Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/WUTta3Dqmz

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Mrtvé povídky Stargate:Babylon 3x05 Fall of great Kre'tak Amore part I

Stargate:Babylon 3x05 Fall of great Kre'tak Amore part I


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
rocketman Uživatelský avatar
Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 227
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Ché...to by jste nečekali, že? Další díl tak brzo :-D
Stargate Babylon
díl 3x03
In the name of Jesus part III.


Smaragdová galaxie, planeta S-098 - planeta Angelánů

"Takže, povězte nám něco o těch Angelánech.", řekl Daniel, aby prolomil bariéru ticha. ST-1 šla spolu s Jackem, Rodneym a Xanou suchou stepí. Čas od času Rodney něco potichu zaklel, když šlápl do bláta. Xana šla rychlým krokem a ostatní ji sotva stíhali. Na tváři se ji ani jednou neoběvil ani náznak úsměvu. Kdyby ji ST-1 neznalo ještě před povznesením, řekli by, že to je velmi nespolečenská osoba. Opak je pravdou. Xana byla velmi extrovertní...teď prostě nastaly zlé časy a ona musela postupovat s chladnou hlavou. Jack se také netvářil zrovna nadšeně. Možná to bylo tím, že se mu chování Xany nelíbilo, nebo že mu už ty neporazitelné rasy lezly krkem. Celou cestu se díval do země a pohledem se vyhýbal Xaně.
Sam pořád na něčem pracovala na svém PDA. S nikým nepromluvila ani slovo. Když ji konečně neustále nadávající Rodney nahlédl přes rameno sptařil, že nepracuje, ale hraje nějakou arkádovku. Sam se na něj pootočila a pokusila se o úsměv. Bez úspěchu. Mephala si neustále prohlížela okolní přírodu a v ruce mnula svůj přívěšek. Zpátky na Babylonu bylo vidět, že už ji ten "pozemský" život celkem unavuje. Nikdo už ji nebral jako mimozemšťanku. Také nebylo proč. Mephala se neskutečně rychle přizpůsobovala. Naučila se slavit narozeniny, svátky a dokonce i vánoce. Tomas ji čas od času pozval na Zemi k sobě domů, kde ji připravil nějakou dobrou večeři. Nebral to ani jako rande. Spíše mu dělalo radost jí ukazovat Zemi. John kráčel vpřed jako vždy s hlavou nagelovanou. Mephala o tom přemýšlela a došla k názoru, že ten by si vlasy musel upravit i kdyby hrozil zánik celého vesmíru...což teď podle všeho hrozí. Chtěla se ho na to zeptat, ale nakonec se na to vykašlala.
Když se jí Daniel zeptal na Angelány, trochu sebou trhla a poté se na něj otočila.
"Angeláni? Nádherná rasa. Všechno kolem nich římo září pozitivní energií. Žijí vysoko v oblacích ve svých lítajících městech.", pronesla zasněně. Daniel se na to jenom usmál.
"A kdy tam budem?", ptal se už celkem utahaný Rodney.
"Ušli jsme sotva pár kilometrů, Rodney.", otočila se na něj Sam.
"Já...já vím. Nějak jsem už vyšel z kondice od té doby, co pořád trčím na Babylonu."
"Už tam budeme, nebojte.", pronesla Xana a Rodney si oddychl.
Ani ne za pět minut se Xana zastavila a vzhlédla k nebi. Poté se mírně pousmála a pronesla: "Jsme na místě."
Všichni chvíli napjatě čekali co se bude dít, než se ozvala Sam: "Teď nás jako nahoru přenesou?"
"V podstatě.", odvětila Xana. Chvíli se pak ještě dívali k nebi, než všichni zahlédli, jak se mraky prohnal malý stín. Všichni kromě Xany trochu popošli dozadu, když tu náhle z oblak vyletěla v zlaté záři postava v dlouhém bílém jednoduchém rouchu. Z lopatek jí trčela sněhobílá křídla jimiž mávala. Po chvíli doletěla až k Xaně a pomalu se s úctou snesla na Zem. Byl to muž s dlouhými obsidiánově černými vlasy. V pravé ruce držel tyč se zlatým znakem slunce na vrchu a vlevé tlustou knihu, která byla celá zlato-stříbrná.
"Ke'al se torm, Ir'Xana.", řekl.
"Ke'al se torm, Ir'Vin.", mírně se pouklonila. Tomas trochu drknul do Daniela, ale ten jenom pokrčil rameny, jakože neví, co si říkají. Xana tam s tím chlapíkem ještě chvíli něco mlela. Ten pak otevřel knihu přibližně v polovině, něco zamumlal a slunce na jeho tyči se jasně rozzářilo. Poté z něj vystřelil jasný zlatý paprsek přímo do středu strany. Celá kniha pak začala zářit až nepříjemně moc. Ten chlap ji poté prudce zavřel a tím vytvořil jasný záblesk energie.
Když všichni konečně otevřeli oči, stáli na nádherném náměstí. Všechno bylo z kamene oslepující bíle barvy. Člověk by řekl, že to je normální vesnice, kdyby v podlaze nebyly díry čtvercových tvarů rozměrů přibližně 1x1 metr. Na konic náměstí se tyčila obří pozlacená katedrála, kolem jejíž věže poletovaly dvě Angelánské děti. Všichni přítomní ST-1 absolutně ignorovali. Pokračovali pilně v tom, co dělali před tím. Angelán, který pro ST-1 přiletěl se rozešel vpřed ke katedrále.
"Krá-lov-na vás už če-ká.", proslabikoval ještě. Všichn ise na sebe navzájem podívali a následovali jej. Vyšli po hebkém koberci, který byl rozprostřen na schodech do katedrály a obrovským protálem prošli do katedrály. Chvíli pak šli dlouhou chodbou, ve které se ozýval nádherný čistý zpěv nějaké malé holky. Nakonec došli do obří haly, jejíž středem byl stupínek, na kterém se tyčil sněhobílý trůn, na němž seděla malá holčička. Nad její hlavou kroužila zářila zlatá obruč a vydávala ze sebe oslepující světlo. Dívka se dívala do stropu a mluvila: "Mami! Xana, přišla!...Co? Kde je paní Xana? Pokloň se, zlatíčko."
Všichni se na sebe podívali. Holčička vstala z trůnu a uklonila se před Xanou. Pak si opět sedla.
"Mamí, kdo jsou ti lidé za ní? Já se jich bojím!...Neboj, sluníčko. To jsou přátelé. Přišli z Babylonu, ale jejich domov je v domovské galaxii Furlingů.", mluvila holčička sama se sebou.
"To je jejich královna?", špitl Tomas Xaně. Ta jenom kývla.
"Mamí, mám je příjmout na audienci?...Ano, to by bylo hezké, zlatíčko...Ale Furlingové se tu neukázali už dlouho. Co když mají špatné zprávy?...I špatné zprávy si musíš poslechnout, sluníčko...Tak jo, já je příjmu.", dál mluvila holčička sama se sebou. Xana ihned poklekla a rychle pokynula ST-1, at udělají to samé. Ti také poklekli.
"Mamí, co chtěla paní Xana?...Měla špatné zprávy, přesně jak jsi čekala...A jaké špatné zprávy?...Předci byli uvolněni, miláčku. Musíme zakročit...Mamí,dáme vědět Asgardům a Morginiánům?...Ano, zlatíčko. Sirény dají vědět ostatním...Tak jo. Můžu se rozloučit s Xanou?...To bys měla, Sluníčko...Tak jo.", dívka na Xanu nepřítomně zamávala.
"Mamí, vyprovodí stráže naše hosty?...Jistě, zlatíčko.", řeklaj eště dívka. V tu chvíli se Xana postavila a šla spolu s dvě Angelány ven. ST-1 ji následovalo.

