Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
MX57K
Rozhlédnu se po této zatím nikým neprozkoumané planetě. Vidím lesy a louky evropského typu, žádná cesta a zarostlé okolí brány značí, že pokuď je nějaká civilizace na planetě tak o přítomnosti, nebo dokonce funkci brány neví. Generál Hammond nám v briefingu před misí nařídil získat informace o nerostných surovinách, které by jsme mohli na planetě těžit (budou-li nějaké). Major Javkins dává pokyn k zajištění perimetru brány.
U SG-18 jsem už rok a zatím jsme plnili pouze průzkumné mise. Od služby v jednom z nejstřelenějších komplexů na celém světě jsem si sliboval víc, než chození po planetách a dělání chůvy různým ztřeštěným vědcům, ale pořád je v tom kouzlo vstoupit jako první na půdu kam lidská noha ještě nevkročila, i když při tom není kamera a nekouká se na mě 6 miliard lidí jako na Armstronga.
Okolí brány vypadá v pořádku. Jak jinak ani sonda nezachytila nic většího než veverky. Proto Major zadává adresu Země a do vysílačky hlásí obvyklou zprávu o bezpečnosti planety a nezjištění žádných nebezpečných entit. Občas mě zamrzí, že jsem nikdy neviděl goaulda a jediný jaffa, kterého jsem viděl na vlastní oči, byl Teal´c. Ale ten už se stejně chová jako pozemšťan.
Javkins mě pověřuje zabezpečením sondy a pohlídáním brány. Jak typické. Sám se potom se Strikerem a Flashem (přezdívky kamarádů z SG-18 ) vydává na pochod k možným ložiskům nerostných surovin. Předpokládaný návrat mají za 12 hodin a já mám zatím střežit bránu. Tento neradostný úkol na mě padl včera v baru u Červené Číči, když jsem jako poslední dopil pátého panáka tequily (pití mi nikdy nešlo). Naštěstí jsem s tím počítal a tak jen co zbytek mého týmu zapadne za stromy otevírám Stopařův průvodce po Galaxii, tam jsou alespoň zajímavý mimozemšťané a něco se děje. Ne jako na téhle zapadlé planetě. I když je fakt, že tu není tak špatně. Rozbalil jsem si spací pytel a lehl si na něj. Pod hlavu jsem si zapřel pohodlně batoh. Teplota byla příjemných 20 °C. Ani teplo, ani zima. Přesně tak to má strejda James rád. A pustil jsem se do čtení. Samozřejmě, že jsem každou hodinu dával vysílačkou najevo, že pořád ostražitě hlídám tábor. Vypadalo to, že Majora a kluky to taky nějak extra nebaví, protože v rádiu zněli čím dál víc naštvaně.
Uplynulo osm hodin a začalo se smrákat. Na knihu jsem už pomalu neviděl a tak jsem se rozhodl, že si udělám obhlídku okolo brány. Teplota poklesla asi o pět stupňů, ale stále bylo teplo. Obejdu přední část brány a začnou mi pípat hodinky na znamení pravidelné hodinové zprávy Javkinsovy.
„Majore tady Floyd, pořád se tu nic neděje. Jak to vypadá u vás? Přepínám…“ Už mě to nebaví říkat po sedmé za sebou.
„Nic zvláštního, suroviny žádné prostě mrhání času jako obvykle konec…“
Hm jak jsem si myslel. Proč kruci všecky tyhle planety vypadají stejně? Jsme přeci mimo zemi, tak by to tu mělo vypadat trochu mimozemsky. Tohle už mě napadá přesně po 27. Přesně tolik mám misí mimo zemi. Pokračuji v obchůzce brány a pak zase padám na rozbalený spacák.
Uplynulo 11 hodin od rozdělení teamu a tak se hlásím jako obvykle (asi po 110 radiem)
„Majore tady Floyd, pořád se tu nic neděje. U vás taky ok? Přepínám…“ Až mě jednou budou pohřbívat, tak mi to můžou vytesat na náhrobek.
„Vše v pořádku asi za deset minut jsme u vás Floyde. Konec…“
Takže žádné suroviny, žádná zvláštní civilizace, žádné archeologické lokace… Jak je možné, že SG-1 při každé misi na něco takového narazí a my nikdy? Zbytečné nad tím přemýšlet.
Po deseti minutách vychází Major s ostatními z lesa a netváří se zrovna radostně.
„No Floyde nic jsme nenašly zadejte adresu na zemi a vracíme se.“
„Rozkaz“ odpovídám.
Seberu tedy výstroj a zadávám adresu země. Otevírá se červí díra. Major zadává na svém zápěstí kód a my procházíme na základnu na zemi do nitra Cheyenské hory.
Další úspěšná mise. Nikdo nepřišel ke zranění. Nikdo nezemřel. Neznepřátelili jsme si žádné mocné bytosti. Nezanesli jsem nemoc nové kultuře a ani jsme sebou nepřinesli nic nebezpečného pro zemi. Prostě jsme udělali svojí práci a tak to má být.
KONEC
Rozhlédnu se po této zatím nikým neprozkoumané planetě. Vidím lesy a louky evropského typu, žádná cesta a zarostlé okolí brány značí, že pokuď je nějaká civilizace na planetě tak o přítomnosti, nebo dokonce funkci brány neví. Generál Hammond nám v briefingu před misí nařídil získat informace o nerostných surovinách, které by jsme mohli na planetě těžit (budou-li nějaké). Major Javkins dává pokyn k zajištění perimetru brány.
