1x15
Každý člověk má usilovat o mír, dokud je naděje na jeho dosažení. Není-li však možné míru dosáhnout, smí použít všechny možnosti a prostředky.
T. Hobbes
22.4.2040, 02:14
Systém Quattuor
Magnupolis bylo ponořeno do tmy, ale jen málo kdo spal. Všichni obyvatelé věděli, že se schyluje k bitvě a napětí jim nedovolilo zamhouřit oka. I z povrchu planety bylo vidět flotilu na oběžné dráze. Její přítomnost zněkolikanásobila počet hvězd na nebi.
Tisícovka lodí se řadila do formací, posádky byly v plné pohotovosti a všechny továrny na planetě byly odstaveny z provozu, aby byla každá volná kapka energie dostupná pro štít. Ve vzdálené části soustavy došlo k několikanásobné sabotáži a satelity rušící hyperprostor byly zničeny. Hlídkující lodě Aliance tak byly staženy ke Quattuoru a zařadily se do obranného vzorce.
2:21
Nad planetou se otevřely stovky hyperprostorových oken, ze kterých vylétly lodě Společenství. Každá bárka, obchodní loď se zbraněmi, každý muzejní exponát... všech patnáct set lodí se dostavilo k finální bitvě.
Obrana planety neváhala ani vteřinu a okamžitě zahájila palbu. Mohutné koule plazmy zasáhly nepřítele, rakety zaplnily prostor a snažily se prolomit frekvenci štítů. Protivník palbu opětoval a v okamžiku byl prostor mezi flotilami vyplněn paprsky, projektily, stíhači, raketami a plazmovými výboji. V řadách menších lodí se začínaly objevovat první exploze, když na můstku vlajkových lodí obou stran zvolali důstojníci od senzorů:
„Pane! Z hyperprostoru vystupují lodě. Přes dva tisíce kontaktů a zaměřují nás!“
Nad zuřící bitvou se otevřela hyperprostorová okna, ze kterých vyletěla flotila Wraithů a ihned začala ostřelovat obě flotily a ze čtyř set hive ship startovaly darty. Společenství a Aliance stále částečně střílely po sobě, ale většina palby byla přesměrována na nově příchozí. Přehradní palba těžkých křižníku likvidovala stovky nepřátelských stíhaček, ale každou sestřelenou nahradilo dalších deset.
Wraithská flotila připomínala kobylky ženoucí se za potravou. Ohromný počet a brutální síla jejich zbraní byla sama o sobě děsivá, ale mohutné Wraíthské město v centru flotily nahánělo husí kůži každému. Na jeho protilehlých stranách se rozevřela dvoje vrata, ze kterých vypadlo několik velkých kapek slizu, jenž se vydaly na cestu vakuem.
Z temných hlubin města se vyhnala mohutná salva dronů přímo proti lidské flotile. Babylon na povrchu měsíce vypálil své drony také a proudy se srazily několik desítek tisíc kilometrů od lodí lidí. Navzájem se likvidovaly až po pár vteřinách přežilo jen pár stovek wraithských dronů a ty roztrhaly na kusy lehký křižník Aliance.
Vlajková loď Společenství, Herakles, se nacházela při začátku bitvy v zadní části flotily, ale při příletu Wraithů se ocitla pod přímou palbou a s minimálním krytím. Štíty selhávaly, obvody věží byly přetížené a snažila se schovat v davu spojeneckých lodí. Loď se znovu zatřásla a štíty vypadly úplně, admirál se rozhlédl po hořící můstku, zraněných a mrtvých a vykřikl:
„Evak...!“
Slovo však nedokončil, jeho oči zůstaly přibité na obrazovce, která ukazovala několik desítek střel wraithů, jenž mířily přímo na trup.
V jejich cestě se zavlnil prostor a odmaskovala se malá loď mířící plnou rychlostí proti výbojům. Modré střely se zakously do Phoenixova trupu, ten se jen lehce zatřásl a pokračoval v cestě k pálícím křižníkům.