Zpět v Babylonu

"Tak?", zeptal se ihned Marduk, když Xana vyšla z brány.
"Moc z toho vyčíst nešlo. Dají vědět Asgardům a Morginiánům."
"Královna byla mimo jako vždy?"
Xana kývla.
"Tak jo, další jsou Sirény. Xano, prosímtě ochraň mužské, ať je ty ženské neznásilní.", řekl s úsměvem Marduk a Xana se jenom pousmála.

O chvíli později se hlavní místností rozeznělo hlasité: "Aquanat" a brána se otevřela. Xana do ní vstoupila jako první, následována ST-1, Jackem, Johnem a Rodneym. Objevili se opět na tom malém ostrůvku. Užuž se ozýval opět ten zpěv, co předtím, Xana však mávla rukou a zpěv utichl. Z vody pak vyšla Psyré. Ve stejném obleku jako předtím. Když uviděla Xanu, vydechla a ihned poklekla.
"Omlouvám se, madam, že jsem chtěla zmást vaše muže."
"Psyré...jak mě to oslovuješ? Pmatuji si, že jsme byly kamarádky.", usmála se Xana.
"Omlouvám se Xano. Nečekala jsem tě."
"To já sebe taky ne."
Psyřin pohled pak spočinul na Tomasovi.
"Čtyři měsíce jsem říkala a už je to rok!", zakřičela. Tomas nezachápal a Jack se do toho vložil.
"No tak to se omlouvám, ale prostě jsem k vám nikoho nechtěl posílat. Minule z toho všichni měli trauma!", okřikl ji Jack. Xana po něm vrhla vražedný pohled a když chtěl ještě něco říct, mávla rukou a z jeho úst vycházelo jen ticho.
"Psyré...máme problém.", otočila se zpět na ní. Psyré se zatvářila vážně.
"Jaký?", ptala se.
"Jde o oltář. Byl aktivován."
Psyré jenom hlasitě vydechla.
"Ihned informuji královnu. Hned poté pošleme posly ke Kreetaňanům a do hal Kre'tak amore.", slíbila.
"Dobrá. Do setmění ať jsou všichni vyslanci v Babylonu. Musíme jednat.", řekla Xana, mávla na bránu rukou a ta se aktivovala. Poté do ní vstoupila. Když chtěl vstoupit i Tomas, zakřičela: "Tome! Danieli! Pojďte sem!"
Oni se na ní otočili a pomalu k ní přikráčeli.
"Niobé! Natalí!", zakřičela k vodě. Chvíli bylo ticho, ale nakonec z vody vyšly dvě mladé Sirénské dívky v pozemském věku přibližně 15 let.
"Tome, Niobé je tvoje dcera. Danieli, seznam se s Natalí, to je tvoje dcera."
Obadva jenom vykulili oči. Malé dívky si je chvíli prohlížely a poté radši rychle zase skočily do vody.
"Jsou trochu stydlivé...mějte se.", psyré zase zašla do vody.
Stargate: Babylon 3x05 Fall of great Kre'tak Amore Part I.
viewtopic.php?f=27&t=6004&st=0&sk=t&sd=a

