Zdravím,
tak, jdeme na to. Nebudu nic prozrazovat dopředu, bylo by to i zbytečné. Jen jedna malá rada a to se týká všech speciálů: Upusťte uzdu své fantazie.
Vánoční speciál č. 1
Pod vlivem 2 – Extrémní množství – 1. část
Galaxie Pegas, Vita, Atlantida, městská kuchyně, 23. prosinec
V tělocvičně, posilovně či na střelnici byste Ronona určitě čekali. Na kuchyň by ale váš tip zcela jistě nepadl. Nicméně tomu bylo skutečně tak. Sateďan, majíc na sobě červenou zástěru, se za pultem oháněl jako zkušená hospodyňka. Na sporáku mu pod pokličkou pobublávala nějaká hmota žluto zelené barvy a v troubě se mu právě ve formě dopékal korpus. Zvonek zazvonil, on přiskočil k troubě, navlékl si chňapku a vybral její obsah. Zkontroloval, zda je těsto dostatečně upečené. Byl spokojen. Když pokládal formu na kuchyňskou linku, vstoupil do místnosti plukovník Sheppard. Zasekl se hned poté, co spatřil Dexe v celé jeho kráse. Chvíli se na sebe tázavě dívali. Pak se John začal smát.
„Já Rodneymu nevěřil, musel jsem se přijít podívat osobně.“ Odpovědí mu byl Rononův vražedný výraz.
„Co tady proboha děláš? A proč máš na sobě tu zástěru?“ smál se a ukázal pravou rukou na Dexe.
„Do toho ti nic není,“ snažil se ho odbýt.
„Už i ty ses dal na pečení? Si snad neviděl, kolik toho napekla Teyla?“ zakroutil hlavou.
„Já s tím ale nechci nakrmit půlku Země. Tohle je pro Teal’ca,“ vysvětlil a vrátil se k vaření.
Galaxie Mléčná dráha, Země, SGC, zasedací místnost, 24. prosinec
Jako každý rok, tak i tento byla generálem O’Neillem pořádána menší slezina při příležitosti oslavy vánočních svátků. Pozvaní členové programu Hvězdné brány působící přímo v SGC se již dostavili, čekalo se jen na Atlanťany.
„Neplánovaná aktivace zvenčí. Generál Landry do řídící místnosti,“ ozval se z reproduktorů základny zkreslený hlas staršího seržanta Harrimana. Landry spolu s O’Neillem seběhli schody a ocitli se za zády Waltera.
„Atlantida?“ vypálil otázku.
„Ano, pane,“ odsouhlasil, když přijal platný identifikační kód.
„Otevřete iris,“ přikázal Landry. Seržant přiložil ruku na čtečku a brána se brzy stala průchozí.
Bez ohlášení a jakéhokoliv očekávání se z brány vyvalily čtyři jumpery. Čtveřice se nezastavovala a pokračovala do hangáru. Jako další se po zavlnění modré hladiny objevil plukovník Sheppard, následovaný doktorem Beckettem, Zelenkou, McKayem, který po svém pravém boku měl doktorku Kellerovou. Nechyběl ani pan Woolsey a Teyla Emmagan. Celé to uzavíral Ronon, který v rukou nesl šedou uzavřenou krabici. Mužská část příchozích nahodila oblek, dvojice žen zvolila koktejly.
„Plukovníku, doufám, že v těch čtyřech jumperech byly dárky pro mě,“ promluvil O’Neill do mikrofonu.
„Kéž by, pane,“ pousmál se John.
„Teď tomu nerozumím, Shepparde,“ zamračil se.
„No, víte, tady Teyla,“ začal pozvolna a hodil očkem po Athosiance, „chtěla vědět o nějakých pozemských vánočních tradicích a pečení cukroví se jí zalíbilo nejvíce,“ dokončil svou výpověď John a otočil hlavu zpět na Jacka.
„To mi chcete říct, že ty jumpery přivezly cukroví!?“ přidal se Landry. Plukovník pokýval hlavou na znamení souhlasu.
„Pane bože, kdo to bude jíst!?“ opáčil s hrůzou v očích O’Neill.
„Já to říkám pořád, že Vánoce jsou největší obžerství,“ neodpustil si Radek.
„To je něco pro McKaye,“ ozval se zezadu Sateďan.
„Hej!“ bránil se Rod.
„Stačí,“ ukončil rozvíjející se hádku O’Neill. „Všichni na vás již čekají v zasedačce,“ dodal. Skupinka se bez dalších průpovídek odebrala o několik pater výše.
Přítomní vřele přivítali své kolegy z Pegasu. Všichni se pohodlně usadili a generál O’Neill se tradičně jal slova.
„Rok se s rokem sešel a já tady opět stojím. Všichni jak tady sedíte, moc dobře víte, jak si vás vážím a cením vaší práce a toho, co pro Zemi děláte. Nebudu to natahovat. Zkrátka veselé Vánoce.“ Stejně jako ostatní pozvedl skleničku a dopřál si trochu bublinek. Vzápětí se všichni s chutí pustili do jídla. Toho využil Ronon. Z nedalekého stolu, na kterém se nacházely čisté příbory, sklenice a další potřebné nádobí, sebral jím přinesenou krabici a zamířil si to za Teal’cem.
„Jak jsem slíbil,“ položil již otevřenou krabici před jaffu. Teal’c se na obsah zadíval.
„Sateďanská specialita,“ komentoval jeho výrobek. Teal‘c neřekl ani půl slova. Do ruky bral vidličku a lehce zdráhavě ochutnal. I k jeho údivu mu to zachutnalo. Sousto střídalo sousto. Za slyšitelného mlaskání, které samozřejmě nezůstalo bez povšimnutí, jaffa během chvíle zbagroval celý Rononův dárek.
„Vskutku chutné,“ pokýval hlavou.
„Já ti to říkal,“ poplácal ho po zádech a s blaženým úsměvem na tváři si šel sednout zpět na své místo. Celé to ovšem sledoval Sheppard, kterému se už teď něco nepozdávalo.
V příštích několika minutách se všichni hostili, diskutovali a Teyla po tunách nosila své cukroví, které se ostatní snažili taktně odmítat.
Teal’c se najednou zvedl ze své židle a skrz Landryho kancelář si chtěl odskočit, zastavil ho telefon, který se z ničeho nic rozezvonil. Viděl, že se jedná o černý telefon, proto neváhal a zvednul jej.
Galaxie Mléčná dráha, Země, Colorado Springs, 21. Okrsek, policejní stanice, vězení, 25. prosinec
Teal’c, netušíc absolutně nic, se probouzí na rozvrzané vězeňské posteli, jejíž povlečení podle znatelného zápachu nevidělo pračku pěkně dlouho. Je oděn do santovského kostýmu.
V levé kapse nahmatá plastikovou kartu s několika tlačítky a nápisem USS Odyssey.
Korekce:
SPeeDy. Ještě raz mu tímto děkuji.
Budu rád za jakoukoliv reakci.
