěla nad tunelem zpět, po sérii několika výstřelů, vletěla do proudu nepřátel směřujících stále do tunelu. Proletěla jimi naskrz a těsně za ní z vjezdu do tunelu vyšlehla obrovská ohnivá a tlaková vlna, zbylí nepřátelé zmateně uhýbali a sráželi se, po nepovedených manévrech, sami se sebou. Pár jich to přežilo, ale ti byli tak zmateni, že ženu nedokázali pronásledovat. Zahnula ještě za pár rohů, aby se ujistila, že je setřásla.
Najednou čelním sklem, pomalým a rozvážným krokem vstoupil muž. Utíkající město venku se zastavilo a žena vytáhla ruce z otvorů vedle křesla, vstala, sundala si holografické brýle a viděla jen několik kulis, jako třeba křeslo, ve kterém seděla, z rudého materiálu, které se začalo rozpouštět a pomalu odtékat, žena se zadívala na muže, který ji pomalu obcházel.
„Víte před tím, než sem vás do simulace pustil sem vám řekl, ať nezabijete žádného civilistu. A vy odpálíte palivový článek uprostřed velkoměsta! Víte kolik lodí letělo v protisměru? Zabila jste dvacet tři lidí, doufám, že jste hrdá! A teď jděte další simulaci máte za hodinu. Zatím můžete přemýšlet nad tím, co jste udělala jen proto, aby jste si zachránila prdel!“
Zasalutovala a muž rázným krokem odešel. Ona šla zdráhavě za ním k východu. A za ní se už formovala další simulace pro jiného chudáka, kterému se kapitán rozhodl udělat peklo ze života.
Vyšla ven z holografické místnosti a chvíli se jen tak potloukala chodbami. Nakonec se zastavila v malé liduprázdné chodbě. Snažila se o té simulaci už nepřemýšlet. Zadívala se ven z velkého okna na přistávající Korzeus. Korzeus byla nádherná, velká vědecká loď. Měla vlastně více funkcí, ale hlavně prozkoumávala naši Sluneční soustavu a hledala známky života. Dnes se právě vracela z půlroční cesty k měsíci Europa, kde doplňovala zásoby na stanici Aqua. Parkovala na orbitě Europy skoro dva měsíce a vědci zkoumali vzorky jejího dna.
Když Korzeus přistával, tak se v dáli za ním něco zablesklo. Ale žena tomu nevěnovala pozornost, protože si myslela, že je to jedna z naváděcích „loďiček“. Korzeus byl nádherný. Měl zploštělý tvar a velký kruhový otvor blíže k motorům stroje. V otvoru plápolala malá hvězda, která lodi dodávala energii. Loď měla na palubě asi šest tisíc lidí, většinou vědci a technici. Kolos se pomalu přibližoval do doku. Naváděcí lodičky již přichytily tažné lana doku na Korzeus a ten zastavoval fúzní reakci své hvězdy, aby mohl zaparkovat.
Žena si jej zasněně prohlížela a představovala si jaké by to bylo, alespoň sloužit na takové lodi. Ze snění jí vytrhl její pager. Svolávali všechny piloty do hangárů stíhaček. Než však stihla zprávu dočíst, otřásla chodbou exploze Korzeusu. Rozpůlil se na dvě části v místech, kde před tím bývala hvězda. Ale nevybuchl sám od sebe něco se sním srazilo a letělo to přímo do míst, kde stála žena.

byl bych rád kdyby jste psaly svoje ohlasy na tenhle výtvor
pokud se vam to bude líbyt tak napisu další, aquu neřešte tam se jeste dostanu a jmena se taky dozvíte ješte na to nebyl správný okamžik

korekce chyb: DreamWeaver, Fenixp

Prečo to tak rýchlo muselo skončiť??? Malo to pokračovať aspoň dalších 5 strán
Nevadí a snád sa dočkáme pokračovania hodne sa teším a hlavne na meno našej hrdinky
Inak neviem prečo ale zdroj energie pre našu lod mi hodne pripomína Ori war ship
tvorbe Zdar

Špatné to nebylo, jsem zvědavý na další díl. Ale těch chyb by tam mohlo být méňě.

tim zdrojem energie souhlasím ale přísahám že o termojaderné fúzi jako zdroji pro lodě sem přemýšlel už dlouho před tímale nevěděl sem jak tam tu hvězdu mám zakombinovat na to mi odpoveď dala az sg1

a za ty chyby se opravdu omlouvám asi musím najít víc lidí co by to opravovaly protoze moje LMD mě opravdu v tomhle omezuje, ja je prostě nevidím

už dělam na dalším dílu asi dám dva dohromady ať je to delší

Vcelku dobrý Chybí mi tam něco, co by mě nutilo číst dál, ale to může být jenom takový můj osobní pocit a rýpnutí

