Stargate:Babylon 3x05 Fall of great Kre'tak Amore part I

hodně dobrej úvod.....že by definitvní konec pavouků...a sem zvědavej na ty nový nepřátele...hadrový hlavy

super díl - konečně je konec s Drony. jenom takový detail - na začátku, když píšeš kam se přesune John, tak tam máš 2 údaje - ST1 a ST2, ale to je vážně jen detail

Pravděpodobně jsem tu chybu opravil, teda jestli jde o to, jak Jack říká Sam, kam se přesouvá John.)Kdyby tam byly další závady, tak prosím citujte, ať nemusím dlouho hledat.

jj, to jsem myslel - a omlouvám se jestli jsem ti způsobil nepříjemnosti

Nepříjemnosti to zrovna nebyly, spíše šlo o to, že jsem rád za větší komfort

suprovej díl..... zbytečná akcička, uniknutí na poslední chvíli, originální zničení lodi a překvapení na závěr. Co víc si člověk může přát? Snad jen novýho nepřítele, ale toho se dockame uz v pristim dile.

moje hodnocení 9,5/10 (nikdo není dokonalý )

Další díl s novým nepřítelem.

Stargate Babylon
díl 2x02
Wisdom of Alah be with you

O tři týdny po událostech z minulého dílu

Smaragdová galaxie, Babylon, Babylónská věž, hlavní místnost

"Plánovaná aktivace brány z SGC", hlásil Radek do intercomu, zatímco John už čekal v hlavní místnosti a jakmile se brána otevřela úsmevěm přivítal Rodneyho za kterým v těsném závěsu šla Jenniefer držící dítě zabalené do něčeho, co připománolo ručník.
"Vítám vás zpět v Babylonu", přivítal je John.
"Taky, že jsme rádi, že jsme tu...že?", usmál se Rodney na dítě.
"Jak se jmenuje?"
"Rodney Carson McKay"
"Aha, shodli jste se obadva, nebo zavládl Rodneyovský sistém?"
"Obadva"
"To je milé"
"A ještě je něco nového"
"A co?", udivil se John a Jennifer mu ukázala snubní prsten.
"Páni. Hezký"
"Jo, taky za tu cenu"
"No a jak je Tomovi?", zajímala se Jennifer.
"Pořád u George sedí. Sam o něj má veliký strach, jelikož pije jen výjmečně a už pár dní nespal"
"A George se zhoršil?"
"Ne, právě naopak. Čas od času se probudí a pronese pár nesouvislých vět"
"Alespoň, že bojuje"
"Jo, alespoň, že to"
"Nevíš náhodou, kde je generál O'neill?"
"Ve své kanceláři, proč?"
"Ale, kvůli malému bych měla být jen na poloviční úvazek"
"Snad neuvažuješ, že se vrátíš do práce?"
"Aby taky ne, když jste na mně závislí", usmála se Jennifer, předala dítě Rodneymu a šla po schodech nahoru do kanceláře Jacka.

"Generále?", zaklepala
"Ah, dokorko, už jste zpátky", přivítal ji Jack a pokynul, ať si sedne.
"Generále, ráda bych zase vstoupila do služby"
"To je samozřejmost"
"Chtěla bych však pouze na poloviční úvazek, kvůli dítěti"
"Dobrá...jestli chcete poloviční, dám vám poloviční"
"Děkuji", poděkovala, vstala a odešla

Smaragdová galaxie, Babylon, Babylónská věž, 3. patro

"Dneska má přijít Rodney, Jennifer a jejich dítě", mluvil Tom k Georgovi, který ležel na posteli v komatu, když tu do pokoje pomalu vešla Sam.
"Tome, jak jsi na tom?"
"Já...já se mám celkem dobře, zato George je nějaký divný"
"Musíme jít na další misi, za ty tři týdny jsme měli prozkoumat alespoň jednu planetu"
"Proč nepošlou ST-2?"
"ST-2 už prošla 2 planety jenom za tento týden"
"No, tak další jim neuškodí"
"Tome, všem nám George chybí, ale vysedáváním u něj mu moc nepomůžeš. Pojď ", nabídla mu ruku na vstání.
"Dobrá, za hodinu u brány, ale uvědomte si, že jestli nás přepadnou a dojdou nám náboje, už tady nebude nikdo, kdo by posledního nepřítele praštil zezadu do hlavy. Tím hůř, že Daniel chytl nějakou chřipku"
"No, když už mluvíme o Danielovi, tak ti vzkazuje, že našel něco zajímavého v databázi Furlingů. Řekla jsem mu, že se na to raději podívám já až se vrátíme z mise a...", nedokončila
"Zvládnu to, nemíním zanedbávat své povinnosti"
"Poslední tři týdny to tak nebylo", řekla si ještě Sam a nechala ho o samotě.

O hodinu později

Smaragdová galaxie, Babylon, Babylónská věž, hlavní místnost

"Tak jo, jsme všichni? Můžeme vyrazit. Zadej další!", přikázal Tomas Radkovi. Po chvíli brána standartně zazářila a ozval se ten hlas: "Eden"
"Tak, jaká překvapení shovává S-009", řekla si Mephala a prošla branou následována Sam.
"Dávejte na něj pozor", řekl ještě Tom Jennifer, která stála kousek opodál.
"Budu", odvětila a on prošel branou.