Z pravoboku vypálil několik stovek dronů. Proud se rozdělil na dva menší, ty se zase rozdělily a projely trupy cílů. Čtyři křižníky roztrhnuté explozemi zevnitř začaly padat do atmosféry, zatím co Phoenix se prudce otočil a vyrazil do centra flotily. Kličkoval mezi lidskými plavidly, stovkami vraků, střelami a stíhači, zatím co jeho věže likvidovaly okolní darty. Otočil se na záda, proletěl pod trupem jedné hive ship, za jejími motory se prudce vytočil nahoru a mihnul se mezi dalšími dvěmi.
Cheryl vyskočila z křesla, místo ní si sedl Ish-ta a ona vběhla do transportní místnosti. Zhmotnila se v přestavěném silu horizontů a nasedla do jednoho z výsadkových člunů. Arino v nich byli po čtyřech a jejich brnění přesně pasovalo do prostoru na sezení. Ona byla ve svém miniaturním člunu sama, protože její brnění bylo zcela nového typu.Zavřela se v kokpitu bez oken a prohlédla si obrazovky, když bylo vše v pořádku, nechala se spojit s můstkem.
„Vše funkční. Kdykoliv budeš připraven...“
Po chvíli ticha Ish-ta odpověděl:
„Sbohem.“
vyrovnal Phoenixe přímo proti městu a odpálil výsadkové čluny. Pětice miniaturních lodí se hnala prostorem a nepozorované pronikala obranou nepřítele. Ostrým manévrem se vyhnuli nové vlně dartů a mezi nimi a trupem města nebyla jediná překážka. Cheryl až do poslední chvíle sledovala obrazovky a počítala exploze ve ztenčujících se řadách lidstva. Těsně před nárazem se jí mihlo hlavou:
„Doufám, že dorazí brzy...“
Její výsadkový člun prorazil skrz trup, inerciální tlumiče vyrovnaly většinu síly nárazu, ale i přesto s ní dopad škubnul vpřed, přetrhnul bezpečnostní pásy a Cheryl ztratila vědomí.
Quattuor
V terminálu s hvězdnou bránou bylo naprosté prázdno. Jen u ovládacích panelů stáli dva strážní. Dostali zásah do zad energetickými výboji a sesunuli se k zemi, zatím co jeden z Arino došel před bránu a klekl si. Ze sportovní tašky vytáhl velkou černou krabici, stiskl pár tlačítek a vrátil se k ovládacímu panelu.
Příchozí červí díra se ustálila a na obrazovkách vyskočilo varování, že se jedná o spojení ze Země. Arino vypnul bezpečnostní štít a čekal. Horizont se zavlnil a začaly se z něj hrnout tisíce dronů. Po zhmotnění na okamžik zhasly, ale ve zlomku vteřiny nabraly původní sílu a pokračovaly v letu. Proud prorazil strop budovy a řítil se na oběžnou dráhu.
Z vysílačky v jeho uchu se ozvala střelba a vykřikl:
„Co se děje?! Jsi v pořádku?“
Ozvalo se krátké:
„Postřelili mě...“
Následované další střelbou. Arino na Quattuoru se snažil získat detaily, ale z druhé strany se ozýval jen šum a žádný hlas. Drony ve stratosféře pohasnuly, ztratily signál a začaly padat zpět k povrchu. Trvalo více než deset vteřin, než se opět aktivovaly a pokračovaly v cestě, část se z nich však oddělila a mířila k povrchu.
První várka proletěla planetárním štítem do vesmíru, vrhnula se do bojujících lodí a vymazala z oběžné dráhy stovku Aliančních plavidel. Druhá část dopadla na povrch přímo nad Arcturem, který byl sice velice dobře chráněn kilometry zeminy, ale vývody energie už tak obrněné nebyly. Exploze je roztrhala a štít ztratil devadesát procent energie.
