Stargate: Anscension - 1x16 - Measure of Border

Už jsem cca v 50%.
Mě teď spíš zajímají prověrky (které skončili). Výsledky máme, u mě nepříliš úspěšné.
Docela mě šokovalo, když jsem měl z ČJ prověrky 74 bodů ze 78 a měl jsem za 2 (a prý čistou 2 )

Trochu mě ruší to vyprávění stylem scénáře, gramatika taky není dokonalá, ale když se kouknu na tvůj věk (i když tě to možná naštve, že k němu přihlížím ), tak je to naprostá paráda a máš můj velký obdiv!

Miss_Atlantis: Přihlížení k věku mě neštve, štve mě pouze taková ta "věková diskriminace", při které se s mladší osobou odmítají ostatní bavit a odpovídají většinou pouze: to ty ještě nechápeš.
Co se týče ten styl psaní (scénář), tak ten jsem zvolil záměrně. Oba styly (počítám-li pouze styl scénáře a normální styl) mají své výhody. Mé povídky obsahují hlavně dialogy, takže je to ve scénáři přehlednější. V normálním stylu se ale zato dají dobře popsat postavy, prostředí, zápletka, bitva atd. , ale v tomto popisování si zas tak moc nevěřím a myslím, že bych se pokoušením o takový popis dopustil zkažení této povídky.

Ahoj,
dočkáme se nějakého novéhé dílu??

Předem děkuji za odpověď.

Ano, nový díl bude, ale nemám sebemenší tušení kdy. Jsem teď zbaven většiny volného času... a jako třešničku na dortu tu mám nějaké osobní záležitosti.
Každopádně dílu se dočkáte, snad do příjmaček.

WOW,velký WOW
tohle je hustá povídka netrpělivě čekám na další díl

Dark Angel píše:

Nebo jednoduše nemá čas a náladu na to psát povídky .....

Všechy po delší době zdravím. Tento příspěvek od Dark Angela jsem citoval proto, že měl pravdu. Upřímně vám řeknu, že ačkoliv tento rok není u konce, už takhle to je nejzajímavější rok, kterým jsem prošel. Příjmačky, loučící se spolužáci, staří kamarádi, se kterými jsem vyrazil pryč, nově narozený brácha... bylo toho prostě moc, a já se omlouvám, že jsem si nenašel čas ani na jednu povídku. Uvědomuji si, že jsem svou neaktivitou ztratil několik čtenářů... jsem si toho vědom a je mi to líto, ale situace si žádala svou daň.
Jelikož (ale nejenom proto) mi v poslední době píšete na ICQ mnohem frekventovaněji, než kdykoliv předtím, tak povídka bude zase pokračovat. Nemůžu vám říci, v jakých časových intervalech bude povídka pokračovat, neslibuji ani, že to bude nějaký pevný interval, ale slibuji, jak jsem slíbil už kdysi, že tuto povídku dokončím. Sliby jsou od toho, aby se plnily.
Abych měl omluvu i na několik příštích dní, tak 1. září nastupuji na novou školu (gymnázium v Praze), která má pověst jedné z nejnáročnějších škol poblíž Prahy... nevím, co je na tom tvrzení pravdy, ozkouším sám, ale jelikož je ozkoušené, že první rok je na nové škole vždycky nejtěžší (s možnou vyjímkou toho 4.), tak asi budu muset investovat více volného času do opakování učiva a dohánění na Základní škole zanedbaných věcí.

Ale dost výmluv, a dávám vám další pokračování povídky:

Stargate: Anscension
1x15 – Old Gods

Námět: Vahisht.cZ
Scénář: Vahisht.cZ
Sepsal: Vahisht.cZ

Děkuji za přečtení Stargate : Anscension







ZÁKLADNA PROJEKTU ARCHY
KANCELÁŘ VELÍCÍHO

Od incidentu s unesením Anscensionu uplynulo asi 5 dní. Zprvu nikdo Talonu nevěřil, ale potom co Anscension svezla pár důležitých lidí do Tyrhoonské mateřské lodě, změnili názor.
Veškerým povýšeným důstojníkům byly zanechány jejich nové hodnosti a zároveň brigádní generál Peterson dostal důtku za neloajalitu.
Do kanceláře velícího, kde byl aktuálně Hank Landry, přišel Ryan Connors, kterého si nechal Landry povolat.

Connors: Pane!

Landry: Pohov kapitáne.

Connors: Poslal jste pro mě?

Landry vstal a přišel k Connorsovi.

Landry: Máme tu problém. Na ostrově máme 5 posádek našich křižníků, ale křižníky jenom 4. Vy a posádka Daeshyiosu přebýváte, neboť žádný Daeshyios už není.

Connors: Jsem si toho vědom.

Landry: Connorsi, znáte program vyvolených?

Connors: Nebyl jsem obeznámen, pane.

Landry: Je to takový program. Velitelé křižníků vedou záznamy o tom, kdo by je měl zastoupit v případě jejich zesnutí. Na tento program je při vybírání nových velitelů brán velký důraz. Velitel je posílá každý měsíc, jsou součástí šifrovaného hlášení. Četl jsem jeho zprávu… plukovníka Johnsona, velitele Daeshyiosu.

Connors: Pane?

Landry: Stojí tam vaše jméno, kapitáne.

Connors byl lehce šokovaný.

Landry: Zhodnotili jsme vaše hlášení, výkony ve službách a jste pro nás dobrým kandidátem. Ale stále tu je problém… chybí nám křížník.

Landry se odmlčel.

Landry: Víte kapitáne, ono je na základně těch křižníků vlastně pět. Ten pátý… prošel si slušnou bitvou a je v našich docích opravován. Nemá posádku. Momentálně k němu patří pouze vrchní oprav… nadporučík Walter Brown. Nabízím vám možnost si vzít tu loď, vzít na ní posádku z Daeshyiosu, pokud jako vrchního technika vezmete Browna. Příjmáte?

Connors: Dá se taková nabídka nepřijmout, pane?

Landry: Zároveň vás s funkcí velitele povyšuji na majora. Je to stále celkem nízká hodnost, ale věřím že se do toho dopracujete.

Connors: Bude mi ctí sloužit jako velitel, pane.

Landry: Vaše nová loď… BC-304 Artemis sedí v doku 18. Je vaše. Anscension odlétá za dva měsíce, do té doby ji musíte spravit a poletíte s nimi. Odchod.

Connors zasalutoval, otočil se a odešel.