Smaragdová galaxie, Eden, Vesnice Edenia

Na druhé straně vyšli v malé pouštní vesnici a ihned po průchodu na ně namířii trojzubec dva strážní u brány. Vesničkou chodily davy lidí v černém oblečku a na hlavě měli černý Turban, jenž byl každý sepnut ozdobnou sponou. Všichni se upřeně dívali na nezvané návštěvníky a po chvilce si všichni začali vyměňovat názory.
"Vítám vás v Edenii", ozvalo se z davu, z něhož po chvilce prošel vysoký statný muž, který měl ozdobnou sponu na turbanu ve tvaru škorpióna. "Jsem Alit, ale přátelé mi říkají Ali. Co vás do Edenu přivádí?"
"Jsme cestovatelé, prozkoumáváme různé planety této galaxie"
"Ano, jistě, cestovtelé. Prosím, následujte mně do yurty pána této vesnice - Ajiara", pokynul a prošel mezi davem, který mu udělal místo do malé yurty, otevřel dveři z divných černých kůží a pokynul ať návštěvníci vejdou dovnitř.
"Posaď te se, prosím", pokynul muž sedící u ohně uprostřed. Byl stejně oblečen jako každý jiný vesničan Edenie, s tím rozdílem, že jeho spona ve tvaru škorpióna byla zdobena smaragdy. Sam, Mephala a Tom si postupně posedali kolem ohně.
"Já jsem Ajiar, vůdce této vesnice"
"Zdravím vás, mé jméno je Mephala. Co jste za rod, prosím?", zeptala se směle.
"Ah, co jste to za cestovatele, když jste nikdy neslyšeli o národu Hassassinů?"
"Hassassini...to mi něco říká", říkala si potichu Sam.
"To bych řekl, po celé galaxii se povídá o našich šlechetných činech", pyšnil se.
"A vy jste vůdcem celé rasy?"
"Oh, to ne. Vůdci naši rasi jsou v Del-el-Hassa, hlavním městě všech Hassassinů, sídlem velikého Zub-al-Hassara. Jestli chcete, tak vás tam odvedeme"
"To by bylo hezké", usmála se Mephala.
"Dobrá, teď prosím, buďte chvíli v klidu", řekl, postavil se a z obleku vytáhl malý přístroj, který vypadal, jako antický detektor života, akorát ve smaragdově zelené barvě"
"Co to?", postavil se Tomas, ale chytli ho dva Hassassini, kteří stáli u vchodu do yurty. Po chvilce přístroj zapípal a Ajiar řekl: "To jsem si myslel...svažte je a připravte loď "
"Teď zrovna nemám náladu na projížďku po moři", řekl Tomas.
"A kdo říkal něco o moři?", řekl ještě Ajiar na odchodu.

Poté co půl tuctu vyvedl Sam, Mephalu a Tomas z Yurty ven se svázanýma rukama. Uprostřed stála loď velice podobná Furlingské minilodi, kterou si vzala Xana, když jela zničit Baala, akorát ve větším podání.
"Loď ?", divila se Sam.
"Nejsme tak nevyspělí, jak se může zdát na první pohled"
"Ale co po nás chcete?"
"Každý z vás má genetickou stopu po něčem, co nazýváme démonská krev"
"Démonská krev?", nechápala Mephala.
"Máte genetickou stopu po vašich předcích, věříme, že je nazýváte Lantiané"
"Ale já nemám s Antiky nic společného, jsem z rodu Rebelů", namítala Mephala.
"To nám přišlo divné. Máš jak stopu po...Anticích, tak po stavitelích"
"Tak jaktože...?", nechápala
"To bude ten ATA gen, který jsis před týdnem nechala dát", řekla Sam.
"A sakra", klesla.
"Uspěte je", přikázal Ajiar a rozešel se směrem k lodi. Dva z Hassassinů vytáhli něco, co se věrně podobalo zbrani Sai a vystřelili z toho nějaký výboj energie, který rázem ST uspal.

O několik hodin později v celách podivné lodi

"Kde to jsme?", zeptal se Tomas, když se jako poslední probudil.
"V celách nějaké lodi. Interiér se moc neliší od standartních antických lodí, ale všude je smaragdový vzor, nebo orel", řekla Sam.
"A kam letíme?"
"No rozodně ne někam na té planetě"
"A proč ne?"
"Slyšíš to?", řekla a všichni se zaposlouchali. "Tak to je zvuk hyperpohonu...alespoň myslím"
"Ale kam by jsme mohli jet?"
"Do Del-el-Hassa, pravděpodobně", odvětila Mephala.
"A proč?"
"Jestli se nepletu, tak o tomhle národu jednou vypravěla vypravěčka, avšak nazvala je Pouštními ochránci, tak jsem až do teď nevěděla kdo to jsou"
"Tak ale, proč nás vezou do toho Del-el něco?"
"Za účelem soudu, bude nás soudit sám Zub-al-Hassara"
"Ale vždyť jsme nic neudělali!"
"Ne, ale v jejich očích jsme potomky Antiků, což byli nepřátelé Furlingů a tudíž i nepřáteli Aláha"
"Cože, Antici byli nepřáteli arabského boha?"
"Ne vašeho Alaha. Alah byl jeden z Furlingů, který se zavázal zničit všechny Antiky a ještě předtím, než se povznesl pověřil jednoho z pouštních lidí, aby následoval jeho cestu, jako Hassassin"
"Aha", klesl a bylo ticho.

