Tak tady je další díl. Snad se bude líbit.
Díl 3 : 1.mise
Přesně za 12 hodin po návratu z mise jde plukovník Martin Sokol dlouhou chodbou k jedné z kanceláří na konci. Když k ní přijde, podívá se na štítek, na kterém stojí: "generál Josef Skála". Zaklepe a vchází dovnitř, dveře za sebou nezavírá, ví, že tu nebude dlouho. Pozdraví generála a podává mu složku s dokumenty, kterou přinesl. Generál mu poděkuje a plk. Sokol odchází a zavírá za sebou dveře. Generál Skála se dívá na složku s velikým červeným nápisem, který by se do angličtiny přeložil asi jako TOP SECRET. Složku otevřel a pro sebe si čte: „Hlášení z průzkumné mise na planetu A00 008.“
Po té přeskočil čtení formalit jako od koho hlášení je, datum zpracování a další podobné nutnosti co na hlášeních musí být a pokračoval ve čtení: „Ihned po průchodu bránou jsem vydal rozkaz, aby vojáci zajistili okolí a po té nedaleko brány založili tábor. Během stavby tábora nás překvapila dvojce domorodců jdoucích k bráně, jak jsme se od nich později dozvěděli. Vojáci na hlídce okamžitě zareagovali a ihned oba přivedli ke mně. Nerozuměl jsem jim ani slovo a proto jsem si nechal zavolat doktora Jacksona, jediného člověka schopného jim porozumět. Poté, co doktor Jackson rozpoznal jazyk nápadně se podobající latině, neměl problém se s nimi domluvit. Dozvěděli jsme se od nich, že zde žije asi 15 000 lidí v 8 kilometrů vzdáleném městě. Dále nám řekli že oni sami nejsou z této planety, ale z planety, kterou nazývají Aegidus (dali nám adresu). Když už nám neměli co říct, propustili jsme je a oni odešli bránou na svůj svět.
Podle místního slunce zbývala už jen asi hodina do soumraku. Vydal jsem tedy rozkazy nutné k tomu, abychom byli v noci v bezpečí. Ráno jsem vybral dva čtyřčlenné týmy pro cestu do města. Rozkázal jsem nasednout do dvou vozidel Humvee. Ještě než jsme stihli vyrazit, přiběhl jeden vědců že objevil v půdě stopy prvku, ze kterého je postavena brána, povolil jsem mu tedy otevřít bránu na Zemi aby si mohl požádat o další vybavení.
Cesta do města byla tak dlouhá, jak říkali ti dva lidé z planety Aegidus. Město vypadalo jako ze středověku, kamenné domy ve středu, menší dřevěné na okraji. To vše obehnané menším hliněným valem s palisádou na vrcholu. K mému překvapení nás stráže u městské brány vřele přivítaly a ptaly se na účel naší návštěvy. Doktor Jackson jim odpověděl, že jsme průzkumníci a že bychom se rádi něco dozvěděli o jejich městě a historii planety. Poslali nás tedy za starostou na radnici na náměstí. Otevřeli nám bránu a nechali nás dokonce jet auty, podle jejich výrazu jsem usoudil, že to není poprvé, co vidí něco takového. I jejich zbraně vypadali jako by do středověkého města nepatřili, v rukou měli tyčovou zbraň a o trochu menší ve tvaru hada u pasu.
Jeli jsme městem směrem k náměstí. Okolo hojně využívané cesty stáli stánky a obchůdky s nejrůznějším zbožím, zastavili jsme u většího obchodu, ve kterém se prodávali zbraně. Šel jsem s dr. Jacksonem a poručíkem Marečkovou dovnitř, podívat se, jestli se nám nepodaří získat alespoň od každé mimozemské zbraně jednu. Za pultem stál mírně obtloustlý obchodníka hned jak nás uviděl začal se ptát co bychom rádi. Dr. Jackson mu pověděl že by jsme rádi některé ze zbraní, ale nevíme čím se tady platí. Obchodník nám pověděl že buď zlaťáky a stříbrňáky a nebo výměnný obchod. Po té se nás zeptal co mu můžeme nabídnout. Naše zbraně jsem mu dávat nechtěl, ale něco jsem obětovat musel. Řekl jsem tedy Jacksonovi, ať se zeptá, co dostaneme za naše tři nože a svůj jsem mu podal. On si jej znalecky prohlížel a po chvíli řekl, že takové jaktěživ neviděl, že za každý nám dá jednu tyčovou zbraň a jeden zatkňaktel, jak říkal těm menším hadovitým zbraním. Naše vojenské nože pro něj měly asi velkou cenu.