Nikdo neměl sebemenší tušení, co se to sakra právě stalo... Vojáci na povrchu se bleskově přesouvali k terminálu, flotily na oběžné dráze se snažily přijít na zdroj dronů a Wraithi využívali kompletního chaosu k ničení dalších a dalších plavidel.
Cheryl se po pár minutách probudila z omráčení. Zatřepala hlavou a vykopla zaseknutý poklop. Vysoukala se ven a podívala se na místo, kudy prorazila trup. Již bylo zarostlé tenkou a stále průhlednou blánou, ale dostatečně silnou na udržení atmosféry. Rozhlédla se po ponuré a slizké chodbě, její helma se aktivovala a načetla systémy i s detekováním známek života v přilehlém okolí.
Hned za stěnou se nacházely stázové komory plné spících Wraithů čekajících na čerstvou potravu, musely jich být milióny. Chvíli si je prohlížela, až si konečně vzpomenula, proč tady je. Vyrazila chodbou a hned ve dveřích narazila na šesti člennou skupinku Wraithů. Nenesla sebou žádné střelné zbraně, ale ty ani nebyly potřeba. Její levá pěst vzplanula a okamžitě udeřila jednoho z nepřátel, který také chytil. Druhého kopla a nohu doprovodila telekinetickou energií, čímž cíl odhodila na stěnu s polámanou páteří. Brnění sneslo několik zásahů omračovacích pušek, než se dostala ke zbývajícím Wraithům, které zlikvidovala stejně rychle jako první dva. Klekla si k jednomu stále dýchajícímu a vysála z něj veškerý život.
Rozhlédla se po několika možných cestách a vyrazila tou prostřední. Její vysílačka zašuměla, někdo porušil rádiové ticho. Ozval se Dragův hlas:
„Jsme před trůním sálem! Nemůžeme se dostat dovnitř.“
V pozadí se ozývala střelba omračovacích zbraní a křik.
„Hned tam budu!“
Systémy brnění zaměřily zdroj vysílání a zobrazily zelený pulzující bod o několik pater výše a více jak čtyři sta metrů daleko. Cheryl se zhluboka nadechla a rozběhla se chodbami přímo za signálem. Dlouho jí však nerušený přesun nevydržel. Po necelé minutě narazila na skupinku Wraithských důstojníků a hned se po nich vrhnula. Brnění odolávalo jejich tvrdým úderům a ona mohla, bez starostí o krytí, likvidovat protivníky. Lámala ruce, nohy, vazy a drtila páteře a klouby. Položila ruku na každého zmrzačeného Wraitha a vysála z něj energii.
Když vysávala posledního, všimla si, že za stěnou jsou zobrazeny rozdílné známky života, než Wraithské. Rozrazila dveře do místnosti a zůstala užasle stát. U stěn stály hybernační kóje a v nich desítka mladých žen. Podle helmy měly všechny dvě srdce. Cheryl vydechla překvapené:
„Arino...“
Chtěla aktivovat vysílačku, když dostala tvrdý úder do zad. Chytila balanc a vrhla se proti útočníkovi. Vyrazila z jeho ruky zbraň, loktem jej udeřila do obličeje, nohou kopla do boku a levačkou přirazila ke stěně, kde z něj vysála život.
V jejím těle kolovala energie šesti Wraithů a už začínala cítit její účinky, i když ji nevyužívala. Tep byl zrychlený a sem tam se jí zamotala hlava, bylo to jako lehký stav opilosti... Zamrkala, aby si pročistila vidění a zase se rozběhla chodbou.
Před deseti minutami někde v hyperprostoru, Victus
Ke kapitánskému křeslu přišel jeden z vědců a pošeptal něco do Chrisova ucha. Ten vstal a následoval muže v bílém plášti do rohu k jednomu z počítačů. Muž ukázal na obrazovku plnou složitých výpočtů a poskakujících čísel. Chris se podíval na monitor, na doktora, na monitor, na doktora...