Asi o čtrvrt hodiny později sebou loď trhla a Sam řekla: "Vystoupili jsme z hyperprostoru"
"A co bude teď ?", zajímalo Toma.
"Já vám povím, co bude teď ",přišel k mřížím Ajiar. "Vklidu půjdete se mnou a nebudete dělat žádné potíže"
"A co když ne?", zeptal se drze Tom.
"Pak v tvých trenkách omylem skončí tarantule"
"Jako bych nic neřek", řekl okamžitě Tom a pohotově vstal.

Po chvilce všichni došli k něčemu, co připomínalo kruhy. Ajiar pokynul, aby do nic všichni vstoupili a poté namačkal na nějakém ručním zařízení nějaký kód, který se skládal z několika klikiháků. Jakmile domáčkl poslední tlačítko, kruhy se aktivovaly a ST se spolu s Ajiarem objevili na molu, nad kterým se tále vznášela ta loď, ve které byli vězněni. Molo vedlo k veliké mešitě. Okolo ní byly všude další mola s mnoha druhy lodí, které se nepodobaly žádnému druhu Furlingských, ani jiných lodí, se kterými se doposud lidstvo setkalo. Sam si je všechny prohlížela, ale Hassassini do nás začali tkat trojzubcema a nutili nás jít do té veliké mešity.
"Skoro, jako naše hlavní město", říkala potichu Mephala a kráčela stále vpřed. Všichni pak vešli malými dveřmi do té mešity a pokračovali dlouhou chodbou až došli do malé místnosti s kruhy. Ajiar zase pokynul, aby si všichni vešli dovnitř a pak se i s ST a třemi Hassassiny transportoval do podobné malé místnosti, s tím rozdílem, že z ní vedly 4 chodby. Ajiar se v doprovodu Hassassinů a ST vydal jednou z nich, která se zdala být nejkratší a na konci byly malé dveře, které se otevřely, když před ně Ajiar vstoupil. Za nimi byla dlouhá chodba, která byla jakoby udělaná ze smaragdů. Na konci této chodby byly veliké třpitící se obrovká vrata se vzorem škorpióna. Ajiar se před nimi poklonil a vyřkl něco ve svém jazyce: "At Khalid et kurat. Džazimo konotr erkabit. Zub-al-Hassara, ket etuskum minfad lak. Aasif konter gaid"
Jakmile to dořekl vrata se otevřely a za nimi byla obrovská hala s kupami pokladů u stěn, které tvořily hlavně smaragdy. Na druhém konci chodby byl třpytící se smaragdový trůn, na němž seděl vysoký vypracovaný muž v černé tunice, která byla poseta smaragdy. Černé rozpuštěné vlasy mu sahaly až po pás a na hlavě měl korunu, jíž tvořil diadém tvořen ze smaragdu a smaragdový škorpións, který byl přidělaný k diadému a tyčil se nad hlavou Zuba-ala-Hassara, který v ruce držel smaragdovou tyč, na jejímž konci byl smaragdový škorpión.
"Mám takový pocit, že tito lidé jsou ujetí smaragdovým směrem", pošeptal Tom Sam.
"Smaragd byl oblíbeným drahoamem Furlingů, Hassassini jej museli převzít, jako znak moci"
"Tento chlap musí mít ale autoritu"
"Poklekněte!", zařval Zub, když k němu ST v doprovodu s Ajarem přikráčeli. KDyž se nic nedělo, Hassassini všem kopli zezadu do podkolení a tím všichni poklekli.
"Zpráva od Ajiara mne informovala, že jste potomci...Lantianů, neboli démonů"
"Nemůžeme za to, co jsme", řekl Tomas Zub mu dal pěstí do tváře, až to křuplo.
"Neřekl jsem, ať mluvíš, ty spratky! Copak nemáš žádnou úctu?!"
"K lidem, kteří mne nechají svázat a dovézt někam, kde ani nevím ,kde jsem? Ne, k takovým lidem opravdu úctu nemám"
"Ke služebníkům Aláha, ty jeden kacíři!"
"Co jsem řekl kacířského?!"
"Jen to, že jses neklaněl a nepodvoloval mé vůli"
"Tak to přežiju", řekl Tomas a v tu chvíli dostal další ránu.
"Dobrá, už jsem vklidu"
"To bych řekl. Tak, nechť soud začne. Postavo zvaná Mephala, řekni jediný důvod, proč bychom tě neměli ve jménu Aláhova ukamenovat?"
"No, já vlastně s Antiky nemám nic společného. Původem pocházím z rodu Rebelů, avšak nedávno jsem dostala do krve látku, která vytvořila genetickou stoupu Lantianů, kterou váš přístroj rozpoznal"
"Ty jsi rebelka?"
"Ano"
"Z kterého kmene?"
"Z kmene Corvidae"
"Corvidae? A jakpak se má ta naše stará Gorgona?"
"Máti se má dobře"
"Ty jsi dvera Gorgony? To je taková smůla"
"Proč?"
"Tvé argumenty nejsou dosti pádné, aby mne přesvědčily, že by jsme tě neměli ukamenovat. Je mi líto"
"Tebe se ani ptát na obhajobu nebudu, takže teď je na řadě daší žena...zlatovláska"
"Myslíte mně?", zeptala se Sam.
"Vidíš snad v téhle hale někoho jiného se zlatými vlasy?"
"Ne"
"Tak, řekni svá slova na obhajobu"
"Víte, podle mě vám na mých slovech nezáleží a jste příliš slabomyslný, než aby jste ěkomu dovolil odejít. Potomci antiků se tady nedostávají každý den a vy nechcete propást jedinou příležitost zabít některé potomky. Mephala uvedla pádné argumenty, které dokazovaly, že ona vlastně za tu genovou stopu ani nemůže a vy ji stejně chcete ukamenovat"
