SG: Stargate: Portmolior - 14. díl!

Tak jsem se rozhodl sepsat taky povídku ze světa Stargate.
Není to ani tak první díl jako spíš nultý nebo prolog. Nic moc se tam neděje, jen se vysvětluje. Rozjede se to až v prvním a druhém díle

Stargate: Portmolior
Díl 0x1 - Prolog/ Den jako vždy -
Sam zrovna četla hlášení z mise když zablikal velký displej na stěně její malé kanceláře. Objevila se na něm jí dobře známá hlava s šedivými vlasy. Generál Jack O'neill se protočil na židli. Objevil se jeho obličej. S klukovským zaujetím ihned spustil:
- "Carterová, musíte sem přijet. Je tu skvělej výhled"
- "Děkuji pane. Ale já už tam byla."
- "Hraje se tu skvěle golf. Green je tu kam jen oko dohlédne."
- "Je to jeden velký kus kamene, pane. Takže bych tu o greenu moc nemluvila, pane."
- "Je to Měsíc, Carterová. Co chcete víc?"
- "Já si počkám až tam bude ta zeleň, pane."
- "Notak. Carterová. Sama víte že to ještě aspoň dva roky potrvá."
- "Opravdu nemůžu, pane. Víte že mám hodně práce."
- "No jo. A jak to s tou vaší udělej-si-slunce věcí vypadá?
- "Docela dobře. Všechny simulace proběhly v pořádku. Za chvíli by se SG-11 měla vrátit s dalším balíkem Trudinia. Do dvou měsíců by jsme měli mít dost k zažehnutí Jupiteru."
- "Pak bude ta velká show?"
- "Ano. Nová hvězda bude snad dostatečný důkaz který přesvědčí veřejnost o přínosu Hvězdné Brány našemu světu. Bude to náš zlatý hřeb večera při odtajnění programu"
- "Carterová. Hlavně ať vám to nekoliduje s finále Superbowlu. To by se nikdo nedíval. A mimochodem, kdy přijde Daniel? Rád bych ho pozval na golf."
- "Výprava z Atlantidy má přicestovat až za dva dny, pane.
- "Tak ať za mnou Daniel přiletí hned jak vám odklábosí ty zbytečnosti."
- "Ano pane. Nashledanou."
- "Naschle. A přileťte, nebo si vás nechám transportovat až budete spát."
- "Jistě pane. Carterová končí."
Monitor zhasnul. Samantha se znovu začetla do hlášení. Obyčejná, nijak zvláštní mise. Vstala a šla se podívat oknem na místnost s bránou.
Za poslední léta se toho tady hodně změnilo.
Před několika lety našel jeden z SG týmů planetu na vysokém stupni technologií avšak úplně neobydlenou. Později se ukázalo že je to jedna z planet Aschenské konfederace. Podle záznamů které byly nalezeny se zjistilo že Aschenové se málem vyhladili při pokusech s biozbraněmi. Nemoci se postupně rozšířili na další planety konfederace. Aschenové se tak stali oběťmi své vlastní dobyvačnosti. Po sobě však zanechaly veškeré své technologie. Po rozluštění jejich jazyka nic nebránilo Zemi aby udělala svůj největší skok v technologickém rozvoji. Přestože implementace cizích technologií probíhala pomalu, již teď ohromovala svými výsledky.
Na Měsíci byla vybudována základna. Jedna její část byla vojenská - iontové kanóny měli sloužit k případné obraně Země. Druhá část se starala o teramorfaci Měsíce směrem k obyvatelnému prostředí. Již nyní tam byla umělá atmosféra byť zatím bez přirozeného ekosystému.
Flotila lidských hvězdných lodí se rozrostla na několik desítek. Jejich typy se staly rozmanitější - malá průzkumná loď třídy ESS S-305 COLOMBOS, ESS BC-306 ATTILA, bombardér ESS B-307 OMOI-UINDO, několik typů stíhaček ale hlavně chlouba a vlajková loď Země ESS BL-310 ZEUS.

