Stargate Defence - Poslední část 6 dílu vydána. (19.1.)

Zatím jsem nic neřekl.. (snad) :-D Jenom jsem něco načal. :)

No kdyby Hood přežil bylo by to lepší za A mam velmi rád to jméno (kvůli tomu původnímu Hoodovi kterej byl potopenej bismarcem) a za B mam velmi rád UK protože obdivuji kvalitu jejich vojáků snad UK dostane později něco jiného.Ale protože se má Zemi něco stát (a pak že nic neřikáš dopředu) tak bych řekl že už ne.Teda to neznamená že i potom nebude fungovat ale málo kdy potom co se něco stane zemi zustane nezníčená nebo nezotročená nebo neporažená.

tak co bude novej díl, nebo jak???

-Promiňte za 'menší' prodlevy mezi díly, ale není to teď pro mne jednoduché.. :)
- Detaily jsou přísně tajné.. :)
- Ale nebojte, díl je na korekci a do středy ho tu snad hodím, ale závisí to na Patasovi25. :)

Takže, omlouvám se za doublepost a za to, že další díl je tady až teď.. :)
Abych to zkrátil a nějak dlouze to neobkecával, tak vám přeji příjemné počtení u mého třetího dílu, který tu je až teď, za což se omlouvám. A hlavně děkuji Patasovi25, který si dal tu práci a korektoval mi díly, za což jsem mu hrozně vděčný. :)

Díl 3 - Překvapeni na schůzce.

Touto barvou, bude vyznačen Český jazyk.

(Oběžná dráha, Země, Mléčná dráha) 2. 2. 2011- 18:00

„Pane, zbývá pár minut a vystoupíme z hyperprostoru,“ oznámil Womack. Emerson pouze přikývl a pokračoval v rozhovoru s Rossem, který se probudil teprve před hodinou.
„Co se stalo, že jste zmizeli z hlídky nad Zemí?“ zeptal se Emerson.
„Nevíme, nic se nedělo. Vzpomínám si na náhlý a obrovský otřes lodi, jako kdyby do nás něco narazilo. Zbytek si nepamatuji, ani ostatní z posádky. Polovina posádky to nepřežila, loď byla těžce poškozená, v polovině nebyl vzduch. Nemohli jsme zjistit, kde jsme. Po chvíli se tam objevila nějaká loď, na jeden zásah shodila štíty, to už zbytek posádky seděl v jumperech, které letěly do bezpečí, v hangáru bylo ještě šest tři sta dvojek. Harris spolu s ostatními piloty se nás snažili chránit, bohužel jejich stroje byly zničeny. Jones byl na palubě Hooda, kde zaměstnával štíty lodi, bohužel, další paprsek zasáhl můstek, nepřežil to. Jejich loď měla štíty opravdu slabé, proto jsem se rozhodl, že poletím a pomstím Jonese, vystřelil jsem čtyři, nebo pět dronů, které proletěly štítem a těžce poškodily loď, ale hypermotory jim zůstali, skočili pryč,“ pronesl svou příhodu Ross.
Emerson nevěděl, co říct tak jenom svého kamaráda poplácal po zádech.
„Pane, zbývá minuta,“ oznámil Womack.
„Okamžitě jak vystoupíme z hyperprostoru, uzavřete loď, nikdo se nesmí dostat pryč. Odešlete zprávu do SGC, že máme na palubě maskovaného sabotéra,“ oznámil Emerson. Ross se tázavě podíval na Emersona, který mu během chvíli vypověděl příběh Odyssey.

(Oblast 51, Země, Mléčná dráha) 6. 2. 2011 - 14:00

Oblast 51 v americké pouštní pustině nyní zela životem. Do tohoto zařízení putovala hromada peněz, které financovali budování a stavbu další pozemských lodí. Konkrétně zde byli v plném provozu tři suché doky, ve kterých se právě dokončovaly lodě pro Británii, Rusko a dokonce i Českou Republiku. Ta po zasvěcení do programu razantně upřela peníze obyvatelstvu a vložila je do této lodi.

