Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/WUTta3Dqmz

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Mrtvé povídky StarGate:Exodus: 45. Díl - Pomoc shůry

StarGate:Exodus: 45. Díl - Pomoc shůry


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Jednoduché :) Má cenu pokračovat?

Ano
34
100%
Ne
0
Žádná hlasování
 
Celkem hlasů : 34

mynymony Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 116
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Mám jen jednu poznámku k:
Již předem byl na rampě před bránou připraven UAV letoun s raketami AGM, jehož vyslání bylo nyní při průzkumu neznámé planety podle nařízení IOA nutností.


--logické by bylo nejdříve poslat malp (nevím jak se píše)
kolt při hledání základny je dost pravděpodobné že brána bude v budově a tam je letadlo spíš na škodu

SPeeDy Uživatelský avatar
Senior Master Sergeant
Senior Master Sergeant

Příspěvky: 665
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
No tak tím neznámá jsem myslel, že nevěděli, co tam na ně čeká, ale určité infornmace o planetě byly v databázi(třeba jako pozice brány)

SPeeDy Uživatelský avatar
Senior Master Sergeant
Senior Master Sergeant

Příspěvky: 665
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Zdravím,

Mám tu pro vás další díl, doufám, že si pěkně počtete, a že se bude líbit
:)
11. Díl-Nečekaný odpor-Část I.


Sun-Tzu, Čínská těžební kolonie
Sun-Tzu vystoupila z hyperprostoru právě tam, kde měla, u planety bohaté na naleziště trinia. Čínská vláda sestavila opravdu početnou skupinu excelentních pracovníků a vojáků, byli to mistři ve svých oborech. Postup při kolonizování planety byl vždy stejný. Technické týmy přemístily do hangárů sondy, které byly zanedlouho vypuštěny do atmosféry planety a začaly důkladně prozkoumávat povrch. Mezitím se připravily výsadkové týmy v jumperech a čtyři 302ky, které by poskytly podporu, kdyby jí bylo zapotřebí. Z vojenských ubikací se pomalu loudaly čínské speciální jednotky a přesouvaly se do hangárů, kde je již čekal velitel, podplukovník Lee Park.
Obsluha senzorů a komunikace:“Veliteli, sondy posílají data. Jak jsme očekávali, v jižní části planety se nacházejí ohromné zásoby trinia. Je ho tam opravdu dost. Na velitelství brány budou spokojeni.“

Lan-Chin:“To jsou skvělé zprávy. Dejte pokyn podplukovníku Parkovi, ať zahájí pozemní průzkum.“

Vojenské jednotky se dostavily do hangárů právě ve chvíli, když podplukovník komunikoval s můstkem.

Podplukovník Park:“Tak to je dost! Už jsem myslel, že vás sem budu muset nechat přitáhnout násilím.“

Člen speciálních jednotek:“Omlouvám se, pane, měli jsme problém s výtahem, zasekli jsme se.“

Podplukovník Park:“Vaše nesmyslné a vymyšlené výmluvy mě nezajímají.

Máme zelenou, vyrážíme.“

Všichni vojáci nasedali do jumperů, piloti se usadili do pohodlných křesel a první eskorta 302jek vyrazila následována všemi třemi jumpery, skupinu uzavřely zbylé 2 F-302ky. Piloti zaparkovali jumpery na rozlehlé mýtině asi 5 kilometrů od lesa. Třistadvojky zahájily přelety nad planetou. Mezitím vystoupily jednotky z jumperů, všichni popadli své zbraně a vydali se na průzkum. Vycházkovým tempem se všichni vydali směrem k nalezištím trinia. Asi po jednom kilometru cesty se před průzkumnými jednotkami začal roztahovat mohutný, temný les. Les byl opravdu hodně hustý a přes koruny stromů neprocházelo na povrch téměř žádné světlo. Vojáci byli nuceni zapnout svoje svítilny, někteří z nich byli vybaveni speciálními výkonnými svítilnami, které se rozhodli použít, protože osvětlení ze zbraňových svítilen nebylo dostačující. Jednotky pokračovaly ještě 10 minut v průzkumu, když znenadání jeden z vojáků uslyšel šustění listí a typickým zvednutím pěsti dal všem příkaz, aby se zastavili.

Chin-Lais:“Ticho! Něco jsem zaslechl.“

Park: “Nedělejte si z nás blázny, kapitáne, planeta se zcela opuštěná a senzory nezaznamenaly žádné známky života.“

Chin-Lais: “Rozumím, pane, asi se mně to opravdu jen zdálo.“
Všichni se zvedli z pokleku a dali se do chůze. Když se všichni prodrali další částí temného lesa, dal podplukovník všem rozkaz, aby zůstali potichu.