Sam odvrátila pohled od brány. Opět se vrátila ke čtení nudných hlášení z průzkumných misí různých SG týmů. Už to bylo dávno co prošla bránou. Galaxie se stala klidným místem a její služby v přední linii už nebyly potřeba. SG1 byla rozpuštěna a zrušena. Personál SGC obsahoval už jen minimum vojenských členů; nahradili je výzkumníci, diplomaté a v poslední době taky těžaři. Ona sama byla povýšena na brigádního generála a dostala pod vedení SGC. Jack O´Neill využíval svého vlivu a z důchodu se sám povolával do velení projektů, které mu přišli zajímavé z jeho úhlu pohledu. Danielu Jacksonovi bylo svěřeno velení nad archeologickou částí Atlantis. Te´alc se vrátil na Chulak odkud rozjel slibnou politickou kariéru mezi Jaffy. Plukovník Mitchel dostal pod velení jednu z X-306 jménem Hérakles. Vala doprovázela Daniela na Atlantis.

Sam si uvědomila že text který čte vůbec nevnímá. Odložila složku a podívala se na hodiny. Téměř dvanáct. "Čas na oběd," pomyslela si. Vstala a šla do jídelny. Byla téměř prázdná. Jen dvojice vědců nad něčím tak horlivě diskutovala že jim téměř lítalo jídlo z pusy.
- "Říkám ti, Evansi, nemůžeš spustit hyperpohon na lodi která se veze v lodi která už v hyperprostoru je. To by mohlo narušit časoprostor. Vytvořit trhlinu. Třeba černou díru. Co když všechny černý díry jsou jen výsledkem pokusů nějakejch bláznů jako seš ty?"
- "Mluvíš jako by sis doktorát vytisk na tiskárně. Prostě musíš letět dvakrát rychleji. Čísla mluví jasně."
- "Jenže podle čísel může bejt přímka kolmá sama k sobě."
- "Ale za pokus by to stálo. Zkusím to navrhnout generálu Carterové na schůzi."
- "My o vlku. Sam pojď si k nám přisednout. Evans ti chtěl něco říct."
- "Ne díky Tylere. Mám ještě práci." Usmála se na něj a odešla k výdejnímu pultu. Tyler Smith byl její spolužák na univerzitě. Jako jednomu z mála mu nevadilo zůstat ve stínu nadanější spolužačky. Spokojeně čekal v ústraní na svůj objev. Ten se mu povedl až před dvěma roky. Povedlo se mu přenést shluk atomů v prostoru. I když nebyly v přesném pořadí, byl to první oficiální transport pevné látky v historii lidstva. Upozornil tak na sebe celý vědecký svět. Laboratoře po celém světě mu nabízely spolupráci a velké firmy tučné šeky aby získali exkluzivitu při případném komerčním využití. Vždy je tu ale někdo další kdo stojí v pozadí a přijde s nabídkou které se nedá odolat. Právě tehdypo dlouhé době viděl svou bývalou spolužačku. Sam ho bylo skoro líto když mu oznamovala že strávil poslední roky života výzkumem něčeho co už dávno existuje. To že se mohl přidat k SGC mu to však vynahradilo. Během těch dvou let se vypracoval mezi hlavní vědce a podílel se na většině výzkumů.
Mohl by ale číst více reportů o starých pokusech. Věděl by že aktivování hyperokna v hyperprostoru má za následek pouze vypadnutí do normálního prostoru¨, jak prokázali pokusy na Daedalu před několika lety.

Sam se to ale nechtělo zrovna teď vysvětlovat. Popadla svůj tác a odnášela si ho do své kanceláře.

Pauzu na oběd jí však přerušilo hlášení: „Neplánovaná mimozemská aktivace.“
Sam upustila tác a rozběhla se do řídící místnosti.
Dříve tradiční věta totiž v těchto prostorách nezazněla déle jak čtvrt roku.
Cestou míjela vědce stejně překvapené jako byla ona.