ANSCENSION, KANCELÁŘ VELITELE

Petersonova kancelář byla součást jeho kajuty. Nebyla zrovna nejprostornější, po stěnách bylo několik obrazovek a uprostřed stůl s židlí, na které seděl Peterson.
Do místnosti vstoupil Ecols.

Ecols: Pane.

Peterson: Zdravím podplukovníku.

Ecols: Volal jste mě?

Peterson: Ano. Dostal jsem zprávu od velitelství. Žádají, abych se já, spolu s tebou, dostavil na jedno velmi zvláštní místo.

Ecols: Na jaké?

Peterson: U.S.S. Nimitz.

Ecols byl trochu zaražený.

Ecols: Nimitz? To je ale letadlová loď, že?

Peterson: Ano, to je. Venku na nás čeká vrtulník.

Ecols: Odkdy je posádka Nimitzu seznámena s programem?

Peterson: Byl jsem stejně šokovaný… ale je to tak. Celá posádka je obeznámena a je pod slibem mlčenlivosti. Což je asi také důvod, proč je tak blízko ostrova.

Ecols: A kdy vyrážíme?


DOK 18

Dok 18 byl v jedné z nižších částí ostrova. Byl udělá v podzemí a strop byl udělaný jako velká vrata. V tomto hangáru seděla loď. Connors vstoupil do doku. Na lodi se pohybovala spousta lidí a opravovali ji.
Connors zaregistroval, že lodi chybí menší část levého hangáru a plášť okolo je ožehnutý. Nebylo to nic, za by se nedalo za pár týdnů opravit.
Nastoupil na jeden výtah, který ho vyvezl na jeden z ochozů ve vyšších částech hangáru. Měl před sebou technické specifikace Artemidy. Docela ho zaujal odstavec o tom, že Ares patří do malého okruhu testovacích lodí, na které bylo instalováno křeslo.
Mít křeslo na lodi… to by jeho loď s jeho posádkou posunulo na nějaké speciální akc…
Connors se zarazil, když pohlédl na loď.
Ares měl na horním plášti obrovskou díru, která zasahovala hluboko do několika podlaží.


U.S.S. NIMITZ, VZLETOVÁ PALUBA

Na palubu Nimitzu dosedl vrtulník Blackhawk a z něj vystoupil Peterson s Ecolsem, následováni skupinou vojáků.
Této lodi velel kapitán Michael Manazir, který už spolu s dalším důstojníkem šel Petersonovi s Ecolsem naproti.
Jakmile se sešli, všichni vztyčili svou pravou ruku k zasalutování.

Manazir: Generále, podplukovníku. Vítám vás na palubě Nimitzu. Toto je generál Stanton, jeden z hlavních velitelů Archy.

Peterson: Je nám ctí, pane.

Stanton: Nebudeme marnit čas, pánové. Určitě se zajímáte o důvod, proč tu jste. Ještě před tím, než ale začnu cokoliv říkat, vám chci předat toto.

Stanton podal Ecolsovi dopis. Ecols chvíli váhal, ale pak se ho znepokojeně ujal. Otevřel obálku a otevřel dopis. Na horní části dopisu byl černou barvou vytištěn orel, znak námořnictva, a na druhé straně podobným způsobem fénix, což byl znak projektu Archy.

Ecols: Transfer z funkce? Já ale o žádný transfer nežádal.

Stanton: Nežádal, přišel z vyšších pozic. Anscension bude trvale zbavena všech jumperů, které budou předány Atlantisu a jejich pilotům, tudíž vás, ani vašich pilotů,již není zapotřebí. Námořnictvo vám ale, v případě vašeho zájmu, ráda zajistí jinou pozici.

Peterson: Pane, jumpery jsou jako páteř Anscension. Jsou naším hlavním prostředkem transportu mezi loděmi a podobně a vážíme si jich.

Stanton: Ano, četl jsem hlášení z osvobození lodě a slyšel o tom absolutně zdemolovaném jumperu. To byla tuším vaše práce, podplukovníku.

Peterson: A čím máme zaplnit pozice jumperů? F-302?

Stanton: Ne, pánové. Dovolte mi, abych vám představil nový vynález naší nejmodernější technologie.

Vzduchem se začalo ozývat ostré svištění. Nízko nad vzletovou palubou proletěla formace 5 stíhaček, jejichž tvar se nepodobal žádnému letadlu, které Ecols nebo Peterson doposud viděli.

Stanton: AF-306 Angelwing. Taktický letoun, který má 3 osoby v posádce a je schopen pojmout dalších 6 lidí jako pasažéry. Schopen létat ve vesmíru i v atmosféře. Vyvinuli jsme speciální pohon, který je schopen i malé stíhače pohánět v atmosféře i ve vakuu vesmíru. Pulzní motor, který přeměňuje své palivo na plazmu. Je schopen dosáhnout rychlosti 13 machů. Nemá žádné kulomety, ale je vybaven slušným počtem naváděných raket, obohacených o naquadah. Zároveň je schopen nést i atomovou bombu.

Formace 5 angelwingů přiletěla nad Nimitz a zastavila se ve vzduchu. Pod trupem každého z nich byl vidět proud vzduchu, směřující k zemi.

Stanton: A nesmím zapomenout na vertikální startér.

Angelwingy se zastavily ve výšce 5 metrů nad palubou a sklopily svá křídla směrem dopředu. Takto dosedly na palubu.

Stanton: Kochejte se, Petersone. Nahradí vaše Jumpery. Dostanete jich 20.

Zvuk motorů angelwingů utichl a na pravém boku se otevřely dveře. Z každého vystoupili tři lidé a postavili se do pozoru před svůj letoun.

Stanton: Posádku tvoří pilot s navigátorem, kteří sedí vedle sebe vepředu, a technik. Který sedí za nimi.

Ecols s Petersonem neměli slov. Oba zaraženě stáli a dívali se.

Stanton: Majore.

Od jednoho angelwingu přistoupil muž, podle znaků na prsou pilot.

Stanton: Major Kinsley. Velitel posádek Angelwingů, který se stane velitel angelwingů na vaší palubě.

Kinsley: Je mi ctí, pane.

Stanton: Myslím, že by se hodila menší předvedení velitelů.

Kinsley poručil rukou a od každého angelwingu přistoupil jeho velitel. Nebyl to vždy pilot, někdy to byl navigátor, někdy technik.

Kinsley: Toto je modrá letka, jejíž velitelé jsou nadporučík Desmond, nadporučík Kučera, nadporučík Welsh a nadporučík Bilders.

Všichni čtyři zasalutovali. Peterson se zvědavě podíval na pravé rameno nadporučíka Kučery. Pod znakem fénixe měl českou vlajku.