O měsíc později

V oblasti 51 se začala otevírat obrovská vrata, která chránila dok 304ek před nepříznivým počasím a před zraky lidí. První vyletěl nový Hood II. Jeho nablýskaný trup odrážel sluneční paprsky tak, že se na loď nešlo ani podívat. Poté pozvolna opustily svůj dok i poslední 304ky a to Ruský Medvěděv a Česká Bohemia, která na palubě nesla pětadvacet Čechů a stovku lidí z jiných koutů světa.
Poprvé na oběžné dráze se setkali všechny lodě třídy Daedalos. Byly tam lodě z USA. Odyssea, což byla vlajková loď, Daedalos, George Hammond a Apollo. Anglický Hood II. Ruský Medvěděv. Čínský Sun-Tzu a Česká Bohemia. Osm nablýskaných pozemských bitevníků, jen tak nečinně pluly ve vesmíru. Po pár minutách Daedalos, Bohemia a Hood II vletěly do hyperprostoru směr Pegas, Lantea.
Ostatní lodě zatím zůstávaly a čekali na své úkoly, které na sebe dlouho nenechaly čekat.


(Řídící místnost, Atlantis, Lantea, Pegas) 13. 3. 2011 - 11:34

„Pane Woolsey, za půl hodiny sem přiletí Bohemia, Hood druhý a Daedalos,“ pronesl technik, který měl zrovna službu v řídící místnosti. Woolsey byl rád, že nad planetou budou hlídkovat tři bitevníky.
„Dostáváme zprávu z jedné z lodí, konkrétně z Bohemie a je určena Zelenkovi,“ doplnil technik.
„Dobrá zavolejte Zelenku a ať donese i program a odešle ho na lodě,“ odpověděl Woolsey, který následně odešel do kanceláře, kde si zapnul rádio a odpočíval.

O něco později přiběhl do místnosti Zelenka s laptopem, kde měl připravený program, který umožní lodím odhalit planetu.
Laptopem se spojil s Daedalem a započal odesílání programu. Po zapnutí programu se z lodi bude vysílat univerzální frekvence, která odmaskuje planetu jenom pro loď, která tu frekvenci vysílá. Jakmile se začal program odesílat, přešel ke druhému laptopu, kde byla zobrazena zpráva od Nováka.
„Radku, doufám, že si pamatuješ, kdo jsem. Jestli ne, tak ti to velice rád připomenu.“
„David Novák. Český plukovník co uvelebil svou prdel do velitelského křesla,“ odpověděl na zprávu v rodném jazyce.

Bohemia

„Kramlíku? Za jak dlouho tam budeme?“ zeptal se svého dobrého přítele Novák.
„Přibližně za dvacet minut,“ odpověděl Kramoliš.
„Jdu si do jídelny pro kafe, chceš taky?“ zeptal se s příjemným tónem v hlase Novák.
„Ale jo, vezmi mi taky," odpověděl stejným tónem Kramoliš.

Když to dopověděl Bohemia z ničeho nic, vystoupila z hyperprostoru přímo uprostřed bitvy mezi jednotlivými frakcemi Wraithů. Kde byly na jedné straně dva úly a tři křižníky proti jednomu úlu a pěti křižníkům na obou stranách se vznášely stovky šipek. Daedalos a Hood II letěli pořád k Lantee.

„Nikam nechoď! Vystoupili jsme z hyperprostoru přímo uprostřed bitvy mezi Wraithy!" vykřikl Kramoliš.
„Rychle pryč!" překvapeným tónem odvětil Novák.
„Nejde to, hypermotory nefungují, jsme asi v nějakém pásmu rušení! Všimli si nás!" rozrušeným hlasem podával zprávu Kramoliš

Když si všimli nablýskané lodi, kterou už dobře znaly, jejich počty klesly na dva úly a tři křižníky. Okamžitě po zjištění, že tu nejsou sami, se spojili proti pozemské lodi.

„Štíty na plno, z railgunů palte na šipky, zaměřte asgardské paprsky na jeden cíl a palte!" vydal příkaz Novák.
„Vypusťte pět hlavic Mark X!“ doplnil své rozkazy Novák, který se posadil do svého křesla a sledoval boj.