Park: “Pšššt. Zdá se mně, že něco slyším.“

Chin-Lais: “Pane, říkal jste, že tady nikdo není.“

Park: “Nechte si své hloupé poznámky pro někoho jiného a radši se všichni rozhlédněte.“
Šustění listí se zintenzivnilo a to už byli v pozoru se zvednutými zbraněmi všichni. Praskání větví bylo zanedlouho doprovázeno i nesourodými skřeky a výkřiky. Když už všem vojákům tuhla krev v žilách,
vynořila se zpoza stromů 3 nepřátelská zvířata podobná medvědům. Měli ostré drápy a zuby a jejich chování bylo značně nepřátelské, jeden z tvorů povalil jednoho vojáka na zem a svými ostrými drápy mu roztrhal téměř celé tělo, za to byl odměněn neutichající palbou z pozemských zbraní. Kulky se mu zarývaly do těla a z žil mu stříkala zelená krev. Tvor padl k zemi asi až po deseti sekundách nepřerušované palby. Hned jak palba utichla, zaslechli vojáci další zvuky, přicházely téměř ze všech stran, a bylo jich mnoho, to byl impulz pro zavelení k ústupu. Všichni se rozběhli k jumperům, seč jim nohy stačily. Vzdálenost okraje lesa od místa, kde byly zaparkované jumpery, byla moc velká na to, aby ji mohl i někdo tak vycvičený, jako byl třeba podplukovník Park, uběhnout v plném sprintu. Vojáci vedením podplukovníkem Parkem byli sice z počátku rychlejší, ale když už jim došly síly, tvorové se k nim začali nebezpečně přibližovat. Vojáci již byli zoufalí, avšak jednoho z nich napadlo použít svoje vybavení.

Lian-Tais: “Zkuste na ně použít flashbangy.“

Asi pětice vojáků uvolnila ze svých opasků speciální omračovací granáty a hodila je pod nohy nepřátelských predátorů. Ti byli silným světelným zábleskem i nepříjemným zvukem oslepeni a ohlušeni. Začali se svíjet na zem a vydávat ze sebe bolestivé skřeky. Toho využili čínští vojáci a zahájili zdrcující ofenzívu.

Park: “Dělejte! Dorazte je!“
Dvojice vojáků měla na zádech připevněné univerzální raketomety AT 4. Oba poklekli do palebné pozice a vyslali do hloučku predátorů 2 hlavice. Po dopadu a výbuchu raket se mrtvá těla zvířat rozletěla do všech stran, jedno však trefilo dva vojáky, kteří stáli stranou. Obrovská hmotnost tvora bohužel způsobila dvěma vojákům smrtelné zranění, jemuž téměř okamžitě podlehli. Zbytek týmu byl více méně v pořádku. Podplukovník Park si poté sedl na zem, přitiskl si ukazovákem a prostředníkem své pravé ruky vysílačku v uchu a kontaktoval Sun-Tzu.

Park: “Plukovníku, tady Park. Měli jsme tady dole menší trable s nepřátelskými tvory. Tři z nás zabili.“

Lan-Chin: “Rozumím, transportujeme vás na palubu. Hlášení podáte hned, jak vás doktoři prohlédnou.“
Plukovník se ve svém velitelském křesle jen otočil směrem k obsluze a poručil transportovat jednotky na ošetřovnu.



Apollo, Okraj galaxie Pegas

Od doby co se Atlantis vrátila na Zemi, provádělo Apollo pravidelné průzkumy galaxie Pegas. Apollo již před pěti dny opustilo Zemi a nyní vstupovalo do Pegasského systému.
Rodney:“Plukovníku Ellisi, provedl jsem menší úpravy, které by mohly zvýšit efektivitu našeho průzkumu.“

Ellis: “O jaké úpravy se jedná, doktore McKayi?“

Rodney: “Propojil jsem náš senzorový systém s Antickou databází a napsal program, který donutí tyto dva systémy spolupracovat. Když senzory zaznamenají data, která jsou v databázi, program nám to ohlásí.“

Ellis: “Skvělá práce doktore, to se vám povedlo.“
Apollo postupně prozkoumávalo určité sektory galaxie, občas na senzorech zaznamenaly Wraitskou aktivitu, ale útok na Wraity nebyl jejich primárním úkolem.

Čínská těžební kolonie, Sun-Tzu
Podplukovník Park i jeho tým byli prohlédnuti pod skenerem, který nezaznamenal žádná zranění. Všichni byli v pořádku. Plukovník Lan-Chin si nechal zavolat podplukovníka Parka do zasedací místnosti. Podplukovník ctil veškeré rozkazy, a proto se i tento snažil uposlechnout co nejdříve. Bleskurychle se dostavil do zasedací místnosti, kde už na něj čekal podplukovník.

Lan-Chin:“Podplukovníku, řekněte mně prosím, co se na té planetě stalo.“

Park: “Pane, prováděli jsme úplně standardní průzkum, poté jsme narazili na hustý a temný les, byla tam opravdu veliká tma. Asi po deseti minutách chůze na nás zaútočili.“

Lan-Chin: “Kdo na vás zaútočil?“

Park: “Nějací predátoři, velcí asi jako medvědi, ale měli obrovské drápy a ostré zuby. Byli rychlí a mrštní. Seržanta Sianuse povalilo to zvíře na zem a doslova ho roztrhalo. Jednoho z nich jsme zabili, ale pak se jich na nás sběhlo víc, tak jsme se dali na úprk. Když už nás doháněli, použili jsme flashbangy, ty na ně byly velice účinné. Střelili jsme do hloučku dvě hlavice z AT 4ky a všechny jsme se zabili, ale jedno tělo odletělo po výbuchu pryč a trefilo dva moje muže. Na místě zemřeli.“

