Omlouvám se, že sem se na tak dlouhou dobu odmlčel, ale to víte zkouškové období...
Stargate Ancients: Relativity temporis
03. Kapitola
3 AA
Na monitorovací stanici měl službu zrovna poručík Frixos. Byl poměrně mladý, 17. Let, štíhlé postavy, měl krátké medové vlasy, mírně rozcuchané, a modré oči.
Byla to noční směna a on jako nováček měl tu smůlu, že mu udělovali ty nejhorší směny.
Nešťastně si povzdech a obrátil oči v sloup, další probděná noc, pomyslel si. Posadil se do řídícího křesla a položil ho do operační polohy. Vyvolal si holografickou obrazovku a pomocí neurálního rozhraní prozkoumával jednotlivé sektory. „Nechápu proč, přitom všem našem pokroku, někdo nevymyslel algoritmus na vyhodnocování potencionálních nebezpečí.“ Zamrmlal si pod vousy, zatímco procházel už asi stý sektor a deaktivovával nicotné alarmy a výstrahy „údajných“ nebezpečí. Většinou to byla nějaká kometa či anomálie. „Protože stroj zatím nemá takovou intuici…“ Ozval se mu jemný trochu neosobní hlas za jeho zády. „ To sem si mohl myslet…“ „Co si, si mohl myslet?“ „Že mi odpovíš zrovna ty. To je přece úplně na hlavu! Každá bitevní loď má umělou inteligenci, která dělá podřadné a nudné věci jako diagnostiky a výpočty, ale na monitorovací základně máme UI jen pro parádu a všechnu práci oddřu já…“ „Oba přeci víme, že tvůj hněv je irelevantní. I kdybych, na krásno, měla ty samé schopnosti a dovednosti jako ty. Stejnak by si to musel dělat, protože pochybuji, že tví nadřízení by svěřili nejdůležitější úlohu obrany, pouhému programu.“ Promluvila UI smutně. „Ale jdi, tvé programové synapse byly vytvořeny na základě lidských synapsí. Prakticky jsi schopná vnímat jako normální člověk, až nato že tvým tělem je stanice… Myslíš, že bych se tu s tebou vybavoval, kdybych tě nabral jako vnímajícího tvora?“. UI už šťastně otvírala ústa pro odpověď, když se ozval zvláštní alarm, který ještě nikdy neslyšel.
Ihned si pomocí neurálního rozhraní vyvolal záznamy a začal je rychlostí blesku procházet. Po dobré půl hodině hledání, za vydatné pomoci UI, která třídila informace, ještě než se dostaly do neurálního rozhraní, kýžený záznam konečně našel. Tento záznam spadal do vedlejších cílů stanice, proto bylo tak těžké ho najít. Primárním cílem stanice bylo monitorování Avalonu a přilehlých galaxií, sekundárním pak zachytávání suprostorových vln a reliktního záření. Tyto záznamy vln, rušení a záření pak procházely skrze nejmodernější dešifrovací algoritmy, kde oddělovali rušení od domnělých struktur a vzorců. Právě se jednomu Algoritmu podařilo najít nepochybnou strukturu v reliktním záření.
Když to zjistil, radostí vyskočil z křesla a málem běžel vzbudit nadřízené. Pak se, ale uklidnil a nařídil provést diagnostiku struktury ještě jednou, přičemž zapojil všechny vysílače základny, aby co nejvíce vyčistil signál. „No diagnostický program poběží několik hodin, tak mi, bychom mohli zatím projít samotný vzorec a prohnat ho dešifrovacími algoritmy.“ UI se znovu napojila do systému a pokoušela se vzorec rozluštit pomocí složitých dešifrovacích algoritmů, zatímco Frix se snažil rozluštit vzorec svým intelektem. Byl velkým zastáncem, programů a algoritmů, ale na druhou stranu věděl, že některé věci prostě program nezvládne.