"Mýlil jsem se. Nebudete mítještě 24 hodin na poslední dýchání vzduchu. Budete ukamenováni ihned"
"Teď jsi naši obhajobě nepřilepšila, Sam", zepsul ji potichu Tomas.
"Stejně by to nepomohlo"
"Připravte je na náměstí", přikázal Zub. V tu chvíli se ale veliké dveře rozletěly a rázem nimi proběhl nějaký mlý Hassassin, který běžel k Zubovi a volal: "Pane, pane!"
"Co je, Tadžíte?"
"Pane", poklekl. "Dostali jsme zprávy z Edenie, byl to nouzový signál. Prý do vesnice vstoupilo půl tuctu mužů a sháněli se po někom jménem Tomas Smith, Samantha Carter a Mephala". Jakmile to dořekl pohled všech spočinul na Mephale. Ajiar něco Zubovi pošeptal, ten se pousmál a řekl: "Změna plánu. Zahajte lov a dejte lovcům lidí popis těchto karikatur člověka", pak se podíval na ST a s pobavením řekl: "Máte deset minut"
Jakmile to dořekl, Hassassini jim sundali pouta, dali jejich P-90 a poslali je pryč.
Když ST doběhla ke kruhů, vydali se dál po chodbě. Za chvíli však dorazili ke dveřím, za kterými byl balkón. Mephala z něj vyhlédla a uviděla malé náměstí a městskou bránu. Když se podívala dál za hradby města, uviděla dlouhou cestu ,která vedla vysoko do hor, kde se něco dělo. Zdálo se, jako by se tam shromažďovala armáda. Mephala poprosila o dalekohled, skrz nějž se podívala a uviděla, jak se u brány shromažďují nějací lidé. Šlo vidět, že jsou různých národností, jelikož barva pleti i oblečení a celkové rysy se změnily.
"Vidíte tam, v těch horách?", ukázala na to místo, kde se dívala. "Tak tam je portál"
"Za chvíli to bude pět minut", informovala je Sam.
"Nejdříve se musíme dostat z města"
"Můžeme použít loď ", navrhl Tom
"Ne, nemůžeme. Z toho, co jsem viděla je každá loď pokrytá silovým polem, které zmizí jedině po zadání nějakého startovacího kódu", objasnila mu Sam.
"Ale ta brána se jen tak neotevře"
"Nechápu, proč tady mají městskou bránu, když mají vesmírné lodě a všechnu tu technologii", přemýšlela a náhle ji to docvaklo. "No jo, v našem hlavním městě, Vardenii jsme taky měli takové dveře. Našli jsme je na jedné planetě a měly Furlingský původ. Ty dveře vytváří kolem města štít!"
"A co to znamená pro nás?", zeptal se Tom.
"Je tam malý průchod na druhou stranu"
"Proč jsi to neřekla hned? Musíme si pospíšit", pokynul a rozešel se zpět ke kruhům.
"Už jenom dvě minuty!", křičela cestou Sam. Když nakonec všichni doběhli ke kruhům, Sam se podívala na ovládací panel na zdi a řekla: "Tohle je jednoznačně Furlingské zkratkové písmo"
"Cože?", nechápal Tomas.
"Zkratkové písmo, používali hlavně u strojů. Jsou to znaky, které vyjadřují jednotlivá slova. Nebude těžké namačkat správnou kombinace", odvětila, namačkala nějaké čtyři znaky a vešla do kruhů, kde už stál Tom i Mephala. Po transportu se objevili v malé místnosti s dveřmi, které se ihned otevřely do toho náměstíčka, kde stáli tři divní chlapi v koženém oblečku a drželi nějaký druh zbraně. Namířili na ST, ale Mephala byla pohotovější a všechny je postřílela. Přišli k bráně a tam Mephala otevřela pomocí malé kliky malé dveře, jimiž ST prošla a uviděla zástupy lidí, jak jdou k městu a někteří se od skupin oddělovali a šli po stranách různě do lesů.
"To je dobrý nápad", řekl Tom a také se vydal do lesů následován Mephalou i Sam.
Po chviličce se zastavili, když se v lese ozýval nějaký šelest. Po chvilce z lesa vyskočil nějaký tvor, který se podobal humanoidnímu jaguárovi a držel v ruce černý meč. Mephala k němu rychle přiběhla, kopla ho do hlavy a než mohl vůbec seknout srazila mu vaz.
"Mohla si použít zbraň", hlesl Tom.
"Jo, až budu chtít, aby nás našli", řekla a pokračovala dál. Po chvilce už došli k okraji lesa, k malé louce, na které byla hvězdná brána hlídaná 4 muži v kožených oblečcích.
"Tak, aby bylo jasno, tak ihned, jak je postřílíme musíme pádit k DHD, zadat adresu, kód a rychle vběhnout, jelikož je jasné, že mají poblíž hlídky. Sam, ty budeš zadávat adresu, ty Mephalo, zadej IDC a já vás budu krýt"
"To mi sedí", souhlasila Sam a Mephala jenom kývla hlavou na souhlas.
"Tak tři...dva..jedna...TEĎ!", vykřikl a začal spolu se Sam střílet strážné. Sam pak rychle doběhla k DHD, Mephala si připravila IDC vysílač a Toms epřipravil ke střílení. Těsně před tím, než se brána aktivovala, začali z lesů vycházet různí lidé a střílet. Tomas je všechny střilel, jako na páse a když Mephala zakřičela, že můžou projít, začali postupně procházet. Když Tomas doběhl jako poslední zakřičel: "Zavřete ji!" a tak se taky stalo.