Edit: A jo, já četl jen verzi, co mi dal na opravení Tak jo, takhle celkem bez výtky

tak napsal sem další díl
tohle uz dej zacina ovlivnovat
nespojil sem víc dílu dohromady ale je to o par radku delsi (chtely ste to delsí)

Part II

Žena ještě chvíli stála v úžasu nad zdemolovaným Korzeusem. Ale skoro okamžitě ji vzpamatoval objekt, který letěl přímo na ni. Pohotově se otočila a rozběhla se do středu budovy. Prokličkovala pár chodeb, až doběhla k jedné z větracích šachet, které přivádí vzduch do budovy. Prokopla tenkou mříž, ze které šel lehký vánek a vlezla do malé šachty. Neměla ani dva metry na délku a tak ji rychle prolezla. Dostala se do centrální šachty. Taková to místa jsou bez gravitace, protože by to zbytečně žralo energii, a tak žena neváhala a odrazila se od horního lemu přístupové šachty a letěla dolů.
Letěla přímo na vrtuli, která pomalu hnala vzduch nahoru. Díky tomu proudu vzduchu se dalo trochu manévrovat. Dotyčná se zachytila za otvor jiné přístupové šachty. Vlezla dovnitř a vylezla v chodbě pět pater pod povrchem. V tu chvíli ucítila náraz. Zvedla se a snažila se co nejrychleji dostat k bezpečnostním dveřím, podlaha se pořád třásla a šachta vysávala vzduch z budovy. Objekt budovu asi někde v horních patrech urazil a sám pokračoval dál v ničení města. Bezpečnostní dveře se zavírali a žena se k nim snažila dostat dřív, než se zavřou. Nakonec se jí to povedlo, ale na poslední chvíli.
Pak už jí nezbývalo nic jiného, než se dostat k nějaké ze stíhaček a letět se podívat na spoušť, kterou ta věc napáchala. Seběhla ještě několik pater. Dostala se až do hangáru.
„Jery!! Pojď, sedni si do nějaké stíhačky, poletíme se mrknout, co to bylo. Potřebuji navigátora.“
Jery se na ní zmateně podíval, vůbec nic netušil o katastrofě, kterou ta věc udělala, byl tady celou dobu v hangárech.
„Adro, co se děje?? Kam chceš letět??“
Žena se zastavila a nechápavě se na Jeryho podívala. „Copak nikdo z pilotů neodstartoval?“
„Ne, piloti mají teď zkoušky v simulátoru všichni jsou nahoře“
zavrávorala a opřela se o stíhačku. „Co se děje?!“
„Pojď, uvidíš.“
„Ale nebudeš střílet ani nic ničit.“
„Neboj se, myslím, že už je zničeného dost“
Adra nasedla do malé stíhačky a Jery si sedl za ní. Pilotka chvíli ťukala do panelu, zavřela kokpit a uchopila modré polokoule nervového rozhraní na opěrátkách sedadla. Stíhačka se zvedla a vyletěla ven z hangáru. Vletěla do podobné šachty jako při simulaci, ale v téhle nebyl ani jeden nepřítel. Svižným tempem se přibližovala k ústí šachty. Když vyletěla ven, srovnala svůj stroj do jedné roviny s povrchem. Oba nebyli schopni nic říci. Před nimi se rozprostíral obrovský široký pás zničeného města. To něco vletělo dovnitř a proletělo to megapolí a nic, co mu stálo v dráze ho nezastavilo.
První popadl dech Jery. „Co se to tu sakra stalo?“
„Něco proletělo Korzeusem, když přistával a pak to naletělo do budovy akademie, já sem asi jediná, kdo utekla, skočila sem totiž do vzduchovodu a ta věc pokračovala městem dál, ale myslela sem, že se zastaví po pár kilometrech, ale ono to letělo dál“
Rozletěli se dopředu, aby se podívali dál. Adra pak zvedla stroj, aby se podívali z výšky. Vyletěla několik kilometrů nad povrch a oba se pak podívali zpět. Viděli krásně rovný pás vysekaný v planetárním prstenci, který obepínal planetu. A viděly taky, co to způsobilo. Černá věc nepravidelného tvaru, která teď mířila na Zemi. Byla sice pomalejší, protože ji budovy zpomalily, ale pořád mířila dál. Adra otočila stíhačku a letěla přímo za tím.
„Co chceš jako dělat?“ ptal se udiveně Jery.
„Chci vědět co to je, co zabilo moje přátele“
„Je mi jich líto, měl sem tam taky hodně přátel, ale – ale - - bože kam jsem to zase vlezl“
Adriana pustila motory na plný výkon a pokračovala. Objekt se stále řítil na Zem a zrychloval přitahován planetou. Žena sice byla rychlejší, ale kolos byl hodně daleko. Už začínal vnikat do atmosféry a kolem něj se vytvářela ohnivá koruna
„Adro otoč to! Nemáme Pooliho štíty, tahle stíhačka nemůže vletět do atmosféry aniž by neshořela!“
„Já vím“
Kontrolky uvnitř začaly zběsile blikat sklo kokpitu potáhla červená clona plamenů.
Celá loď se roztřásla. Jery vzadu vyřvával jaké jsme ztratily systémy a kolik máme ještě štítu, ale žena se soustředila jen na řízení.
Najednou plameny které olizovaly sklo ustoupily a těsně před nimi se objevila ona černá věc. Byla natolik velká, že se za ní mohli schovat, když vstupovali do atmosféry. Neodvážila se k ní přiblížit víc, než na dvacet metrů. Už byli dostatečně nízko takže se mohli od kolosu vzdálit. Letěly vedle něj. Nepadali střemhlav dolů. Klesali postupně v asi 30° sklonu jako by se snažili přistát. Čím níže byli, tak pod sebou začínali rozpoznávat staré kontinenty. Teď byli někde nad Východní Evropou.
Nakonec to narazilo na povrch planety. Spadlo to do ruin nějakého velkého města. „Moskva“ řekl přiškrceným hlasem Jery. Nadělalo to obrovskou paseku. Zastavilo se snad až po 20 kilometrech a nejevilo to žádné známky poškození, teda jestli už to nebylo zničené před tím než se srazilo s Korzeusem.
„Přistaneme a prohlídneme si to.“
„No dobře tak jo, ale přistaň trochu dál“
Adra schovala letoun za jednu z trosek, kterou ta věc odhodila. Otevřela kokpit. Vzduch na planetě byl řídký. Už několik set let tu nebyly žádné stromy a tak nic nemohlo vyrábět kyslík. Všechnu zvěř a všechny rostliny jsme už vyhubili, a tak se lidi odstěhovali na orbitu a tam žijí v megapolích na prstenci.
Vzali si zbraně a vydali se k té věci.