„A co mám vidět?“
„Vidíte tyhle algorytmy? Jsou naprosto neuvěřitelně složité... Je to zdrojový kód nanitů, složitý téměř jako DNA...“
„Pořád nechápu kam tím míříte.“
„Chtěl jsem povolení ke zkopírování jejich programování. V porovnání s naší technologií je to skok kupředu o stovky let.“
Chris otočil oči.
„Klidně si to překopírujte, mě je to jedno...“
„Děkuji, pane.“
Kapitán se vrátil do svého křesla a podíval se na roh obrazovky, kde zářil odpočet. Ještě třicet minut letu...
3:59
Systém Quattuor
Flotila Wraithů získávala kontrolu nad oběžnou dráhou. Ztratili sice čtyřicet hive ship a stovky křižníků, ale na straně lidí překročily ztráty devět set plavidel, téměř polovinu flotily. Všechny satelity v dostřelu byly zničeny a vesmírné stanice vypadaly jako ementál.
Část nepřátelských plavidel již bombardovala štít planety a jeho generátory neměly dostatek energie k vyrovnávání zátěže. Blížilo se jeho selhání a v důsledku toho odkrytí planety a povrchových baterií. Admirál Aliance se otočil ve svém křesle a doslova zařval do vysílačky, aby ho bylo slyšet přes exploze na můstku:
„Alfa- Mike- Foxtrot!“
Na povrchu Woo se dělo něco, v co všichni doufali, že se nebude muset nikdy stát... Babylon zažehnul své motory. Město se s mohutným rachotem zvedalo z povrchu a z pod jeho motorů se na všechny strany šířil žár, kouř a tlaková vlna. Dopad na ekosystém byl stejný jako bombardování nukleárními zbraněmi.
[img][./images/thumbs/babylon_94_1293182534.png]http://projectcgi.ic.cz/Babylon/Babylon_94.png[/img]
[img][./images/thumbs/babylon_93_1293182534.png]http://projectcgi.ic.cz/Babylon/Babylon_93.png[/img]
[img][./images/thumbs/babylon_91_1293182534.png]http://projectcgi.ic.cz/Babylon/Babylon_91.png[/img]
Budovy v okruhu několika desítek kilometrů byly rozbity na prach a kolem měsíce vyrazila vlna tepla a tlaku nadzvukovou rychlostí. Celý jej obklopila a nechala za sebou jen hořící lesy, továrny a louky. Babylon se vznesl do vakua a zanechal za sebou atmosféru měsíce plnou splodin a prachu.
Tisíce věží teď měly čistý palebný úhel a začaly kropit řady nepřítele. Impozantní město poháněné pěticí ZPM a nespočtem neutrinových generátorů bylo poslední linií obrany zmrzačené Aliance.
Meropis
Aurora se hnala chodbami a z každého přeživšího Wraitha vysávala život. Už jich v sobě měla dvanáct a její ruce se lehce klepaly, stejně jako při předávkování drogami. Zaměřený signál byl od ní jen padesát metrů. Proběhla delší zatáčkou a ocitla se v malém sále, kde na ni čekalo několik desítek Wraithů, kteří okamžitě zahájili palbu. Výboje se rozplývaly po brnění a ona stále bez hnutí. Obličej pod helmou byl zcela klidný a její dech pravidelný, snažila se ovládnout energetickou bouři zuřící v jejím těle. Pomalu roztáhla ruce od těla, vydechla a rychle otevřela oči. Všichni Wraithi pustili zbraně, chytili se za hlavy a spadli k zemi v bolestné agónii. Tichá scéna pokračovala ještě pár vteřin. Až Cheryl uznala, že jsou všichni mrtví, pohnula se. Prohlédla si honosná organická vrata v nichž byly vyryty ornamenty, trůní sál...