Z Bohemie se vzneslo pět raket, které si to zamířili přímo do hloučků šipek, které rakety nenechali proletět dál. Minimálně polovina šipek lehla popelem.

„Jsou na dostřel zbraní,“ oznámil Kramoliš, který zaměřil první Úl a bez příkazu vypustil čtyři asgardské paprsky, které se zahryzly do organického trupu. V trupu Úlu se objevila díra velká přes několik palub.
Z Bohemie se vznesly další tři paprsky, které se provrtaly až do středu lodi, kde byl generátor.
„Pane, zasáhli jsme generátor, Úl by už neměl existovat!“ pronesl s utrápeným výrazem Kramoliš. Než stihl dostat odpověď, první modré plasmové projektily zasáhly štít Bohemie. Způsobilo to velký náraz, který nikdo nečekal. Asi patnáct lidí se kvůli tomu zranilo. Naneštěstí Kramoliš byl na tom nejhůř, uhodil se hlavou do konzole a spadl ze židle. Novák si toho okamžitě všiml a zastoupil jeho pozici, posadil se ke konzoli, zmáčkl pár tlačítek. Kramoliše obalilo bílé světlo a objevil se na ošetřovně, kde se jej okamžitě ujali doktoři. Mezitím na můstku Bohemie se začaly objevovat jiskry a občasný malý požár, který posádka okamžitě uhasila. Další a další střely dopadaly na štít.
„Pane, štíty na šedesáti procentech,“ pronesla Matulová, která nedávno vyhodila svého velitele od konzole. Začala pokračovat s palbou na těžce poškozený Úl, který po jednom zásahu paprskem explodoval.
„Dobrá, nešetřete je! Vyšlete tři sta dvojky a transportujte do blízkosti nepřátelských lodí hlavice!“ opět vykřikoval další rozkazy plukovník Novák, který měl starosti o Kramoliše, ale teď to muselo jít stranou, musel se soustředit na bitvu. Vedle lodí se objevilo relativně malé bílé světlo, které skoro okamžitě zmizelo. O něco později se objevil mnohem větší záblesk světla, který teď poškodil, nebo zničil vše, co mohl.
„Štíty na čtyřiceti sedmi procentech,“ oznámila Matulová, která zaměřovala další loď.
O něco později zbývaly pouze dva křižníky, které se snažily uniknout do hyperprostoru. Jejich únik zkazila pouze jedna věc a to asgardský paprsek. Paprsek vyřadil hypermotory a naneštěstí pro ně i komunikaci. Tři sta dvojky se mezitím vypořádali se zbytky šipek a vraceli se na loď. Ve vesmíru zbývaly pouze dva těžce poškozené wraitské křižníky a Bohemia, která se přibližovala k nim, aby jim zpečetili život.

O pět minut dříve.