Earman Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 392
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
no nečekal sem to tak brzo..ale doufal sem....a ty sirény sou hustý no... :D
a objevuje se spoustu novejch ras..to se mi líbí....snad je později aspoň nějaký využiješ :)
Víš jakej mám názor na čerstvou zeleninu. Ta je pro vegetariány, vitamínový paka, co cvičej! Red Dwarf

Dark Angel Uživatelský avatar
First Lieutenant
First Lieutenant

Příspěvky: 1473
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Tak to bylo kruté u těch sirén :-D Ale i jinak super :-) vážně jsem nečekal, že sem dáš další díl :-)
Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

Mé Povídky ZDE

jakop Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1764
Bydliště: Osík u Litomyšle
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Tak jsem to dočetl 3x02 a 3x03 a už se nemohu dočkat pokračování a toho, jak se nám dál vyvine. :)

Vypadá, že budou mít bezva mejdan. :D
jakop
E-Mail - jakop@lit.cz
Skype - jakop_osik

Werostir Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 106
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
právě jsem docetl III cast... skvělej děj, jen skoda ze se to zkracuje
Tak... ja ho zabiju, to je magor.. naprostej Idiot..
- Zelenka

Obrázek

sgcatlantis Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1149
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Deset (10) dní a furt ani čárka :!: :wink:

sgcatlantis Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1149
Pohlaví: Neuvedeno

rocketman Uživatelský avatar
Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 227
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Hmmm...tak já sem přidám další díl, ať někteří z vás další chvíli nebrblají :-) Mimochodem...třetí série je poslední, proto to tak protahuji :-D

Stargate Babylon
díl 3x04
The great council


Smaragdová galaxie, Babylon, Babylónská věž, hlavní místnost


"Kdy už tu budou?", ptal se nervózně Jack.
"Vydržte generále. Kreetaňany nikdy nebylo lehké sehnat a to ani pro nás.", odvětila Xana.
"Mezitím se můžete dohodnout, kdo bude zastupovat vás. Já si myslím, že by bylo na místě, aby to byl Daniel Jackson. Jednou se povznesl, má znalost jazyků a jeho diplomatické schopnosti jsou myslím více než dobré.", řekl Marduk.
V tu se brána otevřela.
"Neplánovaná aktivace brány!", ozvalo se intercomu. "Je to SGC. Vypínám štít!"
Z brány pak vyšel Woolsey v doprovodu s Petersnem. Tomas obrátil oči v sloup a pronesl: "Naše velitelství si asi myslí něco jiného."
Woolsey se poohlédnul po všech přítomných a zastavil se u Marduka. Popošel k němu pár kroků a sebevědomým hlasem pronesl: "Jsem Richard Woolsey, velvyslanec spojených států amerických a zástupce zájmů Země. Vy budete Marduk, těší mne.", podal ruku na pozdrav. Marduk se na ruku jenom podíval a pak se pohledem vrátil k bráně, která se zrovna znova aktivovala. Woolsey si potichu odkašlal, ruku složil k tělu a taktéž se otočil k bráně, ze které zrovna vyšla Psyré následována Ke'alterakem. O chvíli později vyšel Hallor a nějaký Angelán. Všichni chvíli čekali, kdo vyjde dál. Vyšla mladá žena jemných rysů a růžové pokožky. Byla oblečena v bílých krajkovaných šatech a na hlavě měla velký bílý klobouk. Za ní vyšla divná zářící modrá postava. Nebo spíše vyletěla. Byl to pravděpodobně muž. Tvrdé rysy ve tváři doplňovaly zlověstně zářící oči. Na sobě neměl vůbec nic a to ani vlasy. Po jeho "příletu" se brána zavřela. Marduk se na všechny podíval, pak se rychle otočil a svižným krokem kráčel po schodech nahoru směrem k zasedačce. Zástupci jednotlivých ras se vydali za ním a když už se za nima chystali i Woolsey s Petersnem, Xana je zastavila se slovy: "Myslím, že bude krajně nevhodné, když tam půjdete obadva. Každou rasu má zastupovat jedna osoba..."
Woolsey si s Petersnem vyměnili pohledy a poté Peterson řekl: "No...stejně se mi tam ani moc nechce."
"Ne, jen tam běžte. Já tady klidně zůstanu.", odvětil Woolsey.
"Ne, vážně, můžete tam jít.", usmál se Peterson, načež to Xana nevydržela, ohlédla se a křikla na Daniela: "Pane Jacksone, běžte prosím do zasedací místnosti. Než by se tihle dva dohodli, byl by s námi konec."
Daniel ihned poslechl, Woolsey si s Petersnem opět vyměnili pohledy a než vůbec stačili něco namítnout, Xana už byla v transportéru a zmizela.

