Díl 5:
Šest měsíců před odhalením brány
„Dobré ráno, pánové, posaďte se,“ přivítal generál plukovníky Sokola a O‘neilla na briefingu. „Cílem vaší mise je planeta s označením A00 - 065, sonda zjistila podmínky vhodné pro život. Brána se nachází uvnitř stavby s neznámou architekturou, proto si sebou vezmete dr. Jacksona. Dále pro případ, že narazíte na nějaké užitečně technologie, vezmete také doktory Zelenku a McKaye. Odcházíte za hodinu. Rozchod!“ Domluvil generál a oba plukovníci odešli informovat své týmy o nové misi.
Přesně za hodinu už stálo před branou, která již byla umístěna hluboko pod zemí ale stále dobře přístupná z povrchu, 14 lidí připravených vyrazit. Generál Skála vydal rozkaz k otevření brány. Jakmile zapadl sedmý symbol, vyšlehl z brány vír nestabilní energie a okamžitě se uklidnil ve stabilní horizont událostí. Řídící centrum nejprve znovu navázalo spojení se sondou, která stale byla na cílové planetě a ověřili se dřívější údaje. „Všechno v pořádku, žádný kontakt v okolí brány pane,“ ohlásil mladý voják sedící u obrazovky, na které běhaly údaje ze sondy. „Můžete jít, hodně štěstí!“ popřál generál přes intercom a všech 14 lidí prošlo bránou.
„No páni, to je něco.“ zůstal Daniel stát s otevřenou pusou, když spatřil prostor před bránou. „Danieli, nepřišli jsme obdivovat památky, máme tu práci. Vzpomínáš?“ řekl s úšklebkem na tváři plk. O'neill. „Jacku ať tvůj tým zajistí vyšší patra, já půjdu se svým týmem a zelenkou dolů, McKay ať zjistí jak zadat adresu zpátky. Nikde tu nevidím DHD.“ zadal úkoly plk.Sokol a všichni se vydali tam kam měli.
Jako první se vysílačkou ozval McKay: "Plukovníku Sokole, už vím jak zadat adresu, našel jsem jejich verzi DHD. Ale nikde tu není energie, takže se odsud stejně nehneme.“
„V pořádku doktore, za 4 hodiny máme plánované hlášení, pokud se pokud se neozveme my, tak velitelství otevře bránu ze Země," reagoval na McKaye plukovník Sokol a šel dál se svým týmem. Jeden člen jeho týmu uviděl otevřené dveře a šel dovnitř. Vešel do nějaké laboratoře, ale vybavení si nevšímal. Šel dál k oknu, a když se podíval ven, tak jen tak stál a kochal se výhledem. Vyrušilo ho, až když vešel zbytek týmu. Každý se chvíli kochal výhledem a pak plukovník Sokol začal mluvit ke všem vysílačkou: „Tohle byste měli všichni vidět. Jsme dvě patra pod bránou, na konci chodby jediné otevřené dveře. Nemůžete to minout.“
Za pár minut se tam všichni sešli a plk. Sokol začal mluvit: „Běžte se podívat z okna, je tu úžasný výhled, jsme asi 350 metrů nad zemí a kolem se rozkládá město, vypadá to, že jsme přímo uprostřed. Bude to chtít víc lidí na průzkum. Jacku našli jste něco zajímavého?“
„Našli jsme nějaký hangár, je tam 16 nějakých malých lodí. Carterová říká, že jsou bez energie, stejně jako všechno kolem. Do vyšších pater jsme cestu zatím nenašli.“ odpověděl Jack
„Dobře, jakmile se nám ozvou ze Země, necháme si poslat naquadahové generátory a vy tři," ukázal na Zelenku, McKaye a Carterovou, „tady zapojíte napájení. Zatím zkuste najít, kde by se dali připojit. Prioritou je zprovoznit bránu, potom zbytek této věže a nakonec ty lodě co
našel Jack. Jacku ty se svým týmem pokračujte dolů, místo Carterové si vezměte kapitána Janáčka a já a zbytek mého týmu půjdeme k bráně. Tak do práce,“ přerozdělil úkoly plk. Sokol.
