The Wraith's Dream [5. Díl: Revenge of miss Gardo]

Tak jsem se rozhodl i já, že přispěju příspěvkem. Díl se mi moc líbil a co se týče výše diskutovaného "naturalistického pojetí", tak se přimlouvám za to, ať jsou i další díly psány v podobném duchu, protože mě se to moc líbilo. Taky by neškodilo doplnit informace jak vlastně probíhalo prolomení pozemské obrany, kolik lodí Zemi zbylo (jestli vůbec nějaké) a co vlastně dělají spojenci, že Zemi nenabídnou pomocnou ruku. Však jim musí být jasné, že až bude Země snědena, tak se wraithové poohlídnou po jídle v jiném koutě galaxie...

BB20: Na konci páté série, jeden díl mám napsaný, tak ho sem možná v pondělí hodím, jak to vyjde s časem.

Kocourr: Díky, co se týče těch spojenců, je to v plánu začlenit do dialogu mezi Sheppardem a Ba'alem (neboj nehodlám z toho udělat směs všeho, prostě mám jen Ba'ala rad a docela se mi hodí do budoucích dílů pod ruku). Možná, že se časem rozhodnu napsat něco na způsob vzpomínky, která bude popisovat jak probíhala obrana Země.

Toto je spoiler!!!:

Jak se ptal The Piko, další díl se bude jmenovat úplně stejně jako ten první a druhý, od pátého dílu, kdy počítám, že se to začne trochu více hýbat, to začnu pojmenovávat lépe. A jako další spoiler uvedu, že do budoucna mám v plánu poměrně využít Čínu

Toto je spoiler!!!:

Čínu mám celkom rád: mňam, mňam.

.

čína?baal? jéžiši marja...
no nic,těším se na další díl...

Též, a co tak v číně to může být zábava, mě zajímá jak to tam vypadá po útoku Wraitů.

The Wraith's Dream

Už nemám tolik času, takže hádám, že ty intervaly dodání budou delší. Zatím kapánek propadám, takže... no bavte se.

Díl 3.: Země zaslíbená

Kabina F302

„Nemáme žádný vizuální kontakt s naším člověkem, otočím to a vysadím průzkumný tým,“ řekl John a také tak udělal. Materializačním paprskem, technologií okoukanou od nezvaných hostů vysadil tým majora Lornea.

Tým majora Lornea s průzkumem terénu moc práce neměl. Po několika sekundách od výsadku totiž Ronon vyběhl z lesa a ulevil si. Stihl to.

O dva kilometry dál

„To byla F302ka, letí nízko, takže někoho asi hledají, možná že zachytili náš signál a hledají nás!“ začal Rodney rozvíjet své teorie, „Musíme se k nim dostat!“ oznamoval už opět svým napůl vyděšeným, až panickým hlasem.

Ford teprve vylézal z vody a vědec, kterého měl původně na zádech, byl hned v závěsu za ním. Všichni mohli utíkat a také tak učinili.

„Majore, zkuste se vysílačkou spojit s pilotem, moje nefunguje,“ navrhoval Rodney Williamsovi.
„Je hluchá, musíme si pospíšit, musíme je na sebe upozornit jinak!“

Rodney však věděl, že Williamsova vysílačka není hluchá, ale plná vody a tak se ještě otočil v poslední naději na Forda.
„Uplavala mi,“ pokrčil Ford rameny.

Rodneyho to nepotěšilo, ale nedal to na sobě znát. Když se ptal Forda na vysílačku, stejně už napůl počítal s tím, že bude plná vody, takže ho nakonec ani zpráva o ztracené vysílačce nepřekvapila. Co ho však překvapilo, byl povrch, po kterém teď společně s Williamsem, Fordem, civilistkami a vědcem běželi.

Místo měkké, promočené půdy lesa, cítil pod nohama pevnou zem. Záhadou mu však bylo, proč. Podíval se tedy pod sebe a uviděl již známou, červenofialovou, organickou hmotu. Creep. Wraithský creep, kterým posévali celou planetu. Přesný důvod jejich počínání však Rodney ještě neznal, a ani ve snu by si nemyslel, že něčeho takového budou Wraithé schopni.

Pokračovali tedy směrem, kterým si mysleli, že letěla F302ka. Prodírali se hustým porostem lesa, Rodney se neustále otáčel, měl pocit, že je něco sleduje. I Ford byl velmi ostražitý a tušil, že tu něco nehraje. Williams vedl celou skupinu hlouběji a hlouběji do lesa.