korekce chyb: DreamWeaver

doufam ze se vám jméno které sem Adře vybral líbí
a pište ohlasy at vim jestli mam pokracovat

Neviem Upi Mená postavy majú, dej je opäť rýchli, ba až v niektorých častiach neprehľadný, trochu moc katastrofické... nikto z orbitálneho mesta neprežil, megalopoly na orbite boli bez reakcie, ziadna vonkajšia komunikácia, poznanie charakteru hlavnej postavy.... chýba mi tam tak trochu iskra
Je to moj osobný a hlavne laický názor, taže to neber ako koniec tvorby. Budem sa tešiť na dalšie pokračovania hlavne na dalšie technologické novinky...
Držím palce

nebojse megapole neni cela znicena, a reakce bude uz v dalsim dile dalsi cast uz nebude tak katastroficka uz to bude v poklidu nez se dostanou do bitvy
ale to se driv podivame na aquu

ale nebudu rikat dej dopredu takze se nechte prekvapit

PS.: dalssi dil bude pozdeji musim spravovat skolu

upi píše:

Jery vzadu vyřvával jaké jsme ztratily systémy a kolik máme ještě štítu, ale žena se soustředila jen na řízení.

Tak tou ženou jsi u mě zabodoval. Vůbec se mi to líbí.

to mi chces rict ze tu sou same povidky z muzskymi hrdinami (kdyz nebudem pocítat ty kde hrajou postavy ze seriálu)

já sem je vsechny necet ale to je drsne

Něco mi tam přišlo divný, ale nevim co Nějak jsem nemohl uvěřit těm charakterům, asi... Zkus si s nimi pohrát...

No, řekněme, že jsem feministka, nebo mám ráda členy in-group skupiny (skupiny, do které nějakým způsobem patřím - tedy např. lidi mého jména, osoby ženského pohlaví ap.). Taky je to svým způsobem originální, nazývat hlavní hrdinku žena. Adriana je celkem dobrý jméno, i když jsem čekal něco trochu jinýho. Ale to je , takže piš dál!

dobrá zpráva, začínám pracovat na dalším dílu, doted sem vubec nemel čas

Velice zajimava povidka, uz se tesim na pokracovani, co nejdriv s nim sem

Druhý díl se mi líbil o dost víc než první. Jen tak dál;-).