Lan-Chin: “Podplukovníku, naše senzory nezaznamenaly na celé planetě žádné známky života.“

Park: “Pane, naše detektory také ne. Nechápu to.“

Lan-Chin: “To, že je naše senzory nezaznamenají, je velice špatné, protože nebude v našich silách vám pomoci. Budete na to sami.“

Park: “Se vší úctou pane, Vy po nás chcete, abychom se tam vrátili?“

Lan-Chin: “Samozřejmě, tuto planety nemůžeme opustit. Tentokrát tam však nepůjdete sami a budete mít mnohem větší palebnou sílu. Moji muži nám přibalili pár hraček, které se vám budou jistě líbit“
Apollo, někde v galaxii Pegas

Obsluha senzorů: “Pane, program doktora McKaye něco zaznamenal. Data ze senzorů se shodují s informacemi v databázi. Jedná se o planetu mírně mimo náš kurz, je vzdálena 8 hodin letu hyperprostorem.“
Ellis: “Rozumím. Majore Marksi, nastavte nové souřadnice. Poletíme to zkontrolovat.“


Čínská těžební kolonie, Sun-Tzu, zasedací místnost
Velitel Sun-Tzu, plukovník Lan-Chin, si do konferenční místnosti nechal zavolat podplukovníka Parka s jeho týmem, velitele sekundárních speciálních jednotek a hlavního doktora, který učinil zajímavý objev.

Lan-Chin:“Svolal jsem vás sem, protože musíme projednat taktiku boje, kterou použijeme proti těm nepřátelským predátorům. Doktor Lais má jistý nápad. Můžete, doktore.“

Doktor Lais: “Z uniformy jednoho z vás jsem odebral vzorek krve toho zvířete. Jeho DNA obsahuje látku, která v jakémkoli živém organismu musí vyvolat nepodmíněnou reakci na určitě podněty.“

Lan-Chin:“Na jaké podněty doktore?“

Doktor Lais: “Na elektromagnetické impulzy. Dostatčně silné EM pole by mělo ta zvířata přitahovat.“

Lan-Chin: “Jste si tím jistý doktore?“

Doktor Lais: “Ano to jsem, test jsem dělal 3x.“

Park: “Pane, mám návrh. Umístíme generátor EM pole na rozlehlou mýtinu, pozici označíme vlastním lokátorem, který dokážeme zaznamenat, a až se ke generátoru seběhnou všichni, zlikvidujeme je z oběžné dráhy pomocí railgunů.“

Lan-Chin: “Souhlasím, tohle bude dobrý plán. Ať se váš tým připraví, nechám obstarat ten generátor. Vyrážíte za 15 minut.“

Čínská těžební kolonie, Sun-Tzu, O 15 minut později
Tři členové technického týmu již 10 minut poskakovali kolem EM generátoru, aby se ujistili, že vše bude správně fungovat. Museli ho nastavit na maximální výkon, protože signál bude muset urazit velkou vzdálenost, než se dostane k samotným tvorům. Za další 2 minuty byl již generátor připraven, jeden z techniků dal vědět můstku a zanedlouho obalilo generátor zářivé světlo a ten se zhmotnil na rozlehlé mýtině na povrchu planety. Tým podplukovníka Parka již čekal opodál v zamaskovaném
jumperu. Uběhlo 8 minut a tým podplukovníka Parka pořád nezaznamenával žádnou aktivitu. Ale najednou se zdálo, že se v dáli rýsuje veliká vlna.

Laisis:“Pane, támhle něco vidím, to budou oni.“

Park:“Máte pravdu, seržante, opravdu přicházejí a naše senzory je nevidí. To je děsivé.“

Podplukovník ihned kontaktoval Sun-Tzu.

Park:“Sun-Tzu, tady Park. Máme kontakt, jsou od nás vzdáleni asi 100 metrů, opravdu to funguje. Přesouváme se do bezpečné vzdálenosti. Až bude správný čas k palbě, dáme vám signál.“

Lan-Chin: “Rozumím, nabíjíme zbraně. Lan-Chin konec.“
Obrovská vlna nepřátelských tvorů se začala sápat na generátor, kolem kterého již vytvořili neprostupnou hradbu a z lesa přicházeli další a další.

Park: “Sun-Tzu, palte! Palte!“
Transportní paprsek na Sun-Tzu transportoval EM generátor opodál a ihned poté zahájila palbu z railgunů, které byli připevněny na spodní části trupu. Z oblohy začaly šlehat ohnivé projektily. Sun-Tzu pokračovala ve zběsilé palbě. Projektily dopadaly z oběžné dráhy na povrch, kde vybuchovaly a trhaly desítky a desítky těl nepřátelských tvorů. Takto to pokračovalo ještě chvíli. Když už byli téměř všichni vyhubeni, dala se poslední přeživší skupina na útěk zpátky do lesů.