Kramoliš se probudil na lůžku se strašnou bolestí hlavy. Téměř okamžitě se chytil za hlavu, ale něco mu připadalo divné, až po pár vteřinách si uvědomil, že to je obvaz, který je nasáknutý jeho krví. Podíval se směrem doprava a zahlédl doktora, jak ošetřuje vážně zraněného důstojníka Novotného. Pokoušel se posadit, což se mu na druhý pokus podařilo. Ještě chvíli se kolem sebe rozhlížel a potom vstal a potichu se vytratil z ošetřovny a vydal se na můstek.
„Víte co by byla sranda?“ pronesl Kramoliš, který se dobelhal na můstek. Všichni na můstku se na něj zadívali, byli zaraženi, co tu dělá. Jelikož na hlavě má zakrvavený obvaz, který jak se zdál víc a víc nasakoval jeho krví.
„Neměl bys být na ošetřovně?“ vyhrkl ze sebe překvapený Novák.
„Ale prosím tebe, vždyť mám jenom malou ránu na čele,“ odvětil Kramoliš
„Vrať se na ošetřovnu, to je rozkaz!“ vykřikl po něm Novák.
„No dobře, ale víte, co by byla sranda?“ odpověděl sklesle Kramoliš
„No, tak nám to řekni a pak odejdi na ošetřovnu,“ prohlásil zvědavý Novák
„Kdybychom se vrátili aspoň s jedním křižníkem, který by pak mohl Rodney, nebo Zelenka zkoumat a díky tomu zjistit nějakou slabinu,“ odpověděl Kramoliš
„A co je na tom vtipného?“ zeptal se nechápavě Novák.
„No, měli jsme letět jenom na Lanteu a tam se seznámit s okolnostmi a tak podobně, ale teď jim tam můžeme dovést dáreček, který nikdo nebude čekat,“ odpověděl Kramoliš.
Novák chtěl něco říct, když v tom se Kramoliš zřítil na podlahu.
„Okamžitě jej transportujte na ošetřovnu,“ vykřikl Novák. Matulová pomačkala pár tlačítek a Kramoliš zmizel s můstku.
„Matulová?“ zeptal se Novák a pohlédl na svou mladou zbraňovou operátorku. Ta se na něj podívala s tázavým pohledem a čekal, co řekne.
„Určete nejvíc poškozený křižník a zničte jej, druhému křižníku vyřaďte podporu života, poté k němu přileťte a skočte k Lantee i s křižníkem,“ pronesl rozkazy Novák. Matulová je okamžitě začala plnit, vyletěl jeden bleděmodrý paprsek, který poslal poškozenější křižník do pekel. Druhý paprsek zamířil k druhému křižníku, kterému vysadila podpora života, po několika vteřinách všichni Wraithové, kteří zrovna nespali, zemřeli.
Bohemie se rozletěla vesmírem pod světelnou rychlostí k bezbrannému wraithskému křižníku. Jakmile byli dostatečně blízko křižníku, sken vnějšku lodi, který zjistil, skvělé místo na přistání s Bohemií v zadní čísti křižníku. Po chvíli Bohemie přistávala na jakémsi výběžku lodi. Kde díky kotevních svorek, které v Bohemii byli nainstalovány, zůstali na místě.
Po chvíli Matulová splnila i poslední rozkaz. Roztáhla hyperprostorové okno a společně s poškozeným křižníkem skočila k Lantee. Jakmile byla Bohemia v hyperprostorovém tunelu, tak Novák odešel směrem na ošetřovnu.


Lantea, Daedalos

„Kde je Bohemia?" první slova Caldwella, když zjistil, že jenom dvě lodě vystoupily z hyperprostoru.
„Nemám tušení," odpověděl na otázku Kleinman. Po chvíli ticha se opět ozval Kleinman.
„Bohemia je na cestě k nám, pane."
„Jak to? Vždyť tu měli být stejně jako my," odvětil Caldwell.
„Vletěli do nějakého rušivého pole, které jim vyřadilo komunikaci a hypermotory a také tam narazili na pár wraithských lodí," osvětlil situaci Kleinman.
„Dobře, až přiletí, okamžitě transportujte Nováka, Rosse a mě do místnosti s bránou," přikázal Caldwell. Kleinman jenom přikývl a pokračoval ve své práci.