Když dorazila už tu čekal major Starz, velitel vojáků, vědci Emmeret, odborník na Aschenskou technologii, Unoko, expert na antickou technologii a konečně šéfvědec Leo Antlia, expert na mezigalaktické cestování. Po chvíli doběhl i Tyler Smith, expert na vše co je potřeba. Hlučná pětka, jak své přímé podřízené pojmenovala Sam byla kompletní a netrpělivá z vytáčející se brány.
Konečně se ozval technik: „To je Atlantis, madam.“
Zapadl sedmý zámek. Halu a řídící centrum osvětlil záblesk světla.
„Přijímáme video,“ oznámil technik a bez rozkazu ho pustil na obrazovku.

Na obrazovce se objevil Daniel Jackson. Měl radostný výraz a vítězoslavně aniž by kohokoliv pustil ke slovu pronesl: “Sam. Tohle musíš vidět.“
- „Co musím vidět?“
Jenže to už byla u monitoru doktorka Weirová: „Dobrý den, generále Carterová. Mohu vás požádat aby jste nás co nejdříve navštívili? Jistě budete velmi potěšeni tím co uvidíte. A taky sebou vezměte generála O´neilla. Toho to taky bude zajímat.“ S potutelným úsměvem vypnula přenos a brána se uzavřela.

„Spojte mě s generálem O´neillem. Vypadá to že pojedeme na výlet…“

A co nás čeká příště?

Toto je spoiler!!!:

-Dozvíte se důvod názvu celé série (kdo ho odhalil prosím nespoilovat) -Navštívíme novou galaxii - Phoenixovu galaxii -Možná potkáme Jonase Quinna -A samozřejmě taky potkáme nového nepřítele

Přidal jsem do toho i takový Easter Egg, schválně kdo ho najde.

Edit: Na Shortyho radu jsem poupravil označení lodí

Zatím dost dobrý
Easter Egg sem zatím nenašel
Kdy tak bude další díl

Dobřá povídka, konečně nějaká, kde má Země pořádný válečný lodě. Kdy bude pokráčko? A jaký májí na těch lodích zbraně?

Pěkná povídka, četl jsem jich docela dost, ale tahleta se mi líbí skoro nejvíc. Good Job!

Dobrá povídka, akorát bych měl technickou připomínku: pokud se ty lodě, které ma Země, vyrábí sériově, označení "X" je pro ně chybné. Kdybys chtěl, mohl bych to s tebou po PM vyřešit.

Co se stalo? Piš dál! Je to naprosto božský!

A Teaľ'c, co začal slibnou politickou kariéru u Jaffů je super!

Jen jednu připomínku mám. Jestli Ascheny vyhubily bakterie a viry, nepřežilo by jich pár a nenakazili by se jimi SG-1?

2Shorty: Vím že X znamená prototyp ale nechtěl jsem tam dávat BC protože ne všechno je bitevní křižník.

2spike kree: Nad tím jsem ani nepřemýšlel. Zbraně popíšu až se ta která loď dostane na scénu.

Pokračování napíšu večer a jestli to stihnu tak zítra už tu bude...

Na Easter Egg by jste museli být odborníci aby jste si ho na první pohled všimli
Nápověda:

Toto je spoiler!!!:

jde o jednoho z vědců

2noximo: A kdo říká, že bys musel dávat všude BC? Říkám: Pokud chceš s těma třídama pomoct, napiš PM a já ti to povysvětluju.

Rosseta píše:

Jen jednu připomínku mám. Jestli Ascheny vyhubily bakterie a viry, nepřežilo by jich pár a nenakazili by se jimi SG-1?

Bakterie a viry zemřeli společně s Ascheny.

Pekny!! Jenom mi prijde ze odnikud znam Tylera

Tyler se jmenoval ten tvor co dokázal lidem vnutit vzpomínky a představy. Tohle je ale někdo úplně jinej...