ARTEMIS, DOK 18, ZÁKLADNA PROJEKTU ARCHY

Connors procházel chodbami Atremidy. Nebylo zde jediné funkční obrazovky. Connors se zastavil a pohlédl skrz otevřené dveře na díru ve stropu, kterou už měl jednou možnost vidět zvenku. Na konci chodby si všiml, že jeden z techniků komanduje ty ostatní. Přišel až k němu.
Technik dorozdal rozkazy a zadíval se na Connorse.

Technik: A vy si přejete?

Connors: nadporučík Brown?

Brown: Ano. A vy si přejete??

Brown utvrdil svůj tón. Connors se však nedal rozhodit a s ledovým klidem pokračoval.

Connors: Přeji si vidět technický stav lodi.

Brown: Jaké máte ověření?

Connors: Myslíte, že by mě pustili do doku bez patřičného ověření?

Brown: No dobře. Loď není stabilní, vzlétnutí by znamenalo zničení lodi. Nahoře je díra, funguje jen pravý hangár. Vidím to tak na 10 týdnů oprav.

Connors: Máte jich 8.

Brown: A kdo jste, aby jste MĚ dával časové limity?

Connors: Major Ryan Connors, velící Artemidy. Je mi ctí, nadporučíku Browne, ale jestli chcete, aby jsme zůstali přáteli, mákněte.

Po této větě nechal Connors zaraženého Browna a odešel.


O NĚKOLIK HODIN POZDĚJI
OŠETŘOVNA, ZÁKLADNA PROJEKTU ARCHY

Na ošetřovnu vstoupil Ecols a namířil si to k Rosenfieldově posteli.
K jeho překvapení byla postel prázdná vedle ní seděl Peterson, který zíral do země.

Ecols: Co se stalo s Rosenfieldem?

Peterson: Převezli ho.

Ecols: Jiná základna?

Peterson: Díky svým zásluhám se vyhne vojenskému soudu za falšování dokumentů. Jede zpátky domů.

Ecols: Aha. Tak já asi vyrazím zpátky balit.

Ecols se pomalu otočil a vyrazil ke dveřím.

Peterson: Jsi klidný.

Ecols se zastavil.

Ecols: Co mi zbývá? Velitelství se rozhodlo mě převelet na Nimitz.

Peterson: velitelství se rozhodlo ti dát možnost nechat se převelet na Nimitz.

Ecols: Nechci skončit jako civil.

Peterson: Posaď se.

Ecols přišel zpátky k němu a sedl si na židli vedle něj.

Peterson: Mám teď tak trochu… bordel v posádce. Ty jsi byl propuštěn, na tvé místo, do tvé kajuty a do tvého hangáru se teď stěhuje Kinsley s jeho partou nováčků. Tví piloti jsou taktéž propuštěni. Rosenfield je zpátky doma a sklady se plní jinou municí, než na kterou jsme doposud byli zvyklí.

Peterson se odmlčel.

Peterson: V žilách Anscension bude kolovat jiná krev, než doposud kolovala. Ve tvých také.

Ecols: já vím.

Peterson: Máš možnost to změnit.

Ecols se zarazil.

Ecols: jak?

Peterson pohlédl na Rosenfieldovu postel.

Peterson: Vyznáš se v boji, v taktice, dokážeš odhadnout nepřítele… proto jsi přežíval ze kniplem jumperu. Ale tyto dovednosti se dají využít i na jiné pozici.

Rozhostilo se ticho.

Peterson: Nemám svého zástupce.

Ecols se podíval Petersonovi do očí.

Ecols: Jsi si jistý, že chceš mě na té pozici?

Peterson: tahle pozice ale obnáší něco, co tvá předchozí neměla. Rozhodovat se. A ne, jestli obletíš protivníka zprava nebo zleva, ale tvá rozhodnutí budou mít dopad na celou loď. Musíš být schopen velet celé lodi, lodi ve větším měřítku, než ve kterém jsi byl zvyklý. Pokud celá posádka ztratí důvěru v úspěch akce, důvěru v nás samotné, ty si ji musíš zachovat a před ji dál. Dveře jsou ti vždy otevřené. Pokud si myslíš, že to zvládneš, jsi vítaný. Ve tvých žilách zůstane navždy Anscension, vím, že námořnictvo by pro tebe nebylo to pravé.

Ecols se podíval do země.

Peterson: Přemýšlej o tom.

Peterson se zvedl a odešel, ale Ecols stále seděl na svém místě.

Ecols: A co bývalí piloti jumperů?

Peterson: Myslím, že se pro ně najde místo na Anscension jako náhradníci za padlé. Pokud dostanou patřičné přeškolení…

Peterson se ještě jednou podíval na Ecolse a opustil místnost.


O MĚSÍC POZDĚJI
VESMÍR NAD PLANETOU ZEMÍ

BC-304 Nubair pomalu letěla vesmírem.
Na jejím můstku, kromě normálně zde pracujících lidí, stál Ecols, Connors a za konzolí pilota seděl jakýsi nováček.
Ecols s Connorsem dostávali školení z řízení lodi a nováček za konzolí pilota se měl stát budoucím pilotem na BC-304 Artemis.
Connors měl oproti Ecolsovi výhodu. Dřív byl pilotem, a tak věděl, jaké příkazy má pilot poslouchat a znal jejich přesná znění, zatímco Ecols začínal od začátku. Na všechny tři dohlížel aktuální velící Nubaira.
Před sedadlem velitele nyní stál Ecols, který dostával cvičné úkoly.

Zbraňový: žádný kontakt.

Ecols měl za úkol najít několik označených míst, kterými měl proletět. Všechny tyto cíle byly z dosahu senzorů.
Ecols se podíval na taktickou mapu, aby zjistil, které oblasti ještě neprozkoumal.

Ecols: Příď 90° doleva horizontálně, srovnat 10° doprava diagonálně, sklon udržovat.

Zbraňový: Cíl je v dosahu senzorů.

Ecols se s radostí podíval na taktickou mapu.

Ecols: Srovnejte kurz.

Velitel Nubaira si šeptal s Connorsem.

Velitel Nubaira: docela mu to jde.

Connors: Je vidět, čí bratr to je.

Zbraňový: Kontakt. Nepřátelský cvičný cíl.

Nepřátelské cvičné cíle byly vybaveny laserovými zbraněmi. Pokud by touto zbraní zaměřila loď, pro Ecolse by to znamenalo, že taktickým bojovým výcvikem neprošel, nebo by ztratil dost bodů.

Connors: Bacha bacha….