Asi po patnácti minutách se v černé prázdnotě vesmíru objevilo modro-zelené hyperprostorového okno a z něj vyletěla Bohemia, která na sobě měla první šrámy a wraithský křižník. Ještě před opuštěním hyperprostoru Bohemie odeslala zprávu na Atlantis, ohledně wraithského křižníku, který pak Rodney, Zelenka a banda vědců začala zkoumat. Po minutě Nováka, Smitha a Caldwella obalilo bílé světlo a objevili se přímo před bránou.
„Proboha, to mi už nedělejte," polekal se Novák, který začal rychle oddychovat.
„Už toho bylo víc než dost," dořekl větu Novák, kterému se Caldwell i Ross smáli, po minutě se do místnosti s bránou dostavil i Woolsey a sledoval tři přítomné plukovníky, jak s úžasem ve tváři pozorovali architekturu této stavby.
„Tak, jak se vám tu líbí?" poznamenal Woolsey, který je s úsměvem přivítal.
„Je to paráda," ozval se Novák, který poprvé viděl Antickou architekturu. „Prosím, pojďte semnou do zasedačky," pozval Woolsey své hosty. Ti vyšli schody, odbočili vlevo a před nimi stála kruhová zeď. Když se Woolsey přiblížil ke stěně tak se celá stěna otevřela. Novák se zastavil ještě před konferenční místnosti a prohlídl si všechno ještě jednou. „Tak tohle je impozantní.“ Jak se tak díval kolem sebe, nevšiml si, že k němu se blíží Radek, který na něj okamžitě promluvil.
„Tebe jsem strašně dlouho neviděl,“
„Páni, Radku, tohle je vážně něco,“ prohodil Novák. Tenhle rozhovor ještě chvíli pokračoval, než oba přítomné Woolsey vyrušil. „Je všechno v pořádku? Můžeme pokračovat?"
„Ale ovšem," odpověděli téměř současně oba Češi. Následně oba přešli do místnosti, která se okamžitě začala zavírat, přešli k jednotlivým místům a posadili se.
„Tak jaká byla cesta?" otázal se Woolsey.
„Dobrá, akorát tady Novák se svojí lodí vletěli do nějakého pásu rušení, které je vyhodilo z hyperprostoru a potkali tam pár wraithů," odpověděl Caldwell.
„No, ještě bych vám rád dodal, že zbraňový operátor a pilot, Kramoliš Radim, to asi nepřežije," dodal Novák. Všichni v místnosti se na viditelně smutného Nováka podívali a poté pokračovali opět v poradě. Po dalších pár věcích Woolsey poslal Zelenku ukázat město Novákovi, který byl touto stavbou nadchnutý jako malé dítě z balónku.
„Nebude vadit, když půjdu až za nějakou chvíli, chtěl bych se stavit ještě u Kramoliše,“ oznámil Novák, který se následně potom, co Woolsey přikývl, nechal transportovat na svou loď. Po třech hodinách, kdy doktoři udělali skvělou práci a Kramoliš má to nejtěžší za sebou, tak se Novák vydal za Zelenkou a šli na prohlídku města. Šli poměrně dlouhou chodbou a bavili se o různých věcech, samozřejmě, že jednou z věcí byly i vztahy a jak tak povídali, narazili na místnost, kterou tu předtím nikdy nikdo neviděl. Místnost vypadala podobně jako laboratoře po celém městě, avšak v této místnosti bylo něco, co připomínalo křeslo, bylo to podobné, ale zdálo se to mnohem starší, ale taky důležitější, protože o téhle místnosti nikde nebyla ani jedna zmínka.
„Hele, můžeš se spojit s lodí a nechat sem transportovat Woolsyho a Shepparda?" zeptal se Radek.
„Ale ovšem," odpověděl Novák, který okamžitě vytáhl vysílačku a spojil se se svou lodí.
„Tady Novák, je tam Matulová?" po pár vteřinách dostal odpověď.
„Ano pane, jsem tady, co potřebujete?"
„Potřebuju transportovat Woolsyho a Shepparda ke mně, šlo by to?" poprosil ji Novák.
„Bez problémů máte ho tam, teď," jak to dořekla, před Zelenkou se objevil Sheppard a Woolsey, kteří se nechápavým a trochu naštvaným pohledem zadívali na Radka.
„Promiňte, ale tohle je důležité, jak vidíte, jsme v nové místnosti. Narazili jsme na ni při prohlížení města. A dívejte, co jsme zde našli," Radek o kousek ustoupil a tím pádem umožnil těm dvěma vidět, to kvůli čemu je sem, nechal transportovat.

„Jó, nová hračka!" prohlásil Shepp.
„No, jelikož jsme to našli my, tak si s tím budeme hrát jenom my,“ odvětil Novák
Všichni se lehce zasmáli a pokračovali.
„Zelenko, k čemu to slouží?" zeptal se Woolsey.
„To netuším, jsem tu jenom o půl minuty déle než vy,“ odpověděl Zelenka.
„Tak si tam sednu a uvidíme,“ prohodil Shepp.
„Jste si jistý?“ optal se ho Woolsey.
„Ne, ale třeba to bude sranda," odpověděl Shepp. Následně přešel ke křeslu, které se po dosednutí chovalo stejně jako všechny antické křesla, do kterých si sedl. Sheppard neudělal zhola nic, ale přesto se něco stalo. Přímo uprostřed místnosti se někdo objevil.