Zbraně jsme naložili do aut a pokračovali jsme na radnici. Zastavili jsme přímo před ní a hned k nám pospíchal menší starý muž. Představil se jako radní Markus, a že nás zavede ke starostovi. Tým z prvního vozidla šel se mnou dovnitř, druhý tým hlídal. Prošli jsme několika chodbami uvnitř radnice, než jsme se dostali ke kanceláři starosty. Starosta nás přivítal a pověděl nám, že tu už několik měsíců nebyli obchodníci z jiných planet, proto nás všichni tak rádi viděli. Daniel mu řekl, že nejsme obchodníci ale průzkumníci a že bychom se rádi dozvěděli něco o historii i současnosti planety. Řekl nám, že nyní je tato planeta hlavně obchodním a zemědělským místem, dále že kolem brány zhruba ve stejné vzdálenosti jako toto město se nalézá ještě 5 menších zemědělských vesnic a 2 čistě obchodní místa. A potom nás poslal k místnímu historikovi Rolanovi.
Rolan nás 5 hodin, podle jeho slov stručně, seznamoval s historií planety. Dozvěděli jsme se, že ještě před 50ti lety zde vládli Goauldi, konkrétně Kronos. Goauldi jsou podle Rolanova vyprávění rasa parazitů žijící v lidských hostitelích kterým vládnou, jsou to otrokáři a utlačovatelé všech národů na které narazí. Slouží jim rasa Jaffů, to jsou lidé, kteří ve vaku v břiše nosí mladé Goauldy. Dále jsme z jeho vyprávění zjistili, že mají obrovské lodě ve tvaru pyramid, potom několik typů menších lodí a dva druhy stíhacích letounů. Když Rolan skončil s vyprávěním tak nás vyprovodil zpět k našim vozidlům a my jsme odjeli zpět do tábora.
Vědcům už přišlo branou jejich další vybavení, se kterým měli mimo jiné za úkol zjistit možné využití zdrojů této planety v náš prospěch. Později zjistili výskyt několika dalších neznámých prvků v půdě, asi 500 metrů jižně od tábora zjistili možnost výskytu ropy a zemního plynu. Podle některých by se na planetě mohlo začít těžit, ložiska budou pravděpodobně člověkem nedotčena a lehce dostupná.
Dalších den mise kolem tábora procházelo poměrně velké množství lidí a někteří s námi chtěli obchodovat, pověřil jsem tedy doktora Jacksona a poručíka Marečkovou aby se pokusili získat více mimozemských zbraní nebo jiných technologií. Podařilo se jim vysmlouvat další 3 tyčové zbraně a 2 zaty. Dále jsem pověřil kapitána Bauera sestavením 5ti tříčlenných týmu na ochranu vědců. Až do večera se kromě několika menších incidentů s místními nic nedělo. Chvíli po setmění se otevřela hvězdná prána a přiletělo z ní dva stíhací letouny, přizpůsobené pro let bránou, ty nás následně obkroužil a začali nalétávat a střílet na tábor. Mezitím už jsem vydal rozkaz k jejich sestřelení, každý šel k zemi první střelou mých mužů. Z trosek se nám podařilo vyzvednout jednu jejich energetickou zbraň. Po zbytek noci nebyly hlášeny žádné problémy.
Třetí den mise jsem dal vědcům čas, aby dokončili své výzkumy a po té se připravili na cestu domů. Mezitím kapitán Bauer na můj rozkaz přivezl z města jednoho z místních vědců, aby nám ještě řekl něco o materiálech, které naší vědci objevili. Řekl, že nám dá návod jak je zpracovávat a také několik vzorků když mu dáme pár věcí ze zbylých zásob. Na to jsem přistoupil a nechal mu všechno, co chtěl naložit na auto a odvést zpět do města. Když se kapitán Bauer a jeho muži vrátili z města i se vzorky čistých kovů jsem vydal rozkaz ke sbalení tábora, naložení vybavení na vozidla a opuštění planety.“
Generál dočetl zprávu a dal se do prohlížení dalších materiálů z mise od vědců. Když skončil, zvedl telefon a říká: "Pane, mise přinesla úspěch, podle vědeckých pracovníků bychom mohli hodně získat pokud budeme pokračovat v průzkumech dalších planet." Generálův nadřízený odpoví: "Ano právě jsem dostal zprávu z mise, souhlasím s pokračováním programu brány, jsem si jistý, že Američané budou stejného názoru. Sestavte 10 týmů a začněte s dalšími průzkumy."
"Ano pane" Odpověděl Generál a zavěsil.