Park: “Utíkají, nejspíše budou i inteligentní. Došlo jim, že je zabijeme. Tuto fintu již znovu nebudeme moci použít.“

Pegas, Apollo, hyperprostor

Apollo již doletělo k planetě dostatečně daleko, aby mohlo použít dálkové senzory k detailnějšímu průzkumu planety.

Ellis:“Majore Marksi, děje se na té planetě něco neobvyklého?“

Marks: “Ano pane, je to opravdu zajímavé. Na oběžné dráze hlídkují čtyři mateřské úly a tři křižníky. Vypadá to, že tato planeta se po našem odchodu stala jednou z wraitských základen. Pokud se tam budeme chtít dostat, po dobrém to určitě nepůjde.“



Děkuji všem za kritiku, dokončení děje očekávajte v dalším díle, který bude přímo navazovat ;-)

deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
zase skvělí díl ale railguny sou projektilové znbraně nechci nic řikat ale asi by schořeli v atfoméře ty náboje ale to nevadí i tak je to velice dobrá povídka jo a ta nepřátelé sou dobrý

mynymony Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 116
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Dobrý ale na co střílet náboje jeden paprsek by je vyhladil natotata.

SPeeDy Uživatelský avatar
Senior Master Sergeant
Senior Master Sergeant

Příspěvky: 665
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
No oni hlavně chtěli, aby planeta neměla nijak poškozené klima a nebyla nijak jinak vážně poškozena, proto ten plán s nahnáním do jednoho místa. Kdo ví, co by takový plasmový paprsek udělal s povrchem planety.

Railguny a jeho projektily: Stejně jako horizont jsou obaleny speciální směsí, která zaručí hladký průlet atmosférou, a tudíž dovoluje jednoduché bombardování z orbity.

deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
aha jo ale podle mě by paprsek fungoval trochu jako vrták raiguna nepálí furt do samího místa ale parsek by způsobil víbuch ale furt by se prohluboval do země moje teorie

Brendy Uživatelský avatar
Airman
Airman

Příspěvky: 89
Bydliště: Praha
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Pěkný díl, další týden přede mnou :(
"Jen dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si ovšem nejsem tak jist." Albert Einstein

SPeeDy Uživatelský avatar
Senior Master Sergeant
Senior Master Sergeant

Příspěvky: 665
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Rád bych ty díly dával častěji, ale pak bych neměl šanci to stíhat pravidelně

deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
to asi ne rači vydržim do pondělí pokaždý než čekat i u tak dobrý povídky kdy příde další díl
Naposledy upravil deadalos dne 05.12.2011 21:46:21, celkově upraveno 2

Brendy Uživatelský avatar
Airman
Airman

Příspěvky: 89
Bydliště: Praha
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Ne, častěji by to bylo.... divný a navíc bychom pak asi museli čekat dlouho :( jednou týdně je tak akorát
"Jen dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si ovšem nejsem tak jist." Albert Einstein

deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
přesně tak a mam jistotu že až přídu ze školi tak si buduc moc přečíst pěknej díl pěkné povídky

SPeeDy Uživatelský avatar
Senior Master Sergeant
Senior Master Sergeant

Příspěvky: 665
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Zdravím,

Dnes je tu opět nový díl. Doufám, že se mně povedl. Enjoy.


12. Díl-Nečekaný odpor-Část II.

Ellis:“Doktore McKayi, získal jste o té planetě nějaké podrobnější informace? Má vůbec cenu letět dál, když na oběžné dráze hlídkuje wraitská flotila.“

McKay: “Moment, potřebuji si něco ověřit. Chvilku strpení.“

Tato chvilka nakonec Rodneymu zabrala 10 minut, když už plukovníkovi došly nervy, znovu kontaktoval McKaye: “Doktore! Už je to 10 minut, doufám, že jste si tu věc ověřil důkladně.“
Rodney: “Vážně? Už 10 minut? Jste si jistý?“

Ellis: “Ano to jsem. Máte pro mě nějaké informace?“

Rodney: “Ano mám, a dokonce bych řekl, že budete nadšený, i když to má jeden háček.“

Ellis: “Předpokládám, že tím háčkem bude wraitská flotila.“

Rodney: “Správně, ale až se dozvíte, co se na planetě, kterou Wraiti hlídají, nachází. Budete cítit povinnost si to s nimi rozdat. “

Ellis: “Dobrá, věřím Vám, ale teď už k věci.“

Rodney: “Ano. Podle databáze je to planeta kdysi obývaná Antiky. Prováděli na ní důležité výzkumy.“

Ellis: “Jaké výzkumy?“

Rodney: “Výzkumy ZPM. Myslím, že je tam dokonce vyráběli.“

Ellis: “Doktore, jste si tím naprosto jistý?“

Rodney: “Ano to jsem, databáze ještě nikdy nelhala a jak jistě víte, ten program, který tu planetu označil, vytvořila moje maličkost, takže je velice nepravděpodobné, né li nemožné, že by nefungoval správně.“

Ellis: “Bylo by dobré, kdybychom mohli požádat Zemi o pomoc, protože sám nechci do takové přesily jít. Bohužel jsme v jiné galaxii a komunikace je nemožná.“

