Tak, mám tu pro vás přepsaný 1díl. Korekci provedl Patas25, za co mu hrozně děkuji. :-) Snad se vám díl bude líbit. :-) - Přivítám každý komentář.
Díl 1 – Návrat
(Neznámá sluneční soustava, Mléčná dráha.) 31. 1. 2011 - 6:00
„Pane, za hodinu vystoupíme z hyperprostoru,“ oznámil Womack.
„Dobře Marksi, jak je na tom loď? Jsou nějaké problémy?“ zeptal se Emerson sedíc ve svém velitelském křesle. Jeho oči byly upřené na hyperprostorový tunel, který jej z neznámých důvodů fascinoval. Před ním po pravé straně seděl major Marks a po levé major Womack.
„Pane, senzory ve skladu na sedmé palubě hlásí požár,“ nahlásil situaci major Marks.
„Pohotovost, hasící jednotky na sedmou palubu. Je v tom skladu posádka?“
„Ano, dva v bezvědomí, podle známek života.“
„Ať je týmy dostanou pryč a zajistí výbušné materiály. Buďte připraveni na dekompresi!“ vydal rozhodně pokyn plukovník a kouzelného pohledu z okna si již nevšímal.
Chvíli posádka na můstku setrvávala v nevědomosti, až se ozval člen hasícího týmu.
„Zraněné jsme odnesli. Požár je moc rozsáhlý. Musíte do vesmíru vypustit celou místnost,“ řekl hlas z vysílačky a major dle rozkazu vykonal příslušná opatření.
„Místnost bez atmosféry, požár uhašen,“ podal hlášení po pár chvílích major Marks.
„Dobrá, obnovte tlak, a co nejdříve chci zprávu o vzniku požáru!“ řekl plukovník a pak se obrátil na kormidelníka. „Jak dlouho budeme ještě na cestě?“
„Do několika minut.“
O pár minut později
Uprostřed ničeho se objevilo modro-zelené okno, ze kterého vyletěla Odyssea. Byla tu pouze jedna věc, která by všechny na palubě Odyssey překvapila.
„Ehm… Womacku? Neměla tu být planeta?“ zeptal se překvapený Emerson.
„Měla,“ potvrdil Womack a sotva to dořekl, tak ovládací systémy vypadly.
„Nějaký výpadek!“ vykřikl Marks.
„Strojovno, hlášení!“ vyžádal si informace velitel lodi.
„Primární systémy vypadly. Ztratily jsme ovládání lodi. Pane, takhle jsme zranitelný.“
„Oheň a výpadek v jeden den. Máme tady někde sabotéra,“ konstatoval spíše Emerson a pak začal chrlit rozkazy.
„Kontaktujte majora Davise, ať dostane své stroje do vzduchu a rozmístí hlídky okolo lodi. A vy dva zprovozněte mi loď!“ řekl svým důstojníkům plukovník.
O pár chvil později bylo z hangáru vidět startující letouny, z nichž jedna část zůstala u lodi, zatímco druhá se vydala na delší hlídku.
(Tichý oceán, Země, Mléčná dráha) 30. 1. 2011- 15:00
Daedalos spolu se sondami, které měl na palubě, prohledali za měsíc všechny planety, které by byli vhodné na znovu obnovení práce v Pegasu. Když Daedalos našel planetu, která vyhovovala, nechal tam sondu, která byla maskovaná a sledovala dění v blízkosti i ve velké vzdálenosti od planety, většinou sledovala pohyb lodí. Takhle prozkoumaly dvacet pět planet, ale u dvaceti tří z nich se pohybovali Wraithi celkem často. Když Daedalos vyzvedl, informace ze sondy oznamovaly, že našli pouze dvě vhodné planety, o které, jak se zdá, nemají Wraithové zájem. Země se rozhodla, že se Atlantis vydá do Pegasu, kde IOA chce, aby se galaxie osvobodila od útlaku Wraithů.
