[img][http://img171.imageshack.us/img171/4853/logott5.jpg]http://img171.imageshack.us/img171/4853/logott5.jpg[/img]
Projekt Solaris
Astralum Galaxus, konstrukce Astralum Postum, přístaviště Prostorem u konstrukce Solaris se vznášel Astralanský raketoplán třídy Prubeteu.
„Připravte se na dokovací sekvenci.“ Nařídil vyšší důstojník Astralské vojenské jednotky.
„Ano, pane.“ Podvolil se mu nižší pilot.
„Přistávací plošina je přímo támhle.“ Poukázal na dlouhou rampu schovanou v trupu mohutné lodi.
„A jste si jistý, že už můžeme vkročit na palubu?“
„Podpora života je v základních sekcích hotová a trup drží.“
„Já jen, že stavba probíhá teprve čtyři měsíce a my už jsme tolik pokročili.“
„To je tou novou technologií od Tronikurase, nebýt jeho stavebních kolonií, ještě bychom neměli ani nosnou konstrukci.“
„A nebýt nás, tak byste neměli ani z čeho stavět.“ Řekl nějaký Antik v zadní části raketoplánu.
„Ne kdepak Leobene. Bez vás bychom měli Brahilium, jen by ho objevil někdo jiný.“ Opravil ho vyšší důstojník.
„Ale jiná Priti by neletěla naším směrem a nikdy na ni nenalétl ten asteroid a už vůbec by pak nevystřílela tolik dronů na jeden asteroid a nezjistila by, jak moc je tahle ruda pevná.“
„A nemuseli bychom opravovat jumper z důsledku toho, že Vám ten asteroid urazil levý motor.“
„Ale to už je vedlejší.“ Vymlouval se Leoben „Jen sem se chtěl zapojit do rozhovoru.“ Dokončil větu a v tom sebou raketoplán trochu trhl.
„Jsme na palubě.“ Prohlásil pilot.
„Výborně. Počkejte až Trinův raketoplán přistane a pak zavřete doky a obnovte atmosféru.“
Po chvíli začala Solaris zavírat masivní hangárová vrata a obnovovat atmosféru v doku. Jakmile byla obnovovací sekvence ukončena vylezl Trinis a pár dalších Astralanů z raketoplánu a vydali se na prohlídku lodi.
Astralum Galaxus, konstrukce Astralum Postum, přístaviště, Solaris, strojovna. „Tak, tady vidíte nejnovější verzi hyperpohonu. Je rychlejší a jednodušší než předchozí motory. Z Astralum Galaxus by to do Pegasu měl zvládnout za týden.“ Pochlubil se vědecký důstojník na Solaris.
„Fascinující, ale stále to nepřekoná pohon červí díry. Ten by to zvládl do Pegasu za méně než vteřinu.“ Srazil mu trochu hřebínek Herpes.
„Na to jsme také mysleli. A proto jsme Pohon červí díry do Solaris také vložili, ale kvůli jeho energetické náročnosti nepředpokládáme, že bude často používán.“
„Dříve jsme si také mysleli, že mezigalaktickou červí díru budeme používat málo, protože je energeticky náročná a jak to dopadlo. Nebo křeslo, stačí vymyslet M.C.P. a je všechno v pořádku.“ Vložil se do rozhovoru Trinis.
„To je také pravda, nicméně teoretizovat o tomto tématu by bylo na dlouho a my nemáme tolik času.“ Ukončil debatu vědec.
„Tak co nás čeká teď?“ Ptal se Herpes.
„Nyní půjdeme na můstek, kde Vám ukáži ovládání zbraní. hyperpohonu, pohonu červí díry, podsvětelného a vůbec všechno ostatní. „Prosím tudy.“
„Nechtělo by to název ‚pohon červí díry‘ trochu zkrátit? Je to dost krkolomné.“ Navrhl při dlouhé cestě na můstek Kron.
„A jak by si ho chtěl zkrátit? M.V.C.?“ Ptal se Hermes.
„No a proč ne, lepší než pořád do kola omývat pohon červí díry.“
„No pro mě za mě si tomu říkejte, jak chcete, jen když to bude něco normálního.“ Povolil Trinis.
„Jsme tady.“ Potvrdil natěšeně vědec.
„Kde tady, já tady můstek nevidím.“ Nechápal Herpes.
„Toto je novější verze transportérů.“ Pochlubil se „Vymyslel jsem je já sám.“
„A jak fungují?“
„Následovně.“ Pronesl vědec a stoupl si do prostoru, který byl označený asi metr širokou kružnicí. Napřímil se a rozkázal: „Velící centrum, můstek.“ V tom se ozval potvrzující tón a z podlahy vyletěl bílý paprsek, který pomalu slábl asi ve třímetrové výšce. A vědec byl pryč.