Než stačil plk. Sokol dojít k bráně tak se už otevírala a z vysílačky se ozval gen. Skála: „Plukovníku, jak to tam vypadá? Proč jste se neozvali?“
„Máme tu problém s energií, pane, nemůžeme odsud zadat bránu,“ odpověděl plukovník na otázky a dál pokračoval: „Budeme tu potřebovat víc lidí na průzkum, kolem se rozkládá obrovské město, my jsme v centrální věži.“
„Dobře plukovníku, pošlu vám tři generátory, další vědce a týmy 7, 8 a 10 ať vám pomohou s průzkumem," domluvil generál a za chvíli začali bránou procházet další lidi s vybavením, které chtěli. Nakonec projel menší vozík s nějakými zásobami a třemi Naquadahovými generátory. Všechny vědce si k sobě rozebrali Zelenka, McKay a Caterová a začali se zapojováním generátorů. Jeden napojili na vedení v podlaze nedaleko brány. Ihned jak bylo hotovo, brána se rozsvítila a konečně si ji mohli pořádně prohlédnout. Vypadala jinak než brána na základně, tato měla modré chevrony a místo a kruh se symboly se neotáčel, ale jen se rozsvěcovaly právě aktivní symboly. Druhý generátor napojili o patro níže přímo pod DHD. Tím přivedli energii nejen do DHD ale i do ostatních konzol na stejném patře. Poslední generátor zapojili v jakési malé rozvodně a tím pustili energii i do zbytku věže.
„Máme energii v celé věži,“ zaradoval se Zelenka, „Uvidíme, co dostaneme z těch konzol.“ Potom Radek přešel k jedné z konzol, zkusil stisknout nějaké klávesy ale nic se nestalo. Mezitím přišel za Zelenkou plk. O'neill a opřel se o jednu z konzoly a ta se okamžitě rozsvítila a nad její přední částí se objevil jakýsi holografický monitor. „Co jste udělal?“ začal se hned ptát Zelenka. „Nic, jen jsem se opřel.“ zareagoval Jack. „Dobře zkuste se dotknout tady této.“ začal Radek zjišťovat, jestli plk. O'neill zapne i ostatní konzole v místnosti. Hned jak se Jack čehokoliv dotknul, tak se to rozsvítilo nebo jinak indikovalo zapnutí. Mezitím dr. Zelenka zavolal ostatní vědce ze svého týmu, aby mu pomohli zjistit, jak co funguje.
O několik pater výš, v hangáru se McKay hrabal v jednom Jumperu, jak malou loď pojmenoval jeden major z amerického letectva, co ho měl hlídat. „Hej, doktore nechcete něco donést, jdu –," vstoupil major do Jumperu a ten najednou ožil. Nejprve zadní část, kterou se dovnitř vstupovalo a chvíli po té i přední část ve které byl dr. McKay. „Co jste udělal? Čeho jste se dotknul?!“ začal na majora Shepparda řvát. „Klid doktore, ničeho jsem se nedotknul, jen jsem vešel dovnitř,“ uklidnil major doktora. „Majore pojďte, sedněte si sem, vypadá to jako místo pilota." ukázal Rodney na sedadlo úplně vepředu. Sheppard se nejdřív zdráhal, ale pak si řekl co by se mohlo stát a udělal to, co Rodney chtěl. Hned jak si sedl, rozsvítila se přístrojová deska a Jumperem se začalo ozývat tiché hučení. „Výborně majore, zkuste s tím vzlétnout, vzhledem k tomu že to nemá křídla, tak tu bude mít nějaký druh antigravitačních motorů. Zkuste se vznést kousek přímo nahoru.“ mluvil nadšeně Rodney. „A jak to podle vás mám udělat? Nikde tu nevidím tlačítko ‚nahoru‘“ Při slově
nahoru sebou Jumper trochu škubnul a vznesl se pár centimetrů nahoru. „Hm. Musí tu být nějaký druh neurálního rozhraní,“ mluvil jakoby pro sebe Rodney. „Majore, támhle to vypadá jako dva kniply, zkuste s nimi pohnout. Ale opatrně nerad bych skončil v tom jumperu naproti" Radil Sheppardovi, co má dělat. "Jo, doktore myslím že už se do toho dostávám" řekl major a udělal zkušeně malé kolečko po hangáru. A začal přemýšlet jak zavřít dveře Jumperu a jak se dostat z hangáru. Odpovědí mu bylo zavření zadních dveří a otevření stropu hangáru. "Co byste řekl, na menší projížďku doktore?" položil John řečnickou otázku a vyletěl otevřeným stropem ven.
Za korekci děkuji Duškovi.