Udělala pár kroků zpátky, rozběhla se proti nim, nastavila rameno a obalila své tělo telekinetickou energií. Prorazila mohutné dveře, které se za ní sesypaly. Z rychlého běhu přešla do chůze a zvedla oči před sebe. Když uviděla císařovnu Wraithů, jak natahuje ruku ke klečícímu Dragovi, za nímž stálo několik strážných, vyrazila s výkřikem k nim. V polovině cesty přes sál k ní císařovna zvedla oči a Cheryl zastavila jako přimražená, brnění ztratilo proud, zatuhlo a uvěznilo ji ve svých útrobách.
4:24
Victus
Vědec opět došel ke kapitánskému křeslu a něco Chrisovi pošeptal. Ten se na něj zvědavě podíval a následoval ho k počítači v rohu můstku. Na monitoru byly zase složité vzorce a algorytmy, ale vypadaly jinak než předtím. Vědec šeptem promluvil:
„Nejsem si tím zcela jistý, mám programování k dispozici sotva půl hodiny, ale něco v tom nehraje.“
„Co tím chcete říct?“
„Něco je špatně... Provedené přeprogramování se neshoduje se vzorcem, který byl v databázi Phoenixe.“
„Jasně, že se neshoduje, vždyť je museli donutit poslouchat.“
„Ano, ale to by byl algorytmus jen upraven, prodloužen. Tenhle je zcela rozdílný, je to naprogramované od základu...“
„A máte tušení co dělá?“
„No rozhodně je nutí poslouchat, což je něco, co se Antikům nikdy nepovedlo, ale je tam ještě něco, něco zvláštního.“
Chris zvedl oči od monitoru a podíval se na druhou stranu můstku, kde stála dvojice Arino.
„Jakmile se vám podaří odhalit funkci, tak mi to oznamte, jasné?“
„Ano, pane.“
Meropis, trůnní sál
Aurora stála přimražená na místě a snažila se přetlačit zatuhlé systémy brnění, ale neúspěšně. Císařovna k ní pomalým krokem došla a Drago se postavil. Až teď si Cheryl všimnula, že ve tmě u protější stěny stojí ostatní Arino. V její hlavě se okamžitě dala dohromady naprosto neuvěřitelná varianta, doteď neviděná možnost. Přes masku sice nebylo vidět její obličej, ale zlomený hlas dal jasně najevo, jak se cítí, když šeptla:
„Proč?“
Drago neměl sílu se jí podívat do očí... Z úst císařovny se vydral chladný a krutý smích. Ukázala rukou na Cheryl a zvednula ji telekinezí do vzduchu. Dotkla se její ruky a téměř zasyčela:
„Protože jsem mu to rozkázala...“
Cheryl neodpovídala a tak císařovna pokračovala:
„Teď můžou obnovit svou rasu... Dodrželi svou stranu dohody a dostanou ženy Arino.“
Císařovna díky svým schopnostem vycítila emoce Aurory a opět se chladně zasmála.
„Tak ty jsi je našla? Zákeřná a slídivá krysa... V mém plánu pro tebe není místo.“
Zlehka přiložila ruku na její hruď a po tváři se jí rozlil škodolibý výraz. Drago se konečně donutil promluvit:
„Prosím! Má paní, ne!“
Císařovna se na něj otočila se zastrašujícím zasyčením.
„Ticho! To ty jsi ji sem dotáhnul! Riskoval celou operaci!“
„Prosím... já, já ji miluji. Vím, že to pro vás nic neznamená, ale pros...“
Nedokončil větu, císařovna pokynula rukou a silná telekinetická vlna s ním hodila na několik metrů vzdálenou stěnu. Pak se otočila zpět k Cheryl a přirazila svou dlaň na její hruď. Začala z ní vysávat život a Aurořino tělo se v brnění otřásalo bolestí a z jejích úst se draly bolestné výkřiky. Trvalo to celou věčnost, nadměrné množství energie v jejím systému z ní vyprchávalo a už začínala stárnout. Vlasy ztrácely barvu, tváře se propadaly...