Ecols: Maximální rychlost, 45° doprava diagonálně, příď o 30° nahoru. Zaměřte cíl a připravte raketu.

Loď se natočila a prudce změnila kurz.

Zbraňový: Cíl zaměřen, střela připravena.

Ecols: palte.

Ze sil Nubaira vystartovala raketa.

Ecols: palte… to jsem vždycky toužil říct.

Raketa trefila malou sondu.

Zbraňový: Zásah. Cíl zničen.

Ecols: Tím pádem jsme splnili všechny úkoly mise.

Velitel Nubaira se ujal vysílačky.

Velitel Nubaira: Mise splněna, úspěšnost mise jedno sto ze sta.

Lidé na můstku začali tleskat.

Connors: Jo, je vidět, že jsi můj brácha. Oproti těm minulým 70 ze 100 je to pokrok.

Ecols: No jo.

Connors se otočil na pilota.

Connors: Vedl jste si dobře.

Pilot, celý zpocený, přikývl na poděkování.

Velitel Nubaira: Máme se vrátit na základnu. Connorsi, ujmete se toho?

Connors: S radostí pane.

Loď se začala natáčet doleva.

Connors: Počkat, ještě jsem žádný rozkaz nevydal.

Pilot ale ruce na kniplu neměl.

Pilot: To nejsem já.

Loď se zastavila.

Connors: Asi jste do toho trochu omylem strčil.

Pilot: Pane, přísahám vám, že to jsem já nebyl.

Loď se otřásla. Lidé na můstku utichli.

Ecols: Co se to děje?

Světla pozhasínala a můstek se ponořil do absolutní tmy. Nikdo ani nemukl.
Všichni slyšeli zvuk motorů, který ale nepatřil Nubairu.

Connors: Mám takový dojem, že je nad námi další loď.

Ecols: Jo, taky mám ten pocit.

Ecols s Connorsem došli k přednímu oknu. Když se podívali dozadu, všimli si, že vidí ostatní. To bylo v té tmě nezvyklé. Postřehli, že můstkem prochází slabá modrá záře.
Connors se podíval z okna vzhůru, ale neviděl nic než černotu vesmíru. Přišlo mu ale divné, že nevidí hvězdy. Možná bylo to nad nimi, cokoliv to bylo, černé jako okolní vesmír.
Ecols poklepal Connorsovi na rameno. Ten se na něj podíval a Ecols pokynul k přídi lodi.
Přídí lodi procházela silnější modrá záře, než která procházela můstkem, a postupovala směrem dozadu.

Ecols: Co to sakra…

Během chvíle prošla záře i můstkem. Následně se veškerá modrá záře vytratila. Můstek se opět ponořil do tmy.
Connors opět uviděl hvězdy ve vesmíru.
Světla na můstku se rozsvítila.

Velitel: Chápete někdo, čeho jsme tu právě byli svědky?

Ecols popošel zpátky do zadní části můstku, ale Connors se stále díval do vesmíru.

Ecols: Ne, pane.


O MĚSÍC POZDĚJI
DEN ODLETU ANSCENSION
STARTOVACÍ DOK ANSCENSION

Pod Anscension se rozprostírala velká plocha, kterou obyčejně zabírala spousta přístrojů, cisteren a podobně. Teď tam ale stály stovky lidí.
Posádka Anscension stála v nástupu.
Vepředu stál Peterson, a za ním veškerá ostatní posádka. Přímo za ním stál Wilson, Godman, Wolford, Raer a vedle nich i nově Kinsley.
Celá posádka měla nové uniformy, které měly černou barvu. Byly podobné těm novým z Atlantisu. Ze zástupu černě oděných vojáků byli ovšem nápadně vidět technici, jejichž uniformy byly šedé, řadoví piloti, kteří měly tmavě zelné verze, a raer, který měl svůj světlý Argoniánský hábit.

Godman: Pane.

Peterson: Jacku.

Godman: Ještě jste nám neřekl, kdo se stal vaším zástupcem.

Peterson: Dočkejte času. Však uvidíte.

Wolford: Tipnul bych, že to bude Pierce.

Wilson: Kdo je Pierce?

Wolford: Takový trochu agresivní týpek. Byl to původní kandidát na tvé místo, Jacku.

Godman: Ále, vážně?

Kinsley: Jeden vyšší důstojník z Nimitzu si brousil zoubky na nějakou pozici na Anscension.

Godman: Promiň, ale my se s námořnictvem moc nemusíme.

Raer: Smím se zeptat, co je námořnictvo?

Godman: Ta část armády, co operuje na moři.

Raer: Ale je to armáda… neměli by jsme všichni táhnout za jeden provaz, místo nesnášení se mezi sebou.

Wilson: Víte, to je sice pravda, ale takhle je to odjakživa …

Godman: … a krom toho se nejenom vás pokusili před 2 měsíci sejmout, když jsme hledali Tyrhoonské lodě.

Raer: Ach…

Wolford: Ale tím pořád neřešíme, kdo se dostal na tu poz…

Ecols: Pánové.

Řada velitelů se podívala na Ecolse. Ecols měl na sobě taktéž novou, černou uniformu. Měl, stejně jako Peterson, znak fénixe a Anscension na bundě mnohem zřetelnější, než Wolford nebo Godman. Ecols se postavil vedle Petersona. Peterson se na něj podíval a kývl. Ecols mu kývnutí oplatil.
Nikdo z řady velitelů už neřekl ani slovo.

Před celou posádku se čelem k ní postavil Landry, Stanton a další řada důstojníků.

Landry: Posádko Anscension …


ANSCENSION
KAJUTA ZÁSTUPCE VELITELE

Ecols dostal podstatně větší kajutu, než měl předtím, ale stále menší, než měl Peterson. Tato kajuta zahrnovala i pracovní stůl, na kterém měl tuny papírů. Řadu jeho věcí ještě ani neměl vybalenou. Ale teď se nezabýval vybalováním, nýbrž svému hostovi.
Na židli proti Ecolsovi seděl Raer.

Raer: Říkáš modré světlo a projelo celou lodí?

Ecols: Bratr si myslí, že do toho viděl nějakou loď, která byla ale černá.

Raer: No, naše lodě už zpravidla nejsou černé. Ani Argoniánské, ani Tyrhoonské. Nebyly to nějaké z těch, co už znáte?

Ecols: Z lodí, co už známe, si vzpomínám na asgardský Biliskner, ale Asgardi už nejsou… a antická Aurora, ale ty nacházíme jenom v Pegasu a jenom bez posádek.

Raer: Víš, mezi Argoniány panuje legenda a rase, která vlastně ani rasou nebyla. Byli něco jako bohové.