Atlantis
Plukovník Sheppard pomalým krokem došel až k místnosti s křeslem, kde už několik minut Rodney běhal sem a tam a kontroval různé věci, jedna z věcí byla i rozvodná síť energie, která z nějakého důvodu dodávala do křesla minimální energii. Sheppard se opřel o zeď a chvíli pozoroval Rodneyho, který se to snaží opravit a ani si nevšiml, že John přišel. Sheppard dostal nápad. Když Rodney klečel u křesla, přešel pomalu za něj, kde na něj zařval „BAF!“ Jenže Rodney nereagoval, John se tázavě podíval na Rodneyho, který se zrovna otočil na Johna. „Chceš, aby mě trefil šlak?!“ Zařval na Johna, který ho vyděsil tím, že stál za ním. Rodney si pomalu z uší vytáhl sluchátka, aby se dozvěděl, co mu John chce.
„Jak s tím pokračuješ?“ Dostal ze sebe John.
„Nevím, energie se z nějakého důvodu nedodává do křesla a já nemůžu přijít na to proč,“ odvětil už unavený a hladový Rodney. „Takže za pět minut tu bude hotové?“ zeptal se John. Rodney se ušklíbl a vrátil se zpět ke své práci.
John odešel do své kajuty, kde si svlékl vršek uniformy a zůstal pouze v černém triku a dolní části uniformy. Přešel ke své posteli, kde si lehl a chvíli přemýšlel. Asi po deseti minutách vstal z postele a přešel k pracovnímu stolu, kde otevřel první složku a začal vzpomínat, co se ten den přihodilo. Po nějaké chvíli si vzpomněl, začal dopisovat hlášení, které nedopsal v Pegasu. Když dopsal první, vrhl se na druhé. Když dopsal i to, chtěl se vrhnout na poslední, ale po chvíli usnul na svém stole.
Vzbudilo ho až bouchnutí do dveří. To bouchnutí bylo tak silné, že se strašně lekl a málem spadl ze židle, rychle vstal a oblékl si vršek uniformy a šel otevřít.
Když přejel rukou přes panel u dveří, dveře se otevřely a před dveřmi stál Woolsey, který jak se zdál, měl toho už plné zuby.
„Shepparde, už několik minut vás sháníme. Jste zapotřebí na postu pilota. Pegas čeká!“
„Promiňte, pane Woolsey, už tam běžím,“ odpověděl John a obloukem se vyhnul rozdrážděnému Woolseymu. Nasadil lehký klus, který jej brzo dostal k cíly.
. Když přejel přes panel, uviděl Rodneyho, které chodil po místnosti sem a tam.
A také si všiml Zelenky, který seděl na židličce u stolu, který byl napravo od dveří. Zelenka kývl na Johna, který mu to vzápětí oplatit, poté si Johna všiml i Rodney, který po něm vykřikl. „Konečně, víš, jak dlouho tu na tebe čekáme?! Za tu dobu jsem se mohl pořádně najíst!“ „Rodney nejsme tu ani půl hodiny,“ odvětil Zelenka.
„Rodney, myslím, že ty by si už neměl jíst, jinak se brzy sekneš ve dveřích,“ odvětil John, který si všiml, že poslední dobou Rodney jí všechno, co najde.
Rodney si něco pro sebe zamumlal a otočil se zády k přítomným. Zelenka to už nemohl vydržet a začal se potichu smát. John přešel ke křeslu, do kterého se usadil. To se rozzářilo, jako vánoční stromeček, John lehce zabořil prsty do gelových kapslí a zavřel oči. Chvíli se nic nedělo, ale potom se začalo město třást, pomalu zvedalo z hladiny oceánu a směřovalo si to na oběžnou dráhu Země. Když už byli dostatečně vysoko, John vyměnil maskování za štít, který byl opravdu impozantní, zvlášť když se začal uzavírat. Jakmile se nad hlavní věží uzavřel, tak okamžitě zmizel.