Rodney: “Mýlíte se, generál O’Neill nás pro jistotu vybavil antickými komunikačními kameny. Stačí, aby se ho někdo z nás dotknul, a propojí se s někým na druhé straně. Myslím, že bych to měl být já.“
“Ach ten Jack, ten vždycky myslí na všechno,“ dodal Ellis a vzápětí pokračoval: “Doktore, v dalším bodě s Vámi bohužel nemohu souhlasit, protože na kameny sáhnu já.“

Rodney: “Ne, myslím, že bych to měl být já. Pochybuji, že Vy dokážete všem vysvětlit důležitost a technickou náročnost toho, co se na povrchu nachází.“

Ellis: “A já zase pochybuji o tom, že Vy dokážete přesvědčit generála O’Neilla k tomu, aby nám sem poslal nějakou pomoc.“

Rodney: “Dobrá, běžte. Kameny jsou ve skladišti B.“

Mléčná dráha, Čínská těžební kolonie,

Poslední přeživší tvorové se dali na útěk, tým podplukovníka Parka je sledoval v zamaskovaném jumperu. Skupina zvířecích uprchlíků se asi za 2 minuty dostala k menšímu lesu, do kterého se schovali, jumper jim byl hned v patách a podplukovník Park zastavil jumper tak, aby z něho bylo vidět na tvory, kteří se skrývali v křoví na okraji lesa. Za necelou půlminutku ze sebe začali tvorové vydávat hlučné zvuky, podplukovník vytáhl z batohu dalekohled a podíval se do křoví, kde byli nadále predátoři schovaní.

Park: “Co to?…. Panebože, co se to tam děje? Co to dělají? “
Podplukovník předal dalekohled vedle sedícímu vojákovi se slovy: “Majore, podívejte se.“

Major: “Pane vypadá to jako by…. jako by se klonovali. Dva sedí vedle sebe a leze z nich mládě, zvětšuje se, to mládě roste neuvěřitelně rychle, asi tak desettisíckrát rychleji než lidé. A další, támhle je další mládě.“

Podplukovník vystřelil dva drony do hloučku tvorů a tím je zabil.

Park: “Mizíme odsud a letíme na Sun-Tzu. Tomuhle se bude plukovník divit.“

Jumper vystoupal z atmosféry a nakonec se před ním objevil temný vesmír, nedaleko kotvila Sun-Tzu, která již zaregistrovala přítomnost jumperu. Ten požádal o povolení k nalodění, které mu bylo záhy uděleno. Jumper zaparkoval v hangáru 2 a tým podplukovníka Parka se již přesouval do zasedací místnosti, kde na ně čekal plukovník Lan-Chin a doktor Lais. Brzy došel Park i se svým týmem do zasedačky, kde započali konverzaci s velitelem lodi.

Park: “Pane, myslím, že nemáme šanci je konvenčními zbraněmi vyhladit, možná bychom museli zničit celou planetu, protože oni jsou rozlezlí všude a to co jsem zahlédl dole na povrchu, bylo děsivé.“

Lan-Chin: “Co jste viděl?“

Park:“Jejich mláďata nevznikají normálním způsobem. Zdá se, že se rozmnožují dělením a to velice rychle, sledovali jsme ten proces a mládě vyrostlo do dospělého zvířete asi za dvacet sekund. Nikdy je nemůžeme vyhladit všechny, vždy si někam zalezou a rozmnoží se. Jsou skoro jako Replikátoři.“

Do debaty se najednou vmísil i doktor Lais: “Jak Vás tak poslouchám, dostal jsem jeden nápad. Co kdybychom je zasáhly všechny najednou?“

Lan-Chin: “Doktore nevím, jak byste to chtěl udělat. Nemáme takovou palebnou sílu, a i kdybychom ji měli, nemůžeme je zaměřit.“

Lais: “Otrávíme je.“

Lan-Chin: “Co prosím?“

Lais: “Vyšleme do atmosféry smrtící toxin. Bude likvidovat pouze tyto jedince. Problém určitě nebude v tom ho navrhnout. Podle informací, které mám. Jsem schopen sestrojit plyn, který je vyzabíjí do jednoho a to velmi rychle.“

Lan-Chin: “Doktore, řekl jste to tak, že to vypadá, že někde problém bude.“

Lais: “Ano to bude. A to v jeho výrobě. Na palubě Sun-Tzu jsem sice chopen ho navrhnout, avšak né vyrobit. Nemám k dispozici dostatečné chemické materiály a přístroje.“

Lan-Chin: “A na Zemi? Tam by ho byli schopni vyrobit?“

Lais: “Ano, v SGC to zvládnou asi za hodinu.“

Lan-Chin: “Za hodinu? Tak rychle?“

Lais: “Ano, jak říkám. Je to jednoduchá sloučenina. Není v tom žádný problém.“

Lan-Chin: “Dobře doktore, dejte se do práce. Až budete hotov, kontaktujeme Zemi.“

Pegas, Apollo, Nedaleko neznámé antické základny

Plukovník Ellis měl již připravené komunikační kameny ke spojení se Zemí.