Ecols: Bohové?

Raer: Byli to Argoniánští bohové. Prý se plavili v masivních černých korábech a jejich moc nebyla pouze technologická.

Ecols: Nebyla pouze technologická? Co tím máš na mysli?

Raer: Že dokázali spoustu věcí už jenom svojí myslí. Ovšem je to všechno jenom pověst. Ale říkám ti to proto, že kolovaly legendy o tom, že loď se vymkla kontrole a skrz ni probíhalo modré světlo. Přesně, jak jsi popsal.

Ecols: Je někde víc informací o těch bozích?

Raer: Ne, jenom legendy, z nich všechny vypráví o tom samém… o ničem. Ovšem, myslím, že jste měli štěstí. Mezi těmi loděmi, které byly zasaženy tím světlem, se našla i jedna, která se vymkla kontrole tak, že byla zničena.

Ecols: Dobře.

Raer: Můžu ti dát nějaké pověsti, ale jak říkám, víc se z nich asi nedozvíš.

Ecols: byl bych ti zavázaný, díky.

Ecols si povzdechnul.

Raer: Ještě něco tě trápí?

Ecols: Mám pocit, že teď přicházejí těžké časy.

Zároveň dodávám obrázek, který představuje podobnu AF-306 Angelwing:

Kód: Vybrat vše

http://www.raytheonmodels.com/web%20pics/fa37wip/FA37P14.jpg

A co vás čeká 1x16 - Measure of border

Toto je spoiler!!!:

-Posádka bude mít další kupu problémů -Raer a Wolford dají hlavy dohromady a vytvoří ultimátní plán

Konečně další díl

Tenhle se fakt poved, i když v těch novejch postavách mám fakt guláš

Doufám že víš že ta tvoje AF-306ka je ve skutečnosti Talon z filmu Stealth:Přísně tajná mise a je jednomístný

Jo, a ta jeho rychlost, (Mach 3) tak to si podcenil, jelikož F-302 myslím dělá až Mach 12, jinak sem ještě neviděl, že by někdo nedal do stíhačky kulomet.

Jinak ale fakt skvělej díl

Ano, Stealth mám i doma stažený na PC, a v reálu to jsou F/A-37 Talon, to vím. Akorát jsem chtěl dát lidem také něco svého, co nahradí jumpery. A krom toho, není to stíhačka, ale podpůrné a transportní letadlo s vertikálním startérem, proto ta nepřítomnost kulometů.

Jo, ale stejně, ta rychlost mi tam nesedí, je to pomalý, i na to, co to má dělat. Je to jen o něco rychlejší než F-22 Raptor,což, když uvážíme absenci kulometu, je moc pomalé na to, aby to stihlo utéct třeba Dartu.

Jinak velitelem letadla je VŽDY jeho pilot

Jinak taky rozvržení uniforem pěkný, jen by chtělo doladit rozlišování hodností a funkcí třeba nějakými barevnými počty pruhů.

Jo a kdy plánuješ vydání dalšího dílu

Nejradši bych ho vydal do 1. září, protože potom budu v jednom kole. To bych snad mohl stihnout. Uvidíme.

Co to vidí oči mé? V každém případě mám velkou radost, že jsem se dočkal dalšího dílu této povídky....a ani jsem nepotřeboval po tak dlouhé době nastudovávat předchozí díl, což se u mě často nestává.

Ta skutečnost mě vcelku těší, neboť sám vím, co to je "zapomenout na dění předchozího dílu". To je také důvod, proč už se asi do pokračování Eragona nevrhnu, neboť s tím Paolini dlouho čekal

Tak, dříve než jsem očekával přicházím s dalším dílem:

Stargate: Anscension
1x16 – Measure of Border

Námět: Vahisht.cZ
Scénář: Vahisht.cZ
Sepsal: Vahisht.cZ

Děkuji za přečtení Stargate : Anscension







Anscension se pomalu sunula prostorem a okolo ní se v těsné formaci stejným směrem a stejnou rychlostí pohybovalo 5 lodí BC-304. Všechny lodě směřovaly k jádru Mléčné dráhy: do brány vedoucí do Bariéry.
Ve velitelském křesle na můstku seděl Peterson a vzadu seděl zbytek velitelů.

Peterson: Kolik ještě zbývá do Bariéry?

Zbraňový: ETA 24 minut.

Peterson: Ecolsi.

Ecolsi: Ano?

Peterson: Kde je Berkerley?

Ecolsi: Pokud vím, tak je celkem v klidu.

Peterson: No to doufejme… nerad bych, aby se historie opakovala.

Kinsley: Historie? Co se stalo?

Godman: Nebudeš tomu věřit, ale obsadil můstek.

Kinsley: Nějaký vězeň?

Godman: Chvíli byl…

Wilson: … teď je to pomocný technik a maká v levém hangáru.

Kinsley byl trochu zaražený, že někdo takový mohl potom ještě pracovat.

Zbraňový: ETA 18 minut.

Wolford: Jak se vám líbí na palubě, majore?

Kinsley: Není to tu špatné… akorát je trochu problém s morálkou.

Ecols: Vážně?

Kinsley: Někteří lidé mě tu vysloveně nevidí rádi.

Ecols se nahrbil směrem ke Kinsleymu.

Ecols: A víte proč? Protože jim angelwingy sebraly spoustu kamarádů od jumperů… naštěstí jsme jim sehnali dost místo po celém Anscensionu, ale bohužel na všem.

Wolford: Co Cliff?

Ecols: Dělá operačního důstojníka v CIC.

Godman: A co vůbec ty? Jak to lidi zvládají se změnou tvé pozice?

Wilson: Řekl bych, že jsou lidi vysloveně rádi.

Ecols: Proč myslíš?

Wilson: protože když ses staral o jumpery, ti, které jsi měl na starost, byli v pohodě, protože se měli na koho obrátit. Teď máš na starosti všechny.

Ecols přikývl.

Zbraňový: ETA 10 minut. Štíty jsou stále stabilní a dostávají minimální zátěž.

Peterson: Už jste se někdo vytasil s nějakým útočným plánem na Tyrhoony?

Godman: Zatím ne, ale řekl bych, že ho prozatím ani nepotřebujeme.

Peterson: Proč?

Wolford: Protože toho o nich víme zatím minimum. Potřebujeme informace, které můžeme získat přímou konfrontací.

Wilson: Máme vůbec jistotu, že nás jejich lodě nesejmou hned, jak nás uvidí? Přeci jenom jsou technologicky nad námi.