Atlantis po chvíli vylétla až na oběžnou dráhu, kde chvíli zůstala, aby Rodney se Zelenkou překontrolovaly jednotlivé systémy a než dali zelenou Johnovi, který pouhou myšlenkou poslal obrovské a impozantní město do hyperprostoru. Sheppard vstal z křesla a šel do své kajuty dopsat poslední hlášení. Mezitím Woolsey seděl ve své kanceláři a četl si o ekonomické krizi, která zasáhla celý svět. Po dvaceti minutách už neměl, co číst tak přešel do své kajuty, kde se protáhl a odešel do své koupelny, kde se osprchoval. Když udělal nejnutnější hygienické potřeby, šel si lehnout do nejpohodlnější postele na Atlantis. Pospal si pár hodin. Jakmile se probudil, šel si dát studenou sprchu. Poté si oblékl svou uniformu a zamířil k místnosti s bránou, která nebyla daleko, pouhá minuta mu stačila, aby došel do své kanceláře. Asi po hodince, kdy si Woolsey četl hlášení, co pro něj psal Sheppard, zaklepal na dveře Radek Zelenka. „Pojďte dál,“ řekl Woolsey a usmál se na Zelenku.
„Mám pro vás pár dobrých a pár špatných zpráv,“ přednesl důvod své návštěvy Zelenka.
„Spusťte,“ klidným hlasem dovolil Zelenkovi přednést problémy.
„Dobrá zpráva je, že jsem zjistil, že by mohlo existovat ještě jedno město typu Atlantis, kde se však vyrábějí ZPMka a drony. Myslím, že se jmenovalo Hepobress,“ představil dobré zprávy Woolseymu, který se zájmem poslouchal. Když se zhluboka nadechl, opět spustil. „Ale teď na ty špatné zprávy. Jak už víme od sond, jsou pouze dvě planety, kde se dá bezpečně obnovit práce v Pegasu, ale jedna je v solárním systému, kde je nestabilní hvězda, takže… dále tu je jedna planeta, která dokonale vyhovuje našim potřebám, ale je na druhé straně galaxie.“ dokončil Zelenka.
Woolsey chvíli přemýšlel a pak promluvil k Zelenkovi.
„No, tak tam nastavme kurz,“ a chtěl se vrátit ke čtení hlášení, když vtom ho Zelenka vyrušil.
„A mám ještě jednu zprávu, co pro vás mám, a je velmi dobrá. Našel jsem ještě jednu planetu, kde bychom mohli znovu obnovit práci v Pegasu. Je to prvotní planeta, kde Antikové začali žít v téhle galaxii a osídlovat planety. Na planetě je přesné místo pro přistání s Atlantis. A kolem toho jsou něco jako ostrůvky, které sloužili k normálnímu životu. A planeta se jmenuje Lantea,“ dopověděl zprávu Zelenka, fascinovanému Woolseymu, který na něj nevěřícně koukal.
„Jak to, že jsme na tu planetu nenarazili dřív?“ zeptal se překvapený Woolsey.
„Zdá se, že je zneviditelněna všem lodím, kromě Antických. A zdá se, že se zobrazila až teď, když se vracíme do Pegasu ze Země. Myslím, že je to takové opatření, že kdyby zničili, nebo obsadili Atlantis, tak by se nedozvěděli místo, kde sídlí statisíce Antiků,“ oznámil Zelenka, co našel v antické databázi.
„Tak tedy, známe místo, kde obnovíme práci v Pegasu. Nastavte tam kurs. Jo a Zelenko, udělal jste kus pořádné práce,“ oznámil Woolsey Zelenkovi, který okamžitě šel ke konzoli, kde nastavil nový směr cesty.
Cesta trvala ještě den. Ten den každý trávil jinak. Až na Ronona a Zelenku, kteří strávili celý den trénováním. Den utekl jako voda a zbývalo necelých pět minut, než vyletí město z hyperprostoru nad svým novým domovem.
(Oběžná dráha, Lantea, Pegas) 3. 1. 2011- 14:45
Lantea, prvotní sídlo Antiků v Pegasu, zdálo se, že planeta spí a čeká na oživení, které se blížilo. Obrovská modrá koule uprostřed sluneční soustavy, ve které bylo ještě dalších pět planet, které ale byly neobyvatelné, kvůli toxickým plynům v atmosféře. Několik kilometrů od oběžné dráhy Lantey v prázdném tmavém vesmíru se objevilo obrovské zeleno-modré okno, ze kterého vyletělo všem známé město, které sem letělo za jediným úkolem a to postavit se chybě, kterou vytvořili samotní Antikové.