To be continue

Tak jo, zase komentáře prosím.

no musim říct že mě to zaujalo..jako tématem..jsem zvědav jak se s tím popereš dál

dobrý díl =) moc se mi líbil, těším se na pokračování

tak opět skvěle zpracovaný díl

Takže dnes odpoledne, nebo zítra odpoledne by měl být další díl.

Toto je spoiler!!!:

díl 2x03 It was honor to work with you -Jeden z ST zemře. -Hassassini se v tomto díle neobjeví -Kapánek se něco dozvíme o Tomově minulosti

Dnes už to nestihnu, ale zítra to tady už bude.

Jak jsem slíbil, je tady další díl

Stargate Babylon
díl 2x03
It was honor to work with you

Mléčná dráha, Země, palác Willsnů nedaleko od Bellfastu

U velikého jezera byli shromážděni lidé v černých oděvech. Na lodi, která se pozvolně houpala na vodě u břehu ležel George v divné ceremoniální zbroji s erbem okřídleného lva na hrudi. V obou rukách držel stříbrný velký meč s rytinami na čepeli.
Kněz stojící opodál 3 lučištníků, kteří měli po své pravici každý pochodeň odříkával modlitby v latině.
"Amen", vyřkl na konci projevu.
"Amen", řekli na to všichni ostatní přítomní lidé, lučištníci zapálili své šípy a vystřelili na loď. Ani jeden neminul a loď začala hořet. Netrvalo dlouho a z lodi byl popel, který se postupně dostával až ke dnu.
Celý pohřeb sledoval opodál stojící ST-1, ST-2 a generál O'neill.
"Co jsou to za tradice?", zajímala se Sam.
"Věří se, že naše rodina ochraňovala už kdysi samotného krále Artuše. Sir William Wilson byl podle všeho jeden z nejvýše postavených rytířů kulatého stolu a proto se naší rodině dostalo takového uznání", zasvětil ji Tom
"Fascinující", žasla Sam.
"Na dně toho oceánu je neskutečně mnoho mých vzdálených příbuzných"
"Nikdy jsem nevěděla, že máš takovou minulost"
"Tato rodina mi způsobila hodně potíží. Když jsem byl...", chtěl začít vyprávět.
"Arture!", zvolal najednou muž a přišel k Tomovi.
"Strejdo", pozdravil jej Tomas.
"Artur?", nechápal Rodney
"Je to moje první jméno. Jmenuji se Artur Tomas Smith"
"Vážně? To jsem nevěděl?", usmál se Rodney a podíval se na Johna, jestli on o tom věděl.
"No já jsem o tom věděl", řekl O'neill. "Četl jsem jeho spis", dodal na vysvětlenou.
"Arture! Jakpak se máš, ty můj chlapče?", zeptal se Tomův strejda.
"No, Georgova smrt mě celkem zasáhla"
"To tvou sestru taky"
"Cože? Adelaine je tu taky?"
"Ano, už šla do kaple. Nemohla ten pohled vydržet"
"Poté se za ní stavím. Je tady i Cerolaine?"
"No, objevila se tu, ale nechal jsem ji vyvézt"
"Strejdo, říkal jsem přece, že Cerolaine v podstatě je členem naší rodiny"
"V podstatě. Já osobně proti ní nic nemám, ale Gertrůda mě prosila, abych ji vyvedl"
"Víš přeci, že Gertrůda je vůči Cerol zaujatá"
"To mám říct své ženě 'ne'?"
"Řekni ji třeba, že má 10% mého podílu, takže má plné právo být na tomhle pozemku"
"No, jo, neměl jsem ji vyvádět"
"Nic se neděje. Teď půjdu za Adeil, stavím se poté do východního salónku"
"Dobrá, Arti", usmál se a odešel zpět k jezeru, kde obejmul starší pláčicí ženu a odvedl ji pryč.
"Kdo je Cerol a jaktože máš sestru?", zajímalo Johna.
"Cerol je moje bývalá manželka a sestru mám, protožr tatínek se nemohl udržet", usmál se Tomas.
"A je hezká?"
"Kdo, sestra, nebo Cerol?"
"Sestra"
"Je hlavně zasnoubená"
"Aha. A ta Cerol?"
"Vdaná. Za bratra George"
"A proč tady není?"
"Už nepatří k rodu Wilsnů"
"A proč?", zeptal se Daniel
"Málem uškrtil tetu Gertrůdu, když lačnil po penězích"
"A to je jeho..."
"Matka ano"
"Jak mohl škrtit vlastní matku?"
"Vždycky byl nějaký divný"
"Ale škrtit vlastní matku"
"To můžeme vyřešit cestou, musím se stavit za Adeil", řekl a rozešel se po kopečku nahoru.
"To všechno jsem taky věděl", pochlubil se ještě Jack a šel za Tomem nahoru.