Po několika hodinách usilovných pokusů, se jim podařilo aspoň přibližně určit zdroj vysílání. Bylo ze samotného středu vesmíru…
Poté co byla správa doručena na nejvyšší místa, byl poručík Frix povýšen do hodnosti Komandéra a převelen na bitevní loď Triaxis, pod velením Kontra-admirála Mirama. Admirál velel bojové eskadře o třech bitevních lodích a devíti těžkých křižníků. Jejich úkolem bylo střežit hranice Antického prostoru na okraji galaxie. Tento sektor byl velmi blízko různých osamocených hvězdokup a trpasličích galaxií, kde se nadno mohla skrýt nepřátelská flotila. Pokusy pirátů proklouznout do prostoru ovládaného antiky nebylo nic neobvyklého, přesto ty to marné pokusy udržovaly antiky ve střehu. Po několika měsících rutiny měla být celá eskadra stáhnuta do mateřského doku, kde měla být provedena kontrola a doplnění munice a zásob. Při této příležitosti měli dostat členové posádky volno. Z důvodu nedostatku lodí ve službě si však velení nemohlo dovolit stáhnout celou eskadru z aktivní služby, proto bylo rozhodnuto o převelení eskadry do jednotky rychlé reakce. Nenechte se, ale zmást oním názvem. V těchto dobách klidu neměly tyto lodě moc co na práci. Většinou byly na orbitě nebo v doku zatímco posádky si užívaly jakési placené dovolené. Všichni však měli u sebe mobilní transportér, aby se mohli rychle dostat na loď. Celá eskadra se tedy přesunula do soustavy Minios Tar, kde sídlila flotila rychlé reakce. Všechny lodě se přesunuly do doků, kde začaly už tolik žádané opravy. Posádky se přesunuly na povrch, aby si užily místních radovánek a zábav. Frix spolu s malou skupinkou důstojníků zapadl do jedné kantýny poblíž doku. V kantýně bylo poměrně plno, ale nakonec se jim podařilo najít volný stůl, kde se posadili. Objednali si pití a pozorovali zbytek osazenstva a a navzájem se mezi sebou bavili.
O pár hodin později všichni přítomní měli poměrně hodně vypito a vztahy mezi posádkami nákladních a vojenských lodí nebyly nikdy vřelé. Takže bylo jen otázkou času, kdy nějaká jiskra vznítí velký konflikt. Onen impulz se dostavil vzápětí, kdy jeden z vojáků omylem strčil do jednoho z členů posádek nákladního klanu, který na sebe vylil svůj drink. Následná bitka byla obrovská, snad každý mlátil každého a bylo úplně jedno koho. Nakonec se začalo i střílet. Frix uprostřed této pranice se snažil dostat k východu, ale cestou narazil na skupinu surovců, jenž, mlátili na zemi ležící mladou dívku, která se jim mohla sotva bránit. Pomocí několika inre úderů vyřadil útočníky zboje a sehnul se k dívce. Byla antické od flotily, což poznal podle sice zakrvácených, ale přesto jasně viditelných výsostných znaků, měla hnědé rovné vlasy stažené do culíku a hluboké hnědé oči. Rty měla úzké, ale krásně vytvarované, též měla krásně světlou pleť bez jediné vady, zkrátka Antička jak má být. Jedinou vadou na kráse byly tržné rány a podlitiny na obličeji a těle způsobené útočníky. Byla mírně v šoku, ale přesto se jí za Frixovi pomoci podařilo postavit na nohy. Objala ho kolem ramen a Frix ji zase objal kolem pasu a belhali se ven z kantýny.