Smaragdová galaxie, Babylon, Babylónská věž, zasedací místnost


Když Daniel vešel do zasedačky, všichni už seděli. Dveře za ním se zavřely a jeho se zmocnil zvláštní pocit vzrušení. Všechny si pořádně prohlídnul. Nebyl sice vystudovaný diplomat, ale jedno mu hodně pomáhalo navazovat kontakt. Z každého dokázal něco vyčíst. Z postavení těla, výrazu, či dokonce mluvy. Jeho zrak nejdřív spočinul na Psyré. Ihned si vybavil, že tam někde na té jejich planetě má dceru.
Natalí, řekl si v duchu a pousmál se. Náhle si všiml, že Psyré se také pousmála. Zřejmě všem četla myšlenky, jak se jí zachtělo. Daniel poté pohledem přeskočil pohledem na ženu v krajkovaných šatech vedle ní. Hrála si s pramínkem zlatých vlasů, který ji čouhal z pod klobouku. Zdála se, jakoby ignorovala všechny kolem. Když se Daniel podíval na její druhou ruku, která ležela na jejím pravém stehně, všiml si, že se mírně třepe. Daniel rychle pohlédl na dalšího vyslance. Byl to Hallor, oblečený v tom samém oblečení, jako když ho Daniel naposled viděl. Pravou ruku měl položenou na stole před ním a levou si pohrával s amuletem, díky kterému minule Daniel přežil jistou smrt. Vedle něj seděl Ke'alterak. Jeho černé oči hleděly tupě do dálky. Ruce měl opřené o stůl a nervózně poklepával jednou z noh.
Všichni vypadají tak nervózně, pomyslel si Daniel. Jeho zrak náhle spočinul na tom zárivém modrém muži. Jako jediný neseděl na židli, ale vznášel se asi půl metru nad zemí v tureckém sedu. Vypadal snad jako jediný klidně a soustředěně. A nakonec, vedle něj seděl Marduk, který se na Daniela pořád díval, než konečně řekl: "Tak posadíte se pane Jacksone, nebo tu budete stát až do noci?"
Daniel se náhle vzpamatoval a kývnul s tichým: "Jistě." Poté se rozešel a sednul si na židli vedle Marduka. Náhle si všimnul, že chybí zástupce Angelánů. Už se na to chtěl Marduka zeptat, když toho Angelána uviděl, jak se opírá o zeď v opačném rohu místnosti. Zřejmě nechtěl sedět.
"Takže...", začal hlubokým hlasem Marduk. "Svolal jsem tuto radu, abychom všichni dohromady zhodnotili situaci a začali jednat. Jste všichni obeznámeni s tím, co se děje?"
Všichni kývnuli.
"Dobrá tedy. Myslím, že se shodneme, že situace je kritická...nebo snad někdo nesouhlasí?", ptal se Marduk. Všichni přítomní si vyměnili pohledy, ale nikdo neodpověděl.
"A má někdo nějaké dotazy?"
"Já!", přihlásila se žena v krajkovaných šatech. Marduk kývnul a žena pokračovala: "Jak víte, že se Předci za ty miliardy a miliardy let nezměnili? Co když už nechtějí celý vesmír pro sebe?"
Daniel si všimnul, jak všichni kolem obrátili v oči sloup.
"Chápu, že vy v halách Kre'tak amore ve všem hledáte dobro, ale momentálně na to vůbec není čas. Věřte, že Předci se nepolepšili a ani nepolepší.", řekl Marduk. a vyslankyně Kre'tak Amore si zklamaně zase začala pohrávat s praménkem vlasů.
"Takže...je čas jednat. Prosím každou rasu, aby podala návrh řešení problému. Velvyslankyně Psyré, prosím začněte.", řekl Marduk a kývnul směrem k Psyré.
"Takže...dle mého názoru bychom okamžitě měli začít evakuovat galaxii do jiné. Poté počkat, až se loď Předků dostane do této galaxie a z dálky odpálit centrální nálož. Předci by se ihned museli ve formě energie přemístit do svoji galaxie a uložit se přibližně na rok do hibernační komory...měli bychom dost času, abychom znovu vytvořili oltář a zapečetili jejich galaxii na další spoustu let.", řekla.
"Absolutně nesouhlasím!", vykřikla vyslankyně Kre'tak Amore. Všichni se na ni ihned podívali.
"Proč?", ptala se Psyré.
"Cestují s nimi Hassassini. Rasa, která je hnána pouze touhou po pomstě. A hádejte komu se chtějí pomstít?!", vstala a podívala se na Marduka. "Furlingům! A když zničíme tuhle galaxii, zničíme i je! A to nemůžem!"
"Sedněte si vyslankyně a přestaňte tvořit rozruch. Především díky Furlingům jsme vytvořili oltář. Bez nich by jste už dávno neexistovala!", okřikl ji Hallor. Vyslankyně Kre'tak Amore se pousmála, vydechla a posadila se.
"Tak tedy když jste tak neskutečně chytrá, podělte se s námi o vaše řešení.", řekl Marduk.
"Především bych počkala v této galaxii až se zde Předci dostaví a pokusila bych s nima vyjednávat. Můžeme je přesvědčit, že tato galaxie je naše.", řekla, načež zástupce Angelánů vyprskl smíchy.
"S kým si myslíte, že máte tu čest, ženská bláznivá? Viděli jsme jak ta slova pochází přímo z jejich úst! Copak vůbec nechápete jak taková hibernační komora funguje?! Pro ně to je, jakoby do ní právě vlezli! Mají pořád stejné myšlenky, touhy! Prostě všechno! Jestli chcete umřít, tak si tu zůstaňte a přesvědčujte si je.", řekl. Natož se vyslankyně Kre'tak amore postavila a rozhořčeně pronesla: "Vypadá to, že tu jsem absolutně k ničemu. Neberete v úvahu mé návrhy a celkově mě pořád jenom zesměšňujete."
"Velvyslankyně...já..", koktal Marduk.
"Vězte, že kněžna bude o vašem chování vědět!", řekla ještě a namířila si to dveřmi pryč ze zasedačky. Všichni se za ní ještě ohlíželi, jak došla rychle k bráně, vytáhla malé zařízení, něco na něm naklikala a brána se otevřela. Ona pak do ní vstoupila a nastalo neskutečné ticho, které přerušily zavírající se dveře.
"Ehm...takže...to máme o hlavu míň.", odkašlal si Marduk. "Co tedy navrhuje zástupce Angelánů?"
"No...dle mého názoru...", začal zástupce Angelánů.