O 12 hodin dříve

Smaragdová galaxie, Babylon, Babylónská věž, lékařské patro

"Takže jak je na tom, doktorko?", zeptal se Tom Jennifer, když ji potkal v pokoji George.
"No, z toho, co můžu usoudit je na tom mnohem a opakuji mnohem hůř. Tlak i saturace kyslíkem výrazně klesly a myslím, že už mu moc času nezbývá"
"Sam říkala, že tady Rodney zachytil nějaké stopy radiace, je to pravda?"
"Ano, nějaký nový druh radiačního záření vychází ze všech zdí kolem"
"A nemůže to nějak uškodit jeho tělu?"
"Rodney si myslí, že ne"
"Ale mě zajímá váš lékařský názor"
"Nejsem specialista, ale žádná radiace nemůže být dobrá"
"Přemisťte ho"
"To nejde, přemístění by mu jenom uškodilo"
"Více než radiace? To pochybuju"
"Tak nepochybujte. Já Rodneymu věřím a když on říká, že je to bezpečné, tak to bezpečné je"
"Ale před chvilkou jte říkala, že..."
"Já vím, co jsem říkala. Rozhodně ho to nemůže ohrozit více, než-li přemístění"
"Dobrá, budu vám věřit"

Zpět v přítomnosti

"Adelaine?", pozdravil potichu Tom, když vešel sám do kaple.
"Arture?", otočila se na něj mladá brečící bruneta.
"To je v pořádku", přišel k ní a bratrsky ji objal.
"Přišlo to tak náhle"
"Já vím"
"Cerol tě tu hledala", řekla po chvilce.
"Strýček mi už říkal"
"Chtěla jsem po něm, aby ji nevyhazoval"
"To je v pořádku, nemusíš nic říkat"
"Ještě před měsícem mi posílal pohlednici z toho jeho Soulu"
"Adeil, už nic neříkej", řekl a upustil ji.
"Tak za jak dlouho se vracíš do práce?"
"Do 24 hodin musím nasednout na letadlo do LA, odkud poletím zpět k Soulu"
"Takže do Londýna za máti nepojedeš?"
"Adeil, řekl jsem ti, že se se svojí matkou už nechci stýkat. Řekla jsi ji to, viď ?"
"No, minule byla v takovém špatném stavu nemohla jsem..."
"Adelain!"
"Promiň"
"Dobrá, řeknu ji to potom sám. Jdeš do salónku na čaj?"
"Jo, samozřejmě"

O 11 hodin dříve

"Co se stalo?", zeptal se Tomas , když přišel do malé místnosti se spoustami obrazovek.
"No, vypadá, to, že je něco obalilo", řekla nejistě Kellerová a podívala se na obrazovku, kde ležel muž v zeleném slizu s dírami na dýchání.
"Panebože!", odvrátil pohled.
"Rozšiřuje se to celkem rychle"
"A víme, co to způsobilo?"
"No, testy ukázaly, že z toho slizu vychází stejné záření, jako vycházelo předtím z té zdi"
"Sakra! A vy jste říkala, že je to bezpečné!"
"Za to se omlouvám, ale prozatím žije"
"Zapomněla jste zdůraznit to prozatím, doktorko"
"Má tam otvory skrz které může dýchat, takže jeho funkce nejsou moc ohroženy"
"A jestliže se tento...sliz rozšiřuje rychle, může být pro základnu hrozbou?"
"Zcela a určitě ne", odvětil mu Rodney, který právě vešel do místnosti. "Přišel jsem na to", dodal ještě.

V přítomnosti

"Byl tak statečný", brečela stará Gertrůda, zatímco její šálek čaje, který držela v ruce se třepal jako při zemětřesení.
"Ukaž drahá", vzal jí hrnek její manžel, když viděl, jak ho málem vylívá.
"Arture, Adelain!", utřela si slzy a postavila se, aby je obejmula.
"Teto", posmrkávala Adelain.
"I ty moje zlatíčko. Jsi celá červená", řekla utěšivě a Adelain ji pevně obejmula, až ji vylezly oči z důlku (Ne doslova!)
"Já...omlouvám se, teto", odstoupila a utřela si slzy.
"To je v pořádku. Nechcete si sednout a dát si čaj?"
"Já bych si jeden dal", souhlasil tom a sednul si do křesla.
"Já bych radší kávu. S mlékem a 2 kostkami cukru", usmála se Adelain a posadila se vedle Toma do dalšího křesla.
"Anet, jeden čaj a kávu s mlékem a 2 kostkami cukru!", zvolala Gertrůda a sedla si na své původní místo.
"Ano paní", řekla služebná stojící u dveří do kuchyňky.