Druhá část už je na cestě. Teď jsem asi v polovině...

Řekl bych, že Innkvizitor myslel jinýho Tylera.

Jakýho?

Ti, kdož hrají SGTG, vědí.

Tak druhý díl je tu:

Stargate: Portmolior

Díl 0x2 - Prolog/ Překvapení–
Jack zrovna smečoval. Koš za bod snížil ztrátu jeho týmu na 88:94. Basketbal se stal na Měsíci díky malé gravitaci nejoblíbenější kolektivní hrou. Pomalu se snesl zpět na pevnou půdu a přijal gratulační poplácání od nejbližšího spoluhráče. Na větší oslavy nebyl čas. Do konce nejdůležitějšího zápasu téhle směny zbývalo jen necelá minuta. Jeden z nižších důstojníků v Jackově týmu rozehrál. Přihrávku však zachytil protihráč který přeskočil Jackova spoluhráče a ihned hodil na koš. Míč líně plul nevyhnutelně do koše a čas rychle utíkal. Tři body. Skóre 88:97. Tuhle ztrátu během 12 sekund nemohli dohnat. Jack svolal všechny do kroužku na poradu.
- „Tohle nevypadá moc dobře. Chtělo by to nějakej zázrak.“
V tom se ozvalo v rozhlase: „Generál O´Neill do komunikační místnosti.“
- „Výborně. Teď by to chtělo párty… nic? Asi mě nebylo slyšet…“
Jack se vyklonil z hloučku a podíval se k soupeřům. Jeho zpocená tvář se na ně zazubila
- „Je mi líto pánové. Povinnost volá. Škoda že se nikdy nedovíme jak by tenhle zápas skončil.“ A s hlavou vzpřímenou prošel přímo středem.

- „Kdopak mě volá?“ zeptal se Jack když vstoupil do komunikační místnosti. Celá byla poseta blikajícími monitory u kterých sedělo několik lidí a přijímaly zprávy z celé Země od výzkumných laboratoří a předávaly je směrem k Jupiteru lodím vypouštějícím těžké prvky do jeho atmosféry.
- „SGC, pane. Generál Carterová. Na obrazovku?“
- „Ne kapitáne. Víte co. Za chvilku ji transportujte do mé kanceláře.“
- „Jak si přejete pane.“ Tenhle rozkaz ji nijak nepřekvapil. Byla od něj zvyklá na mnohem bizarnější věci.

Jack přešel chodbu do své kanceláře. Byla malá, podobná té v SGC s tím rozdílem že z jedné prosklené stěny bylo vidět krásné panoráma Měsíce. Když si odsunoval židli aby se posadil objevila se v jeho kanceláři Samantha Carterová. Překvapení, změna gravitace a jiná hustota kyslíku ji způsobila nevolnost. Podlomila se jí kolena a aby se udržela na nohou musela se chytit stolu.
- „Á Carterová. Koukám že máte za sebou dlouhou cestu. Posaďte se.“
- „Tohle už vícekrát nedělejte, pane.“
- „Já? To ta dispečerka. Nemějte jí to za zlé je ještě mladá. Asi ji povýším ať má holka více zodpovědností. A vůbec. Co tu děláte?“
- „Atlantis se ozvala.“
- „Vážně? Před hodinou jste říkala že se mají ozvat až za dva dny.“
- „To je pravda pane. Ale Daniel říkal že mají něco co musíme vidět“
- „Ale znáte Daniela. To určitě nějaká civilizace vymřela o pět let později než se předpokládalo.“
- „No doktorka Weirová jeho nadšení sdílela. Myslím že by jsme měli jít na Atlantis.“
- „Ale Carterová. Teď jste přijela. Udělám vám vaše první kafe na Měsíci a pak vás tady provedu.“ Vstal a šel ke kávovaru.
- „Nevím pane. Mohu si zavolat?“
- „Ale jistě, jako doma. Stále čtyři kostky cukru?“
- „Ano pane, děkuji.“
Samantha Carterová zvedla sluchátko a vytočila SGC.
- „Simone? Taky Generál Carterová. Transportujte mě a generála O´Neilla do SGC.“
Jack se prudce otočil když to uslyšel. Chtěl ji zastavit ale jediné co stihl bylo ukázat na ni prstem.