Wolford: jsou, ale když jste nás dostávali pryč, jejich obranu jste prorazili.

Ecols: No to ano, ale my jsme s nimi nebojovali. Byla to rychlá a účinná akce a měli jsme štěstí, že jsme to stihli dřív, než se stihli zmobilizovat.

Godman: Jo, a nakonec je to všechno jenom o štěstí.

Ecols: Proti nim budeme stát ještě hodněkrát. Doufejme, že nás to štěstí ještě neopustilo.

Zbraňový: Jsme tu, průlet bránou za 10, 9, 8, 7, 6 …

Ecols: A je to zase tu.

Godman: Už jsme zvyklí.

Zbraňový: … 5, 4, 3, 2, 1… jsme tu!

Anscension dorazila na místo brány do Bariéry.

Peterson: Neměli jsme se už přemístit?

Zbraňový: Jsme pořád v Mléčné dráze.

Ecols: Možná jste se sekli o pár metrů.

Můstkem se ozval ostrý zvuk skřípání kovů.

Zbraňový: Přemísťování neúspěšné, jsme pořád tady.

Zvuk ještě zesílil a přes okno bylo vidět, jak se vykreslují štíty.

Zbraňový: Tlak na štíty ostře roste!

Štíty na přídi se začali prohýbat pod náporem tlaku, který na ně působil.

Peterson: Motory na plný výkon dozadu! Odpalte přídavné zpáteční motory!

Na přídi Anscension a na obou hangárech se zažehlo několik trysek. Anscension pomalu zastavovala s úmyslem začít couvat.

Zbraňový: Přední sekce hlásí četná poškození a ostrý nárůst teploty!

Peterson si jenom mumlal pro sebe a všichni na můstku byli řádně napjatí, ani nemluvili.

Peterson: No tak.. no tak.

Anscension začala couvat. Chvíli se ještě ozývalo skřípání kovů. Ecols s kamenným výrazem sledoval jádro mléčné dráhy.

Zbraňový: tlak se začíná zmenšovat, teplota se vrací do normálu. Jsme zpátky v tunelu.

Anscension už opět stála na místě. Okolo ní taktéž stálo všech 5 BC-304. Přede Anscension byl lehce světlejší, než zbytek lodě, a na některých místech unikal plyn.

Peterson: Wolforde, ať začnou opravářské čety makat!

Wolford: Jdu na to!

Wolford vyběhl z můstku a zbytek osazenstva můstku si jen vyměňoval pohledy.

Peterson: Sežeňte Raera.


O HODINU POZDĚJI
MŮSTEK, ANSCENSION

Raer stál na můstku spolu s Petersonem, Ecolsem a Wolfordem.

Raer: Nic se nestalo?

Peterson: Dorazili jsme na místo, na kterém jsme byli minule přeneseni do Bariéry.

Ecols: Není možné, že by se třeba místo toho přenášení změnilo? Že by teď bylo někde jinde.

Raer: Ne, to možné není, je pořád na stejném místě.

Raer se znepokojeně díval přes silně zatmavené sklo na žhnoucí povrch jádra.

Peterson: Co všechno se mohlo stát, že jsme se nepřenesli?

Ecols: No, minule se přenášela Anscension zvlášť a BC-304 zvlášť. Možná bychom to měli zkusit znova.

Wolford: Má ten teleport nějaký velikostní limit?

Raer: Nemá.

Wolford: A jsou nějaké varianty, proč jsme se nepřinesli?

Raer: Je jich mnoho, ale jako nejpravděpodobnější vidím to, že selhala brána.

Peterson: Brána?

Raer ukázal na žhnoucí povrch jádra.

Wolford: Co je vlastně brána?

Raer: Stanice. Velká stanice, která transportuje hmotu mezi realitami. Jakmile ja zapnutá, nedá se do ní dostat. Vytváří ochranný tunel, který chrání vstupující lodě před tlakem a teplotou, ale jakmile se ke stanici přiblížíte, transportuje vás do Bariéry. To, že se tak nestalo, je vcelku znepokojující.

Wolford: Proč? Došla jí energie?

Raer: To není možné, neboť přijímá energii z jádra. Jediný způsob, jak zjistit, co se stalo, je dostat se na ní.

Peterson: Tak moment, když jsme se přiblížili, tak to naše loď pěkně schytala.

Raer: Ten tunel tam pořád je, ale zužuje se.

Peterson: Proletí tam BC-304?

Raer: Ne.

Ecols: A co tamtudy může proletět.

Raer: Ještě nedávno bych řekl, že ty, ale teď….

Ecols: … teď nám budou muset stačit angelwingy.


VESMÍR

Wolford seděl vedle Raera v méně prostorném prostoru v angelwingu. Naproti němu seděl Ecols s Godmanem. Oba měli v ruce zbraně. Anscension nyní vyfasovala místo klasických zbraní P90 osvědčené M4A1, které byly vhodnější i na delší vzdálenosti.
V angelwingu bylo podobné vybavení jako v jumperu. Byla tu vidět lékárnička, bomba se vzduchem, několik tašek a podobně.
Tři angelwingy letěli stále vstříc jádru, ale jejich štíty nebyly moc zapojené.

Kučera: Tamhle něco je.

Pilot: Co vidíš?

Kučera: Nějakou tečku.

Pilot i navigátor se předklonili a podívali se dopředu. Pilotem v tomto angelwingu byl v námořnictvu nadějný poručík Dane. Jejich technik, neméně zkušený poručík Morrow se stále díval na obrazovky.

Dane: Myslím, že jsme to našli. Nahlásíš to?

Kučera: Jo, jdu na to. Delto 1, tady delta 3, máme kontakt. Vidíte to taky?

Vysílačka: Jo, myslim, že to taky vidíme. Směřujeme přímo k tomu.

Kučera: Rozumím.

Netrvalo dlouho, a tečka se zvětšovala a zvětšovala. Když byly angelwingy u ní, zjistili, že je to vcelku ohromná stanice. Angelwingy rozpustily formaci a letěly blízko stanice.

Kučera: Dobře, kde se přistává?

Morrow: Můžeme přistát na povrchu a prořezat se dovnitř.

Raer: To vám asi moc nepomůže, je to stanice a povrch je velmi tlustý.

Kučera: Dobře, a jak se dostaneme dovnitř?

Raer: Tam by měl být přístav.

Raer ukázal na vystouplou část, která směřovala k Anscension, která odtud nebyla moc vidět.

Kučera: Dobře, tak díky. Deltě 1, tady delta 3. Máme možnou lokaci hangáru. Jdeme to ověřit. Delta 3 konec.