Rodney:“Teď už se stačí jen dotknout a objevíte se v těle někoho z SGC.“

Plukovník se dotkl kamene a okamžitě se dostavil účinek. Viděl bílé stěny, seděl na židli, podíval se na své ruce, tělo, šáhl si na obličej. Byl to divný pocit, být v těle někoho jiného. Bylo to tělo doktora Leeho, který se na tuto funkci dobrovolně přihlásil. Plukovník nebyl nadšený, protože tělo doktora Leeho nebylo zrovna na takové fyzické úrovni jako jeho. Plukovník Ellis se zvedl ze židle a šel do kanceláře generála O’Neilla.

Mezitím se to stejné stalo i naopak, doktor Lee se ocitl v těle plukovníka Ellise na Apollu.

Lee: “Panebože! Co se to stalo?“
Rodney byl stále na stejném místě, a tak doktora uklidnil a začal mu vše vysvětlovat.

Mléčná dráha, SGC

Plukovník Ellis došel do kanceláře generála O’Neilla. Vysvětlil mu, že v tomto těle se nachází on, a že potřebuje pomoc.

Ellis:“Generále, nalezli jsme v neznámém Pegasském sektoru antickou základnu. Podle doktora McKaye tam Antikové prováděli výzkum ZPM a prý je tam dokonce vyráběli. Problém je v tom, že nad planetou hlídkuje wraitská flotila.“

O’Neill: “O jak početnou flotilu se jedná?“

Ellis: “Čtyři mateřské úly a tři křižníky a to nepočítám šipky.“

O’Neill: “Plukovníku Ellisi, asi Vás budu muset zklamat. Daedalus je s SG 2,3,5 a 7 na jedné důležité misi, Sun-Tzu a Korolev jsou na druhé straně galaxie, kde zakládají nová těžební stanoviště, která jsou pro nás nesmírně důležitá.“

Ellis: “A co Prometheus a Odyssea? Ti přece mají ZPM.“

O’Neill: “Ano mají, a právě proto je potřebujeme tady, na boj s Luciánskou aliancí. Jejich moc neustále stoupá, sice jsme s Jaffy začali podnikat koordinované útoky, avšak Luciáni se začali znovu sjednocovat a to s jediným cílem. Zemí.“

Ellis: “Generále, se vší úctou, nemusím Vám připomínat, jak moc je pro nás ta základna důležitá. Kdybychom mohli vyrábět nebo nabíjet naše vybité ZPM, Luciáni by nebyli problém.“

O’Neill: “Ano já Vás chápu, ale opravdu Vám do Pegasu nemohu poslat další loď, když nemám žádnou k dispozici. Budete si muset vystačit sami, avšak pro všechny případy připravím plán B.“

Ellis: “I tak generále, děkuji.“

Plukovník se znovu dotkl komunikačního kamene a ten jeho vědomí přenesl zpátky do jeho těla.

Mléčná dráha, SGC, O 20 minut později

Walter:“Příchozí subprostorová zpráva ze Sun-Tzu! Zavolejte generála Landryho.“

Generál během chvilky seběhl po schůdcích ze své kanceláře do řídící místnosti: “Waltere, co se děje?“

Walter: “Pane, přijali jsme subprostorovou zprávu ze Sun-Tzu. Mají na své misi nějaké problémy s původním obyvatelstvem planety.“

Landry: “Problémy? S jakým obyvatelstvem? Planeta měla být opuštěná.“

Walter: “Ano, na planetě nebyli žádní lidé, ale nějaká nepřátelská zvířata.“

Landry: “A co chtějí od nás?“

Walter: “Potřebují vyrobit plyn. Přesněji smrtící toxin, který je všechny vyhubí. Na Sun-Tzu k tomu nemají prostředky.“

Landry: “Dobrá, kontaktujte chemický tým, ať se o to postarají.“

Mléčná dráha, SGC, O hodinu a půl později

Chemický tým byl již s výrobou hotov. Plyn byl stlačen v osmi taktických hlavicích a připraven pro transport. Do místnosti s bránou byly přemisťovány veliké bedny s typickým pozemským označením pro nebezpečné látky. Všech 8 beden již bylo připraveno na rampě, a tak dal generál Landry pokyn k aktivaci brány. Walter zadal na DHD adresu brány, symboly zapadly a červí díra se aktivovala.

Landry:“Otevřete kanál.“

Walter: “Můžete mluvit, pane.“

Landry: “Plukovníku Lan-Chine, tady generál Landry. Bránou Vám posíláme zásilku plynu označenou lokátorem. Hodně štěstí při útoku. Landry konec.“

Bránou byly postupně poslány všechny bedny. Na druhé straně byl plukovník
Lan-Chin potěšen a přikázal transportovat bedny z prostoru brány na palubu. Zbraňoví asistenti vybalili rakety s plynem z beden a namontovali je místo hlavic Mark IX do horizontu. Mezitím byla u asgardského jádra počítána ideální trajektorie raket, bylo nezbytné, aby byla plynem zasažena celá planeta. Za 10 minut byly hlavice připraveny, ideální trajektorie vypočítaná a pumovnice byla otevřená. Čekalo se jen na svolení plukovníka Lan-China: “Odpalte to.“

Obsluha zbraňových systémů:“Odpálení hlavice za 3, 2, 1, teď.“ Horizont byl vystřelen z pumovnice a dral si cestu atmosférou, když se dostal dostatečně blízko k planetě, rozletělo se všech 8 hlavic na všechny strany. Ty urážely cestu z atmosféry na povrch výrazně rychleji než horizont a těsně nad povrchem explodovaly a zatím dýchatelnou atmosféru začal zahlcovat toxický plyn.