Atlantis
„Pane Woolsey, vystupujeme z hyperprostoru za, 3,… 2,… 1,… teď,“ oznámil jeden s techniků, kteří měli zrovna službu v řídícím centru Atlantis.
A opravdu, když dořekl poslední slovo, se před Atlantis otevřel hyperprostorový tunel, kterým letěli zhruba dva a půl dne. Přímo před Atlantis se objevila planeta dvakrát větší než je Země, 90% povrchu tvořil jeden obrovský oceán, ve kterém bylo vyhrazeno místo, kde tato majestátná stavba opět spočine.
„Plukovníku Shepparde, dostavte se k místnosti s křeslem, budeme přistávat,“ oznámil Woolsey přes vysílačku Johnovi, který byl připraven a tak moc dlouho netrvalo a John přejížděl rukou přes otevírací panel u dveří, které ukrývaly místnost s křeslem.
Přešel ke křeslu, kde se usadil a opět se toto křeslo rozzářilo, lehce se dotkl prsty gelových kapslí a zavřel oči. Za necelou vteřinu se město začalo pohybovat směrem ke svému domovu. Když město začalo sestupovat do atmosféry, najednou se křeslo odpojilo, John už toto město neovládal. Okamžitě podal zprávu Woolseymu, který poslal Rodneyho to okamžitě opravit, neměli moc času, asi za dvě minuty mělo město dopadnout vysokou rychlostí do oceánu.
Při této rychlosti by město bylo zničeno. Což si opravdu nikdo nepřál. Rodney během pár sekund klečel u křesla a snažil se ho opět zprovoznit, což se mu ovšem nedařilo.
Několik desítek kilometrů nad hladinou oceánu město začalo zpomalovat, což nikdo s přítomných nechápal. Město totiž převzalo kontrolu nad řízením a opatrně s přesností na milimetry dosedlo na hladinu oceánu do prostřed kruhovitého tvaru ostrovů. Když už všichni mysleli, že se už nic nestane, tak ze dna oceánu se řítila směrem k spodní části města neznámá věc, která se následně spojila se spodní částí města.
Po spojení se vysunula všechna ZPM a na malou chvilku všude zhaslo, když se opět rozsvítilo ZPMka byly stále vypojené, ale co bylo zajímavé, měli plno energie. A ta energie se vzala odnikud.
Zelenka po chvíli zjistil, že je to spojovací rozhraní, kterým přichází energie z jádra planety. Po dvou hodinách, kdy se zkontrolovali všechny systémy a nejbližší okolí města. Všichni se sešli v jídelně, kde si připili šampaňským a vrátili se ke své práci. Radek a John odešli do kajuty Radka, který vytáhl české pivo, které měl schované za postelí. Dali si dvě piva a poté se rozešli. Woolsey dal za úkol pár týmům, aby šli navázat opět spojení s planetami, se kterými kdysi spolupracovali.
Zelenka se objevil v řídící místnosti, kde všechny pozdravil a sedl si k volné antické konzoli. Kde se začetl se do množství dat, které toto město obsahovalo. Hledal jenom jednu jedinou věc a tou věcí byla „Enola,“ už dlouho mu tenhle název vězel v hlavě, a až teď dostal možnost se pořádně podívat, co by to mohlo být. Když už bylo pozdě, skoro všichni odešli spát. Ve věži zůstal Radek a další tři muži, kteří měli noční službu.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ - TO BE CONTINUED
[img][./images/thumbs/de1_1387016475.jpg]http://sgo.sg1.cz/images/epizody/de1.jpg[/img]
Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
A StarGate Ships jsem začala psát před necelým rokem.
Ale já takovou malinkou věcičku zrovna u mě neřeším 
"skvělé"; "těším se na další díl"; "kdy bude další díl" 