Systém Quattuor
Z hyperprostoru se vynořil Victus a za ním letěla stovka Auror a deset těžkých křižníků. Mezi nimi seděla Atlantis a všechny plavidla najednou vypálila drony. Ty proletěly skrz Wraithskou flotilu a mířily přímo na lidské lodě. Babylon se jim neohroženě vrhnul do cesty. Všechny jeho věže střílely po zářícím proudu, Asgardské paprsky projížděly skrz a ničily desítky, ne-li stovky žlutých střel. I tak jich prošly tisíce skrz a Babylon se je snažil vykrýt svým neproniknutelným štítem. Účinně zastavil osmdesát procent dronů, ale i zbývající část stačila ke zlikvidování tří stovek lodí.
Na můstku Victa se z křesla zvedl Chris, vytáhl pistoli a se slovy:
„Tak už víme, co ten algorytmus dělá.“
Prostřelil hlavu jednoho z Arino. Druhý se rychle skrčil za panely a strhnul sebou jednoho člena posádky, ze kterého okamžitě vysál život. Hodil po Chrisovi ohnivou kouli, vrhnul se proti němu a vyrazil mu zbraň z ruky. Davis se snažil ze všech sil bránit své tělo, ale moc dlouho vydržet nemohl. Ostatní vojáci na můstku se mu vrhnuli na pomoc a snažili se protivníka dostat na zem. Jeho síla však byla ohromující. Shodil ze svých zad tři důstojníky a chystal se k dalšímu vysávání života, když se otevřely dveře a hned nato se můstkem prohnala několikanásobná salva z automatických pušek a Arino padl mrtev k zemi. Chris se podíval na obrazovku a pozoroval neuvěřitelná jatka, chvíli se vzpamatovával z šoku a pak zavelel:
„Vpřed! Nemůžeme je nechat padnout! A spojte mě s mou sestrou!“
Meropis, trůnní sál
Cheryl se otřásala ve smrtelných mukách a už si jen přála, aby byl konec... Dveře na druhé straně sálu explodovaly a protrhnutým prostorem se dovnitř nahrnula dvacítka svalnatých mužů s energetickými pistolemi a meči v rukou. S mohutným řevem:
„Za Satedu!“
Se vrhnuli proti Wraithům a Arino v místnosti. Císařovna otočila hlavu k bojujícím a už se chystala se na ně vrhnout, jen co Cheryl zemře. V Aurořině hlavě zněl její vlastní dvojitý tep a stále zpomaloval. Zakalené šedivé oči pozorovaly bojující muže a ti zpomalovali také.
„Tak takové je umírání?“ pomyslela si. Tep stále zpomaloval a stejně tak i dění kolem. Až všechno zamrzlo, její srdce stálo mezi tepy a vše v místnosti bylo nehybné a přikryto tmou...
Za císařovnou zahlédla trojici postav v bílém, jakoby zářily vnitřním světlem. Rozpoznala obličej jedné z nich a nebyla si jistá, zda sní, nebo je mrtvá a existuje posmrtný život... Nevěřícně vydechla:
„Mami?“
Další dvě postavy došly dostatečně blízko, aby viděla i je
„Tati! Dědo...“
Jack s Danielem se na ni usmáli a Adria prošla rukou brněním a pohladila ji po tváři. Cheryl vykoktala:
„Ja.. Jak?“
Adria stále s úsměvem odpověděla:
„To je velice dlouhý příběh... Teď máš daleko větší problémy.“
Její pohled sjel na pokroucený obličej císařovny a pokračovala:
„Pořád můžeš vyhrát... Sateďané ti koupili čas a Chris dorazil.“
Po tváři Cheryl stékaly slzy a ozval se Jack:
„Stačí, aby jsi si věřila holčičko... Jsi o tolik mocnější než tušíš.“
Jako poslední promluvil Daniel:
„Soustřeď se na prsten, máš jen půlku, ale i ta bude stačit. Milujeme vás, vás oba...“
Postavy zmizely a okolní svět se vrátil do normálního běhu. Cheryl opět vykřikla bolestí a zavřela oči. Nevěděla jistě, zda to nebyla halucinace, ale za pokus to stálo. V její hlavě znělo pořád dokola:
„Prsten... Prsten... Prsten... Prsten... Prsten...“
Ucítila, jak se kovový kroužek na jejím prstu zahřívá a najednou, jako by jí někdo v hlavě rozsvítil.