Pegas, Apollo, Nedaleko neznámé antické základny

Plukovník Ellis byl již ve své kůži a vydal se na můstek, kde se uvelebil do svého křesla a natáhl pravou ruku po tlačítku interkomu: “Všemu personálu, tady plukovník Ellis. Země nám nemůže poskytnout žádnou pomoc, a tak se budeme muset pokusit vypořádat s wraitskými loděmi sami. Všichni dokončete rozdělanou práci. Ať se všechen nepotřebný personál přesune do svých ubikací a společenských prostor. Ostatní ať se připraví na bojovou situaci.“

Ellis: “Marksi, skočte do hyperprostoru. Letíme k té planetě.“
Apollo letělo již 4 hodiny hyperprostorem, když najednou senzory něco zaznamenaly.

Marks: “Pane, máme tu určitou situaci.“

Ellis: “Co se děje?“

Marks: “Wraitské lodě na oběžné dráze bombardují povrch planety. Je možné, že útočí na antickou základnu, o které mluvil doktor McKay.“

Ellis: “Jaktože to senzory nezaznamenaly dříve?“

Marks: “Byli jsme moc daleko.“

Ellis: “Rozumím, děkuji za informace, majore.“
Plukovník Ellis se otočil na doktora McKaye, který právě doběhl na můstek: “Doktore, musíte vymyslet nějaký plán, se kterým budeme mít šanci porazit všechny wraitské lodě.“

McKay: “No, přemýšlel jsem nad tím a něco mě napadlo.“

Ellis: “Poslouchám.“

McKay: “Vyskočíme z hyperprostoru mimo dosah senzorů, vypustíme zamaskovaný jumper, který doletí k planetě. Pokud má základna křeslo nebo jiné obranné systémy, použijeme to na wraitské lodě jak to jen půjde. Potom přiletí Apollo a zlikviduje, co zbude, pokud něco zbude.“

Ellis: “Souhlasím, to bude dobrý plán. Předpokládám, že v tom jumperu budete chtít být Vy.“

McKay: “Chtít? Nechci v něm být, ale nikdo jiný to nezvládne, takže nemám jinou volbu.“

Ellis: “Dobrá McKayi, oceňuji vaši chrabrost.“

Za 3 hodiny bylo Apollo dostatečně daleko, aby mohl být zahájen plán doktora McKaye. Plukovník Ellis nařídil vystoupit z hyperprostoru mimo dosah wraitských senzorů, a tak bylo také učiněno. Jumper s doktorem McKayem a elitním týmem mariňáků vyletěl z hangáru číslo 1 a razil si cestu k planetě. Za 7 minut doletěl zamaskovaný na oběžnou dránu a začal sestupovat do atmosféry. Brzy se před nimi objevila nádherná scenérie. Z ptačí perspektivy viděli celou planetu pokrytou sněhem. Byl to opravdu pěkný pohled. Jumper se dal směrem na západ, aby narazil na něco, co již tak pěkného nebylo. Všichni v jumperu zpozorovali rozlehlou antickou základnu a modré energetické pulzy, které dopadaly na její aktivovaný štít. Jeden z mariňáků najednou vykřikl:“Štít! Na základně je aktivovaný štít! Nedostaneme se tam.“ Rodney ho naštěstí uklidnil: “Klid, je to antický štít a my máme co? No přece antickou loď. Jumper tím štítem projde.“

Sandman: “Ale budeme se muset odmaskovat.“

Rodney: “Ano to budeme, ale radiace z energetických pulzů, které dopadají na štít wraitům nedovolí nás zpozorovat.“

Sandman: “Nesestřelí nás?“

Rodney: “Ne! Buďte už v klidu. Když nás nezaměří, tak nás nemohou sestřelit. Samozřejmě obletíme palebnou zónu. Nebudeme se tady vybavovat, leťte k základně.“
Jumper sestoupil až ke štítu, odmaskoval se a proletěl jím jako horký nůž máslem. Pod štítem byl již jumper chráněn, a tak nemusel znovu zapínat maskování. Pilot zaparkoval jumper do speciálních doků pro to určených a celá skupina v čele s majorem Sandmanem se v rychlosti vyvalila z jumperu a nyní pod vedením Rodneyho pokračovala do řídící místnosti. Všechny antické komplexy byly podobného rázu, a tak se Rodney celkem vyznal. Světla v celém komplexu byla rozsvícená, žádné probouzení, žádné vypnuté systémy, vše bylo aktivované. Rodney neměl čas zjišťovat příčinu toho stavu a spěchal do řídící místnosti, kterou asi za 2 minuty našel. Okamžitě si stoupl k ovládacím panelům, zatímco mariňáci jen postávali na místech.