U SG-18 jsem už rok a zatím jsme plnili pouze průzkumné mise. Od služby v jednom z nejstřelenějších komplexů na celém světě jsem si sliboval víc, než chození po planetách a dělání chůvy různým ztřeštěným vědcům, ale pořád je v tom kouzlo vstoupit jako první na půdu kam lidská noha ještě nevkročila, i když při tom není kamera a nekouká se na mě 6 miliard lidí jako na Armstronga.
Okolí brány vypadá v pořádku. Jak jinak ani sonda nezachytila nic většího než veverky. Proto Major zadává adresu Země a do vysílačky hlásí obvyklou zprávu o bezpečnosti planety a nezjištění žádných nebezpečných entit. Občas mě zamrzí, že jsem nikdy neviděl goaulda a jediný jaffa, kterého jsem viděl na vlastní oči, byl Teal´c. Ale ten už se stejně chová jako pozemšťan.
Javkins mě pověřuje zabezpečením sondy a pohlídáním brány. Jak typické. Sám se potom se Strikerem a Flashem (přezdívky kamarádů z SG-18 ) vydává na pochod k možným ložiskům nerostných surovin. Předpokládaný návrat mají za 12 hodin a já mám zatím střežit bránu. Tento neradostný úkol na mě padl včera v baru u Červené Číči, když jsem jako poslední dopil pátého panáka tequily (pití mi nikdy nešlo). Naštěstí jsem s tím počítal a tak jen co zbytek mého týmu zapadne za stromy otevírám Stopařův průvodce po Galaxii, tam jsou alespoň zajímavý mimozemšťané a něco se děje. Ne jako na téhle zapadlé planetě. I když je fakt, že tu není tak špatně. Rozbalil jsem si spací pytel a lehl si na něj. Pod hlavu jsem si zapřel pohodlně batoh. Teplota byla příjemných 20 °C. Ani teplo, ani zima. Přesně tak to má strejda James rád. A pustil jsem se do čtení. Samozřejmě, že jsem každou hodinu dával vysílačkou najevo, že pořád ostražitě hlídám tábor. Vypadalo to, že Majora a kluky to taky nějak extra nebaví, protože v rádiu zněli čím dál víc naštvaně.
Uplynulo osm hodin a začalo se smrákat. Na knihu jsem už pomalu neviděl a tak jsem se rozhodl, že si udělám obhlídku okolo brány. Teplota poklesla asi o pět stupňů, ale stále bylo teplo. Obejdu přední část brány a začnou mi pípat hodinky na znamení pravidelné hodinové zprávy Javkinsovy.
„Majore tady Floyd, pořád se tu nic neděje. Jak to vypadá u vás? Přepínám…“ Už mě to nebaví říkat po sedmé za sebou.
„Nic zvláštního, suroviny žádné prostě mrhání času jako obvykle konec…“
Hm jak jsem si myslel. Proč kruci všecky tyhle planety vypadají stejně? Jsme přeci mimo zemi, tak by to tu mělo vypadat trochu mimozemsky. Tohle už mě napadá přesně po 27. Přesně tolik mám misí mimo zemi. Pokračuji v obchůzce brány a pak zase padám na rozbalený spacák.
Uplynulo 11 hodin od rozdělení teamu a tak se hlásím jako obvykle (asi po 110 radiem)
„Majore tady Floyd, pořád se tu nic neděje. U vás taky ok? Přepínám…“ Až mě jednou budou pohřbívat, tak mi to můžou vytesat na náhrobek.
„Vše v pořádku asi za deset minut jsme u vás Floyde. Konec…“
Takže žádné suroviny, žádná zvláštní civilizace, žádné archeologické lokace… Jak je možné, že SG-1 při každé misi na něco takového narazí a my nikdy? Zbytečné nad tím přemýšlet.
Po deseti minutách vychází Major s ostatními z lesa a netváří se zrovna radostně.
„No Floyde nic jsme nenašly zadejte adresu na zemi a vracíme se.“
„Rozkaz“ odpovídám.
Seberu tedy výstroj a zadávám adresu země. Otevírá se červí díra. Major zadává na svém zápěstí kód a my procházíme na základnu na zemi do nitra Cheyenské hory.
Další úspěšná mise. Nikdo nepřišel ke zranění. Nikdo nezemřel. Neznepřátelili jsme si žádné mocné bytosti. Nezanesli jsem nemoc nové kultuře a ani jsme sebou nepřinesli nic nebezpečného pro zemi. Prostě jsme udělali svojí práci a tak to má být.
KONEC
Tak a ted se priznejte kdo jste cekal, kdy zacne akce? Kdy se zacne neco dit?
Mate smulu proste takhle by to melo chodit, ale vzdycky se tam primota nejaky Ball, Anubis, Ori, Replikator a kdovi co vsecko za havet... Nj ale bez nich by to byla nuda presne jako tahle povidka
PS: jsou-li nejake chyby (o tom nepochybuji) tak delejte ze nejsou, anebo si na monitoru delejte cerne tecky
PSS: Kdo nema smysl pro humor a satyru tak sem nic nepiste a nechte tenhle topic zapadnout do zapomeni....
Tak mmt koukal jsem ze autori zde chteji byt i hodnoceni ^ ^
Takze plz taky mi nadelte nejakou tu znamecku
Tak to je pecka 
Rosseta to napsalo dobře.Má tam být vyjímečně a ne v