Najednou se Frixovi rozeznělo v hlavě varovné tušení a rychle je strhl stranou. Nebyl však dost rychlí. Zbloudilá střela trefila dívku do pasu. Naštěstí díky jeho reflexu ji jenom škrábla, ale i to stačilo na velkou sečnou ránu. Zbraň byla zřejmě nastavena na zabití. Zhroutila se mu v náručí a on měl co dělat aby je udržel oba ve stoje. Doslova vypadli dveřmi kantýny na ulici. Rukou rychle překryl krvácející ránu na jejím boku a svižným tempem ji nesl do doků, jeho loď byla nedaleko. Na lodi nebylo ani živáčka, všichni už dávno spali. Odnesl ji na ošetřovnu a položil ji na operační stůl. Spustil biosken a sledoval výsledky na monitoru. Rána naštěstí nebyla tak zlá, jak vypadala, ale byla poměrně hluboká. Nanesl na ránu mast s naninty, kteří se hned pustili do opravy tkáně. Rána přestala postupně krvácet a začala vypadat jako už několik dní stará a začala se tvořit sraženina. Víc toho nanity bohužel nesvedly, výkonnější verze nanitů byla stále ve vývoji. Proces hojení musel být poměrně nepříjemný, protože se dívka probrala z polospánku a strhnutím se posadila. „Au… Co se to… Kde to jsem…“ Zamumlala zmateně. Frix ji jemně zatlačil spět na lůžko. „Jen klid, si na ošetřovně. V kantýně se strhla rvačka a tebe postřelily.“ Souhlasně přikývla. „ Jsi celá od krve, musíš se umít, zvládneš to sama?“ Pokusila se zvednout, ale s bolestným zasténáním se zase položila. „Asi to sama nezvládnu, mohl bys mě tam odnést, prosím?“ Přikývl a vzal ji do náruče a odnesl jí do koupelny důstojníků. Opatrně ji postavil na zem, ale vzápětí ji chytil kolem pasu, aby neupadla. “Obávám se, že ani tohle sama nedokážu, mohl by si mě svléknout a umít, prosím?“ Znovu přikývl a začal ji opatrně svlékat, měla na sobě elastickou vojenskou kombinézu modrobílé barvy a předpisové vysoké bílé boty a na malém podpatku. Poté co jí sundal boty a ponožky, pustil se do uniformy. Přidržovala se za jeho ramena, zatímco jí sundaval uniformu. Poté co jí začal sundávat podprsenku a kalhotky se na ni snažil moc nezírat, ale nemohl si nevšimnout jejího úchvatného těla bez jediného chloupku a s krásnými pevnými ňadry. Poté ji znovu objal a odnesl do sprchového koutu, kde jí posadil na podlahu a začal ji pomalu mydlit. Obzvlášť se cítil trapně, když jí mydlil v oblasti ňader a vnitřcích stran stehen. Ale dívce bylo tak špatně, že pomoc zkrátka potřebovala. Poté co jí namydlil a opláchl, tak si všiml, že na prstech u rukou i nohou jí zůstalo větší množství krve. Mezitím co se rozmýšlel jak onu krev vyčistit, dívka přišla trochu k sobě a když si prohlédla svoje ruce, tak se rozplakala a snažila se krev z rukou smýt. Frix se zvedl z podřepu a vstoupil v uniformě do proudu vody padající ze stropu a posadil se vedle ní. Jednou rukou jí objal a ona se k němu schoulila jako malá holka. „Nejde to dolů.“ Řekla hlasem plným zoufalství. V ten okamžik dostal nápad. “Ukaž…“ řekl klidným hlasem. Poté vzal její dlaň a vložil si její ukazováček do úst a pomalu ho vytahoval, přičemž rty a jazykem očišťoval onu špatně smyvatelnou krev z prstů. Poté co očistil její levou ruku, začal jí prsty očišťovat krev na prstech u nohou. Tam tolik krve nebylo a šla poměrně snadno smýt. Poté co očistil prsty u nohou od krve, si vzal do úst postupně všechny prsty na pravé ruce a pomocí jazyka a rtů je očistil. „Lepší?“ zeptal se klidným hlasem, poté co její prsty očistil od krve. „Díky…“řekla vděčným tónem…
Frix poté vstal vypl vodu, odnesl jí ze sprchového kouta a utřel jí do sněhově bílé osušky. Oblékl jí do svého oblíbeného trička, co si tu dnes ráno zapomněl. Poté jí rozčesal vlasy a odnesl do své kajuty. V náručí mu cestou usnula, a tak jí jen opatrně položil do své postel a přikryl. Chvíli ji pozoroval jak klidně spí, a pak si vzal náhradní deku a lehl si vedle postele na zem a usnul…