Asi o 10 minut později

"Takže...vše je odhlasováno. Plán A bude plán vyslance Kreetaňanů. Plán B pak bude plán vyslankyně Psyré. Pokud ani ten neuspěje, bude následovat plán od C, který navrhnul dr. Jackson. Pokud by ani ten nevyšel...jsme ztraceni.", pronesl a všichni na to jen kývli. Náhle se dveře od zasedačky otevřely a tam stála Xana: "Máme problém!", vykřikla.
"Co se děje?", ptal se Marduk.
"Haly Kre'tak Amore se zvedly a míří směrem k lodi Předků!"


To be continued


Hmmm...já vím, že to je zase celkem krátké...ale nějak jsem ze sebe nemohl už víc vycucat :-) tak zase někdy příště :-D
Stargate: Babylon 3x05 Fall of great Kre'tak Amore Part I.
viewtopic.php?f=27&t=6004&st=0&sk=t&sd=a

Dark Angel Uživatelský avatar
First Lieutenant
First Lieutenant

Příspěvky: 1473
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Vážně skvělé. Nevím jestli to je tím, že dlouho nebyl nový díl, ale tohle považuji za jeden z nejlepších dílů povídky.
Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

Mé Povídky ZDE

sgcatlantis Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1149
Pohlaví: Neuvedeno

rocketman Uživatelský avatar
Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 227
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Jenom dočasně :-D :P
Stargate: Babylon 3x05 Fall of great Kre'tak Amore Part I.
viewtopic.php?f=27&t=6004&st=0&sk=t&sd=a

rocketman Uživatelský avatar
Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 227
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Hehe...má někdo dnes narozeniny, nebo svátek? :-D JEstli jo, tak tu má dáreček :-D
(btw. trošku jsem vyšel ze cviku, takže to bude pravděpodobně jeden z horších dílů, ale uvidíme :-D)