(Florida, Země, Mléčná dráha) 13. 3. 2011- 18:35

Byl příjemný podvečer, blížilo se ke krásnému západu slunce. Mírně pofukovalo, takže bylo příjemně, lidé nosili krátké kraťasy a košile s krátkými rukávy. Bary byly z půlky plné, a tak tam bylo příjemněji, lepší atmosféra, než kdyby se na sebe mačkalo nehorázně moc lidí. V jednom baru na pláži seděli dva muži, kteří se bavili zjevně o něčem důležitém, prozrazoval to jejich výraz ve tváři, když spolu mluvili. Na stole před nimi ležela béžová obálka o velikosti A4 s červeným nápisem
„Přísně tajné“ a také dva prázdné půl litrové skleničky na pivo. Když jejich konverzace přešla s šeptání na normální hlasitost, oba muži jak se zdálo, se uklidnili a měli opět na tvářích úsměv, který měli, když přicházeli do baru. Jeden z mužů vzal obálku, která ležela na stole, a hodil ji do svého batohu, který ležel celou dobu pod stolem. Poté druhý muž zavolal na majitele baru, který za pár okamžiků došel s tázavým pohledem.
„Co potřebujete?“ zeptal se přívětivým hlasem. Muž ihned zareagoval a odpověděl.
„Mohli bychom dostat další dvě tyhle piva, jsou výborné. Máte to tu dost pěkné.“
„Děkuji, to potěší, ale samozřejmě, počkejte chvíli, hned vám je donesu,“ odpověděl majitel baru. Ještě předtím než odešel, vzal ze stolu dvě sklenky od piva, které odnesl do dřezu, kde je nechal zatím ležet. Vzal další dvě sklenky, do kterých načepoval pivo a šel ho odnést zákazníkům. Když už stál před jejich stolem, položil plné skleničky piva na stůl a prohodil.
„Ať chutná,“ oba muži pouze přikývli.
Když majitel baru odcházel, ozval se hlasitý zvuk, znělo to jako výstřel. Tento zvuk tito dva muži okamžitě poznali a převrhli stůl, aby měli alespoň nějakou ochranu. Mezitím se majitel sesunul obličejem k podlaze. Z jeho zad vycházel kouř a zápach spáleného masa. Měl kruhovitou spáleninu, kterou opět jenom tihle dva muži poznali.
Zbytek lidí co byli v baru, se vyděsilo a začali utíkat, většinou vylézali oknem, nebo zadním vchodem, ale někteří odvážlivci se vydali hlavním vchodem. Tohle byl určitě jejich nejhorší nápad, který skončil tak, že leželi na zemi se stejnou spáleninou jako majitel baru. Ale tentokrát ale spáleninu měli většinou na obličeji, nebo na hrudi. Jeden z mužů sáhl do svého batohu, odkud vytáhl dvě pistole CZ 75 TS CZECHMATE “PARROT“ ráže 9mm, vyrobené v České Republice, které dostal od plukovníka Nováka, který velí na Bohemii.
Tento muž se jmenoval Chuck Wilson, druhý Paul Bell, oba muži byli plukovníci letectva. Wilson podal Bellovi pistoli, který ji z radostí přijal, jelikož neměl žádnou, kterou by se bránil. Chvíli se nic nedělo, ale po chvíli se u vchodu, objevili dva Jaffové, kteří začali prohlížet bar. Chuck i Paul ve stejnou chvíli vykoukli z poza stolu a přesnými výstřely usmrtili oba Jaffy.
Po minutě, kdy bylo ticho jako v hrobě se v baru ocitlo tentokrát sedm Jaffů, kteří byli na nejvýš opatrní. Tentokrát z poza stolu vykoukl pouze Bell, který upoutal pozornost Jaffů, kteří se zaměřili pouze na něj a nevšimli si, že z druhé strany stolu se vynořil Wilson, který našil do Jaffů celý zásobník. Ihned zalezl za stůl, který se posouval dozadu, při každém zásahu tyčovou zbraní. Zbývali pouze čtyři Jaffové. Bell šeptem pronesl.