„Páni.“ Žasl Trinis. Po chvíli, se paprsek objevil znovu. A přinesl s sebou i vědce.
„Opravdu fascinující Kelene.“
„Děkuji Vám. Pojďte za mnou.“
Postavili se všichni do kruhu a Trinis si zavelel: „Velící centrum!“ Ale transport se nezdařil, jediné, co se ozvalo bylo z reproduktorů na chodbách: „Specifikujte místo určení.“
Trinis se zašklebil a dodal: „Můstek!“ Ozval se potvrzující tón a byl proveden transport.
Astralum Galaxus, konstrukce Astralum Postum, přístaviště, Solaris, můstek. „Veliteli Trine.“ Prohlásil slavnostně nejvýše postavený důstojník na Solarisském můstku. „Vítám Vás na Solaris. Za nedlouho vlajkovou lodí Astralské flotily.“
„Děkuji Vám, Harelene.“ Odvětil mu zdvořile Trinis a dodal: „Provedete nás?“
„Zajisté a velmi rád.“ Dokončil větu a ukázal kudy jít.
Můstek Solaris se lišil od ostatních můstků, jelikož loď neměla štíty, tak byl posazený uvnitř lodi. A jediný způsob, jak se dívat ven byla holografická projekce na přední straně můstku, která zobrazovala, co se děje venku. Dále na něm bylo několik sekcí, které se dělili na: řídící, pilotní, zbraňovou a senzorovou.
„Nyní půjdeme do pilotní sekce. Zde je ovládání každého motoru zvlášť, jelikož to umožňuje lepší letové schopnosti lodi. Ovládání manévrovacích trysek je také rozděleno na několik částí, vždy podle toho na jaké části lodi se nachází.“ Představoval Harelen.
„Ale ovládání je pak nesmírně složité, bude na to potřeba vyškolený personál a spousta členů posádky.“ Pochyboval Herpes.
„Nad tím jsme přemýšleli a proto jsme vyvinuli synchronizační program, takže pokud nebude potřeba složitých manévrů, tak Vám na řízení lodi, myslím na pohon, stačí pouze pět antiků.“ Uklidnil ho Barelem.
„Ano, ale co zbraňové a navigační systémy? To všechno je třeba ovládat také, a my nemáme tolik personálu.“
„S tím jsme také počítali, avšak u zbraňových systémů jsme udělali výjimku.“
„Jakou výjimku?“ Rychle se připojil Trinis.
„Přemýšleli jsme a všimli jsme si, že při všech bitvách bylo naší hlavní nevýhodou to, že můžeme střílet pouze na jeden cíl. A proto jsme se shodli na tom, že do Solaris zabudujeme nezávislé ovládání zbraní.“
„To znamená,“ Přidal se rychle jeden ze zbraňových důstojníků, „že každá zbraňová platforma má individuální ovládání, tedy kromě dronů samozřejmě. Ty jsou rozděleny podle toho na jaké části trupu jsou.“
„Takže kolik lidí tedy potřebujeme na ovládání zbraní?“ Otázal se ještě Herpes.
„Celkem třicet osm.“
„Tolik?“ nechápal Trinis, jelikož normálně stačil na ovládání téměř všeho jeden zkušený Antik a ne třicet osm a to ještě jen na zbraně.
„Ano, máme tu dvacet pět plazmatických zbraní, pět laserových hlavní a osm odpalovačů dronů.“
„Vskutku bojová loď.“ Potvrdil Herpes a porozhlédl se po můstku.
Celá skupina se chvíli kochala komplexností lodi a po asi pěti minutách k nim přišel nějaký vědec a řekl: „E.D. jsou připraveny pane.“
„E.D.?“ nechápal ani jeden z přítomných, tedy kromě průvodce, jenž na tuto chvíli tak toužebně čekal.
„Energetický dron.“ Pronesl slavnostně.
„Vysvětlete!“ rozkázal Trinis.
„Energetický dron je nová forma dronu, tak jak ho známe. Vytvořili jsme jádro, které je schopné pohybovat se všemi směry, a dokonce i okamžitě obrátit o sto osmdesát stupňů,“ vysvětloval vědec „Kolem tohoto jádra se vytvoří jakýsi energetický obal, který má mnohem průraznější účinky, než normální dron. Výhodou této technologie je snadná úschova dronů a jejich rychlé vyrábění, nevýhodou však je jejich energetická náročnost.“
„Jak moc velká energetická náročnost?“
„No,“ zarazil se trochu vědec, jelikož věděl, že teď ho čeká něco nemilého „Jedno M.C.P. je schopno vystřelit pouze tři tisíce šedesát dva takovýchto dronů.“
„Jenom tři tisíce dronů?“ Překvapeně a trochu hrubě se ptal Herpes „Demecuteor jich jenom v bitvě s Otanilskou lodí vypotřeboval kolem čtyř tisíc.“
„Já ví, já vím,“ hájil se vědec „ ale to bylo kvůli tomu, že Otanilové byli schopni drony sestřelit. Tento dron má pevné jenom své jádro. Jenom těžko ho sestřelí.“
„A ste si jistý, že to bude výhodnější, než vyrábět normální drony?“ Zeptal se trpělivě Trinis.