Angelwing přiletěl až k určenému místu na vzdálenost 12 metrů. Zastavil se a pomalu plul směrem doleva podél kulatého povrchu.

Ecols: Vidíte něco?

Dane: Nic než stěnu.

Kučera: Kde přesně by měl být ten hangár?

Raer: Nevím, v životě jsem tu nebyl. Ale někde tady.

Morrow: A jak se u vás většinou otevírají hangáry, když ne zevnitř?

Raer: Prostě do nich vplujete.

Kučera si vyměnil pohled s Danem. Morrow přepl jeden z spínačů a stěnu začalo osvěcovat ostré světlo z reflektorů angelwingu. Povrch byl z hnědo-stříbrného kovu a byly na něm vyryté čáry.

Kučera: Mají ty rýhy nějakou podstatu?

Raer: Jenom ozdobnou.

Angelwing pokračoval dál doleva. Rýhy najednou ustaly.

Kučera: Rýhy jsou pryč.

Morrow: Říkáte, že se dveře otevřou, když do nich někdo vpluje?

Raer: Mělo by to tak být. Ale přeci jenom je to trochu starší kus technologie.

Kučera se podíval na Danea.

Kučera: Snížíme vzdálenost z 12 metrů na 3, co ty na to?

Dane: Zkusím.

Angelwing, který už měl za sebou oba ostatní angelwingy, se přibližoval k povrchu. Když už byly dost blízko, ozval si silný hluboký zvuk.

Morrow: Co to bylo?

Dane: Nevim, nevidim na povrchu žádnou změnu.

Na stěně se objevila vodorovná čára, ze které unikalo ostré světlo. Za chvíli se ta čára rychle rozšířila do výšky a vytvořila otvor, který vedl do velké, dobře osvětlené místnosti.

Dane: Řekl bych, že něco máme.

Ecols: Je normální, že se tam svítí?

Raer: Jo, to já nevím.

Wolford: Na té stanici, co jsme našli jako první, byla tma.

Ecols: No právě. Ale to mohli být replikátoři.

Morrow: Tak co, riskneme to?

Ecols: Od toho jsme tady.

Formace tří angelwingů doplula až do hangáru. Všechny sklopily svá křídla a dosedly na povrch.

Morrow: Koncentrace kyslíku a dusíku ve vzduchu odpovídá normální dýchatelné normě… je tam atmosféra. Můžeme otevřít dveře.

Ecols, následovaný pěticí dalších lidí vylezl z otevřených dveří. Všichni postupovali pomalu a měli své zbraně v pohotovosti, kromě Wolforda, který měl jen pistoli v pouzdře.
Ze zbylých angelwingů vystoupilo z každého dalších 6 lidí a dohromady se spojili v jednu skupinku. Kromě Ecolse, Wolforda, Godmana a Raera tu bylo jako ochrana dalších 14 vojáků, z nichž někteří byli technici.

Godman: Je tu mrtvo.

Ecols: Tohle jsem už jednou zažil…

Godman: Buďte pořád v pohotovosti! Co říká detektor známek života?

Ecols vytáhl z kapsy krabičku, která mu už několikrát zachránila život. Na displeji napočítal 27 teček.

Ecols: Jenom my a osádky angelwingů. Kudy budeme pokračovat?

Godman: Tudy.

Godman pokynul ke dveřím. Skupina se k nim přemístila.
Měly otvírací mechanizmus, se kterým se Wolford už jednou setkal na té předchozí stanici. Bez zaváhání dveře otevřel. Vedly do dlouhé, dobře osvětlené chodby.
Skupina pokračovala dál a dál. Nebylo kam uhnout. Došli až na konec chodby, kde byla obrovská místnost.
Byla to úchvatná místnost. Na podlaze byly průhledné, ale tlusté pláty něčehos, skrz co bylo vidět jádro mléčné dráhy. Uprostřed místnosti byl přístroj.
Nevyzařovala z něj ani jedna kontrolka a z jeho horní části vystupovala část, která mířila ke stropu a dál směrem k Anscension.
Nepochybně se jednalo o přístroj, který přenášel objekty mezi touto realitou a Bariérou.

Ecols: Dobře. Raere, Wolforde, zkuste přijít na to, jak uvést tuhle mašinu zase do chodu.

Godman: Vezmu si pár lidí a projdeme to tady okolo. Jdeš s námi?

Ecols: Jo, jasně. Vy dva, necháme vám tady dozor, neudělejte nic katastrofickýho.

Ecols se usmál a odešel s Godmanem a dalšími dvěma vojáky do chodby, která odtud vedla.
Wolford s Raerem přišli až k přístroji.

Raer: Mám pro vás dobrou zprávu.

Wolford: Doopravdy? Jakou?

Raer: Přístroj nevypadá poškozeně, zřejmě je jenom bez energie.

Wolford: Že by ho někdo vypnul?

Raer: To je nepravděpodobné, nevím, jak by se sem kdokoliv mohl dostat.

Wolford: Dobře, tak do práce…


CHODBY OKOLO

Ani Ecols, ani Godman, ani jeden z obou vojáků už nebyli tak opatrní. Zbraně už víceméně vysely jenom na popruzích, ani baterky na nich nebylo potřeba.

Ecols: … a tak z něj udělali podporučíka.

Godman: Vážně? Docela šťastlivec.

Ecols: Jo, občas je povýšení vážně jenom o štěstí …

Godman si klekl na zem a nevypadal, že by Ecolse poslouchal. Všichni se zastavili, rozhlíželi se okolo a Ecols dál pokračoval.

Ecols: … já například lítal mnohem dýl než on a jeho hodnosti sem se tak rychle nedopracoval. Chvíli to vypadalo, že bude můj nadřízený, ale pak jsem zjistil, že mě Godmane vůbec neposloucháš.

Godman neodpověděl.

Ecols: Našels něco?

Godman: Něco divnýho… hodně divnýho.

Ecols: Co?

Godman zvedl ze země prázdnou nábojnici a podal jí Ecolsovi. Ten se na ní podíval.

Ecols: 28 milimetrů… takový jsou v P90.

Godman: Nikdo z nás tu P90 nemá.

Ecols: Kolik jich tam máš?

Godman: Celkem 6.

Ecols se díval na nábojnice na zemi. Zamrazilo mu v zádech. Nějaký člověk tu byl už před nimi.. a je možné, že tu pořád je.

Ecols: Buďte na pozoru, možná bude poblíž.

Voják: Pane.

Ecols: Co je?

Voják: Našel sem ho.