V okamžiku byly v prostoru brány. Jack jenom naprázdno polkl a mlčky ukazoval na Carterovou. „Tohle byl můj oblíbený hrnek,“ ukázal na hrnek z něhož mu v ruce zbyla jen půlka, „a tohle moje oblíbené kafe,“ ukázal tentokrát na zem kam se kafe vylilo. Opět káravě ukázal na Carterovou.
- „Jedna:jedna… pane. Půjdeme?“ Kývla hlavou směrem k bráně.
- „Potřebuju kafe.“ Vrhl na ni zlostný pohled a vrávoravě nabral směr kantýna.
- „To ty spojaři pane. Dneska nemají svůj den.“ Rýpla si do něj ještě Carterová.

„Nejdražší bolehlav na světě.“ Pomyslel si Jack. Cestu do jídelny znal z paměti. Od dob kdy tu trávil každý den se toho moc nezměnilo. Jen přibilo více bílých plášťů na chodbách.
Když došel do jídelny byla prázdná. Jen kuchař si v poklidu četl noviny. Když uviděl Jacka ihned vstal aby přivítal vzácnou návštěvu.
- „Generále. Vítejte zpět. Krušný den? Co si dáte?
- „Kafe.“
- „obyčejnou, espreso, cappucino?“
- „Konev.“

Jack si sednul k jednomu stolu. Od kuchaře si půjčil část novin. Už byl v půlce své konve když se za ním odvážila přijít generál Carterová.
- „Jak se cítíte, pane?“
- „Jako bych si oblíkl brnění. Zatracená gravitace.“
- „Můžeme vyrazit.?“
- „Ale jo, jen si ještě přečtu Garfielda.“
- „Jistě pane.“
Jack vyhledal příslušnou stránku a jeho oči přejely příslušný strip. Pousmál se a odložil noviny. Otočil se na kuchaře:
- „Tady ti nechávám ty noviny, Dave.“
- „Jasně.“
- „A nechceš si s tou sázkou rozmyslet? Canucks nikdy nemůžou vyřadit Kings z play-off“
- „Radši si chystejte peněženku Generále.“
„Když myslíš.“
Otočil se k Carterové: „Milej chlapík. Ale hokeji nerozumí…“ pronesl na adresu kuchaře a odešel s ní k bráně.

Když přišli k bráně byla už vytočená a čekal u ní Tyler Smith.
- „Můžeme Sam?“
- „Jistě, můžeš jít.“
Smith prošel branou na Atlantis.
- „On vám tyká, Carterová?“
- „Známe se z univerzity, dokonce jsme spolu chodili, bylo by divné kdyby mi vykal“
Jack pozvedl obočí. Divil se že Carterová měla v době studií čas na něco jiného vědu.
- „Chodili?“
- „Krátce, pane.“
- „Taky vědec?“
- „Ano, pane.“
- „Aha.“
Otočil se a následoval Tylera Smithe na Atlantis.
Ocitnul se v antickém městě. U brány netrpělivě přešlapoval Daniel, doktorka Weirová. Rodney Mckay zrovna odmítal zmínit Smithovi o co jde, jen se nezapomněl zmínit že to objevil on.
Daniel sprásknul ruce a přiběhl k Jackovi a Samantě.
- „Kde jste tak dlouho? Volali jsme už před půl hodinou.“
- „Taky tě rád vidím, Danieli. Kde jsme tak dlouho? Měli jsme pauzu na občerstvení. To tu neznáte? Měli by jste založit odbory…“
- „Ahoj Danieli.“ Tak co si nám chtěl ukázat?“
- „Jo. To se vám bude líbit.“
Otočil se k řídícímu panelu a zavelel: „Vytočte delta základnu.“
- „Danieli!“
- „Všechno se včas dozvíte. Ale bude se vám to líbit.“
Tahle šou byla plně v režii Atlantiďanů a ty nechtěli své překvapení odhalit jen tak.
Vytáčecí procedura probíhala a personál Atlantis jim mezitím přinesl výstroj a výzbroj pro mimozemské cesty. Doprovázet je bude tým plukovníka Shepparda.
Konečně se brána zaktivovala a vytvořila červí díru na stanoviště Delta.
- „Hosté mají přednost.“ Pronesl plukovník Sheppard a pokynul Jackovy, Carterové a Smithovy.
Ti ho poslechly a ocitli se na druhé straně.