„No,“ pozastavil se vědec „existuje jen jeden způsob, jak to zjistit, ale podle toho co jsem zjistil o Otanilské obraně, by pro jejich obranný systém měl být problém sestřelit jádro E.D.“
„Jaký je ten jeden způsob?“
„V boji.“
„Solaris, ale není schopná letu, natož pak boje.“
„Právě proto jsme vytvořili jumper třídy dvě. Vybaven čtyřmi odpalovači energetických dronů, dvěma na zádi a dvěma na přídi. Dvaceti čtyřmi manévrovacími tryskami, aby byl obratný stejně jako otanilské stíhače. A jedním M.C.P. na pohon energetických dronů.“
„Pojďte mi ho ukázat.“
Astralum Galaxus, konstrukce Astralum Postum, přístaviště, Solaris, hangár 2. „Prosím, toto je nová generace jumpru.“ Chlubil se vědec.
„Můžu si ho vyzkoušet?“ ptal se dychtivě Herpes.
„Zajisté, pane!“
Astralum Galaxus, vesmírný prostor poblíž konstrukce Astralum Postum, jumper třídy dvě. „Parádní let,“ pochvaloval si Herpes „Jak se vám podařilo obstarat takové manévrovací schopnosti?“
„To jsou ty manévrovací trysky, vůbec nevím proč se přestaly používat, díky nim má loď lepší letecké vlastnosti, například může letět po boku.“ Vysvětloval jeden z přítomných na humoru.
„Vážně?“
Jen co to Herpes dořekl, hned to s lodí cuklo a bylo okamžitě vidět, co znamená letět s lodí po boku.
„Pane!“ vykřikl jeden z členů posádky.
„Ano?“ ptal se Herpes.
„Podívejte se do levého horního rohu, vidíte to taky?“
„Co to je?“
Ve vesmírném prázdnu se najednou začal formovat nějaký kruhový objekt, který se stále zvětšoval, až dosáhl průměru asi šest metrů.
„Na senzorech?“
„Nic pane, jako kdyby to nebylo v dosahu našich senzorů.“
„Čemu se to podobá?“
„Ničemu, co se mi momentálně vybavuje pane.“
V tu chvíli z objektu vyplula otanilská stíhačka.
„Senzory hlásí že je to otanilský stíhač pane.“
„Krucinál!“
„Zašlete zprávu na Solaris, byli jsme napadeni!“
„Pane Solaris je půl hodiny letu odsud, Stíhače se sem nedostanou včas.“
V lodi bylo chvíli ticho, potom Trinis z ničeho nic pronesl: „Nabijte energetické drony.“
„Pane, se vší úctou, ale ty drony ještě nebyly testovány.“ Řekl Herpes.
„Tak je otestujeme.“
„Máme zaměřovací systémy?“
„Ano, ale nebyly kalibrovány.“
„Nevadí. Snad se trefíme.“
„Dodejte těm generátorům energii!“ Rozkázal Herpes rychle.
„Otanilský stíhač se chystá na útok.“ Vyhrkl ze sebe jeden voják na palubě „Střílí pane!“
„Má tohle nějakou ochranu proti jejich kulkám?“ ptal se rychle Trinis a u toho se snažil dělat úhybné manévry.
„Pokud vím, tak to má silnější plášť a nějaký druh zesílení trupu.“ Potvrdil další z pasažérů
„Výborně, aspoň se můžeme soustředit na střelbu.“
Najednou to s lodí cuklo.
„Co se stalo?“ Ptal se rychle Trinis
„Jeden z dronů explodoval v úložné komoře, je to nestabilitou energetického pole, dlouho v té úschovně nevydrží.“ Vysvětloval vědec.
„Tak palte, než vybuchnou další.“
V tu chvíli ze zadní části jumpru vylétly dvě modré koule o průměru asi 20 cm, jež za sebou nechávaly krátký ocásek. Otanilský stíhač se očividně snažil drony sestřelit, ale díky malému jádru byly jeho pokusy marné oba dva drony zasáhly svůj cíl. Očividně byl stíhač nějak vylepšen, jelikož nebyl zásahy zničen. Avšak po obratu jumpru, vystřelení posledního dronu a následném zásahu byl stíhač zničen.
Posádka jumpru se vrátila na Solaris a podala hlášení. Tím bylo rozhodnuto, že E.D. se stanou běžnou zbraní nových lodí. A hlavní zbraní Astralské flotily.