V tom něco těsně za Rodneym zapraskalo. Než se stihl otočit, už ho nabrala černá chlupatá koule rypákem do zad. Vykřikl. Fordovi stačilo zapraskání, které za sebou uslyšel, aby se otočil.

Spatřil něco o velikosti dvou průměrných kanců s červeně podlitýma očima. Rodney se touhle dobou už válel na zemi za opravdu divokým prasetem. Prase do něj narazilo takovou rychlostí a silou, že ho přehodilo přes sebe, neubrzdilo to a narazilo do stromu. Nezastavilo ho to.

Oklepalo se a pomalu se otočilo a chystalo se Rodneyho opět nabrat. Ozvalo se několik výstřelů z Fordovy P90ky nastavené na semi-auto. Prase jen zakvičelo, hráblo nohou do země a rozeběhlo se opět na Rodneyho, který se mezitím odplazil k nejbližšímu stromu. Jeho P90 se válela na zemi kousek od prasete a tak vytáhl svou devítku.

Ozvalo se dalších dvacet až třicet výstřelů z P90ky, Ford. Prase se zapotácí, ale dál míří na Rodneyho.

„Blam, blam, blam!“ tři rány z devítky.

První dvě rány z Rodneyho pistole zasahují zcela náhodně prase do hlavy, vypadá to, že bez úspěchu. Třetí rána zasahuje prase do předního klu, odráží se a skrz vodnaté, krví podlité oko proniká dovnitř prasečí hlavy. Prase se svíjí, kvičí a ryje rypákem do země, až si ho rozedře do krve.

„Ratatatatatata,“ pálí zbytek nábojů Ford do dezorientovaného prasete, které konečně klesá k zemi.

„Co to ksakru bylo?!“ řve vyděšeně Rodney.
„Vypadalo to jako divoké prase, Rode.“
„Počkej sekundu,“ uklidní se Rodney a přistoupí k mrtvému praseti.
Po bližším prohlédnutí hlavy prasete naráží Rodney na stopy Creepu. Tmavě červené žilkování opletené okolo celé hlavy.
„Cože, Wraithi infestovali zvířata?“ vypustil Rodney s překvapeným výrazem.
Mezitím přiběhl Williams s odjištěnou P90kou a začal zjišťovat co se děje. Rodney se samozřejmě hned pochlubil, jak s Fordem ulovili kance, a nezapomněl zmínit, že právě on, zasadil divočákovi tu rozhodující kulku do hlavy. Času nebylo nazbyt a tak hned pokračovali, aby stihli F302ku.

Dobíhali k louce, na které tým majora Lornea čekal na vyzvednutí. Necelých tři sta metrů hustým lesem je dělilo od oné louky. Sheppard otáčí stíhačku a chystá se nabrat Lorneho tým a Ronona.

Sto metrů. Sheppard je od Lorneho týmu sotva třicet metru a má již puštěný dematerializační paprsek.

„Hej! Heeeej!“ huláká Rodney z plných plic.
Lorneovi se zdá, že něco zaslechl, otáčí se a vidí McKaye vybíhajícího z lesa.
„Plukovníku! Musít–“, nedokončil větu Lorne, protože byl dematerializován.
„Omlouvám se, majore, budete mi to muset říct až doma.“ při vyslovování slova „doma“ se tak trochu ironicky pousmál.

*Creep - představte si spoustu organických částic nahromaděných do pevného materiálu, něco jako struktura Wraithského křižníku.

Skvělý, perfektní není co dodat.

Velice povedený, takže hádám že to Rodney a spol. nestihly, no jo, jsem zvědav co bude dál a přeji hodně štěstí v dohánění školy

BB20,Vašek-Daygles: Díky, potěší.

Toto je spoiler!!!:

Do příštího dílu konečně obsadím tu Čínu, prozradím o ní pár faktů, ale počítám, že ještě nějakou dobu se jim nebudu aktivně věnovat. Další díl opět v neurčité době, času není nazbyt, takže se budu akorát snažit.

The Wraith's Dream

Díl 4.: Země zaslíbená
Velitelství improvizovaného odboje

Lorne zrovna dovyprávěl Sheppardovi, to, co mu chtěl tak naléhavě říct před tím, než byl dematerizován, Sheppard se tvářil, že se ho to netýká a odmítal si přiznat, že i jeho zapříčiněním minuli McKaye a spol., který mu to bude určitě do smrti vyčítat.