Naskytla se jim nádherná scenérie. Brána byla umístěna na malém kopci. Pod ním se rozkládal velký tábor označovaný jako Delta. Co jim ale vyrazilo dech byla obrovská loď, nepochybně antická která ležela přibližně kilometr za táborem. Slova se ujala doktorka Weirová: „Dámo a pánové. Dovolte mi představit Meliunctio.
- „Pěkný.“ Pronesl Jack
- „Pěkný, to jo, ale není náhodou přeražená vejpůl?“ Zeptal se Smith a opatrně tak upozornil na fakt že příď a záď spolu svírají nezvyklí úhel.
- „Tyler má pravdu,“ ujala se slova Carterová. „Tahle loď už asi nepoletí, navíc jste už našli dvě jiné a funkční, tahle je sice o hodně větší… zkrátka proč jste nás sem tahali tak narychlo?“
McKay se vrhl na vysvětlování:
- „Je pravda že nepoletí. Nicméně nám poskytne spoustu náhradních dílů pro Perseus a Athénu. Ale to hlavní co by jste měli vidět bylo na palubě.“
Vydali se do tábora. McKay pokračoval ve výkladu:
- „Ze záznamů jsme zjistili že existovali tři lodě třídy Portmolior. Meliunctio, to je tahle Melioiter a Melioillac. To v překladu znamená…“
- „Lepší spojení, Lepší cesta a Lepší trasa,“ doplnil ho Daniel. Mezitím přišli k velkému stanu.
- „Ano, původně jsme mysleli že třída Portmolior je pojmenovaná po první lodi svého typu, tak jak to děláme my, ale zmýlili jsme se. To označení kvůli stejnojmennému zařízení které všechny tři lodě nesly. Tohle:“ Ukázal na stan a personál tábora odhrnul plachtu.

Před nimi se objevil béžový kvádr. Byl přes 8 metrů vysoký a dlouhý a dva metry hluboký. Silně se leskl a po stranách byl lehce zaoblený. Směrem ke středu se kvádr prudce prohluboval, pak následovala velká ríha ze které trčel ven velký jehlan.

- „Vypadá to velkej vymačkávač citrónů,“ komentoval to Jack.
- „Věřte mi že kdyby to mělo cokoliv co dočinění s citrónem, nestál bych tak blízko.“ Ohradil se McKay
- „Jacku. Tohle je Portmolior. To znamená Stavitel bran.“ Vysvětloval Daniel
- „Chceš říct že tohle je antik? Nevím co se v téhle galaxii dělá ve volném čase, ale měli by jste to omezit. Tohle mi jako antik nepřijde.“
- „Tys mě nepochopil Jacku. To není metafora. Stavitel bran je označení. Tahle věc vyrábí hvězdné brány…“

Tak a chci slyšet pořádnou kritiku!
Oproti plánu jsem se nedostal ke třem ze čtyřech bodů které měl díl obsahovat.
Tady jsou další body které se přidají k těm třem nesplněným:

Toto je spoiler!!!:

-Zjistíme že Asgardi mají velké trable -Objeví se na scéně vesmírná koalice kterou Země založila -Nepřítel se objeví asi až později