O deset hodin dříve

Smaragdová galaxie, Babylon, Babylónská věž, zasedací místnost

"Takže mu to vytváří hrob?", divil se Tomas.
"Ano, záření se nějak napojí na tělo a pak začne vylučovat ten výměšek, který jste viděli kolem něj", odvětil Rodney.
"Něco podobného se dělo i lidem z planety S-012, kde kdysi byla Furlingská základna, kterou však Dronové zničili. Místní lidé věřili, že takhle je ukládají k věčnému spánku stavitelé", doplnil jej Sheppard.
"Ale proč se to nestalo i ostatním, kteří zemřeli?", divil se Tom.
"Ale naposledy někdo zemřel ještě tehdy, když jsme neměli nové ZPM. Takže hádám, že to potřebuje nějakou energii", odvětil Rodney.
"Takže odpojíme ZPM a ten sliz se přestane produkovat"
"A nebo odpojíme ZPM, ten sliz se přestane produkovat a taky přestanou fungovat všechny přístroje, které jsou napájeny ZPM"
"Musí být i jiný způsob, jak ho z toho vysvobodit", prohodil Jack.
"Já bych možná znala způsob", přemýšlela Mephala a všichni se na ni otočili. "Když můj bratr, Rion téměř zahynul v ruinách Havrana, začalo se jeho tělo obalovat nějakým slizem. Věděli jsme , že je naživu, tak jsme hledali způsob, jak ho toho slizu zbavit. Na planetě Hoogen...S-016 jsme našli rostlinu, na kterou reagoval sliz tak, že se rozpouštěl"
"To zní, jako dobrý návrh", usmál se Tomas.
"Má to jen jeden háček. Rostlina, nebo respektive mech roste hluboko v jeskynním komplexu, skrz který se nejde dostat dřív, než za 4 hodiny"
"4 a 4 hodiny, to máme osm a pacient nevydrží ani 5", vložila se do toho doktorka.
"Proč, ještě nedávno jste říkala 11", divil se Tomas.
"Jednoduše přestává bojovat"
"Tak tohle mohu zařídit", usmála se Mephala.

Opět v přítomnosti

"Kde jsou tví lidé?", zeptala se Adelaine, když se procházeli zahradami.
"Už museli do služby", odvětil Tom a letmo utrhl jednu z květin.
"Ještě jsem ti chtěla říct, že se s tebou chce setkat Cerol...v kavárně na rohu v Bellfastu"
"Jo, stavím se tam"
"Měl bys, chce ti vrátit všechen svůj podíl"
"Cože?!"
"Když viděla, jak ji naše rodina odmítá, asi si myslela, že si myslí, že tě okradla a utekla s jiným"
"Možná"
"A jak se má otec?"
"Nijak moc dobře"
"Co je mu zase?"
"Pokusil se obvěsit"
"A proč zase?"
"Že zanedbal tvou péči a že jsi jej nikdy nepovažoval za otce"
"Alespoň v něčem má pravdu"
"Arti"
"A co jsem měl asi dělat? Jít na Oxford a pít pouze víno?"
"Mohl jsi mu alespoň jednou říct: Tati, jsem šťastný, že jsi tu se mnou, nebo něco v tom smyslu"
"Víš, že nerad lžu"
"Hm...to ano"

O 9 a půl hodiny dříve

Smaragdová galaxie, Babylon, Babylónká věž, ošetřovna

Mephala vešla s Tomem do Georgova pokoje. Byl celý obalen v tlusté vrstvě slizu, akorát na tváři neměl nic. Mephala si k němu sedla, podívala se mu do tváře a najednou ji oči začaly zářit modrou barvou a mezi jejími a Georgovými panenkami se utvořil tenký modrý paprsek. Tlak začal pomaličku stoupat a šlo vidět, jak si ulevuje. Po chvilce Mephala odvrátila pohled, vstala a omdlela.
"Medikální tým dr. Kellerové do pokoje majora Willsna, okamžitě!", řekl Tom do vysílačky.
"Vyšlo to?", zeptala se Kellerová, když přibíhala s týmem a vozíkem.
"No, tlak stoupl, stejně tak, jako saturace, takže asi ano"
"Výborně", řekla a pokynula, aby dali Mephalu na vozík.

O půl hodiny později

"Vyšlo to?", zeptala se Mephala, když se probrala a spatřila Daniela, jak sedí vedle ní.
"Ano, ale už bychom měli vyrazit"
"Ano, za chvilku budu u brány", řekla a postavila se.