Rodney: “Jsem v systému! To je něco! Základna je napájena třemi ZPM…. Ale né, 2 už jsou zcela vybité a třetí se tomu blíží. Bombardování velice zatěžuje energetické obvody. Rychle ke křeslu!“

Mariňáci ani nestihli vstřebat informace, které na ně Rodney vychrlil, a už se přesouvali do místnosti s křeslem. Rodney již přesně věděl kam jít, a jelikož si naplánoval cestu pomocí transportéru, dorazil s týmem mariňáků ke křeslu zhruba za minutu. Hned jak vešli do místnosti, Rodney na nic nečekal a usadil se do křesla. Chvíli se soustředil, ale najednou křeslo deaktivoval, zvedl se z něj a prohlásil: “Nemáme energii, to bombardování moc vysiluje to jediné ZPM co zbývá. Rychle do řídící místnosti, musíme kontaktovat Apollo.“ Když Rodney celý udýchaný přispěchal zpátky do řídící místnosti, stiskl pár tlačítek a otevřel komunikační kanál s Apollem: “Plukovníku, tady Rodney. Jsme na základně, je tady křeslo i s pár střelami, ale nemáme dost energie. ZPM je moc zatěžováno bombardováním. Je pravý čas k tomu, abyste zaútočili.“

Ellis: “Rozumím, jdeme na to. Přejte nám štěstí.“

Rodney: “Hodně štěstí Apollo.“
Apollo skočilo do hyperprostoru a za malý okamžik se vynořilo přímo v centru dění. Veškeré zbraňové systémy již byly nabity a připraveny. Wraiti byli příliš zaměstnaní palbou do štítu nad komplexem, že si v první chvíli Apolla ani nevšimli. Major Marks toho využil a vyslal první salvu čtyř asgardských paprsků do prvního úlu, jehož trup nevydržel takový nápor a rozletěl se na destíky částí. Zbytek flotily se již vzpamatoval a zaměřil se na Apollo. To byl signál pro Rodneyho, který již čekal v křesle a vyslal poslední zbytek dronů. Bohužel jich bylo jen 10. Stačilo to pouze na vyřazení jednoho křižníku, což samotného McKaye celkem překvapilo. Štíty Apolla již byly zasypávány desítkami energetických pulzů, které s překvapivou účinností ukrajovaly procenta z nabití asgardského štítu. Kormidelník Apolla udělal taktický úhybný manévr, díky němuž se Apollo vyhnulo několika zásahům a v pozici střemhlavého letu vyslalo dva paprsky na první křižník a další dva paprsky na druhý křižník. Obě lodě byly vyřazeny, ale to bylo tak vše, co Apollo dokázalo, i když s posledním nádechem dokázalo pomocí railgunů zničit ještě pár šipek, které začaly vylétávat z hangárů. Všichni na palubě byli překvapeni, jak rychle byl štít na Apollu vybit, ale kormidelníkovi nezbývalo už nic jiného než ustoupit a vstoupit do hyperprostoru.
Plukovník Ellis kontaktoval Rodneyho: “Doktore McKayi, pokud je to možné, spojte se se Zemí a ohlaste jim náš neúspěch, základna je ztracena.“

Rodney: “Rozumím. Mohu jim poslat zprávu přes bránu.“

Rodney vytočil na DHD co nejrychleji adresu Země, červí díra se otevřela. Rodney neztrácel čas představováním a na prvního kdo se na druhé straně ozval, vychrlil všechny informace: “Apollo
neuspělo, základnu jsme nezachránili, štít brzy selže. Budu nucen spustit autodestrukci, tento komplex nesmí padnout Wraitům do rukou.“

Najednou se z druhé strany ozval hlas generála O’Neilla: “McKayi! Žádná autodestrukce! Posíláme Vám pomoc!“
Rodney nechápal, protože podle plukovníka Ellise nebyl generál O’Neill ochoten poslat do Pegasu žádné lodě. Nakonec jen zoufale dodal: “Rozumím, končím, udržováním červí díry se vybíjí ZPM.“ Brána se uzavřela a v zápětí se ozvaly senzory krátkého dosahu, které hlásily novou loď, která se zde objevila z ničeho nic. Byla mnohem větší než wraitské úly. Rodney nic nechápal, ale najednou ho někdo kontaktoval: “Rodney? Tady Carterová, přilétáme na pomoc.“
Rodney jen z posledních sil vyhrkl: “Co? Atlantida?“

Pokračování příště!



Velice děkuji všem za posudky a kritiku.
Naposledy upravil SPeeDy dne 17.12.2011 14:27:49, celkově upraveno 1

deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
jůů to je skvělej díl atlantida snima zatočí během sekund vyšle drony a úl udělá bum pokud to atlantida je a není to nějakej novej typ lodi ale věřím že ty bys jnám to neudělal a řekl nám o ní takže to bude atlantida a pod velení Catroví ježiši to i těch wreitů lituju ne kecam wreiti mam rád jen v případě když jich sou tisíce mrtví na jednom místě např. vybuchující úl


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Mrtvé povídky