Náhle však jejich rozhovor přerušil tón příchozího radiového spojení. Na monitoru se objevila mladá, černovlasá Asiatka, podle červené výzdoby, pravděpodobně z Číny.

"Zdravím, jmenuji se Ja' Ling, pokud mě slyšíte, prosím odpovězte, není se třeba obávat prozrazení vaší pozice, voláme přes váš zabezpečený kanál," oznámila žena a usmála se.

"Otevřete kanál!" zavelel neznámý důstojník U.S.A.F., který se tvářil, že tomu všemu tady velí.

"Zdravím vás, čemu vděčíme za tento rozhovor?" dotázal se onen důstojník.

Důstojnice se rozhodla vynechat odpověď na tuto polo-zdvořilostní otázku a pokračovala:

"Jsem zástupkyně Číny, respektive čínského odboje. Ačkoliv by to bylo na místě, nemáme v plánu vám vyhlásit válku, za smrt milionů našich lidí. Nabízíme vám naši pomoc v boji proti Wraithům."

"Jsme v poměrně složité situaci, takže vaši pomoc jedině uvítáme. Začněte třeba tím, že nám vysvětlíte, jak se vám povedlo vytočit nás skrze náš, zabezpečený kanál. Pokud vím, Wraithé ho dosud neprolomili, nechápu tedy, jak se to povedlo vám."

"Řekněme, že máme své zdroje," usmála se opět, ale hned zase pokračovala, "nyní bych ale ráda pokračovala. Podle našeho pozorování jste při bitvě na orbitě ztratili všechny vaše lodě, máte nějaké dokončené, nebo v záloze?"

"Za normálních okolností by nebylo nejmoudřejší to přiznat, ale tentokrát to je to k všeobecnému prospěchu. Vaše informace jsou správné a žádné další lodě nemáme."

"U nás je situace podobná. Ztratili jsme sedm lodí, když jsme se pokoušeli Wraithy na jejich zastávce pro odpočinek Hypermotorů vyřídit, ale neúspěšně."

"Hádám, že ty vaše zdroje musí být opravdu všude, když máte vlastní lodě, které naše radary při výstupu z atmosféry nezachytily a věděli jste o Wraithech dříve, než dorazili k Zemi."

Zástupkyně Číny se uklonila, evidentně to brala jako poklonu.

"Abych pokračovala, máme mimo planetu čtyři operační základny a asi sedmnáct lodí typu X-304. Dvě jsou však silně poškozené od střetu s Wraithy nad vašim Alfa stanovištěm."

"Řekla jste právě Alfa stanoviště? Co se s ním stalo?"

"Bylo zničeno. Jako malou útěchu můžete brát to, že všichni vaši lidé zahynuli při výbuchu, nikdo nebyl sklizen."

Důstojník se nezmohl ani na slovo, na Alfě měl několik přátel a hlavně větší část rodiny, která tam byla před Wraithským útokem převezena. Zástupkyně Číny však pokračovala v objasňování situace.

"Dále máme asi 250 milionů lidí připravených bojovat na Zemi. Wraithé nás bombardují velmi opatrně, protože vědí, že právě my jsme jedna z nejvíce obydlených částí Země. To nám dává jistou výhodu a díky propracovanému systému tunelů pod většinou naší půdy se drtivá většina lidí stihla evakuovat i s mobilizačním zavazadlem. Máme také mnoho lidí, kteří se právě podílejí na stavbě dalších lodí třídy X-304."

"Kdy jste ty tunely začali budovat? Je nemožné, aby jste tak rozsáhlé území dokázali vykopat, aniž by jste ohrozili stabilitu půdy nad vámi!"

"Zhruba před pěti lety. Použili jsme k tomu Tokerskou technologii, o které se někteří členové SG1 zmiňovali ve svých hlášeních."

"Že mě to ještě překvapuje," postěžoval si důstojník, zástupkyně to opět brala jako poklonu.

"Také se nám nedávno ohlásili Němci a Rusové. Rusové s námi spolupracují už delší dobu na vesmírném programu, takže byli taktéž poměrně rychle a bezbolestně evakuováni. Německo se s námi rozhodlo nespolupracovat, mají vlastní utajenou základnu. Avšak, jak jistě víte, Němci oficiálně nebyli o programu Hvězdné brány informování, tudíž můžeme předpokládat, že nejsou seznámeni s Wraitskými technologiemi. Mimochodem, nikde tam nevidím generála O'Neilla, doufala jsem, že se s ním konečně setkám."