Stargate: Babylon
Díl 3x05
Fall of great Kre’tak Amore part I


„Cože?!“, vykřikl Marduk. „Ascheliusi, navaž okamžitě kontakt!“, zvolal na jednoho z Furlingů u panelů. Ten Zavřel oči a mávl rukou. Panely samy začaly pracovat a na obrazovce se objevila stará, vrásčitá žena s šedými vlasy. Seděla tam na bílém trůně a kolem ní poletovaly různé služebnice s mísami mimozemského ovoce, nebo se džbány jakéhosi fialového nápoje.
„Kněžno…“, pronesl do ticha Marduk.
„Co si přeješ, Marduku?“, řekla stařena nezaujatě.
„Jenom se zeptat, proč sakra vaše haly vzlétly.“
„Proč? Víš moc dobře, že se nenecháme urážet nebo ztrapňovat.“
„Jo…na to jste moc arogantní, co?“
Stařena přimhouřila oči a řekla: „Nepokoušej mě, Marduku.“
„Jsi příšerná jako obvykle….doufal jsem, že za ty roky nabereš alespoň něco moudrosti. Chci mluvit s Kre’tak.“
„Je mi úplně jedno, co chceš.“
„Prostě mě s ní spoj!“
„Nemá na tebe čas!“
„Eryn! Říkám ti…spoj mě s ní!“
Stařena se zamračila a nepatrně přikývla. Na obrazovce se náhle objevila jiná žena. Mladá a krásná oblečená celá v černém. Černé vlasy a dokonce i černé oční stíny a rtěnka. I její oči byli černé. Černé, hluboké a prázdné. Jako samotná noc. Jako hluboký vesmír. Jako neskutečná prázdnota.
Na Mardukově tváři se na chvíli objevil letmý náznak úsměvu.
„Ahoj.“, řekl.
„Zdravím Vás, Marduku.“, pronesla žena diplomaticky. Marduk se zamračil.
„To tys dala příkaz ke vzletu?“
“Ne, pane Marduku. Příkaz dala Kněžna. Já haly jenom řídím.“
„Odkdy se podřizuješ Eryn?“
„Kněžna je teď velitelkou hal.“
„Cože? Proč?“
„Protože to tak má být.“
„Ale stále jsi její paní, ne? Vždyť jsi Kre’tak Amore! Měla bys přistát a vzít si svou vládu zpět!“
„To nejde. Podléhám jejímu svatému slovu.“, říkala Kre’tak stále tím diplomatickým tónem. Marduk se zarazil.
„Já tě vůbec nepoznávám.“, řekl spíše pro sebe. V jeho očích se objevily slzy. „Ukončte to!“, přikázal a rozběhl se pryč. Aschelius ukončil vysílání mávnutím ruky a podíval se na Xanu.
„Ale pane!“, zakřičela za ním.
„A takahai se ni Semiramis nu’an! Sha’lasi mor Kre’tak amore!“, zakřičel ještě než vešel do transportéru. Šlo vidět, že má na kahánku. Tom na Xanu nechápavě pohlédl.
„Kre’tak je Mardukova žena.“, řekla na vysvětlenou a vydala se pryč.
„Co to vlastně Marduk říkal?“, zeptala se Sam Daniela.
„Říkal něco ve smyslu, že se má připravit úderná jednotka do nějaké lodi. A pak říkal, že musí zastavit Kre’tak Amore.“, odvětil Daniel.
„A co máme dělat my?“, ozval se Jack.
„Nic.“, řekl mu na to jeden z Furlingů.
„Omlouváme se, ale v nic nedělání zrovna moc dobří nejsme.“, usmál se na něj Tom.
„Tak to máte smůlu. Tohle je čistě věc Aliance sedmi a vy v té alianci nejste.“
„A pak že nejsou arogantní.“, pošeptal Tomas Danielovi a ten se jen zamračil.
„Mohl by nám alespoň někdo vysvětlit, co se to vlastně děje? Kdo jsou ti růžoví a kdo byla ta hezká slečna v černém?“, ptal se John.
„Jsou to míšenci.“, ozvalo se od transportéru. Stál tam Marduk. Tváře měl oteklé a šlo vidět, že ještě před chvílí brečel.
John nasadil svůj nechápavý výraz.
„Kdysi dávno tady existovala jedna rasa. Byla to úplně první rasa, která kdy v Smaragdové galaxii žila a po Prastarých snad aji nejstarší ve vesmíru. Ovšem tato rasa měla jednu velikou vadu. Postupem času se úplně přestali rodit muži a jak víme…to by znamenalo vyhynutí druhu. Nakonec zůstalo jen několik žen. Každá se nějak snažila zachovat život své rodové linie. Žily dlouho, ale věděly, že stejně jednou nadejde konec. Ovšem nevěděly jaký ten konec bude. Nevěděly jak vlastně zemřou. Nevěděly, že právě jedna z nich je všechny přivede do hrobu. Kre’tak. Nejmladší dívka této rasy. Půvabná a krásná. Ale srdce měla jako černý kámen. Zničila celou svoji rasu a tak si zaručila věčné mládí. Od té doby žila v této galaxii dlouho a předlouho sama. Až do našeho příletu. Když jsme se s ní poprvé setkali, zamiloval jsem se do ní a ona se zamilovala do mne…asi to ji nějakým způsobem přinutilo zlepšit se. Asi po pěti letech jsme spolu konečně počali děti. Dvojčata. Eryn a Estorela. Pak už to šlo ráz na ráz. Estorel si vzal nějakou Morginiánku a Eryn jednoho Furlinga – Saladina. A pak už to šlo ráz na ráz.“, domluvil Marduk a sklopil pohled. „Jenže jak se zdá…tak už to není to, co to bylo. A právě proto musíme udeřit, dokud je ještě čas.“
„Pane, komando je už připraveno a čekají v lodi.“, ozvala se Xana. Marduk na to kývl.
„ST-1 může jít, jestli chce. Za 10 minut vás tam chci mít.“

O 10 minut později

„Tak jsme tady.“, řekl Tom, když dorazili do hangáru. Stála tam loď třídy Semiramis. Mohutná a velkolepá.
„Páni…nepamatuji si, že by jsme ji tady měli zaparkovanou.“, hvízdl Daniel.
„Snesli jsme ji tady sebou. Jdete?“, ozval se Marduk. Celý tým kývl a najednou se objevil na můstku Semiramis. V hlavním ovládacím křesle seděl Marduk a vedle něj Xana, která byla v plné zbroji a se zvláštním kopím v ruce. Všude okolo u panelů seděli různí Furlingové a u dveří úplně vzadu stála skupinka asi šesti Furlingů, kteří byli oblečeni podobně jako Xana.
„Teleportujte nás na oběžnou dráhu!“, přikázal Marduk. Nastal záblesk a za okny šel vidět hluboký vesmír.
„A do tunelu!“, přikázal ještě a od jednoho z panelů se ozvalo tiché: „Ano, pane.“ Otevřelo se hyperprostorové okno a Semiramis do něj vletěla.