V přítomnosti

Mléčná dráha, Země, Evropa, Anglie, Bellfast

"Ahoj", pozdravila blonďatá mladá žena Toma, když ho uviděla přicházet ke kavárně.
"Ahoj", usmál se.
"Upřímnou soustrast"
"Jo, tu už jsi v podstatě vyjádřila"
"No jo"
"Chtěla jsi o něčem mluvit?"
"Ano, můžem dovnitř?", ukázala na kavárnu
"Jistě", řekl a otevřel ji dveře. Ona vešla a sedla jsi k nejbližšímu stolku. Tom si sednul k ní.
"Tak?"
"Ráda bych ti vrátila tvé peníze"
"Nechápu proč, účelně jsem ti je dal, aby jsi byla nadobro zabezpečená"
"No, tvůj bratránek mě teď zabezpečuje"
"Není to můj bratránek"
"Pokrevního svazku se nemůžeš zřeknout"
"Ikdyž ten člověk málem uškrtil svou vlastní matku?"
"Ne, to je starý Joe, dnes je jiný. Lituje všech svých činů"
"To není můj problém"
"Jak chceš. Tady máš těch deset tisíc liber, co jsi mi dal", podala Tomovi naditou tašku.
"Ale já je nechcu"
"Já je tady klidně nechám"
"No dobrá"
"A teď, k další záležitosti...", sundala si prsten s velikým diamantem. "Tohle je tvé rodinné dědictví. Málem jsi jej přenechal mně"
"Co tak náhle?", nechápal Tom.
"Když zemřel George, tak jsem si uvědomila ,že tě už možná neuvidím, tak vůči tobě nechci mít žádné resty"
"Chápu"

O devět hodin dříve

Smaragdová galaxie, Babylon, Babylónská věž, hlavní místnost

"Plukovníku!", zvolal Jennifer, když už byla brána otevřená a ST-1 se chystala projít.
"Ano, doktorko?", otočil se na ní
"Chci, aby jste ještě jednou vše zvážil. Tím, že rozpustíte ten sliz ještě nic nevyřešíte"
"Ale je tu šance, že vám to dá alespoň více času, ne?"
"To ano"
"Tak tady je to bez debat", řekl a prošel. Za ním následoval i zbytek.

Smaragdová galaxie, S-016, u brány

ST-1 se ocitla v úzké jeskyni a ihned, jakmile zhaslo světlo brány, byla absolutní tma. Všichni si rozsvítili baterky a pokračovali za Mephalou, která už šla.

Přibližně o 4 hodiny

"Tak jo a jsme téměř tady", řekla Mephala a vkročila do obrovské jeskynní haly, která byla celá porostlá zeleným mechem. "Sbírejte, co jen můžete", řekla a začla nožem odřezávat kousky mechu a dávat di je do pytlíku.

O pár minut později

"Už mám plno!", zařvala po chvilce Sam.
"Já taky!", zařval pak Daniel, pak Mephala a pak až Tomas.
"Dobrá, teď bychm měli jít zpět", usmála se Mephala.
"Jo, to by bylo hezké", řekl Tom, a svižně se vydal zpět kamenitou chodbou k bráně.
"Jaktože dali Furlingové bránu do podzemí?", zajímalo Daniela.
"Tam, kde jsme před chvíli sbírali ten mech byl průchod, který však byl zavalen", odvětila mu Mephala a všichni pokračovali velikou rychlostí dál.

O necelé 3 hodiny později

"Páni, byli jsme o celou hodinu rychlejší", žasla Sam, když se podívala na hodinyk. Tom s ní toto nadšení nesdílel, jak bylo vidno.

"Neplánovaná aktivace brány", informoval Radek Jacka a Johna stojící v řídící místnosti.
"IDC?"
"Plukovníka Tomase Smitha"
"Vypněte štít", přikázal ještě Jack a spolu s Johnem sešli po schodech dolů k bráně.
"Máte to?", zajímalo Johna a Sam pokývla hlavou, jakože ano.
"Tak rovnou na ošetřovnu

V přítomnosti

"Pasažéři letu 512, nechť se dopraví do prostoru tři k přepážce 5, kde jim budou sděleny nové informace o spoždění letu"
"Tak jo, dík za svezení", usmál se Tom na Cerol, když se rozloučeli na letišti.
"Budeš mi chybět"
"Ty mi taky", řekl a odešel. Po chvilce přišel ke dveřím 'Jenom pro zaměstnance' a odemkl je klíčem, který si vytáhl z levé kapsy v kalhotách. Vešel dovnitř, rozhlédl se kolem sebe a řekl potichu do vysílačky: "Teď !" a byl přenesen na můstek Daedala, který byl právě na orbitě planety.

"Plukovníklu", pozdravil ho plukovník Caldwell, když se tam objevil
"Plukovníku", opětoval mu pozdrav.
"Takže do SGC?"
"Ano, prosím"
"Tak jo, podplukovníku Karneová, pošlete jej prosím do SGC", přikázala a důstojnice po jeho pravoboku něco naklikala na počítači a v tu chvíli se Tom objevil v řídící místnosti SGC.
"Ah, plukovníku", pozdravil ho generál Landry, když přicházel dolů ze schodů.
"Generále, mohu se nyní vrátit do Babylonu?"
"Povolení uděleno. Waltře, zadej Babylon", přikázala a odešel pryč. Tomas se mezitím dostal do místnosti s branou a po zadání prošel.

O hodinu a půl dříve

"Zahajuji posypávání", informovala dr. Kellerová, zatímco se na průběh té akce dívali všichni přes monitor. Sestra ji podala mističku s zeleným mechem, který Kellerová postupně brala a sypala jej po celém povrchu slizu. Netrvalo dlouho a sliz byl absolutně pryč.
Kellerová se vítězoslavně podívala do kamery, když tu......
"Fibriluje!"........

Tak jo, přidávejte komentáře.

tak nějak jsem čekal, že je jen otázka času, kdy to takhle skončí. Ale jinak dobrý díl

výbornej díl