"Generál O'Neill je od útoku nezvěstný a nic o něm nevíme, co vím, měl být na rybách –"

"v Minnesotě." doplnila ho opět zástupkyně.

Lesy severně od velitelství

"Zdá se, že jsme je minuli," poznamenal trefně Williams.

"Vážně?" vyštěkl na něj uřícený Rodney. Už se nadechoval a chystal se pokračovat, když v tom nad jejich hlavami prolétl Wraithský dart. To byl pro Rodneyho a ostatní bezesporu dobrý důvod k opuštění louky. Opět zamířili do lesa, tentokrát na stranu, odkud před několika okamžiky vyběhl Ronon.

Tak dlouho se prodírali lesem, až dorazili ke starému srubu, pravděpodobně mysliveckému, neboť nad vstupem visela lebka soba. Williams naznačil ostatním, že se o to postará a odjistil zbraň. Ford se přikrčil, zamířil zbraní na dveře, ke kterým se Williams blížil a vyčkával.

Williams opatrně strká do dveří. Je zamčeno. Vši silou kopne do dveří v oblasti zámku a masivní dubová vrata letí dovnitř do srubu. Zdá se, že už tu nikdo dlouho nebyl, věci systematicky uspořádány do polic a šuplíků, sem tam na nich nějaká ta pavučina a snad centimetrová vrstva prachu.

"Je to čistý!" zavolá na ostatní Williams, ti ihned přicházejí.

Krátce po příchodu do srubu se všichni pustili do prohledávání, hledali cokoliv, čím by se mohli spojit s někým známým, nebo cokoliv, co by jim pomohlo přežít déle. Vysílačku, zbraň, zásoby... cokoliv.

Asi po deseti minutách se objevil Ford, třímající v ruce velkou loveckou pušku s optikou. Poklepal s ní na bednu ležící na stole:

"Náboje, zbylo jich tam asi čtyřicet a devítka s třemi zásobníky."

"Dobrá práce, Forde." poznamenal Williams. Když si všiml, jak se McKay horlivě sápe po devítce, dodal: "Rodney, budeš tak hodný a vysvětlíš tady doktorovi, jak se z toho střílí?" kynouc směrem k civilistovi, který je doprovázel.

Sice s nechutí, ale ano, ukázal Rodney civilistovi, jak se střílí z devítky. Jedna z doktorek, která tu byla taktéž s nimi se vrátila z obhlídky garáže.

"Dodávka, skoro plná nádrž, chybí ale klíčky."

"O to se postarám!" odfrkne si Rodney, jako by ho právě urazila.

Pár minut na to už všichni seděli v dodávce mířící po polní silnici k nejbližšímu městu na obzoru. Rodney v duchu přemýšlel, jestli se to ještě vůbec městem dá nazvat. Už z dálky byl vidět kouř, který se táhl až stovky metrů do výšky.

Ano, trvalo to trochu déle, ale škola mi nějak neumožňovala se na to vrhnout. Dneska je tam opravdu trochu méně akce, ale slibuji, že to v příštím díle vynahradím. Tady je důležité to spojenectví mezi USA & Čínou.

Toto je spoiler!!!:

Do příštího dílu obsadím "přemožitelku Wraithů", pokud to dobře půjde, kamarádka mi dokonce slíbila, že by udělala fotku s nějakým vražedným nástrojem v ruce, takže by se tu mohla objevit i ta fotka. Nejpozději 24.12., tohoto roku to tu bude.

zajímavý díl...doufám že někdy bude vesmírná bitva-že se tam vrátí ty 304)...a ta přemožitelka wraithů by mohla vypadat dobře

Naozaj najskôr škola a potom všetko ostatné.
Inak poviedka je z môjho pohľadu dobrá a ak bude zaujímavý a pútavý dej, nemusí byť príliš veľa akcie (aj keď neuškodí), ale ide hlavne o obsah.

Pěkný díl.
A to mě zajímá, kdo bude ta "přemožitelka Wraithů"

to bude určitě Ronon

BB20 slovo přemožitelka jsem použil proto, protože se mi nelíbilo zabíječka (moc se to blíží slovu zabijačka (zabíjení prasat)), něco jako Buffy přemožitelka upírů, tak tady to bude přemožitelka Wraithů. Postavu tvořím de facto podle mé kamarádky a jak jsem řekl, pokud se vše včas stihne, postnu sem i fotku .