„Pane, mohla bych mít dotaz?“, zeptala se Sam po chvilce cesty. Marduk kývl. „Jak je plánujeme zastavit? Kam přesně vůbec letíme?“
„No, haly Kre’tak Amore nemají sloužit jako loď…to je spíše kdyby nadešel stav nouze. Proto mají celkem dost slabý hyperpohon a musí dělat přestávky. My jsme vypočítali, kde bude příští přestávka a tam teď letíme.“
„Aha…a jaký je plán tam?“
„Haly Kre’tak Amore se nedají zničit jen tak. Mají živé srdce, které pokud bije, tak je město nezničitelné. Proto se nejdřív musíme do města teleportovat a…zabít to…srdce.“
„A co je přesně to srdce?“
„Kre’tak Amore. Jejich královna a matka.“
Sam jenom kývla.

Asi po dvaceti minutách cesty

„Pane, budeme vystupovat z hyperprostoru.“, ozvalo se od jednoho z panelů. Marduk jenom mlčky přikývl. Po chvíli nastal záblesk a loď se opět ocitla v hlubokém vesmíru. Přímo před ní se vznášely haly Kre’tak Amore. Vypadaly zvláštně. Jako obrovský chrám celý z pískovce. Člověk by si řekl: „Jak tohle vůbec může lítat?“
„Jak tohle vůbec může lítat?“, zeptal se udiveně Tom.
„Nemá to normální pohon, ale pouze hyperpohon. Taktéž to nemá žádné zbraně, ale za to neprůstřelnou obranu.“, odvětil Marduk.
„Dokážem zjistit, jestli mají nabitý hyperpohon?“, ptala se Mephala. Marduk kývl a pokynul jednomu Furlingovi u panelu. Ten něco rychle naťukal na panelu a řekl: „ 40%, pane. Rychle asi 20% za hodinu, pane.“
„Dobrá…máme asi tři hodiny….takže máme dvě hodiny a třicet minut na zabití Kre’tak. Nastavte odpočítávání! A Přesuňte mne, ST-1 a komando na palubu hal!“, přikázal. Zablýsklo se a všichni se náhle objevili v obrovské hale, ve které bylo asi 30 žen v růžových krajkových šatech a s tím obrovským kloboukem. Všichni ihned zbystřili. Marduk vztáhl ruku ke stropu a všechny ty ženské popadaly k zemi. Mephala po něm vrhla vyčítavý pohled.
„Jsou to nepřátelé.“, řekl polohlasně a vydal se rychlým krokem dál. Celé komando včetně Xany ho beze slov následovalo ST-1 nezbylo nic jiného, než dělat stejně.

2:20


Všichni procházeli úzkými chodbami. Cestou potkaly několik strážnic, které však kladly minimální odpor a v podstatě se hned nechaly zabít.
„Jaktože tu nejsou žádní muži? Říkal jste, že celá rasa byla obnovena.“, říkal Daniel.
„Netuším, doktore Jacksone. Nevím o moc víc jak vy.“, odvětil Marduk a zase zrychlil. Xana ho dohnala a potichu mu říkala: „Pane, jste si jist, že tady chcete být? Dokud nevejdem dovnitř, můžete se ještě vrátit.“
„Chci vědět, co s ní udělali a chci ji dát do pořádku.“, řekl ji. Mephala to uslyšela a zamračila se.
„Zdá se mi, že Marduk ji nemá v plánu zabít.“, pošeptala Danielovi. Ten ji věnoval jenom nechápavý pohled. „Něco tu prostě není v pořádku.“, pošeptala ještě a pak opět zrychlila.