Teď to byla císařovna, kdo vykřikl. Z jejího hrdla se dral zmutovaný bolestný skřek. Cheryl dopadla na podlahu a vládkyně Wraithů nemohla sundat svou ruku z její hrudi. Aurora z ní vysávala zpět veškerou životní energii a omlazovala své tělo. Když už císařovna neměla dostatek sil, aby stála, uchopila ji Cheryl za předloktí a dorazila ji. Desítka Sateďanů stále žila a bojovala s Arino. Otočila se k nim, zatnula ruce v pěst a když je uvolnila, byli Arino odhozeni do tmy u protější stěny. Odepnula ze zápěstí lokátor a zavolala:
„Hej ty!“
Nejbližší Sateďan k ní opatrně došel, přijal od ní malé zařízení a zavrčel:
„Nejsem hej ty..., jsem Ronon.“
„Na formality teď nemáme čas! Postavte se všichni na jedno místo.“
Ze dveří na obou stranách komnaty bylo slyšet blížící se kroky Wraithů a Sateďané se pořád neměli k uposlechnutí rozkazu. Cheryl máchnula rukama, srazila je na jedno místo a aktivovala spojení s Victem.
„Zaměř můj lokátor a okamžitě transport. Je jich deset, tak na větší prostranství.“
Z vysílačky se ozval Chris:
„A co ty?!“
„Já se o sebe postarám... Ještě tady musím něco vyřešit.“
„Ale...“
„Dělej sakra!“
Sateďané zmizeli v záblesku transportního paprsku a ve dveřích se objevili první Wraithové. Cheryl je uzavřela telekinetickým polem a vyrazila do rohu místnosti. Klekla si k Dragovi, měl polámané kosti, krvácel a sípavě dýchal. Znovu se zeptala:
„Proč?“
„Já... Já musel. Držela naše ženy jako rukojmí.“
„A to by jsi obětoval celou galaxii, jen aby jsi vzkřísil jednu rasu?!“
Vyplivnul krev a pronesl svá poslední slova:
„Galaxii ano, ale tebe ne...“
Hned nato se jeho oči zavřely a zemřel. Cheryl se postavila, do vysílačky vyřídila:
„Rodiče vzkazují, že nás milují...“
A přiložila ruku na stěnu. Cítila každou živou bytost ve městě. Organický trup vedl její sílu stejně jako brnění. Zavřela oči a začala vysávat energii z každého Wraitha, ať už ve stázi, nebo kdekoliv na palubě. Cítila všech dvacet miliónů ve své hlavě, když umírali. Stálo ji veškerou sílu se soustředit, aby dokončila, co začala. Tolik utrpení si nezaslouží žádný tvor, ani Wraith... Po chvíli začala vysychat i loď samotná. Její trup se začal lámat, trhat a praskat, když ztrácel energii. Cheryl načerpanou energii uvolnila rychle a najednou, než ji zabije. S výkřikem roztáhla ruce, z jejího těla vyrazila vlna energie do všech stran a rozbila zkřehlý trup města.
Meropis se roztříštilo, aniž by došlo k jakémukoliv výbuchu. Celé město se rozbilo na malé kusy pohybující se vakuem a vše na palubě bylo mrtvé...
Za obrázky Babylonu děkuji Ronniemu, zhostil se vytvoření modelu poté, co jsem se k tomu neodhodlal já. Stejně tak bych rád poděkoval Jakopovi za korekce napříč 1.sérií a doufejme že i druhou
Budu rád za jakýkoliv koment a pokud snad něco nebude jasné (snažil jsem se aby bylo) tak se ptejte.