„Wilsone, budeš mě krýt palbou a já se přesunu za ten bar, co je támhle,“ Wilson jenom Bellovi přikývl. Začal na prstech odpočítávat. Tři… dva… jedna… nula. V tom Wilson vystrčil ruku se zbraní a začal střílet, to donutilo Jaffy se skrýt za stoly, takže neviděli, že Bell se přesunul za bar. Schoval ruku zpět do bezpečí, vytáhl zásobník a zkontroloval si náboje, měl pouze dva. Bell se pomalinku doplazil na druhou stranu baru. Kde se dostane do zad Jaffů, taky si zkontroloval náboje a zjistil, že má pouze tři. Dodal si odvahu v podobě myšlenky na svou rodinu a vykoukl z baru, zamířil na Jaffy, kteří věnovali pozornost pouze stolu na druhé straně baru. Zamířil nejbližšímu Jaffovi na hlavu a stiskl spoušť. Kulka opustila hlaveň pistole a zabořila se Jaffovi do mozku. Na nic neváhal a už střílel po dalším. Když Wilson uslyšel první výstřel, okamžitě vykoukl z poza stolu a vystřelil do dalšího Jaffy. Zbyl poslední, který odhodil tyčovou zbraň i zakňaktel na zem, stoupl si a ruce nechal spuštěné podél těla. Oba muži přistoupili blíž k Jaffovi, pořád s namířenou zbraní na jeho obličej.
„Co jste tu dělali?!“ vykřikl po něm Bell, který byl zjevně naštvaný.
„Měli jsme tu schůzku s někým velmi důležitým, kdo nám dal za úkol vás zabít, jelikož prý jste,“ v tom se ozval výstřel s tyčové zbraně a Jaffa se skácel k zemi, téměř okamžitě po první výstřelu se ozval druhý. Tentokrát byl zasažen Bell do levého stehna. V tu chvíli Chuck zahlédl muže v koženém oblečení, jak utíká směrem k protějšímu baru, nečekal na nic a rozběhl se za ním. Přeběhl silnici a vběhl do baru. Ozval se další výstřel, který prošel pár centimetrů od jeho ruky. Wilson se ukryl za velkou bednu u vchodu a opatrně vykoukl a uviděl muže, jak běží po schodech na střechu. Okamžitě se rozběhl ke schodům, kde nakoukl a jelikož nikoho neviděl, pokračoval. Dostal se k zavřeným dveřím na konci schodiště. Dveře vykopl a schoval se za zeď. Ozvaly se další tři výstřely, Chuck jenom viděl, jak dveřmi procházejí jednotlivé střely a jak se zahryzávají do zdi za ním. Klekl si a opatrně vykoukl. Muž běžel doprostřed střechy, kde se odmaskovala nákladní loď, uklidnil se, zaměřil před muže a stiskl spoušť, musel si být na sto procent jistý, protože měl pouze jedinou šanci. Kulka doletěla k cíli a zasáhla muže při běhu do zad. Muž spadl na zem a držel se za záda. Wilson vyběhl, co nejrychleji uměl, k muži. Kde ho odzbrojil a otočil na záda, což mu způsobilo mnohem větší bolest. Zbraň co držel v ruce, chytnul za hlaveň a silně udeřil muže do hlavy, tím ho omráčil.
Během několika vteřin Wilsona, Bella, neznámého muže, nákladní loď, všechny mrtvé Jaffy, jejich zbraně i batoh obalilo bílé světlo, které za chvíli zmizelo. Všechno se objevilo v hangáru číslo dva na pozemské lodi Apollo, které celou tu scénu sledovalo. Wilson se polekal a vůbec netušil, co se děje. V tom uslyšel.
„Dobrá práce, vítejte na palubě.“
„Ehm… Promiňte, kdo jste?“ pronesl Wilson.
„Promiňte, jmenuji se Abraham Ellis a velím této lodi,“ mezitím jak probíhal tento rozhovor, odnášeli Bella na ošetřovnu, Bell vyrušil rozhovor Wilsona a Ellise.
„Promiňte, že vás vyrušuji, ale tady Wilsonovi, chci něco vrátit,“ jakmile to dopověděl, podal Wilsonovi jeho pistoli.
„Díky, uzdrav se brzy,“ odpověděl Wilson a lehce se usmál a pokračoval v rozhovoru s Ellisem. Rozhovor ukončili za pár okamžiků a následně přešli k omráčenému muži.
„Máme tu asi zrádce,“ prohodil Wilson.
„Proč si to myslíte?“ zeptal se Ellis.
„Protože, jeden Jaffa se vzdal, zeptali jsme se ho, proč tu jsou a on odpověděl, že tu měli s někým schůzku a že jim dal za úkol nás dva zabít,“ odpověděl Wilson.
„To je zajímavé a řekl vám s kým?“ zeptal se Ellis
„Nestihl to doříct, tady ten muž ho zabil,“ trochu smutným hlasem pronesl Wilson.
„Vypadá, jako jeden z Luciánské Aliance,“ pronesl Ellis.
„Luciánská Aliance?“ zeptal se překvapený Wilson.
„To je takový vesmírný spolek pirátů, pašeráků a zlodějů,“ odpověděl Ellis.
„Aha,“ prohodil Wilson. Ellis vzal vysílačku a zavolal pár mariňáků, kteří odnesli muže na ošetřovnu, kde ho ošetřili a poté ho zavřeli do cely. Mrtvé Jaffy odnesli do márnice a jejich zbraně do zbrojnice.


POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ – TO BE CONTINUED

Dobry jen mi nesedi ze by jim ten jaffa tak snadno odpovedel jo a CZ-75 jsem dneska videl pravy.
Jo a Bohemie cesko lod bych pojmenoval jinak

No, ten jaffa byl věrný Teal'covi, byl to špion, který byl vděčný Zemi za osvobození od Goa'uldů, tak neměl problém jim to vyžvanit. :D
Mě se to jméno líbí. :D A taky vlastně se kvůli Keltům, konkrétně Bójové, kteří na našem území žili asi 500 př. n. l. se nazývalo Česko Bohemia. Tak jsem myslel, že by to bylo vhodné, když vlastně se takhle nazývalo kdysi Česko. :) (Pokud se tedy nemýlím a nemelu totální hovadiny, což je taky možné :D)

a já myslel že se česku říkalo Bohemia jen kvůli Chipsům...

Nejsi sám, jenže to mi vyvrátila učitelka dějepisu.

Je to valecna lod

[Marks]

Pěkný díl

Coldveli tak to závidim jednou si chci kopit zbraň ale eště pár let než si budu moci udělat pas jinak k povídce nádherný díl a Hood II to už je v podstatě Hood III jméno si mohl vymyslet lepší nové než jen dávat jedno jméno i když vím že jsi nevěděl že to jméno nesl bitevní křižník už od roku 1918, kdyby jsi dělal další birtskou loďku dej jí jméno hlavně jiné než Hood 4 např. Valiant bitevní loďka.Jo a ty jaffové mě velmi překvapili a od kdy jaffové nejsou spojenci Země ? Asi nějací odtrženci ze kterých se stali nájemní žoldáci.

Tos cet nejak pozde no ja z ni nestrilel to az v dubnu zbrojak si taky urcite udelam jo a videl jsem tu I breny a skorpiky evo III to bych ale nemel psat

Teď mi došlo že chodíš na tamtu školu ne protože mě to taky zaujalo jelikož k armádě bych se nejspíš v životě nedostal tak toto mě zujalo zbraně vyrábět .

Přečetl jsem jen pár vět a rozhodl jsem se, že si to nechám na zítra, ale i přesto jsem nejspíše našel chybičku.

Po chvíli se tam objevila nějaká loď, na jeden zásah shodila štíty, to už zbytek posádky seděl v jumperech, které letěly do bezpečí, v hangáru bylo ještě šest tři sta trojek.

Pokud se nepletu tři sta trojka je plavidlo jako Prométheus. Pochybuji, že by se do hangáru BC-304 vešla jediná tato loď, natož aby jich bylo 6. Nejspíš to měli být tři sta dvojky