2:03


„Už budem v trůnním sálu.“, informoval všechny Marduk a zabočil. Došel do obrovské místnosti s bílým trůnem, na kterém seděla stařičká Eryn. U ní byly pouze dvě strážkyně, které ihned padly k zemi pod Mardukovou mentální silou.
„Ah…Marduk. Čekala jsem tě.“, pronesla Eryn.
„Eryn, zlatíčko… cos to sakra udělala svoji matce?!“, vykřikl Marduk.
„Uklidni se, otče. Neudělala jsem nic.Matka mi dala velení dobrovolně.“
„Snad nečekáš, že ti budu věřit. Po tom všem…“
„Ale otče, dali jste mi přece druhou šanci. A já se polepšila, ne?“
„Očividně rozhodně ne. Kdyby tvoje matka nebyla tak výjimečně hodná osoba, tak bych tě nechal popravit.“
„No, jak vidíš, tak asi výjimečně hodná není, ne? Vždyť plánuje pomoci Prastarým v ovládnutí vesmíru.“
„A právě proto mi je jasné, že jsi s ní něco udělala. Takhle se ona prostě nechová. Vždycky byla statečná a bojovala až do posledního dechu.“
„Mluvíme o té samé osobě?“, zasmála se Eryn.
„Proboha….může ti být přes několik tisíc let a ty jsi furt ten samý malý spratek. Je mi z tebe zle.“
„Nojo…tak už to bývá. Měl ses mi věnovat víc a ne jenom trčet v laboratořích.“
„Doufal jsem, že to pochopíš, že to bylo i pro tvoje dobro.“
„Na to už je pozdě. Už si jednou usiloval o moji popravu a taky ses mě jako své dcery zřekl…takže co tu furt řešíme?“
„Jenom natahuji tvoji smrt, neboj.“
„Ty mě nezabiješ, otče.“
„Na to bych nevsázel, dceruško.“, pronesl sebejistě a natáhl k ní ruce. Pak se však zarazil a řekl: „Kam vůbec zmizeli muži?“
„Vyhodili jsme je do povětří.“
Marduk vykulil oči. „To jako včetně Estorela?!“ Eryn kývla. Marduk se zamračil, zavřel oči a z jeho rukou vyšlehl jasný proud rubínové červeně a zasáhl Eryn přímo do srdce. Ta padla na místě k zemi. Mrtvá a bezmocná.
„A co teď?“, prolomil po chvíli Tom bariéru ticha.
Marduk zhluboka vydechl a přišel k mrtvole své dcery. Pomalu se k ní sehnul a otočil ji tváří ke stropu. Z krku ji pak po chvíli strhl stříbrný amulet, který vypadal jako slunce a pronesl: „Vnitřní kruhy hal Kre’tak Amore, otevřete se!“
V tu chvíli trůn zazářil a na jeho místě se objevilo jakési okno, za kterým byl nádherný tropický les. Marduk do okna vstoupil následován Xanou a komandem. ST-1 chvíli váhala, ale po chvíli vešla taky . Objevili se právě v tom tropickém lese. Všude nádherně voněly neznámé květy a poletovali tu pestrobarevní motýli, jaké by si člověk nevysnil ani v těch nejnádhernějších snech. Opodál byl vchod do jeskyně. Všichni do ní vešli.

1:41


Po chvilce chození úzkými chodbičkami, ve kterých se ukázalo, že Xanino kopí ve tmě svítí, stejně jako zbraně celého komanda se všichni dostali do velké haly. Zem se proměnila z hlíny na něco, co se podobalo černému mramoru a zdi ozdobil černozlatý obklad. Ve stropu byla díra, skrz kterou pronikaly paprsky světla a dopadaly na zem, kde osvěcovaly Kre’tak, která se tam jen tak vznášela.
„Miláčku, čekala jsem tě.“, rozneslo se náhle celou halou. Kre’tak nezněla už tak diplomaticky jako předtím. V jejím hlase šla znát zlost a zášť. Ozývalo se v něm jakési pekelné stvoření.
„Jdem, pryč, Kre’tak. Jdem domů.“, řekl Marduk.
„Já nikam nejdu, Marduku.“, řekla rozhodně.
Xana pozvedla kopí a užuž se k ní rozbíhávala, ale Marduk ji zastavil.
„Já sám.“, pronesl tiše.
„Lásko…Pradávní jsou jediná cesta k síle a moci. Díky nim už budeme moct být navždy spolu. Díky nim můžeme znovu založit rodinu! Protože oni nám dají to, co mají oni sami! Budeš moci být povznesený a zároveň být tady se mnou! Budeš pravý bůh, milý!“, říkala, zatímco kráčel k ní. „Udělala jsem to jenom pro nás, lásko. Pro nikoho jiného. Jenom pro nás!“. Marduk se zastavil.
„Cože? Tos zavinila ty?“
„Nasměrovala jsem Hassassiny správným směrem. Musíš to pochopit!“
„Já myslel, že ty jsi oběť a ty zatím stojíš za tím vším! Copak si neuvědomuješ, co jsi provedla?!“, křičel a došel až těsně k ní.
„Lásko…pochop to, prosím!“
„Zavinila jsi smrt miliónů! Zavinila jsi, že celé galaxie teď budou ve věčném otroctví!“, křičel. Pak mávnul rukou a ona padla na kolena.
„Miláčku…“, řekla polohlasně. On ji pak položil ruku na tvář. Neskutečně se mu třásla. Čekal. Čekal celkem dlouho.
„Pane, udělejte to!“, křičela Xana.
„Ne, lásko…prosím.“, říkala v slzách Kre’tak. „Miluji tě..“


To be continued


Snad se bude alespoň trošičku líbit :-D
Stargate: Babylon 3x05 Fall of great Kre'tak Amore Part I.
viewtopic.php?f=27&t=6004&st=0&sk=t&sd=a

Dark Angel Uživatelský avatar
First Lieutenant
First Lieutenant

Příspěvky: 1473
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
wow, tak tohle byl opět dost "krutý" díl...snad se brzy dočkáme pokračování :-)
Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

Mé Povídky ZDE

jakop Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1764
Bydliště: Osík u Litomyšle
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Tak poslední díl dobrý a dost vražedný.

No snad bude mít pokračování.
jakop
E-Mail - jakop@lit.cz
Skype - jakop_osik

sgcatlantis Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1149
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
:!: :!: :!: Again, dead as a cemetery. :!: :!: :!:

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Mrtvé povídky