Voják se díval dál do chodby. Na zemi tam ležel člověk. Všichni 4 k němu pohotově přiběhli. Godman vyzkoušel puls.

Godman: Je mrtvý. Ale nikde nemá ani jednu střelnou ránu…

Godmanův pohled spočinul stejně jako Ecolsův na jeho uniformě.

Ecols: Takové uniformy jsme kdysi mívávali my.

Pohled na fénixe na rameni leccos odhaloval. Godman vypadal trochu znepokojeně. Ecols se podíval tam, kam se díval on, a zjistil proč.
Místo znaku doleva směřované Anscension zde bylo něco jiného; doprava směřovaná Fanascefull.
Onen voják byl z posádky Fanascefull.
Ecols si vyměnil pohled s Godmanem.
Něco tu nehrálo. Zabil ho snad někdo z jeho posádky? Těžko, když neměl žádné střelné poranění. Neměl ale ani popáleninu a přesto byl mrtvý. Pokud ho něco zabylo, bylo to něco mimozemského… a cokoliv to bylo, mohlo to tu stále být.
Ecols chytl vysílačku.

Ecols: Všem jednotkám, udržujte mimořádnou opatrnost! Bylo nalezeno tělo našeho vojáka, který byl zřejmě zabit nějakou mimozemskou zbraní. Žádná další těla nenalezena! Je možné, že tu pořád někdo je, a možná jich je víc. Vracíme se zpátky, pokud uvidíte pohyb někde mimo chodbu, kterou právě přicházíme, střílejte! Wolforde, udělejte, co musíte a vypadneme odtud!

Všichni čtyři se rychle vydali zase zpátky.


MÍSTNOST S TRANSPORNÍM PŘÍSTROJEM

Ecols s Godmanem už byli zpátky a pomáhali ostatním vojákům hlídkovat. Všichni drželi své zbraně, jako by na něco mířili, ale nikde nebylo nic nepřátelského. Ecolsův detektor známek života byl stále prázdný.

Godman: Stačil sis přečíst jeho jméno?

Ecols: William McCallum.. jo, stihl.

Wolford s Raerem stále obíhali okolo přístroje.

Raer: vypadá to tak… ten přístroj je jenom vypnutý. To je divné..

Wolford: Těch divných věcí je tu dneska víc…

Raer začal štolovat několik přepínačů.

Wolford: Na jakém principu to vlastně funguje?

Raer: když se objekt dostatečně přiblíží, přenese ho to do paralelního vesmíru.

Wolford: paralelního vesmíru?

Raer: Určitého paralelního vesmíru… v tomhle případě do Bariéry. Kdyby to nebyl paralelní vesmír, dalo by se tam dostat bránou.

Wolford ztuhl.

Raer: Stalo se něco?

Wolford: Brány… to je ono!

Raer: Co?

Wolford: Vymyslel jsem plán, jak se dostat do Bariéry a přepadnou Tyrhoony ze zálohy!

Raer: jaký?

Wolford: Asgardi, než zemřeli, nám předali zařízení, které když se spojí s bránou, tak se s ní dá dostat do paralelního vesmíru! Takže když zadáme adresu a použijeme přístroj, můžeme vylézt…

Raer: … nějakou bránou v Bariéře… to je geniální nápad!

Wolford: Když stáhneme navigační soubory z tohoto přístroje, může nás ten asgardský přístroj nasměrovat přímo tam!

Raer: Jdu na to.

Wolford: Dobře… stáhneme soubory, nastavíme spouštěcí odpočítávání a vzdálíme se na dostatečnou vzdálenost. Pak předáme plán.

Ecols: Tak co? Jak to jde?

Wolford: Líp, než si dokážeš představit.

Ecols: Nechápu…

Wolford: Vysvětlím ti to na Anscension, teď máme hodně práce.

Raer: Zběhem chvíle to bude stažené.

Ecols: Co?...

Ecolse přerušil zvuk, jako kdyby něco narazilo do stanice. Podíval se skrz průhledný materiál ven.
Byla tam kostra části nějaké lodi. Takové, kterou ale Ecols v životě neviděl.

Godman: vypadá to, že se tady odehrála nějaká bitva.

Ecols: Stojíme na důležitějším místě, než si sami uvědomujeme. Stáhněte, co musíte a vypadneme.

Raer: Mám to.

Wolford: Nastavím spuštění brány na 10 minut. Do té doby musíme být z dosahu pryč.

Ecols: Dobře, můžeš. Všichni zpátky k angelwingu a mějte se na pozoru!


O NĚKOLIK DNÍ POZDĚJI
ZÁKLADNA PROJEKTU ARCHY, ZASEDACÍ MÍSTNOST

Wolford právě povysvětlit svůj plán, který Peterson, Wilson a Kinsley slyšeli poprvé. Stanton pocítil vlnu adrenalinu, kterou mu do žil vháněla představa této možnosti.

Stanton: Co vy myslíte, generále?

Peterson: Nápad je to určitě dobrý. Když ho doplníme vhodným plánem a podobně, můžeme zasadit Tyrhoonům smrtelnou ránu… a zbavit je vládce.

Raer: Ovšem, má to několik nevýhod.

Stanton: Mluvte.

Raer: Sám neznám adresu na hlavní planetu Tyrhoonů a znám adres jen několik, jelikož jsme brány moc nevyužívali. Tento pokus nás může vyplivnout kdekoliv, a nemusíme vůbec najít žádný cíl. Ty, co pošleme, se už nemusí vrátit. Krom toho, poslání jumperu se pro infiltraci moc nehodí, stejně jako sonda pro povoz věci nebo se stacionární zbraní… bude to téměř….

Ecols: Sebevražedná mise?

Raer: Ano, jak vy říkáte: sebevražedná mise.

Místnost utichla.

Stanton: Pokud zůstaneme a bez lepšího plánu nic neuděláme, můžeme smrt čekat stejně, a ve větším měřítku. Tohle, je lepší než nic. Potřebujeme plán, a potřebujeme dobrovolníky. Kdo bude té misi velet?

Ecols: Já.

Ecols se postavil, ačkoliv ho Peterson probodl ostrým pohledem.

Ecols: Anscension má svého velitele, krom toho s tímto plánem přišla Anscension a tak by ona měla velet misi, a já jsem po veliteli lodi nejvyšší důstojník. Já budu velet.

Místnost se opět ponořila do ticha.

A co vás čeká v přístím díle 1x17 - Beyond the Red Line ?

Toto je spoiler!!!:

Tým bude vyslán do akce, plán vypracován a konec se začne blížit.

skvělé, jednoduše skvělé